1. leden
<< | leden | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
2025 |
1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce).
Dnem 1. ledna počínal se rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.) Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji.
Podle pranostiky „Na Nový rok o slepičí krok“ bývá den o něco delší, než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Na území České republiky tento rozdíl činí 7 minut.[1] 1. leden je počátkem roku pro větší část obyvatel Země, ale pro mnohé tomu tak není (Čína, islámské země apod.).
Události
Česko
- 1770 – Císařovna Marie Terezie vydala nový trestní zákoník, tzv. Tereziánský trestní zákoník. Trestní právo tím bylo v českých a rakouských zemích sjednoceno.
- 1784 – Začaly se vést meteorologické záznamy v Klementinu. Vznikla tak nejdelší souvislá řada meteorologických údajů na světě.
- 1800 – Na území Rakousko-Uherska (a tedy i v zemích českých) se poprvé začalo platit papírovými bankovkami.
- 1812 – V českých zemích vstoupil v platnost všeobecný zákoník, který upravoval vztahy občanů na základě principu rovnosti před zákonem.
- 1818 – Místní farář a známý básník Antonín Jaroslav Puchmajer založil v Radnicích u Rokycan český čtenářský spolek. Byla to první organizace tohoto druhu v Čechách.
- 1831 – Své veřejné působení zahájila prohlášením Vlastencům naší národní literatury milovným Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
- 1833 – Josef Kajetán Tyl přebral redakci časopisu Jindy a jiní, založil Květy.
- 1846 – Na doporučení Františka Palackého převzal řízení časopisu Pražské noviny novinář Karel Havlíček Borovský.
- 1849 – Zahájen pravidelný železniční spoj Brno-Česká Třebová, jako již druhé stálé železniční spojení z města Brna.
- 1861 – Díky úsilí Ladislava Riegera vyšlo první číslo českých novin Národní listy.
- 1876 – V Rakousku-Uhersku (tj. včetně zemí Koruny české se po několikaletém zkušebním období začala oficiálně používat metrická soustava.
- 1900 – V Čechách se poprvé platilo korunami. Směnný kurz koruny k původnímu platidlu – zlatému – byl 2:1.
- 1915 – V Brně vznikla první družina Skautů. Postupně vznikaly i další skupiny, které se o rok později spojily do Moravské družiny skautů
- 1940 – Byly přerušeny diplomatické vztahy se SSSR. Znovu byly obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
- 1943 – Spojením měst Frýdek a Místek s dalšími třemi obcemi vzniklo dnešní město Frýdek-Místek.
- 1949
- V Československu vstoupil v platnost Zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb., který zrušil zemské uspořádání a nahradil je 14 kraji.
- Město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
- 1950
- Zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách.
- Nová restrukturalizace průmyslu rozdělila některé nedávno vzniklé společnosti na závody přímo podléhající ústředním orgánům.
- 1953 – Vznikly Státní spořitelna a Liberecké automobilové závody.
- 1956 – Založena Filharmonie Brno.
- 1969 – ČSSR se stala federací.
- 1973 – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla.
- 1977 – Charta 77 vydala svůj první dokument – Prohlášení Charty 77.
- 1983 – Premiéra filmové komedie S tebou mě baví svět, která byla roku 1998 na základě divácké ankety České televize vyhlášena českou komedií století.
- 1990
- Město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (v letech 1949–1989 se jmenovalo Gottwaldov).
- Novoroční amnestie prezidenta Václava Havla vedla k propuštění více než 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů.
- 1992 – Vznikla Česká televize (Slovenská televize již o půl roku dříve).
- 1993 – Vznikly Česká republika a Slovenská republika jako nástupnické státy zaniklého Československa.
- 1996 – V České republice vznikl okres Jeseník oddělením části území od okresů Šumperk a Bruntál.
- 2000
- V České republice vzniklo 14 nových samosprávných krajů.
- Byl vyhlášen Národní park České Švýcarsko.
- 2011 – Byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
- 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností.
- 2011 – Středo-pravicová strana Unie svobody–DEU ukončila činnost a vstoupila do likvidace.
- 2013 – Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil částečnou amnestii.
- 2016 – Byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy.
Svět
- 660 př. n. l. – Džimmu, legendární zakladatel císařské dynastie v Japonsku, nastoupil na trůn.
- 153 př. n. l. – V římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
- 45 př. n. l. – V Římské říši se začal používat juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
- 404 – Poslední známé gladiátorské zápasy, předpokládá se, že jde o ty, během nichž rozlícení diváci ubili sv. Telemacha, který pronikl do arény, aby proti nim protestoval. Zápasy pak definitivně zakázal císař Honorius.
- 1001 – Štěpán I. Svatý se stal prvním uherským králem.
- 1527 – Chorvatská šlechta zvolila Ferdinanda I. Habsburského za svého krále.
- 1533 – Anglický král Jindřich VIII. se oženil s Annou Boleynovou
- 1571 – Papež sv. Pius V. bulou Licet ex debito potvrdil milosrdné bratry jako řeholní kongregaci.
- 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář.
- 1739 – Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier objevil Bouvetův ostrov.
- 1772 – V Londýně začal prodej historicky prvního cestovního šeku, který mohl být použit v 90 evropských městech.
- 1778 – Vyšlo první číslo britských novin The Times.
- 1801 – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres.
- 1804 – Haiti vyhlásilo nezávislost na Francii.
- 1874 – V Rusku byla zavedena základní vojenská služba.
- 1877 – Královna Viktorie se stala císařovnou Indie.
- 1900 – Nigérie se stala britským protektorátem.
- 1901 – Proběhlo oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
- 1912 – Byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- 1919
- Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
- Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
- 1939 – V USA byla založena firma Hewlett-Packard.
- 1941 – 26 států podepsalo ve Washingtonu Deklaraci spojených národů.
- 1944 – Polní maršál Erwin Rommel byl jmenován velitelem skupiny armád B ve Francii.
- 1945 – Luftwaffe provedla operaci Bodenplatte.
- 1956 – Súdán získal nezávislost. Do té doby byl spravován jako anglo-egyptské kondominium.
- 1958 – Vstoupilo v platnost Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii.
- 1959 – Kubánská revoluce: Diktátor Fulgencio Batista uprchl z Kuby, což znamenalo vítězství povstalců vedených Fidelem Castrem.
- 1960 – Kamerun vyhlásil nezávislost.
- 1973 – K EHS se připojilo Spojené království, Irsko a Dánsko.
- 1979 – Byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu – Rallye Paříž-Dakar.
- 1981 – K EHS se připojilo Řecko.
- 1983 – V síti ARPANET, přímém předchůdci internetu, se staly standardem protokoly TCP/IP.
- 1986 – K EHS se připojilo Španělsko a Portugalsko.
- 1994
- Vznikl Evropský hospodářský prostor.
- Severoamerická obchodní dohoda NAFTA nabyla účinnosti.
- 1995
- K EU se připojilo Rakousko, Švédsko a Finsko.
- Byla založena Světová obchodní organizace.
- Finsko vstoupilo do ESA.
- Byl vyhlášen Magurský národní park.
- 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
- 1999 – Evropská měnová jednotka ECU byla nahrazena eurem. Společnou měnu začalo využívat 11 zemí (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
- 2000
- Ruským prezidentem se stal Vladimir Putin.
- Evropská centrální banka převzala úlohy národních centrálních bank.

- 2001 – Zavedení eura v Řecku.
- 2002 – Zavedení eurobankovek a euromincí v Evropské unii.
- 2007
- 2008 – Zavedení eura na Maltě a Kypru
- 2009 – Zavedení eura na Slovensku
- 2011
- Zavedení eura v Estonsku
- V Brazílii se ujala úřadu první prezidentka Dilma Rousseffová.
- 2014 – Zavedení eura v Lotyšsku
- 2015 – Zavedení eura v Litvě
- 2023 – Zavedení eura v Chorvatsku
Narození
Viz též Kategorie:Narození 1. ledna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko


- 1678 – František Ferdinand Kinský, šlechtic, diplomat a politik († 12. září 1741)
- 1799 – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih († 18. července 1882)
- 1800 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 3. září 1871)
- 1809 – František Josef Görner, arciděkan v Horní Polici († 24. října 1883)
- 1817 – Salomon Reich, podnikatel ve sklářství, starosta Velkých Karlovic († 1. dubna 1900)
- 1849 – Alois Epstein, pediatr († 25. října 1918)
- 1850 – Miroslav Krajník, básník a překladatel († 3. července 1907)
- 1851 – Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel († 28. října 1924)
- 1852 – Friedrich Legler, pedagog, novinář, poslanec Českého zemského sněmu († 31. října 1919)
- 1855 – František Mlčoch, československý politik († 24. září 1921)
- 1858 – Vlasta Pittnerová, spisovatelka († 2. března 1926)
- 1860
- 1862 – Jindřich Vaníček, sokolský funkcionář († 2. června 1934)
- 1863
- Karel Ondříček, houslový virtuos († 30. března 1943)
- Jindřich Souček, technik, hudební skladatel a sbormistr († 16. listopadu 1940)
- 1867 – Karel Mušek, divadelní herec a režisér († 12. listopadu 1924)
- 1869 – Ema Pechová, herečka († 2. prosince 1965)
- 1871 – Antonín Svěcený, československý politik († 12. prosince 1941)
- 1875 – Otakar Srdínko, lékař a politik († 21. prosince 1930)
- 1878 – József Törköly, československý politik maďarské národnosti († 14. dubna 1938)
- 1881 – Emanuel Chobot, polský politik na Těšínsku († 7. června 1944)
- 1885 – Karel Kügler, operní pěvec–tenorista, herec, režisér († 4. listopadu 1950)
- 1887 – Rudolf Smetánka, voják a politik († 1958)
- 1888 – Eduard Bass, spisovatel a novinář († 2. října 1946)
- 1891 – Jan Vážný, profesor římského práva († 18. dubna 1942)
- 1893
- Karel Dvořák, sochař († 28. února 1950)
- František Stanislav, politik, umučen v Osvětimi († 23. července 1941)
- 1894
- František Götz, literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
- Miloš Vávra, lékař a amatérský herec († 21. srpna 1964)
- 1896
- Ivan Párkányi, rusínsky politik, ministr vlády ČSR, guvernér Podkarpatské Rusi († 23. prosince 1996)
- Jiří Haller, bohemista a lexikograf († 25. ledna 1971)
- 1898 – Viktor Ullmann, hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
- 1903 – Kurt Spielmann, německy hovořící architekt († 1943)
- 1904 – Jan Schneeweis, klavírista, hudební skladatel, sbormistr († 24. prosince 1995)
- 1913 – Vladimír Vokolek, básník, prozaik a esejista († 23. července 1988)
- 1915
- Josef Kratochvil, spisovatel, skautský činitel a vysokoškolský pedagog († 26. května 2001)
- Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci († 11. listopadu 1939)
- 1921 – Václav Pleskot, předseda Československého olympijského výboru († 29. září 2012)
- 1926 – Václav Bubník, hokejový reprezentant († 27. března 1990)
- 1931 – Václav Edvard Beneš, česko-americký matematik
- 1932 – Vlastislav Housa, sochař († 5. září 2004)
- 1934 – Marie Goretti Boltnarová, katolická řeholnice, boromejka († 8. března 2022)
- 1935 – Karel Paukert, varhaník, hobojista a umělecký kurátor
- 1936 – Irena Aulitisová, politička
- 1938 – Miloš Vojíř, fotograf
- 1947 – Václav Vokolek, spisovatel a publicista
- 1950 – Antoni Szpyrc, amatérský historik, folklorista a malíř († 29. prosince 2014)
- 1955
- Igor Kučera, biochemik
- Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje
- 1959 – Monika Ševčíková, malířka
- 1962 – Borek Nedorost, klávesista
- 1964 – Ivo Purš, historik umění
- 1965
- Vít Malinovský, saxofonista
- Petr Vacek, herec, zpěvák a tlumočník
- 1971 – Bobby Holík, hokejista
- 1977 – Leoš Friedl, tenista
- 1979 – Daniel Seman, hokejista
- 1981 – Marek Tomica, hokejový útočník
- 1982 – Vladimír Socha, popularizátor vědy a publicista
- 1988 – Marcel Gecov, fotbalový záložník
- 1994 – Kateřina Zemanová, dcera prezidenta
Svět











- 1431 – Alexandr VI., papež († 18. srpna 1503)
- 1449 – Lorenzo I. Medicejský, vládce Florencie († 8. dubna 1492)
- 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
- 1516 – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, švédská královna jako manželka Gustava I. († 1551)
- 1557 – Štěpán Bočkaj, vůdce uherského protihabsburského povstání, sedmihradský kníže a uherský protikrál († 29. prosince 1606)
- 1600 – Friedrich Spanheim, nizozemský teolog († 14. května 1649)
- 1614 – Jindřich Fridrich Falcký, syn českého krále Fridricha Falckého († 17. ledna 1629)
- 1618 – pokřtěn Bartolomè Esteban Murillo, španělský malíř († 3. dubna 1682)
- 1655 – Christian Thomasius, německý filozof a progresivní pedagog († 23. září 1728)
- 1697 – Antonio Galli da Bibbiena, italský malíř a architekt († 28. ledna 1774)
- 1711 – Franz von der Trenck, plukovník pandurů, vězeň na Špilberku, († 4. října 1749)
- 1745 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec († 1. ledna 1824)
- 1752 – Betsy Rossová, americká švadlena; ušila první americkou vlajku († 30. ledna 1836)
- 1766 – Antoine-Vincent Arnault, francouzský dramatik, básník a politik († 16. září 1834)
- 1767 – Heinrich Adolf Schrader, německý lékař, mykolog a botanik († 22. října 1836)
- 1771 – Georges Cadoudal, francouzský generál († 25. června 1804)
- 1788 – Étienne Cabet, francouzský filosof a utopický socialista († 9. listopadu 1856)
- 1806 – Lionel Kieseritzky, německý šachový mistr († 18. května 1853)
- 1809 – Achille Guénée, francouzský advokát a entomolog († 30. prosince 1880)
- 1814 – Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching († 1. června 1864)
- 1823 – Sándor Petőfi, maďarský básník († 31. července 1849)
- 1854 – James Frazer, skotský antropolog a etnolog († 7. května 1941)
- 1861 – Marcellin Boule, francouzský paleoantropolog a paleontolog († 4. července 1942)
- 1863
- Aleko Konstantinov, bulharský spisovatel († 23. května 1897)
- Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik, zakladatel moderních olympijských her († 2. září 1937)
- Rūdolfs Blaumanis, lotyšský spisovatel († 4. září 1908)
- Heinrich Clam-Martinic, rakouský politik († 7. března 1932)
- 1864 – Alfred Stieglitz, americký fotograf († 13. července 1946)
- 1866 – Peter Elfelt, dánský fotograf a filmový režisér († 18. února 1931)
- 1872 – James Young, americký filmový režisér, herec a scenárista († 9. června 1948)
- 1879
- Edward Morgan Forster, anglický spisovatel († 7. června 1970)
- Ernest Jones, britský neurolog a psychoanalytik († 11. února 1958)
- Petar Živković, srbský generál a první jugoslávský premiér († 3. února 1947)
- 1880 – Ernest Townsend, anglický portrétista († 22. ledna 1944)
- 1883 – Ičiró Hatojama, japonský premiér († 7. března 1959)
- 1887 – Wilhelm Canaris, německý admirál († 9. dubna 1945)
- 1888 – Frank Stokes, americký kytarista a zpěvák († 12. září 1955)
- 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. února 1969)
- 1892 – Mahidol Adunjadét, thajský princ († 24. září 1929)
- 1894 – Šatendranáth Bose, indický fyzik († 4. února 1974)
- 1895 – J. Edgar Hoover, první ředitel americké agentury FBI († 2. května 1972)
- 1900 – Čiune Sugihara, japonský diplomat († 31. července 1986)
- 1908
- Elizabeth Bentley, americká špiónka pracující pro Sovětský svaz († 3. prosince 1963)
- Julia Pirotte, polská fotoreportérka († 25. července 2000)
- Bill Tapia, americký hudebník († 2. prosince 2011)
- 1909
- Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník († 11. srpna 1984)
- Stepan Bandera, ukrajinský nacionalista († 15. října 1959)
- Dana Andrews, americký filmový a divadelní herec († 17. prosince 1992)
- 1911 – Roman Totenberg, polský houslista a pedagog († 8. května 2012)
- 1912 – Kim Philby, důstojník britských tajných služeb a agent KGB († 11. května 1988)
- 1915
- Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník († 26. března 1984)
- Józef Światło, polský emigrant, pracovník CIA († 2. září 1994)
- 1916 – Rechavam Amir, izraelský voják a diplomat († 4. dubna 2013)
- 1918 – Jo'el Palgi, izraelský voják a diplomat († 21. února 1978)
- 1919
- J. D. Salinger, americký spisovatel († 27. ledna 2010)
- Petr Kien, německý výtvarník a básník († 1944)
- Sirr al-Chatim al-Chalífa, súdánský prezident († 18. února 2006)
- Binjamin Gibli, náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman († 19. srpna 2008)
- 1920
- Al Minns, americký černošský tanečník († 24. dubna 1985)
- Alfred A. Tomatis, francouzský otorhinolaryngolog († 25. prosince 2001)
- José Antonio Bottiroli, argentinský hudební skladatel a básník († 15. března 1990)
- 1921
- César Baldaccini, francouzský sochař († 6. prosince 1998)
- Alain Mimoun, alžírský olympijský vítěz v maratonu († 27. června 2013)
- 1923
- Milt Jackson, americký jazzový vibrafonista a skladatel († 9. října 1999)
- Nanao Sakaki, japonský básník († 22. prosince 2008)
- 1924
- Arthur Danto, americký kritik umění a filosof († 25. října 2013)
- Jacques Le Goff, francouzský historik († 1. dubna 2014)
- 1926
- José Manuel Estepa Llaurens, španělský kardinál († 21. července 2019)
- Hilda Múdra, slovenská trenérka krasobruslení († 22. listopadu 2021)
- 1927
- Vernon L. Smith, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
- Maurice Béjart, francouzský choreograf († 21. listopadu 2007)
- 1928
- 1929
- Zbigniew Nienacki, polský spisovatel a novinář († 23. září 1994)
- Robert Büchler, slovensko-izraelský historik († 14. srpna 2009)
- 1930 – Džafar Nimeiry, súdánský prezident († 30. května 2009)
- 1933 – Ranko Bugarski, srbský filolog († 13. srpna 2024)
- 1934 – Raúl Eduardo Vela Chiriboga, ekvádorský kardinál († 15. listopadu 2020)
- 1936 – Ivan Balaďa, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista († 17. června 2014)
- 1937 – Eduardo Martínez de Pisón, španělský geograf, spisovatel, horolezec
- 1938
- Fuád Masúm, irácký prezident
- Frank Langella, americký herec italského původu
- Carlo Franchi přezdívaný Gimax, italský automobilový závodník († 13. ledna 2021)
- Halit Akçatepe, turecký herec († 31. března 2017)
- 1939 – Michèle Mercier, francouzská herečka
- 1940 – Arnold Mindell, americký psychoterapeut
- 1942
- Country Joe McDonald, americký zpěvák a kytarista
- Alassane Ouattara, prezident Pobřeží slonoviny
- Gennadij Sarafanov, sovětský vojenský letec a kosmonaut († 29. září 2005)
- 1943
- Richard Sennett, americký sociolog
- Don Novello, americký herec a režisér
- 1944
- Umar al-Bašír, súdánský prezident
- Ján Čarnogurský, slovenský premiér a československý politik
- Mati Unt, estonský spisovatel, dramaturg a kritik († 22. srpna 2005)
- Vjačeslav Cugba, premiér Abcházie
- 1945
- Gail Zappa, druhá manželka hudebníka Franka Zappy († 7. října 2015)
- Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
- 1946 – Roberto Rivelino, brazilský fotbalista
- 1947
- Jaroslav Boroš, slovenský fotbalista, útočník, reprezentant Československa
- Vladimir Titov, sovětský a ruský kosmonaut
- Lynne Tillman, americká spisovatelka a kulturní kritička
- 1949 – Zvonko Fišer, slovinský právník
- 1950 – Morgan Fisher, anglický klávesista a skladatel
- 1951
- Jakup Krasniqi, předseda kosovského parlamentu
- Jim Rakete, německý fotograf a fotožurnalista
- Emanuel Sideridis, řecký hudebník, baskytarista, zpěvák a skladatel
- 1953
- Alpha Blondy, zpěvák a textař původem z Pobřeží slonoviny
- Philippe Douste-Blazy, francouzský ministr zahraničí
- Zoran Janković, slovinský politik
- 1954 – Richard Edson, americký herec a muzikant
- 1955
- Ivan Šimko, slovenský politik, ministr
- Vladimír Župan, ukrajinský klavírní virtuos, hudební skladatel a pedagog
- 1956
- Sergej Avdějev, ruský kosmonaut
- Andy Gill, britský kytarista a hudební producent († 1. února 2020)
- Christine Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu
- 1957
- Volodimir Kiseljov, sovětský olympijský vítěz ve vrhu koulí († 7. ledna 2021)
- Christopher Moore, americký spisovatel komické fantasy
- 1959
- Abdul Ahad Mómand, afghánský kosmonaut
- Michel Onfray, francouzský filozof
- 1961
- Graham McTavish, skotský herec
- Sven Regener, německý hudebník a spisovatel
- 1963 – Milan Luhový, slovenský fotbalista
- 1968 – Davor Šuker, chorvatský fotbalista
- 1971 – Chris Potter, americký saxofonista, klarinetista a hudební skladatel
- 1977 – Hasan Salihamidžić, bosenský fotbalista
- 1980
- Olivia Ruiz, francouzská zpěvačka
- Jennifer Lauretová, francouzská herečka
- 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
- 1982 – David Nalbandian, argentinský tenista
- 1983
- Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
- Mark Beaumont, skotský cyklista
- 1984 – Paolo Guerrero, peruánský fotbalista
- 1985
- Steven Davis, irský fotbalista
- Oscar Gatto, italský cyklista
- 1990 – Andrej Chalimon, ruský herec
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 1. ledna — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1856 – Josef Myslimír Ludvík, kněz, historik a spisovatel (* 22. dubna 1796)
- 1864 – Friedrich Egermann, severočeský sklářský odborník a podnikatel (* 5. března 1777)
- 1871 – Karel Vladislav Zap, vlastenecký učitel, spisovatel, historik (* 8. ledna 1812)
- 1877 – Fridolin Wilhelm Volkmann, filozof a psycholog (* 1821)
- 1890 – František Chalupa básník, spisovatel a překladatel (* 30. prosince 1857)
- 1899 – Otokar Mokrý, básník, žurnalista a překladatel (* 25. května 1854)
- 1906 – Josef Miroslav Weber, houslista a hudební skladatel žijící v cizině (* 9. listopadu 1854)
- 1916
- František Steiner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Kolína (* 12. května 1837)
- Anton Gassauer, česko-rakouský právník (* 7. dubna 1848)
- 1917 – Karel Bulíř, učitel a redaktor (* 27. října 1840)
- 1920
- František Korbel, česko-americký podnikatel a zakladatel kalifornských vinic (* ? 1831)
- Růžena Svobodová, spisovatelka (* 10. července 1868)
- 1922 – Miloš Čech, starokatolický kněz, bratr spisovatele Svatopluka Čecha (* 15. dubna 1855)
- 1942 – Jaroslav Ježek, hudební skladatel (* 25. září 1906)
- 1948 – Rudolf Bechyně, politik (* 6. dubna 1881)
- 1970 – Pavel Teimer, grafik a typograf (* 6. dubna 1935)
- 1973 – František Běhounek, fyzik a spisovatel (* 28. října 1898)
- 1980 – Josef Voříšek, letecký konstruktér, designér a fotograf (* 12. prosince 1902)
- 1990
- Jan Svoboda, fotograf (* 27. července 1934)
- Antonín Kalina, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 17. února 1902)
- 1991 – Jan Lauschmann, chemik a fotograf (* 1. dubna 1901)
- 1993 – Hugo Laitner, zakladatel kladenského hokeje, fotbalový záložník a tenista (* 16. ledna 1901)
- 1995 – Otto Eckert, sochař a keramik (* 4. října 1910)
- 1996 – Libuše Jansová, archeoložka (* 5. října 1904)
- 2000 – Heda Halířová, autorka knih pro mládež (* 13. září 1914)
- 2004 – Jiří Loewy, novinář, publicista a politik (* 13. července 1930)
- 2017 – František Benda, chemik, politik a duchovní (* 7. srpna 1944)
- 2018 – Jakub Zedníček, herec a moderátor (* 13. června 1990)
- 2019 – Pavel Švancer, architekt (* 9. června 1934)
- 2024 – Pavel Vondra, herec (* 13. dubna 1969)
Svět



- 379 – sv. Basileios Veliký, biskup, učitel církve a otec východního mnišství (* okolo 330)
- 898 – Odo Pařížský, západofranský král (* 860)
- 1260 – Hugolin z Gualdo Cattaneo, italský augustiniánský poustevník, blahoslavený (* 1200)
- 1277 – Filip Sicilský, achajský kníže a titulární soluňský král (* 1256)
- 1515 – Ludvík XII., francouzský král z dynastie Valois-Orleans († 27. června 1462)
- 1559 – Kristián III., dánský a norský král (* 1503)
- 1560 – Joachim du Bellay, francouzský renesanční spisovatel, básník a kritik (* 1522)
- 1671 – Paul-Philippe Hardouin de Péréfixe de Beaumont, arcibiskup pařížský (* 1606)
- 1713 – Giuseppe Maria Tomasi, italský kardinál, katolický světec (* 12. září 1649)
- 1732 – Nicolò Grimaldi, italský zpěvák-kastrát (mezzosoprán) (* 5. dubna 1673)
- 1736 – Ahmed III., osmanský sultán (* 31. prosince 1673)
- 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (* 6. srpna 1667)
- 1766 – Jakub František Stuart, neúspěšný uchazeč o anglický a skotský trůn (* 10. června 1688)
- 1768 – Jean Restout, francouzský malíř (* 26. března 1692)
- 1777 – Emanuele Barbella, italský houslista a hudební skladatel (* 14. dubna 1718)
- 1782 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (* 5. září 1735)
- 1784 – Andrej Jaslinský, slovenský fyzik a filosof (* 1. září 1715)
- 1789 – Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733)
- 1793 – Francesco Guardi, italský malíř (* 5. října 1712)
- 1796 – Alexandre-Théophile Vandermonde, francouzský matematik (* 28. února 1735)
- 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (* 1. prosince 1743)
- 1818 – Fedele Fenaroli, italský hudební skladatel a pedagog (* 25. dubna 1730)
- 1824 – Vincenc Maria Strambi, italský biskup a světec (* 1. ledna 1745)
- 1844 – George Harpur Crewe, anglický politik (* 1. února 1795)
- 1850 – Raphael Georg Kiesewetter, rakouský hudební historik (* 29. srpna 1773)
- 1851 – Heinrich Friedrich Link, německý přírodovědec a botanik (* 2. února 1767)
- 1873 – Saint-Marc Girardin, francouzský politik a literární kritik (* 19. února 1801)
- 1877 – Alfred Bruyas, francouzský sběratel umění, mecenáš a osobní přítel mnoha umělců († 15. srpna 1821)
- 1881 – Louis Auguste Blanqui, francouzský politik (* 7. února 1805)
- 1894 – Heinrich Hertz, německý fyzik (* 22. února 1857)
- 1900 – Adam Budwiński, polský právník (* 27. ledna 1845)
- 1903 – Ernst Friedländer, německý archivář (* 28. srpna 1841)
- 1905 – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve (* 17. listopadu 1828)
- 1918 – Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. (* 5. května 1858)
- 1931 – Martinus Willem Beijerinck, nizozemský botanik a mikrobiolog (* 16. března 1851)
- 1943 – Arthur Ruppin, německý sociolog a sionista (* 1. března 1876)
- 1946 – Ernst Sellin, německý profesor (* 26. května 1867)
- 1947 – Eugen Lanti, francouzský, v esperantu píšící, spisovatel (* 19. července 1879)
- 1953 – Hank Williams, americký zpěvák (* 17. září 1923)
- 1954 – José Millán Astray, zakladatel Španělské cizinecké legie (* 5. července 1879)
- 1958 – Edward Henry Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
- 1966 – Vincent Auriol, francouzský politik (* 27. srpna 1884)
- 1972
- Eberhard Wolfgang Möller, německý nacistický spisovatel (* 6. ledna 1906)
- Maurice Chevalier, francouzský zpěvák (* 12. září 1888)
- 1975
- Kalle Anttila, finský zápasník, olympijský vítěz (* 30. srpna 1887)
- Kjúsaku Ogino, japonský gynekolog (* 25. března 1882)
- 1978 – Hamdamšaltaneh Pahlaví, íránská princezna (* 22. února 1903)
- 1980 – Peter Broeker, kanadský automobilový závodník (* 15. května 1929)
- 1981
- Kazimierz Michałowski, polský archeolog egyptolog (* 14. listopadu 1901)
- Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 26. května 1906)
- 1984 – Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928)
- 1992 – Grace Hopperová, americká matematička (* 9. prosince 1906)
- 1993 – Adolf Lang, německý automobilový závodník (* 4. května 1913)
- 1995 – Eugene Paul Wigner, americký fyzik maďarského původu, nositel Nobelovy ceny (* 17. listopadu 1902)
- 1998
- Åke Seyffarth, švédský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 15. prosince 1919)
- Helen Willsová Moodyová, americká tenistka (* 6. října 1905)
- 2001 – Emil Horváth st., slovenský herec (* 27. srpna 1923)
- 2003
- Elena Lacková, slovenská spisovatelka (* 22. března 1921)
- Joe Foss, americký letec, guvernér Jižní Dakoty (* 17. dubna 1915)
- 2004 – Nora Szczepańska, polská spisovatelka (* 23. května 1914)
- 2009
- Johannes Mario Simmel, rakouský spisovatel (* 7. dubna 1924)
- Ron Asheton, americký kytarista, člen skupiny The Stooges (* 17. července 1948)
- 2012
- Kiro Gligorov, makedonský politik, právník a první prezident nezávislé republiky Makedonie (* 1917)
- Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák (* 26. srpna 1939)
- Jafa Jarkoni, izraelská zpěvačka (* 24. prosince 1925)
- Bob Anderson, anglický šermíř a filmový choreograf bojových scén (* 15. září 1922)
- 2013 – Patti Page, americká zpěvačka (* 8. listopadu 1927)
- 2014
- 2015
- Omar Karámí, libanonský politik (* 7. září 1934)
- Jeff Golub, americký kytarista (* 15. dubna 1955)
- Boris Morukov, ruský lékař a kosmonaut (* 1. října 1950)
- Mario Cuomo, americký politik (* 15. června 1932)
- 2016 – Vilmos Zsigmond, maďarsko-americký kameraman (* 16. června 1930)
- 2019
- Dagfinn Bakke, norský umělec (* 16. srpna 1933)
- Ed Corney, americký kulturista (* 9. listopadu 1933)
- Feis Ecktuh, nizozemský rapper, zastřelen (* 25. ledna 1986)
- Pegi Young, americká zpěvačka (* 1. prosince 1952)
Pravidelné události
- Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků
- Mnozí státníci na Nový rok přednesou svůj novoroční projev
Svátky
Česko
Svět
- Nový rok
- Mezinárodní den míru
- Slovensko: Státní svátek: Den vzniku Slovenské republiky (slovensky Deň vzniku Slovenskej republiky)
- Itálie: Madre di Dio
- Belgie, Francie, Lucembursko: Jour de l'An
- Kuba: Den revoluce
- Kamerun, Haiti, Súdán: Den nezávislosti
- Samoa: Den nezávislosti
- Tchaj-wan: Vznik republiky
Katolický kalendář


- Oktáv Narození Páně (svátek Panny Marie, Matky Boží)
- sv. Zdislava z Lemberka – matka a dominikánská terciářka
- sv. Fulgencius z Ruspe – biskup
- sv. Svatý Telemachus – mučedník
- sv. Svatý Klárus – opat
- sv. Svatý Eugendus – opat
- sv. Svatý Frodobertus – opat
- sv. Giuseppe Maria Tomasi – kardinál
- sv. Justin ze Chieti – biskup
- sv. Vilém z Volpiana – opat
- sv. Svatý Odilo – opat
- sv. Zygmunt Gorazdowski – polský kněz
- sv. Vincenc Maria Strambi – biskup a pasionista
- sv. Severín Gallo – řeholník a mučedník
- bl. Andrés Gómez Sáez – španělský mučedník a salesián
- bl. René Lego a Jean Lego – francouzští kněží, mučedníci a bratři
- bl. Lojze Grozde – laik a slovinský mučedník
- bl. Marian Konopiński – polský kněz a mučedník
- bl. Hugolin z Gualdo Cattaneo – poustevník
- bl. Valentin Paquay – františkán
Pranostiky
Česko
- Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto. - Na Nový rok o slepičí krok.
- Na Nový rok o zaječí skok.
- Na Nový rok – do zimy skok.
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.
- Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
- Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
- Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
- Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
- Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
- Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
- Na Nový rok déšť – o Velikonocích sníh.
- Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
- Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch.
- Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
- Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
- Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
![]() Údaje jsou platné k 7. 11. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−21,4 °C (1784) | 0,8 °C (od 1961) | 15,8 °C (2023) |
Reference
- ↑ KARAS, Pavel. Na Hromnice o hodinu více? Předkové si všímali prodlužování dnů, ale ne moc přesně. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-02-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
J. Edgar Hoover, head of the U.S. Federal Bureau of Investigation, 1961.
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor:
- derivative work: Ante Perkovic (talk)
- Davor_Šuker.jpg: user:Zureks
Davor Šuker, Croatian footballer (on the right)
Autor: Roland Godefroy, Licence: CC BY-SA 3.0
L'actrice française Michèle Mercier au Festival du cinéma romantique de Cabourg en juin 1988.
Portrait of American author J. D. Salinger photographed by Lotte at Atelier Jacobi in New York City, October 11, 1950 (source: Fine Books & Collections). The photo was used as an author portrait on the first-edition dust jacket of Salinger's 1951 novel The Catcher in the Rye. It was removed from subsequent editions of the novel at the author's request. Note that the photo was flipped horizontally when it was published on the back cover. That means the back cover actually presented a mirror image of Salinger, not his true appearance; this image is the "unflipped" correct version. Other recently published photos from the same session show that Salinger had several freckles or moles on his face (the most noticeable is on his right cheek, close to his nostril.) These appear to have been airbrushed from the back cover version of the portrait, but note that they are also missing from the "original" copy; every other photo from these sessions shows them.
St. Vincent Strambi
Baron Pierre de Coubertin, half-length portrait, standing, facing front
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Petr Vacek at 42nd Karlovy Vary International Film Festival
Christine Lagarde, Managing Director of the International Monetary Fund from 2011 to 2019, President of the European Central Bank since 2019.
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
David Nalbandian during his first round match with Julian Reister. Nalbandian won 7-5, 6-2, 6-3.
Day 2 of Wimbledon 2011.Joseph Maria Tomasi (1649-1713) Cardinal, from the Order of Theatine Regular Clergics
Eduard Bass (1887 - 1946), Český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista a herec.
Heinrich Rudolf Hertz. Published in Lenard, P. (1930) Grosse Naturforscher, T.S. Lehmanns, Munich, 1930
Autor:
- Europe_countries.svg: Júlio Reis
- derivative work: Kolja21 (talk)

Portrait of Louis XII of France, painting in Windsor Castle
Roberto Rivelino card