1. obrněná divize (USA)

1. obrněná divize
Insignie 1. obrněné Divize
Insignie 1. obrněné Divize
ZeměSpojené státy americké USA
Existence1940–1946
1951–dodnes
TypObrněná
Přezdívka„Old Ironsides“
MottoIron Soldiers!
VeliteléMaj. Gen. Stephen M. Twitty
Účast
VálkyDruhá světová válka

Operace Torch

Tuniské tažení

  • Závod o Tunis
  • Bitva o Sidi Bou Zid

Italské tažení

Válka v Zálivu

Operace Trvalá svoboda

Válka v Iráku

1. obrněná divize (přezdívka Old Ironsides) je divize Armády Spojených států amerických, je součástí 3. sboru a její operační základna je ve Fort Bliss v Texasu. Byla to první obrněná divize USA, která bojovala ve druhé světové válce.

5. srpna 2014 převzal velení nad 1. obrněnou divizí generál Stephen M. Twitty.[1]

2. světová válka

Divize se poprvé střetla s nepřítelem v severní Africe při operaci Torch 8. listopadu 1942. Zbytek divize se vylodil západně od města Oran pod velením brigádního generála Lunsforda E. Olivera[2] a do města vstoupil 10. listopadu 1942. Dne 24. listopadu 1942 se divize přesunula z alžírského Tafaroui do města Bedja v Tunisu a další den zaútočila na letiště Djedeida. Djedeida byla úspěšně dobyta 28. listopadu 1942.

1. prosince 1942. se divize přesunula z jihozápadního města Tebourba. Německé jednotky obsadily El Guesské výšeniny 3. prosince 1942, což mělo zabránit v postupu spojeneckých jednotek ze západu. O tři dny později (6. prosince 1942) byla americká linie proražena a 1. obrněná divize s velkými ztrátami se 11. až 12. prosince stáhla. Divize byla umístěna jako rezervní jednotka, dokud se nezorganizuje. Pustila se do dalšího boje až 21. ledna 1943 v údolí Ousseltia, které bylo vyčištěno 29. ledna 1943. Do města Maktar dorazila 14. února 1943. Druhá část divize bojovala u Sídí Bú Zíd, kde se musela 14. února 1943 stáhnout s těžkými ztrátami. Třetí část divize (v bojích o severní Afriku se divize skládala ze tří částí: Combat Command A, Combat Command B, Combat Command C) provedla 24. ledna 1943 útok na stanici Sened. Tato část divize (Combat Command C) se snažila podpořit Combat Command A u Sídí Bú Zíd, kde neuspěla a utrpěla těžké ztráty.

Po pádu Sicílie se jednotka stala součástí 5. armády, která se vylodila na Apeninském poloostrově. Zúčastnila se útoku na tzv. „Zimní linii“, kde se vylodila u Anzia, zaútočila z boku na síly Osy a tím se probojovala přes linii a obsadila Řím. Divize pokračovala v boji v údolí Pádu, kde německá armáda v Itálii 2. května 1945 kapitulovala. V červnu byla divize přemístěna do okupovaného Německa.

Ztráty divize

  • Zabito v akci: 1 194 mužů
  • Zraněno v akci: 5 168 mužů
  • Zemřeli na zranění: 234 mužů

Během války obsadila divize 41 měst a zmocnila se 108 740 zajatců. 722 vojáků získalo Stříbrnou hvězdu, 908 vojáků dostalo Bronzovou hvězdu. V divizi dostalo 5 478 lidí Purpurové srdce. Dva vojáci divize, vojín Nicholas Minue a podporučík Thomas Weldon Fowler, dostali během druhé světové války Medaili cti.

Reference

  1. Commanding General [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-24. (angličtina) 
  2. Oliver, Lunsford Errett [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce