1. září
<< | září | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | ||||||
2024 |
1. září je 244. den roku podle gregoriánského kalendáře (245. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 121 dní.
1. září je jedním ze dnů, které sloužily jako počátek kalendářního roku. Jako počátek roku platil tento den v Byzantské říši, v některých částech jižní Itálie a na Balkáně (u Jihoslovanů) a od 13. století do roku 1700 v Rusku (náš letopočet zavedl v Rusku Petr Veliký k 1. 1. 1700).
Události
Česko
- 1310 – Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou.
- 1347 – Karel IV., den před svou korunovací, udělil pražským arcibiskupům privilegium korunovat české krále.
- 1442 – Vojsko Jiřího z Poděbrad obsadilo Tábor a Táborité byli přičleněni k ostatním husitům.
- 1598 – Rudolf II. povýšil Hradčany na královské město. Současně vznikla čtvrť chudiny Nový svět.
- 1643 – Švédská armáda pod velením generála Lennarta Torstensona zahájila devítidenní neúspěšné obléhání Brna.
- 1868 – Byla otevřena železniční trať Plzeň – České Budějovice, součásti Dráhy císaře Františka Josefa.
- 1939 – Stovky občanů byly na území Protektorátu Čechy a Morava zatčeny gestapem v rámci akce Akce Albrecht I.
- 1950 – V rámci armády byly zřízeny Pomocné technické prapory.
Svět
- 1598 – Boris Fjodorovič Godunov byl korunován ruským carem.
- 1701 – Válka o španělské dědictví: V bitvě u Chiari porazila habsburská císařská armáda pod vedením Evžena Savojského armádu francouzskou.
- 1707 – Švédský král Karel XII. a římský císař Josef I. Habsburský uzavřeli v Sasku Altranstädtskou konvenci o postavení slezských evangelíků.
- 1715 – Po 72 letech vlády zemřel francouzský král Ludvík XIV.
- 1804 – Německý astronom Karl Ludwig Harding objevil planetku Juno.
- 1870 – Prusko-francouzská válka: V bitvě u Sedanu porazila pruská armáda francouzskou.
- 1902 – V Paříži měl premiéru vědeckofantastický film George Mélièse Cesta na Měsíc.
- 1905 – Vznikly kanadské provincie Alberta a Saskatchewan.
- 1914 – Uhynula holubice Martha, poslední známá zástupkyně druhu holuba stěhovavého.
- 1923 – Při zemětřesení v Japonsku o síle až 8,3 stupňů zahynulo přes 100 000 lidí.
- 1928 – Albánský prezident Ahmet Zogu prohlásil Albánii královstvím a nastoupil na trůn jako Zog I.
- 1939 – Nacistické Německo přepadlo Polsko – začala druhá světová válka.
- 1951 – USA, Austrálie a Nový Zéland podepsaly v San Franciscu založili vojenskou organizaci ANZUS.
- 1958 – V platnost vstoupil islandský zákon, který jednostranně posunul hranice islandské rybářské zóny ze 4 námořních mil od pobřeží na 12 námořních mil od pobřeží, čímž začala první „tresčí válka“ mezi Spojený královstvím a Islandem.
- 1969 – Vojenským převratem byl v Libyi sesazen král Idris I. a v čele země stanul Muammar Kaddáfí.
- 1972 – Americký šachista Bobby Fischer se stal jedenáctým mistrem světa v šachu, když zvítězil v zápase o titul v Reykjavíku.
- 1979 – Americká vesmírná sonda Pioneer 11 prolétá ve vzdálenosti 21 000 km kolem Saturnu.
- 1983 – Sovětské letectvo sestřelilo u ostrova Sachalin jihokorejské civilní letadlo Boeing 747. Všech 269 osob na palubě letu KAL 007 přišlo o život.
- 1985 – Americký oceánograf Robert D. Ballard objevil vrak Titanicu.
- 2004 – V Rusku začal třídenní teroristický útok na beslanskou školu, při kterém zahynulo 371 lidí.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 1. září — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1288 – Eliška Rejčka, česká a polská královna jako manželka Václava II. a Rudolfa Habsburského († 18. října 1335)
- 1665 – David Zürn nejml. barokní sochař († po r. 1724)
- 1689 – Kilián Ignác Dientzenhofer, architekt († 12. prosince 1751)
- 1801 – Johann Baptist Riedl, pražský velkoobchodník († 20. prosince 1858)
- 1807 – František Řivnáč, pražský knihkupec a nakladatel († 25. června 1888)
- 1813 – Tomáš Šobr, politik, starosta Písku († 7. března 1873)
- 1831 – Jaroslav Čermák, malíř († 23. dubna 1878)
- 1839 – Václav Vlček, spisovatel a redaktor († 17. srpna 1908)
- 1848 – Bartoloměj Navrátil, matematik a fyzik († 12. dubna 1927)
- 1855 – Karel Urban, podnikatel a politik († říjen 1940)
- 1865 – Karel Vítězslav Mašek, malíř, architekt a ilustrátor († 24. července 1927)
- 1867 – Josef Fischer, československý politik († ?)
- 1870
- Ferdinand Karafiát, spisovatel a lékař († 13. dubna 1928)
- Jan Dědina, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1955)
- 1872 – Leopold Bauer, slezský architekt († 7. října 1938)
- 1891 – František Hofman, malíř († 3. března 1969)
- 1914 – Jindřich Heisler, surrealistický spisovatel a výtvarník († 4. ledna 1953)
- 1917 – Jan Šprincl, filolog, překladatel z řečtiny a latiny a básník († 5. listopadu 1989)
- 1918 – Lubomír Koželuha, zpěvák, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 10. září 2008)
- 1920
- Josef Kudrna, čs. ministr vnitra († 15. května 1989)
- Taťána Hladěnová, odbojářka z období druhé světové války († 2. července 1942)
- 1921 – Ota B. Kraus, spisovatel († 5. října 2000)
- 1929
- Josef Koláček, katolický duchovní, teolog, překladatel, spisovatel a publicista († 10. září 2019)
- Květa Fialová, herečka († 26. září 2017)
- Milan Jankovič, literární vědec († 5. ledna 2019)
- 1930 – Vlastimil Koutecký, scénograf († 25. února 2000)
- 1936
- Antonín Holý, chemik († 16. července 2012)
- Jaroslava Potměšilová, varhanice († 23. února 2024)
- 1938 – Miroslav Barták, kreslíř, humorista
- 1939 – Pavel Kouba, fotbalista, reprezentant († 13. září 1993)
- 1940 – Václav Mareš, herec († 30. května 2009)
- 1942
- Vlastimil Venclík, dramatik, scenárista, režisér a herec
- Richard Sacher, ministr vnitra Československa († 27. února 2014)
- 1949 – Vlado Čech, bubeník († 21. července 1986)
- 1950 – Jakub Noha, folkový písničkář, kytarista, textař a básník
- 1952 – Jakub Polák, anarchista a protirasistický aktivista († 25. září 2012)
- 1955 – Jaroslava Kretschmerová, herečka
- 1958 – Alena Hanáková, ministryně kultury ČR
- 1962 – Vít Vlnas, historik
- 1964
- Petr Fejk, bývalý ředitel pražské zoologické zahrady
- Petr Fiala, český politolog, vysokoškolský učitel a politik
- 1976 – Jiří Mužík, atlet, běžec
- 1978 – Jan Vorel, fotbalista
- 1980
- Aleš Chán, basketbalista
- Eva Krejčířová, tanečnice
- 1990 – Sarah Haváčová, herečka
- 1992 –Tomáš Nosek, hokejista
- 1993 – Jan Kliment, fotbalista
- 2005 – Jakub Menšík, tenista
Svět
- 1341 – Fridrich III. Sicilský, sicilský král († 27. července 1377)
- 1577 – Scipione Caffarelli-Borghese, kardinál státní sekretář, mecenáš umění († 2. října 1633)
- 1588 – Jindřich II. Bourbon-Condé, princ de Condé, syn Jindřicha I. Bourbona († 26. prosince 1646)
- 1637 – Nicolas Catinat, francouzský vojevůdce († 22. února 1712)
- 1647 – Anna Žofie Dánská, dánská princezna, saská kurfiřtka († 1. července 1717)
- 1650 – Ferdinando d'Adda, italský kardinál († 27. ledna 1719)
- 1651 – Natálie Kirillovna Naryškinová, ruská carevna, druhá manželka Alexeje I. Michajloviče († 4. února 1694)
- 1659 – Domenico Egidio Rossi, italský architekt a stavitel († 19. února 1715)
- 1696 – Emine Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy II. († 1739)
- 1711
- Christoph Hermann von Manstein, pruský generál († 27. června 1757)
- Vilém IV. Oranžský, nizozemský místodržící († 22. října 1751)
- 1715 – Andrej Jaslinský, slovenský fyzik a filosof († 1. ledna 1784)
- 1718 – Antoine de Chézy, francouzský hydrolog († 15. října 1798)
- 1727 – Jean-Baptiste Gobel, francouzský politik a biskup († 13. dubna 1794)
- 1751 – Emanuel Schikaneder, rakouský herec, pěvec, režisér a básník († 21. září 1812)
- 1758 – George John Spencer, britský šlechtic a druhý hrabě Spencer († 10. listopadu 1834)
- 1775 – Honoré-Charles Reille, francouzský generál († 1. března 1860)
- 1833 – Michał Hórnik, lužickosrbský duchovní a slavista († 22. února 1894)
- 1835 – William Stanley Jevons, britský ekonom († 13. srpna 1882)
- 1846 – Johann Loserth, rakouský historik († 30. srpna 1936)
- 1854 – Engelbert Humperdinck, německý hudební skladatel († 27. září 1921)
- 1856
- Innokentij Fjodorovič Anněnskij, ruský básník († 13. prosinec 1909)
- Louis-Ernest Dubois, kardinál a arcibiskup pařížský († 23. září 1929)
- 1858 – Carl Auer von Welsbach, rakouský chemik a podnikatel († 4. srpna 1929)
- 1862
- Adolphe Appia, švýcarský architekt, interiérový designér († 29. února 1928)
- Emil von Homann, ministr veřejných prací Předlitavska († 9. února 1945)
- 1864 – Roger Casement, irský básník a revolucionář († 3. srpna 1916)
- 1874
- Ismar Elbogen, německo-židovský učenec a rabín († 1. srpna 1943)
- Talat Paša, osmanský politik a hlavní představitel Mladoturků († 15. března 1921)
- 1875 – Edgar Rice Burroughs, americký spisovatel († 19. března 1950)
- 1877 – Francis William Aston, britský chemik a fyzik († 20. listopadu 1945)
- 1879 – Bruno Granichstaedten, rakouský hudební skladatel († 30. května 1944)
- 1881 – Josef Zaricki, izraelský malíř († 30. listopadu 1987)
- 1883 – Leonid Kulik, ruský mineralog († 24. dubna 1942)
- 1887 – Blaise Cendrars, švýcarský spisovatel († 21. ledna 1961)
- 1895
- Engelbert Zaschka, německý hlavní inženýr, konstruktér a vynálezce († 26. června 1955)
- Heinrich Hoerle, německý malíř († 7. července 1936)
- 1896
- André Hunebelle, francouzský filmový scenárista, producent a režisér († 27. listopadu 1985)
- A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, indický náboženský vůdce, zakladatel-áčárja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, ISKCONu († 14. listopadu 1977)
- 1899 – Andrej Platonov, ruský spisovatel († 5. ledna 1951)
- 1901 – Boleslaw Filipiak, polský kněz a kardinál († 14. října 1978)
- 1906 – Joaquín Balaguer, prezident Dominikánské republiky († 14. července 2002)
- 1909 – August Sabbe, estonský voják a lesní bratr († 28. září 1978)
- 1910 – Pierre Bézier, francouzský konstruktér a matematik († 25. listopadu 1999)
- 1912 – Gwynfor Evans, velšský politik († 21. dubna 2005)
- 1914 – Annemarie Selinko, rakouská spisovatelka († 28. července 1986)
- 1916 – Ken Aston, britský fotbalový rozhodčí, který vynalezl červenou a žlutou kartu († 2001)
- 1917 – Ferdinand Marcos, filipínský prezident († 28. září 1989)
- 1921 – Willem Frederik Hermans, nizozemský spisovatel a fotograf († 27. dubna 1995)
- 1922
- Vittorio Gassman, italský herec a režisér († 29. června 2000)
- Mihajlo Mitrović, srbský architekt († 20. prosince 2018)
- 1923
- Rocky Marciano, americký boxer († 31. srpna 1969)
- Egyd Pepich, ministr vnitra SSR († 24. listopadu 2006)
- 1924 – Dirk Fischer, americký jazzový hudebník († 25. února 2013)
- 1925
- Roy Glauber, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku († 26. prosince 2018)
- Art Pepper, americký jazzový saxofonista a skladatel († 15. června 1982)
- 1926 – Stanley Cavell, americký filosof († 19. června 2018)
- 1930 – Michel Serres, francouzský filozof a historik vědy († 1. června 2019)
- 1931
- Friedrich Kurrent, rakouský architekt († 10. ledna 2022)
- Michael O. Rabin, izraelský informatik
- Willie Ruff, americký hudebník
- Martin Stade, německý spisovatel († 11. prosince 2018)
- 1933
- Conway Twitty, americký zpěvák a kytarista († 5. června 1993)
- Marshall Lytle, americký kontrabasista († 25. května 2013)
- Gene Harris, americký klavírista († 16. ledna 2000)
- 1934 – Paolo Sardi, italský kardinál († 13. července 2019)
- 1936 – Valerij Legasov, vedoucí vyšetřovací komise Černobylské havárie († 27. dubna 1988)
- 1937
- Francisco Pinto Balsemão, premiér Portugalska
- Allen Jones, britský pop-artový malíř, sochař a grafik
- 1940
- Clayton Alderfer, americký psycholog († 30. října 2015)
- Annie Ernauxová, francouzská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2022
- 1942 – C. J. Cherryh, americká spisovatelka
- 1945 – Abd Rabú Mansúr Hádí, jemenský prezident
- 1946
- Barry Gibb, britský zpěvák, kytarista, skladatel
- Ro Mu-hjon, 16. prezident Korejské republiky († 23. května 2009)
- 1950
- Dudu Georgescu, rumunský fotbalista
- Michail Fradkov, ruský premiér
- Phil McGraw, americký psycholog, televizní bavič a moderátor
- 1951 – Timothy Zahn, americký spisovatel
- 1952 – Athol Earl, novozélandský veslař, olympijský vítěz
- 1953 – Andres Mustonen, estonský dirigent a houslista
- 1954 – Filip Vujanović, prezident Černé Hory
- 1955
- Bruce Foxton, anglický rokenrolový hudebník
- Wayne Horvitz, americký hudebník a hudební skladatel
- 1957 – Gloria Estefan, kubánsko-americká zpěvačka a autorka písní
- 1958 – Sergej Garmaš, ruský divadelní a filmový herec ukrajinského původu
- 1962 – Ruud Gullit, nizozemský fotbalista a trenér surinamského původu
- 1968 – Muhammad Atta, egyptský terorista, vůdce skupiny únosců letadel během teroristických útoků 11. září 2001 († 11. září 2001)
- 1970 – Barbara Paulusová, rakouská tenistka
- 1974 – Filip Nikolic, francouzský herec a zpěvák, člen skupiny 2Be3 († 16. září 2009)
- 1975 – Omar Rodríguez-López, portorický hudebník
- 1981 – Boyd Holbrook, americký herec a model
- 1984
- Joe Trohman, americký kytarista skupiny Fall Out Boy
- Sergej Korsakov, ruský kosmonaut
- 1986 – Gaël Monfils, francouzský tenista
- 1989
- Bill Kaulitz, německý zpěvák skupiny Tokio Hotel
- Tom Kaulitz, německý kytarista skupiny Tokio Hotel
- Kelsey Serwaová, kanadská akrobatická lyžařka
- 1992 – Kirani James, grenadský atlet, sprinter
- 1994 – Margarita Betovová, ruská tenistka
- 1995 – Nathan MacKinnon, kanadský lední hokejista
- 1996
- Zendaya, americká herečka a zpěvačka
- Eddie Dunbar, irský silniční cyklista
- 1997 – Čon Čong-kuk, jihokorejský k-popový zpěvák skupiny BTS
- 2002 – Diane Parryová, francouzská tenistka
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 1. září — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1126 – Svatava Polská, první česká královna jako manželka Vratislava II. (* 1046/1048)
- 1389 – Jan I. z Rožmberka, šlechtic (* ?)
- 1600 – Tadeáš Hájek z Hájku, matematik (* 1. prosince 1525)
- 1842 – Antonín Bedřich I. Mitrovský, osvícenec a úředník (* 20. května 1770)
- 1904 – Josef Srb-Debrnov, hudební historik a spisovatel (* 18. září 1836)
- 1913 – Ladislav Quis, spisovatel a básník (* 5. února 1846)
- 1914 – Jindřich Prucha, malíř (* 29. září 1886)
- 1931 – Stanislav Suda, skladatel, flétnista, hudební pedagog (* 30. dubna 1865)
- 1933 – Otýlie Vranská, oběť brutální vraždy (* 9. března 1911)
- 1941 – Jiří Orten, básník (* 30. srpna 1919)
- 1944 – Leopold Pölzl, starosta Ústí nad Labem (* 14. listopadu 1879)
- 1954 – Zdeněk Bažant, profesor stavební mechaniky, rektor ČVUT (* 25. listopadu 1879)
- 1975 – František Josef Kinský, šlechtic (* 11. května 1879)
- 1982 – Jiří Vašků, herec (* 20. srpna 1917)
- 1991 – František Weber, generálmajor letectva, Wing Commander RAF (* 28. února 1908)
- 2003 – Jan Havránek, historik (* 7. června 1928)
- 2004 – Teodor Rotrekl, výtvarník a ilustrátor (* 1. června 1923)
- 2005 – Richard Honzovič, hlasatel a voiceover (* 17. března 1934)
- 2008 – Tomáš Baťa mladší, podnikatel (* 17. září 1914)
- 2010 – Rudolf Pellar, herec, zpěvák a hudební pedagog (* 28. února 1923)
- 2011 – Magdalena Hrabánková, ekonomka, rektorka Jihočeské univerzity (* 1941)
- 2015 – Jiří Louda, heraldik a knihovník (* 3. října 1920)
- 2017 – Vladimír Brabec, herec (* 15. května 1934)
Svět
- 1159 – Hadrián IV., 167. papež(* okolo 1100)
- 1198 – Dulce Aragonská, portugalská královna (* 1160)
- 1339 – Jindřich II. Dolnobavorský, bavorský vévoda (* 29. září 1305)
- 1456 – Petr Payne, Angličan ve službách husitské revoluce (* 1380)
- 1435 – Zikmund Korybutovič, litevský kníže (* 1400)
- 1449 – Cchao Naj, politik čínské říše Ming (* 1402)
- 1557 – Jacques Cartier, francouzský námořní kapitán a objevitel (* 1491)
- 1569 – Marie Temrjukovna, ruská carevna, druhá manželka Ivana IV. (* ? 1544)
- 1648 – Marin Mersenne, francouzský teolog, filozof, matematik, fyzik a muzikolog (* 8. září 1588)
- 1687 – Henry More, anglický filozof (* 1614)
- 1715 – Ludvík XIV., francouzský král (* 5. září 1638)
- 1748 – Samuel Hruškovic, slovenský teolog (* 1. dubna 1694
- 1776 – Ludwig Christoph Heinrich Hölty, německý lidový básník (* 21. prosince 1748)
- 1808 – Carl Gotthard Langhans, německý stavitel (* 15. prosince 1732)
- 1849 – Pavel Vasiljevič Čičagov, ruský admirál (* 8. července 1767)
- 1856
- William Yarrell, anglický přírodovědec (* 3. června 1784)
- Christian Friedrich Bernhard Augustin, evangelický teolog, spisovatel a historik (* 28. listopadu 1771)
- 1870
- Joseph Anton von Maffei, německý průmyslník (* 4. září 1790)
- Charles-Joseph de Flahaut, francouzský generál (* 21. dubna 1785)
- 1910 – Alexandr Michajlovič Zajcev, ruský chemik (* 2. července 1841)
- 1924 – Joseph Henry Blackburne, britský šachista (* 10. prosince 1841)
- 1935 – Abraham Isaac Kook, židovský myslitel (* 8. září 1865)
- 1936 – Isaac Puente, baskický lékař a anarchokomunista (* 3. července 1896)
- 1939 – Paul Nadar, francouzský fotograf (* 8. února 1856)
- 1944
- Fernand Guyou, nejúspěšnější francouzský stíhací pilot první světové války (* 7. ledna 1891)
- Liviu Rebreanu, rumunský spisovatel (* 27. listopadu 1885)
- 1951
- Wols, německý malíř a fotograf (* 27. května 1913)
- Georgij Petrovič Fedotov, ruský náboženský myslitel, filosof a historik (* 13. října 1886)
- Louis Lavelle, francouzský filozof (* 15. července 1883)
- 1961 – Eero Saarinen, finsko-americký architekt (* 20. srpna 1910)
- 1962
- Hans-Jürgen von Arnim, německý generálplukovník (* 4. dubna 1889)
- Florence Lee, americká herečka (* 12. března 1888)
- 1969 – Michael Lippert, nacistický důstojník Waffen-SS (* 24. dubna 1897)
- 1970 – François Mauriac, francouzský spisovatel (* 11. října 1885)
- 1971
- Paul Niehans, švýcarský lékař (* 21. listopadu 1882)
- Dezider Milly, slovenský malíř, grafik a pedagog (* 7. srpna 1906)
- 1981 – Albert Speer, německý architekt (* 19. března 1905)
- 1982
- Haskell Brooks Curry, americký matematik (* 12. září 1900)
- Władysław Gomułka, polský komunistický politik (* 6. února 1905)
- 1983 – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
- 1985 – Saunders Lewis, velšský spisovatel, historik, literární kritik a politik (* 15. října 1893)
- 1987 – Gerhard Fieseler, německý stíhací pilot (* 15. dubna 1896)
- 1988 – Luis Walter Alvarez, americký fyzik (* 13. června 1911)
- 1989 – Kazimierz Deyna, polský fotbalista (* 23. října 1947)
- 1990 – Edwin O. Reischauer, americký historik (* 15. října 1910)
- 1994 – Fernand Guyou, francouzský stíhací pilot (* 7. ledna 1897)
- 1998 – Józef Krupiński, polský básník (* 24. září 1930)
- 1999 – Doreen Valiente, anglická čarodějnice (* 4. ledna 1922)
- 2004 – Ahmad Kaftáru, syrský muftí (* 1915)
- 2005 – Józef Rotblat, lékař, nositel Nobelovy ceny za mír (* 4. listopadu 1908)
- 2006
- Kyffin Williams, velšský malíř (* 9. května 1918)
- György Faludy, maďarský spisovatel a překladatel (* 22. září 1910)
- 2007
- Vladimír Reisel, slovenský básník a diplomat (* 19. ledna 1919)
- Viliam Schrojf, slovenský fotbalový brankář, reprezentant Československa, vicemistr světa (* 2. srpna 1931)
- 2008 – Jerry Reed, americký herec, skladatel a country zpěvák (* 20. března 1937)
- 2012 – Hal David, americký textař (* 25. května 1921)
- 2014 – Joseph Shivers, americký textilní chemik (* 29. listopadu 1920)
- 2018 – Randy Weston, americký jazzový klavírista a hudební skladatel (* 6. dubna 1926)
- 2023 – Jimmy Buffett, americký písničkář, herec a spisovatel (* 25. prosince 1946)
Svátky
Česko
- Linda, Lina
- Samuel, Samuela
- Edgar
- Egon, Egona, Egid, Egida
- Jiljí
- Marilyn, Melinda, Rosalinda
- Sámo
- Sixt, Sixtus
Svět
- Den Hnutí nezúčastněných zemí
- Rusko: Den poznání
- Začíná Byzantský liturgický rok.
- Světový den míru
- Světový den modliteb za péči o stvoření
- Libye: Den revoluce
- Malajsie: Národní den
- Slovensko: Státní svátek
- Spojené státy americké: Státní svátek medu
- Tanzanie: Den hrdinů, Svátek práce
- Sýrie: Den svornosti
- Spojené státy americké: Labor day (Svátek práce) – je-li pondělí
- Dnes končí keltský měsíc lísky Coll
Pranostiky
Česko
- Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
- O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
- V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týhodnech navrací;
jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane. - Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
- Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
- Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
- Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
- Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
- Na svatého Jiljí jasný den – krásný odzim zvěstujem.
- Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
- Jiljí jasný – podzim krásný.
- Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň;
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne. - Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
- Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
- Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
- Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
- Svatá Jiljí děvčata bílí.
1. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
7,2 °C (1998) | 17,1 °C (od 1961) | 32,6 °C (2015) |
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. září na Wikimedia Commons
- Galerie 1. září na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: AVRO, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Barry Gibb (Bee Gees) in AVRO's TopPop (Dutch television show) in 1973
Photo of Conway Twitty.
This is an image of Prof Roy Glauber, Nobel Prize Winner in Physics, 2005 at the Nobel Prize Ceremonies.
Autor: Charlie Cowins, Licence: CC BY 2.0
Gaël Monfils at the 2009 US Open
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1979-056-18A / Sönnke, Hans / CC-BY-SA 3.0
Eliška Rejčka Polská
Autor: Akademie věd České republiky / Czech Academy of Science (photo by Stanislava Kyselová), Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Antonín Holý (1. září 1936 Praha – 16. července 2012) byl český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století. Je objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Křest dotisku knihy Květa Fialová – Štěstí tady a teď v pražském knihkupectví Kanzelsberger – hlavní protagonistka
(c) G patkar na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Ruud Gullit at a press conference in October 2010
François Mauriac chez lui en 1933 préparant son discours d'entrée à l'Académie française.
Tadeáš Hájek z Hájku (1525—1600)
Autor: Elena Torre from Viareggio, Italia, Licence: CC BY-SA 2.0
Vittorio Gassman
A painting representing a side picture of explorer Jacques Cartier, produced by the painter Theophile Hamel (1844). There are no known paintings of Cartier that were created during his lifetime.