1. armáda (mobilizace 1938)

1. armáda byla polní armáda, která v době mobilizace v roce 1938 měla za úkol bránit území Čech od toku Vltavy v jižních Čechách po tvrz Bouda na rozhraní Orlických hor a Jeseníků. Celková délka hlavního obranného postavení činila 631 km.

Velitelství 1. armády vzniklo 27. září 1938 ve 12:00 z dosavadního Zemského vojenského velitelství Praha.

Velitelem 1. armády byl armádní generál Sergej Vojcechovský, který disponoval ekvivalentem celkem 11 divizí a jednou vyšší jednotkou v síle brigády (Skupina 4).

Stanoviště velitele se nacházelo v Kutné Hoře.

Úkoly 1. armády

Úkolem jednotek 1. armády byla obrana hlavního obranného postavení (HOP) proti útoku německé armády. V oblasti západních a severozápadních Čech (I. sbor a Hraniční pásmo XI) se předpokládal v případě průlomu prvního HOP ústup na záložní obranné postavení (např. v podkrušnohoří na čáru Blšanka–Ohře), případně až k linii toku Vltavy, Berounky a linii opevnění západně od Prahy (tzv. Pražská čára), která u Mělníka navazovala na tzv. Liběchovskou příčku. Naproti tomu jednotky bránící území východních Čech na linii Jizerské Hory – Krkonoše – Orlické Hory měly držet HOP za každou cenu, protože průlom v této oblasti by znamenal průnik nepřítele do týlu celé 1. armády. Teprve v případě průlomu linie na toku Vltavy přicházel v úvahu ústup s ostatními jednotkami 1. armády na další obranné postavení na Českomoravské vrchovině.

V prostoru 1. armády se také nacházely některé jednotky ze zálohy Hlavního velitelství, které mohly být podle uvážení hlavního velitele, armádního generála Ludvíka Krejčího, použity k podpoře obrany na klíčových směrech. Jednalo se například o 4. divizi, soustředěnou v oblasti Hradce Králové, 13. divizi v oblasti Pelhřimov–Humpolec a 1. rychlou divizi soustředěnou u Pacova. U dvou naposled jmenovaných však bylo možné, že jako prioritnější by bylo vyhodnoceno jejich nasazení k podpoře obrany jižních Čech.

Podřízené jednotky

Vyšší jednotky

Ostatní jednotky

  • dělostřelecký pluk 55
  • dělostřelecký oddíl I/301
  • dělostřelecký oddíl I/303
  • oddíl hrubých minometů I
  • dělostřelecký zpravodajský oddíl 4
  • ženijní rota 65, 66, 67, 68, 69, 71, 72
  • telegrafní prapor 71
  • telegrafní rota 101, 102, 103, 104
  • stavební telegrafní rota 96

Letectvo I. armády

Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.[2][3]

Jednotky přidělené pozemním formacím
  • I. armáda (velitelství):
  • I. sbor: 3. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • HP XI: 12. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • HP XII: 1. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • HO 32: 4. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • HO 33: 6. letka (pozorovací) - Letov Š-328
  • Skupina 1: 11. letka (pozorovací) - Letov Š-328
Skupina bojového letectva I. armády
  • Peruť II/4 (stíhací)
    • 43. letka - Avia B-534
    • 44. letka - Avia B-534
    • 50. letka - Avia B-534
  • Peruť III/4 (stíhací)
    • 46. letka - Avia B-534
    • 47. letka - Avia B-534
    • 48. letka - Avia B-534
  • Peruť I/6 (lehká bombardovací)
    • 71. letka - Aero Ab-101, Avia B-71
    • 72. letka - Aero Ab-101, Avia B-71
Obvod teritoriální obrany proti letadlům „A“

(formace podřízená letectvu I. armády, ale s hlavním určením k PVO Prahy)

  • Peruť I/4
    • 40. letka - Avia B-534
    • 41. letka - Avia B-534
    • 42. letka - Avia B-534

Reference

  1. ↑ Hamák, B. - Vondrovský I.; Mobilizovaná československá armáda 1938; Dvůr Králové nad Labem 2010
  2. ↑ MINAŘÍK, Pavel. Reorganizace armády ve 2. polovině 30. let a vytvoření operační sestavy vojsk po vyhlášení mobilizace [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2018-08-12]. Dostupné v archivu. 
  3. ↑ MINAŘÍK, Pavel; ŠRÁMEK, Pavel. Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize: Ústřední orgány vojenské správy a vyšší velitelství [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2018-08-12]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ FIDLER, Jiří. Letka 101 /kurýrní/ (1938-1939) [online]. www.valka.cz [cit. 2018-08-12]. Dostupné online.