1. únor
<< | únor | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | ||
2025 |
1. únor je 32. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 333 dní (334 v přestupném roce). Svátek má Hynek a Jasmína.
Události
Česko
- 1342 – Král Jan Lucemburský založil na dnešním Smíchově kartuziánský klášter.
- 1990 – Zanikla komunistická Státní bezpečnost reformou na jiné složky Ministerstva vnitra.
- 2005 – Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze a odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta. Podle soudu se dopustili podvodu a zvýhodňování věřitele, Snopková také porušování povinnosti v řízení o konkurzu.
- 2013 – Začala vysílat televizní dokumentární stanice Prima Zoom.
Svět
- 772 – Novým papežem se stal Hadrián I.
- 1539 – Císař Karel V. a král František I. Francouzský podepisuji protianglickou dohodu.
- 1587 – Anglická královna Alžběta I. podepisuje ortel smrti pro Marii Stuartovnu
- 1608 – Rakouské a uherské stavy uzavřely v Prešpurku tzv. konfederaci na obranu míru. Záměrem spolku bylo donutit císaře Rudolfa II. schválit již připravenou mírovou dohodu s Turky
- 1662 – Nizozemská posádka na Tchaj-wanu se vzdává čínským pirátům
- 1669 – Francouzský král Ludvík XIV. omezuje náboženské svobody
- 1717 – Henri d'Aguesseau jmenován prvním kancléřem Francie
- 1720 – Švédsko a Prusko podepisují mírovou dohodu
- 1732 – Říšský sněm v Řezně akceptuje Pragmatickou sankci
- 1742 – Sardinie a Rakousko podepisují alianční smlouvu
- 1793 – Francie vyhlásila válku Anglii a Nizozemí.
- 1796 – Hlavní město Horní Kanady je přesunuto z Newarku do Yorku.
- 1814
- Vulkán Mayon na Filipínách zabil více než 1200 lidí.
- Proběhla v rámci napoleonských válek bitva u La Rothière.
- 1861 – Americká občanská válka – Texas se oddělil od Spojených států.
- 1893
- Thomas Alva Edison dokončil stavbu prvního filmového studia.
- V Turíně proběhla světová premiéra opery Manon Lescaut.
- 1896 – V Turíně proběhla světová premiéra opery Bohéma.
- 1902 – Čínská císařovna Cch'-si vydala nařízení, jímž zrušila zákaz smíšených sňatků mezi Mandžuy a Číňany, a doporučila, aby se přestalo s deformováním nohou u žen.
- 1918 – V Černé Hoře začalo povstání proti Rakousku-Uhersku označované jako Vzpoura v boce Kotorské.
- 1919 – Byly reorganizovány Československé legie v Rusku.
- 1927 – Ve Velké Británii byla znovu zformována 1. stíhací peruť RAF.
- 1940 – Rudá armáda zahajuje svou druhou velkou ofenzívu na Karelské šíji, začíná druhá bitva u Summy.
- 1942 – Vidkun Quisling se stal norským premiérem.
- 1943 – V Nizozemsku byla ustanovena nová vláda. Jejím předsedou byl Anton Adriaan Mussert.
- 1944
- Byl proveden první útok americké 5. armády na Monte Casino.[zdroj?]
- 1944 – Druhá světová válka, polský protinacistický odboj: zvláštní harcerská Agat zlikvidovala SS-Brigadeführera Franze Kutscheru, velitele SS a policie v okupované Varšavě.
- 1945 – Americká 6. armáda zaútočila na Manilu.
- 1946 – Byla vyhlášena Druhá Maďarská republika.
- 1950 – Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 1999 – GMDSS byl nasazen do plného provozu.
- 2001 – Jose Maria Pereira Neves se stal premiérem Kapverd.
- 2003
- Při sestupu do atmosféry došlo k havárii amerického raketoplánu Columbia, při němž zahynulo všech sedm členů posádky.
- Vstoupila v platnost Smlouva z Nice.
- 2005
- Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
- 2016 – Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální pohotovost kvůli šíření viru Zika na obou amerických kontinentech.
- 2017 – Poslanci britského parlamentu schválili zákon o vystoupení Spojeného království z Evropské unie poměrem hlasů 498:114.
- 2021 – Ozbrojené síly Myanmaru provedly státní převrat, zadržely prezidenta Win Myina a kancléřku Aun Schan Su Ťij.
- 2024[1] - Oznámen přestup Lewise Hamiltona z Mercedesu do Ferrari. Jeden z největších sportovních přestupů všech dob.
Narození
Česko



- 1798 – Clemens Rodt, pomolog († l19. června 1887)
- 1835 – František Podveský, poslanec Moravského zemského sněmu († ?)
- 1838 – Jan Kučera, právník a politik († 17. ledna 1895)
- 1855 – Ferdinand Gorup svobodný pán z Besánez, rakouský policista († 15. dubna 1928)
- 1859 – Karel Halíř, houslista a pedagog († 21. prosince 1909)
- 1862 – Metoděj Janíček, kantor a hudební skladatel († 23. července 1940)
- 1869 – Inocenc Ladislav Červinka, archeolog († 3. října 1952)
- 1873
- Václav Hýbner, československý politik († 11. března 1943)
- Rudolf Saliger, rektor na technické univerzity ve Vídni († 31. ledna 1958)
- Jiří Skorkovský, československý politik († 4. února 1931)
- 1874 – Josef František Svoboda, vlastivědný pracovník, historik a archivář († ? 1946)
- 1876
- Franta Anýž, řezbář, cizelér a medailér († 8. října 1934)
- Prokop Miroslav Haškovec, profesor románské filologie a překladatel († 20. prosince 1935)
- 1877 – František Geršl, československý politik († 9. dubna 1952)
- 1880 – Jaroslav Milbauer, profesor chemické technologie, rektor Českého vysokého učení technického († 19. ledna 1959)
- 1881 – Theodor Bohumír Pařík, hudební skladatel, houslista a pedagog († 28. ledna 1961)
- 1882
- Antonín Majer, malíř († 6. prosince 1963)
- Marie Majerová, spisovatelka a novinářka († 16. ledna 1967)
- František Schön, akademický malíř († 11. února 1976)
- 1887 – Eduard Hnilička, architekt a grafik († 10. dubna 1967)
- 1889 – Antonín Basl, geograf, historik, legionář a velitel Vojenského zeměpisného ústavu († 4. dubna 1937)
- 1894 – Josef Otto Novotný, novinář, editor a překladatel († 22. září 1971)
- 1913 – Ivan Holý, komunistický politik († ?)
- 1914 – Ludmila Bertlová, houslistka († 23. června 1961)
- 1915 – Artur London, komunistický politik, diplomat a publicista († 7. listopadu 1986)
- 1925 – Jiří Novák, malíř, scénograf a autor kostýmních návrhů († 21. června 1994)
- 1928 – Petr Ginz, dětský malíř z Terezínského ghetta († 28. září 1944)
- 1932 – Zbyněk Janata, člen skupiny bratří Mašínů († 2. května 1955)
- 1942 – Jiří Poborák, spisovatel komiksu Čtyřlístek
- 1947 – Vladimír Zedník, tenista
- 1951 – Dagmar Havlová, švagrová Václava Havla
- 1953 – Jan Bednář, rozhlasový novinář a komentátor
- 1956 – Josef Lux, politik z KDU-ČSL († 21. listopadu 1999)
- 1975 – Tomáš Vlasák, hokejový útočník
- 1983
- Tomáš Grigar, fotbalový brankář
- Iveta Benešová, tenistka
- 1986 – Ladislav Šmíd, hokejový obránce
- 1993 – Lucie Charvátová, lyžařka a biatlonistka
Svět







- 1462 – Johannes Trithemius, německý opat, učenec, humanista a spisovatel († 13. prosinec 1516)
- 1690 – Francesco Maria Veracini, italský houslista a hudební skladatel († 31. října 1768)
- 1701 – Johan Agrell, švédský skladatel a kapelník († 19. ledna 1765)
- 1712 – Konrad Ernst Ackermann, německý divadelní herec († 13. listopadu 1771)
- 1761 – Christiaan Hendrik Persoon, francouzský mykolog († 16. listopadu 1836)
- 1745 – Karel Josef Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda, syn Marie Terezie († 18. ledna 1761)
- 1768 – Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston, francouzský generál a maršál († 10. června 1828)
- 1781 – Gustave Dugazon, francouzský hudební skladatel († 12. září 1829)
- 1783 – André Dupin, francouzský právník a teolog († 10. listopadu 1865)
- 1785 – William Dunn Moseley, americký politik, první guvernér státu Florida († 4. ledna 1863)
- 1787 – Christian Adolph Pescheck, německý luteránský duchovní a vědec († 3. listopadu 1859)
- 1789 – Hippolyte Chelard, francouzský skladatel († 2. února 1861)
- 1794 – Alexandr Petrov, ruský šachista († 10. dubna 1867)
- 1795 – George Harpur Crewe, anglický politik († 1. ledna 1844)
- 1800 – Brian Houghton Hodgson, anglický zoolog a politik († 23. května 1894)
- 1801
- Thomas Cole, anglicko-americký malíř († 11. února 1848)
- Jean Théodore Lacordaire, belgický entomolog († 18. července 1870)
- 1804 – Handrij Zejler, lužickosrbský básník a národní buditel († 15. října 1872)
- 1808 – Luisa Pruská, rodem pruská a sňatkem nizozemská princezna († 6. prosince 1870)
- 1844
- Eduard Strasburger, polsko-německý botanik († 18. května 1912)
- Granville Stanley Hall, americký dětský psycholog († 24. dubna 1924)
- 1857 – Vladimir Michajlovič Bechtěrev, ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr († 24. prosince 1927)
- 1860 – Michel Zévaco, francouzský spisovatel († 8. srpna 1918)
- 1861 – Emilio Pizzi, italský skladatel († 27. listopadu 1940)
- 1872 – Paul Fort, francouzský básník († 20. dubna 1960)
- 1874 – Hugo von Hofmannsthal, rakouský básník († 15. července 1929)
- 1878
- George Campbell, kanadský hráč lakrosu, olympijský vítěz († 4. listopadu 1972)
- Alfréd Hajós, maďarský architekt a plavec, olympijský vítěz († 2. listopadu 1955)
- Milan Hodža, čs. předseda vlády († 27. června 1944)
- 1882 – Louis Saint-Laurent, premiér Kanady († 25. července 1973)
- 1884 – Jevgenij Zamjatin, ruský spisovatel († 10. března 1937)
- 1888 – Franciszek Kleeberg, polský generál († 5. dubna 1941)
- 1889 – Tadeusz Piskor, polský generál za druhé světové války († 22. března 1951)
- 1890 – Germaine Lubin, francouzská sopranistka († 27. října 1979)
- 1894
- 1897 – Jevhen Malanjuk, ukrajinský básník († 16. února 1968)
- 1900 – Clarence Pinkston, americký skokan, zlato na OH 1920 († 18. listopadu 1961)
- 1901
- Clark Gable, americký filmový herec († 16. listopadu 1960)
- Edvard Westerlund, finský zápasník, zlato na OH 1924 († 7. prosince 1982)
- 1902 – Langston Hughes, americký spisovatel († 22. května 1967)
- 1905 – Emilio Gino Segrè, italsko-americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 24. dubna 1989)
- 1906 – Ludwig Lachmann, německý ekonom († 17. prosince 1990)
- 1907
- Günter Eich, německý spisovatel († 20. prosince 1972)
- Iľja Jozef Marko, slovenský novinář a básník († 17. září 1980)
- 1915
- Stanley Matthews, legenda anglické i světové kopané († 23. února 2000)
- Viktor Šem-Tov, ministr izraelských vlád († 8. března 2014)
- 1922 – Renata Tebaldiová, italská operní zpěvačka († 19. prosince 2004)
- 1925 – Hermann Müller-Karpe, německý archeolog († 20. září 2013)
- 1926 – Vivian Maierová, americká umělecká fotografka († 21. dubna 2009)
- 1927 – Galway Kinnell, americký spisovatel († 28. října 2014)
- 1931 – Boris Jelcin, první prezident ruské federace († 23. dubna 2007)
- 1933
- Svetlana Velmar-Janković, srbská spisovatelka a novinářka († 9. dubna 2014)
- Sadao Watanabe, japonský saxofonista a flétnista
- 1935 – Vladimir Aksjonov, sovětský kosmonaut
- 1937 – Audrys Bačkis, litevský kardinál
- 1938 – Jimmy Carl Black, americký hudebník († 1. listopadu 2008)
- 1939
- Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník († 11. března 1978)
- Joe Sample, americký jazzový klavírista († 12. září 2014)
- Fritjof Capra, rakouský fyzik, holista a teoretik
- 1940 – Bibi Beschová, rakousko-americká herečka († 7. září 1996)
- 1941 – Anatolij Firsov, sovětský hokejista († 24. července 2000)
- 1942 – Terry Jones, britský komik a režisér († 21. ledna 2020)
- 1944 – Christine Schorn, německá filmová a rozhlasová herečka
- 1947
- Jurij Malyšev, sovětský veslař, zlato na OH 1972
- Gaston Rahier, belgický motokrosový závodník († 8. února 2005)
- 1949 – George Friedman, americký zpravodajský expert a spisovatel
- 1950
- Mike Campbell, americký kytarista, skladatel
- Kazimierz Nycz, arcibiskup a metropolita varšavský, kardinál
- 1952
- Jenö Jandó, maďarský klavírista
- Roger Tsien, americký biochemik, držitel Nobelovy ceny za chemii († 24. srpna 2016)
- Steven Zaloga, americký vojenský historik
- 1954 – Bill Mumy, americký herec a hudebník
- 1955 – Thomas Gilou, francouzský režisér
- 1956 – Exene Cervenka, americká zpěvačka, spisovatelka a malířka
- 1965
- Sherilyn Fenn, americká herečka
- Brandon Lee, americký herec († 31. března 1993)
- Stéphanie Monacká, monacká princezna
- 1968
- Lisa Marie Presleyová, americká zpěvačka a herečka († 12. ledna 2023)
- Mark Recchi, kanadský hokejista
- 1969
- Gabriel Batistuta, argentinský fotbalista
- Brian Krause, americký herec
- Joshua Redman, americký jazzový saxofonista
- Patrick Wilson, americký hudebník
- 1971
- Michael C. Hall, americký herec
- Tommy Salo, švédský hokejový brankář
- Zlatko Zahovič, slovinský fotbalista
- 1980 – Aleksander Šeliga, slovinský brankář
- 1984
- Darren Fletcher, skotský fotbalista
- Lee Thompson Young, americký herec († 19. srpna 2013)
- 1990
- Laura Marling, britská zpěvačka
- Matevž Vukotič, slovinský horský vůdce
- 1994 – Harry Styles, člen anglicko irské skupiny One Direction
- 2000 – Filip Schenk, italský sportovní lezec
Úmrtí
Česko

- 1510 – Zdenka Česká, dcera krále Jiřího z Poděbrad (* 11. listopadu 1449)
- 1519 – Václav Koranda mladší, pražský univerzitní mistr, děkan artistické fakulty (* 1425)
- 1620 – Eliška Kateřina Smiřická, česká šlechtična (* 1590)
- 1846 – František Pištěk, římskokatolický duchovní (* 6. dubna 1786)
- 1874 – Gustav Trenkler, poslanec Českého zemského sněmu (* 8. listopadu 1811)
- 1886 – Josef Klobautschnik, krupský řídící učitel, ředitel kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie (* 22. února 1820)
- 1892 – Josef Perwolf, jazykovědec, zaměřením slavista, českého původu (* 26. února 1841)
- 1910 – Antonín Slavíček, malíř (* 16. května 1870)
- 1919 – Adolf Chlumský, český evangelický farář v USA (* 3. října 1842)
- 1920 – Rudolf Dvořák, zakladatel české orientalistiky (* 12. listopadu 1860)
- 1936 – Vladimír Fáček, československý politik (* 6. května 1870)
- 1942 – Bohumil Klika, mykolog, zoolog, paleontolog, spisovatel a překladatel (* 28. února 1868)
- 1946 – August Miřička, profesor trestního práva (* 2. prosince 1863)
- 1956 – Bohumil Urbánek, politik KSČ (* 9. listopadu 1901)
- 1962
- Miroslav Cikán, filmový režisér (* 11. února 1896)
- Josef Kaplický, malíř, sochař a sklářský výtvarník (* 19. března 1889)
- 1967 – Bohumil Palát, pedagog a hudebník (* 20. září 1893)
- 1973 – Václav Svoboda, politik KSČ (* 11. června 1920)
- 1974
- Jan Dokulil, kněz, básník, překladatel (* 13. července 1910)
- Gustav Nosek, loutkář, řezbář a loutkoherec (* 15. července 1887)
- 1980 – Josef Machačka, politik KSČ (* 8. července 1913), Antonín Nogol volejbalista (* 15. ledna 1917)
- 1983 – František Fišer, katolický teolog, biblista, překladatel, disident a tramp (* 4. února 1926)
- 1985 – Antonín Šindelář, fotbalista (* 25. července 1902)
- 1986 – Otakar Ferfecký, projektant, konstruktér a manažer (* 20. března 1924)
- 1989 – Karel Bodlák, učitel a spisovatel (* 3. listopadu 1903)
- 1991 – Vratislav Grégr, profesor kvasné chemie a biotechnologie VŠCHT (* 28. října 1914)
- 1997 – Antonín Mores, pediatr a vysokoškolský pedagog (* 24. května 1908)
- 1998 – Adolf Vodáček, politik KSČ (* 13. dubna 1905)
- 1999 – Jiří Platenka, fotograf (* 1. března 1932)
- 2008 – Václav Babula, lékař, textař, básník a literát (* 23. září 1938)
- 2009 – Jaroslav Proch, fotbalový brankář (* 6. června 1919)
- 2011
- Milan Borovička, amatérský fotograf (* 12. září 1925)
- Josef Jägerman, politik KSČ (* 26. ledna 1913)
- 2013
- Vladimír Vlasák, hudební publicista (* 11. února 1958)
- Rudolf Dašek, jazzový kytarista a skladatel (* 27. srpna 1933)
- Karel Volejníček, katolický kněz a pedagog studentů teologie (* 30. října 1936)
- Soňa Balunová, reprezentantka ve volejbale, krasobruslení a atletice (* 8. června 1924)
- 2016 – Lumír Ševčík, akademický malíř, ilustrátor, grafik a typograf (* 8. srpna 1921)
- 2017
- Vladislav Kaska, malíř, grafik a výtvarný pedagog (* 27. června 1945)
- Dušan Karpatský, překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny (* 28. únor 1935)
- 2019 – Jiřina Adamcová, akademická malířka a grafička (* 6. června 1927)
Svět






- 523 – Brigita Irská, považována za zakladatelku kláštera v Kildare (* 451/53)
- 656 – Sigibert III., merovejský král Austrasie (* 630)
- 1248 – Jindřich II. Brabantský, brabantský a dolnolotrinský vévoda (* 1207)
- 1302 – Andrea Conti, italský řeholník a františkán, katolický blahoslavený (* asi 1235)
- 1308 – Heřman III. Braniborský, markrabě braniborský a hrabě z Coburgu (* 1273)
- 1328 – Karel IV. Sličný, francouzský král (* 1294)
- 1691 – papež Alexandr VIII. (* 22. dubna 1610)
- 1705 – Žofie Šarlota Hannoverská, pruská královna (* 30. října 1668)
- 1711 – Vladimir Vasiljevič Atlasov, sibiřský kozák, obchodník s kožešinami, dobyvatel Kamčatky (* 1661/64)
- 1733 – August II. Silný, polský král, velkokníže litevské a saský kurfiřt (* 12. května 1670)
- 1737 – Bartolomeo Scotti, italský stavitel (* 1685)
- 1749 – Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera francouzského krále Ludvíka XIV. (* 25. května 1677)
- 1756 – Marie Augusta Thurn-Taxis, vévodkyně württemberská (* 11. srpna 1706)
- 1760 – Vilém VIII. Hesensko-Kasselský, německý lankrabě (* 10. března 1682)
- 1795 – Giacomo Insanguine, italský skladatel (* 22. března 1728)
- 1807 – Thomas Troubridge, britský admirál (* 1758)
- 1818 – Giuseppe Gazzaniga, italský skladatel (* 5. října 1743)
- 1837
- Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský, meklenbursko-zvěřínský velkovévoda (* 10. prosince 1756)
- Edward Donovan, anglo-irský spisovatel, cestovatel a amatérský zoolog (* 1768)
- 1839
- Giuseppe Valadier, italský architekt, urbanista, archeolog a zlatotepec (* 14. dubna 1762)
- Albrecht Besserer von Thalfingen, bavorský generál (* 8. října 1787)
- 1851 – Mary Shelleyová, anglická spisovatelka (* 30. srpna 1797)
- 1856 – Ivan Paskevič, generál, polní maršál ruské armády (* 8. srpna 1782)
- 1864 – Luisa Marie Terezie z Artois, vévodkyně a regentka z Parmy (* 21. září 1819)
- 1871 – Alexander Serov, ruský skladatel (* 23. ledna 1820)
- 1873 – Matthew Fontaine Maury, americký astronom, historik a oceánograf (* 14. ledna 1806)
- 1875 – William Sterndale Bennett, anglický hudební skladatel (* 13. dubna 1816)
- 1881 – Ludwik Skrzyński, rakouský politik polské národnosti (* 1816)
- 1885
- Sidney Gilchrist Thomas, anglický chemik, metalurg a vynálezce (* 16. dubna 1850)
- Henri Dupuy de Lôme, francouzský stavitel lodí (* 15. října 1816)
- Claus Harms, německý luterský duchovní a teolog (* 25. května 1778)
- 1886 – Friedrich Harant, rakouský politik a poslanec Říšské rady (* 1810)
- 1889 – Ludwik Grohman, polský majitel továrny v Lodži (* 28. června 1826)
- 1897 – Gustav Kosjek, rakousko-uherský diplomat, dlouhodobě působil v Osmanské říši (* 17. srpna 1838)
- 1900 – Bernard Altum, německý katolický kněz, zoolog a výzkumník v oboru lesnictví (* 31. ledna 1824)
- 1903 – George Gabriel Stokes, irský matematik, fyzik a politik (* 13. srpna 1819)
- 1904 – Paul Welponer, rakouský podnikatel a politik, poslanec Říšské rady (* 30. ledna 1850)
- 1905
- Heinrich Lanz, německý vynálezce a výrobce zemědělských strojů (* 9. března 1838)
- Franz Neumann, rakouský architekt (* 16. ledna 1844)
- Oswald Achenbach, německý krajinář (* 2. února 1827)
- 1908
- Karel I. Portugalský, portugalský král (* 28. září 1863)
- Milovan Glišić, srbský spisovatel (* 19. ledna 1847)
- 1910 – Benedikt Niese, německý filolog a historik (* 24. listopadu 1849)
- 1914 – Albert C. L. G. Günther, německo-britský zoolog (* 3. října 1830)
- 1916 – Şehzade Yusuf Izzeddin, syn osmanského sultána Abdulazize (* 29. září 1857)
- 1918 – Leonilla Ivanovna Barjatinská, ruská šlechtična (* 9. května 1816)
- 1919
- Kamill Kuranda, rakouský politik a poslanec Říšské rady (* 7. února 1851)
- Eduard Paar, rakousko-uherský generál a šlechtic (* 5. prosince 1837)
- 1920
- Vladimir Puriškevič, ruský antisemitský politik, jeden z vrahů Rasputina (* 12. srpna 1870)
- Konstantin Mamontov, ruský vojenský velitel a generál Kozáků (* 16. října 1869)
- Pavel Karlovič Šternberg, ruský astronom, revolucionář, bolševik a státník (* 2. dubna 1865)
- 1922 – Aritomo Jamagata, japonský vojevůdce a politik (* 14. června 1838)
- 1923
- Andrej Černiansky, slovenský redaktor a publicista (* 12. října 1841)
- Ernst Troeltsch, německý protestantský teolog a sociolog (* 17. února 1865)
- 1925 – Karl Kuefstein, rakousko-uherský politik, diplomat a velkostatkář (* 31. července 1838)
- 1930 – Franz Stibral, předlitavský státní úředník a politik (* 16. listopadu 1854)
- 1931 – Emanuel z Vendôme, francouzský šlechtic a člen rodu Bourbon-Orléans (* 18. ledna 1872)
- 1935 – Julius Schmid, rakouský malíř a kreslíř (* 3. února 1854)
- 1944
- Franz Kutschera, rakouský válečný zločinec, Varšavský kat (* 22. února 1904)
- Piet Mondrian, nizozemský malíř, vůdčí osobnost konstruktivismu (* 7. března 1872)
- 1945 – Johan Huizinga, nizozemský kulturní historik (* 7. prosince 1872)
- 1949 – George Botsford, americký skladatel ragtimů a jiných hudebních forem (* 24. února 1874)
- 1952 – Thomas Bohrer, rakousko-uherský rychlobruslař (* 17. ledna 1887)
- 1953 – Egon Weiss, německý právník, profesor (* 1. července 1880)
- 1954 – Edwin Howard Armstrong, americký vynálezce (* 18. prosince 1890)
- 1957 – Friedrich Paulus, německý generál a pozdější polní maršál(* 23. září 1890).
- 1958 – Clinton Joseph Davisson americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku,(* 22. října 1881)
- 1961 – Max Simon, nacistický generál, válečný zločinec (* 6. ledna 1899)
- 1965 – Angelo Rotta, biskup a vatikánský diplomat (* 9. srpna 1872)
- 1966
- Buster Keaton, americký filmový komik, scenárista a režisér (* 4. října 1895)
- Hedda Hopperová, americká novinářka (* 2. května 1885)
- 1970 – Alfréd Rényi, maďarský matematik (* 20. března 1921)
- 1971 – Raoul Hausmann, rakouský fotograf, spisovatel, teoretik a sochař (* 12. července 1886)
- 1975 – Stefan Hedrich, generál rakouské-uherské armády a Waffen-SS (* 14. března 1880)
- 1976
- Werner Heisenberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 5. prosince 1901)
- Hans Richter, německý filmový producent a malíř (* 6. dubna 1888)
- George Whipple, americký vědec, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 25. srpna 1878)
- 1977 – Edmond Moore Hamilton, americký spisovatel science fiction (* 21. října 1904)
- 1978 – Arthur Siegel, americký fotograf (* 2. srpna 1913)
- 1979 – Ivan Štefánik, slovenský politik KSČ (* 9. září 1889)
- 1980 – Gastone Nencini, italský cyklista (* 1. března 1930)
- 1981
- 1983 – Milada Součková, česká spisovatelka (* 24. ledna 1899)
- 1986 – Alva Myrdalová švédská diplomatka, nositelka Nobelovy ceny míru (* 31. ledna 1902)
- 1990 – Jadwiga Wajsová, polská atletka (* 30. ledna 1912)
- 1991 – Herzl Rosenblum, izraelský novinář, politik (* 14. srpna 1903)
- 1992 – Jean Hamburger, francouzský lékař a esejista (* 15. července 1909)
- 1999 – Karol Tibenský, slovenský fotbalista (* 18. října 1924)
- 2003 – tragicky zahynula posádka raketoplánu Columbia:
- Rick D. Husband, americký astronaut (* 12. července 1957)
- William C. McCool, americký astronaut (* 23. září 1961)
- Michael P. Anderson, americký astronaut (* 25. prosince 1959)
- Ilan Ramon, první izraelský astronaut (* 20. června 1954)
- Kalpana Chawlaová, americká astronautka indického původu (* 17. března 1962)
- David M. Brown, americký astronaut (* 16. dubna 1956)
- Laurel Clarková, americká astronautka (* 10. března 1961)
- 2007
- Gian Carlo Menotti, italský hudební skladatel a libretista (* 7. července 1911)
- Antonio María Javierre Ortas, španělský kardinál (* 21. února 1921)
- 2008 – Allan Grant, americký fotožurnalista časopisu Life (* 23. října 1919)
- 2010 – Steingrímur Hermannsson, islandský politik (* 22. června 1928)
- 2011 – Jiří Kárnet, česko-americký dramatik, divadelní kritik, režisér, básník a překladatel (* 24. ledna 1920)
- 2012
- Ladislav Kuna, slovenský fotbalista (* 3. dubna 1947)
- Wisława Szymborska, polská básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka, laureátka Nobelovy ceny (* 2. července 1923)
- Ruth Hausmeister, německá herečka (* 5. června 1912)
- 2013
- Ed Koch, americký právník, politik a politický komentátor (* 12. prosince 1924)
- Cecil Womack, americký zpěvák (* 25. září 1947)
- Vladimir Jengibarjan, sovětský boxer arménské národnosti (* 24. dubna 1932)
- 2014
- René Ricard, americký umělecký kritik (* 23. července 1946)
- Maximilian Schell, rakouský herec a režisér (* 8. prosince 1930)
- Luis Aragonés, španělský fotbalista a trenér (* 28. července 1938)
- Stefan Božkov, bulharský fotbalista (* 20. září 1923)
- Vasilij Petrov, sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu (* 15. leden 1917)
- 2015
- Martin Ťapák, slovenský režisér, herec, tanečník a choreograf (* 13. října 1926)
- Aldo Ciccolini, francouzský klavírista pocházející z Itálie (* 15. srpna 1925)
- Udo Lattek, německý fotbalista a trenér (* 16. ledna 1935)
- 2016 – Paul Pholeros, australský architekt (* 1953)
- 2017 – Burton Watson, americký překladatel japonské literatury (* 13. června 1925)
- 2018 – Barys Kit, běloruský a americký matematik (* 6. dubna 1910)
- 2019 – Imrich Kružliak, slovenského poválečného exilu, politik, krajanský pracovník (* 8. prosince 1914)
- 2020
- Andy Gill, britský kytarista a hudební producent (* 1. ledna 1956)
- Ilie Bărbulescu, rumunský fotbalový reprezentant (* 24. června 1957)
- 2021
- Robo Kazík, slovenský podnikatel a zpěvák (* 11. května 1947)
- Ricky Powell, americký fotograf (* 20. listopadu 1961)
- Tamara Rylovová, sovětská rychlobruslařka (* 1. října 1931)
- Ryszard Szurkowski, polský cyklista (* 12. ledna 1946)
- Merryl Wyn Davies, velšská spisovatelka (* 23. června 1948)
- 2025 – Horst Köhler, německý politik (* 22. února 1943)
Svátky
Česko
Svět
- Slovensko: Tatiana
- Malajsie: Federal Teritory Holiday (od roku 1974)
- Nikaragua: Den letectva
- USA: Národní den svobody
- Austrálie: Australia Day (je-li pondělí)
- Švýcarsko: Homstrom (oslava konce zimy, je-li neděle)
Liturgický kalendář
![]() Údaje jsou platné k 7. 11. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−24,0 °C (1830) | 1,4 °C (od 1961) | 14,8 °C (2020) |
Reference
- ↑ Česko odsoudilo vojenský převrat v Barmě. Podpořilo vedoucí představitele vzešlé z voleb. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-01 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: Robbie Mendelson, Licence: CC BY-SA 2.0
U.S. Open
Sunday, Sept. 5, 2010The President of Germany Horst Köhler. Former head of the International Monetary Fund (IMF) until 4. Mar. 2004.
Buster Keaton, circa 1920
Publicity photo of Clark Gable
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Wisława Szymborska (*1923) čte na Světu knihy 2010 v Praze.
George Hoyt Whipple (August 28, 1878 – February 1, 1976), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1934.
Emilio Segrè
Director John Ford, who was also a Rear Admiral in the Navy Reserve
Austrian actor Maximilian Schell
Autor: Everst, Joost / Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Open Nederlandse Tenniskampioenschappen 1969 in Hilversum Beschrijving: Vladimir Zednik (Tsjecho-Slowakije)
Autor: Genevieve, Licence: CC BY 2.0
Michael C. Hall at the 2012 Comic-Con in San Diego.
Portrait of Rudolf Dvořák (1860 - 1920), Czech orientalist.