12. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2022 |
12. červenec je 193. den roku podle gregoriánského kalendáře (194. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 172 dní. Svátek má Bořek.
Události
Česko
- 1712 – Vydán císařský reskript, který moravským vrchnostem zakazoval nutit poddaným vlastní výrobky.
- 1813 – V Praze zahájen mírový kongres mezi Ruskem, Pruskem a Francií (spolu s Anglií a Švédskem v roli pozorovatelů a Rakouskem jako zprostředkovatelem).
- 1883 – Knihkupec Josef Barvič otevřel knihkupectví v Brně na České ulici.
- 1908 – V Praze byl zahájen II. slovanský sjezd (k 60. výročí slovanského sjezdu roku 1848), jehož cílem bylo sjednotit Slovany proti velkoněmeckým tendencím.
- 1940 – Byl v Londýně vytvořen tzv. Inspektorát československého letectva; současně vznikla v Duxfordu 310. stíhací peruť (anglicky: № 310 Fighter Squadron).
- 1971 – Byl zahájen provoz na prvním, 21 km dlouhém úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic.
- 1995 – Vláda schválila zrušení mzdové regulace.
- 2002 – Vladimír Špidla se stal předsedou nové vlády, složené z členů ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL.
- 2005 – Naposledy vzlétly stíhačky MiG-21 ve službách české armády.
- 2015 – V Číhošti byly pohřbeny ostatky katolického kněze Josefa Toufara, umučeného v roce 1950 ve vyšetřovací vazbě v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem.
- 2018 – Vyslovena důvěra Poslaneckou Sněmovnou Parlamentu ČR Druhé Vládě Andreje Babiše
Svět
- 813 – Leon V. Arménský korunován v chrámu Boží Moudrosti byzantským císařem.
- 1260 – V bitvě u Kressenbrunnu zvítězila vojska českého krále Přemysla Otakara II. nad vojsky uherského krále Bély IV.
- 1690 – Vilém III. Oranžský zvítězil v bitvě u Boyne nad vojsky anglického krále Jakuba II.
- 1806 – Založen Rýnský spolek pod dohledem Napoleona I.
- 1812 – Americká armáda vtrhla do Kanady.
- 1932 – Král Jiří V. otevřel v Londýně most Lambeth Bridge.
- 1933 – V USA schválil Kongres první minimální mzdu, 33 centů na hodinu.
- 1943 – Druhá světová válka: Rudá armáda zahájila protiútok v Kurském oblouku – tzv. operace Kutuzov.
- 1975 – Svatý Tomáš a Princův ostrov vyhlásil nezávislost na Portugalsku.
- 1979 – Kiribati vyhlásilo nezávislost.
- 1993 – Při zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy stupnice u pobřeží japonského ostrova Hokkaidó a následné vlně tsunami zahynulo 202 lidí.
- 1998 – Vydána verze 1.0 programu KDE.
- 2002 – Rozhodnutím nejvyššího soudu musí Ontario (Kanada) uznávat manželství osob stejného pohlaví.
- 2006 – Začala druhá libanonská válka.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 12. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko


- 1825 – Ignát Wurm, kněz, politik a etnograf († 4. října 1911)
- 1837 – Emanuel Zaufal, český lékař († 8. února 1910)
- 1848 – Leopold Adler, český fotograf († 8. května 1924)
- 1862 – Alois Soldát, kněz a profesor kanonického práva († 23. prosince 1952)
- 1872 – Emil Hácha, politik, právník a překladatel, prezident Protektorátu Čechy a Morava († 27. června 1945)
- 1876 – Ivan Krasko, československý politik slovenské národnosti († 3. března 1958)
- 1877 – Rudolf Rolíček, československý politik († 1. prosince 1943)
- 1891
- Jindřich Kumpošt, architekt a urbanista († 14. července 1968)
- Antonín Václavík, etnograf († 4. prosince 1959)
- 1892 – Jan Harus, československý politik, ministr († 15. září 1967)
- 1893 – Stanislav Zela, pomocný biskup olomoucký († 6. prosince 1969)
- 1895 – Jaromír Korčák, geograf, demograf a statistik († 6. října 1989)
- 1898 – Karel Tihelka, archeolog († 16. července 1973)
- 1908 – Alois Hudec, gymnasta († 23. ledna 1997)
- 1910 – Ludvík Pelíšek, hudební skladatel († 30. července 1953)
- 1912 – Jan Lukeš, spisovatel a hudební skladatel († 25. srpna 1977)
- 1914 – Jan Haluza, politik, atlet, běžec a trenér († 25. srpna 2011)
- 1917 – Václav Vojta, lékař († 12. září 2000)
- 1919
- Jiří Potůček, radista výsadku Silver A († 2. července 1942)
- Martin Dzúr, ministr národní obrany († 15. ledna 1985)
- 1923
- Zbyněk Sekal, sochař, malíř a překladatel († 24. února 1998)
- Stanislav Drobný, předseda Konfederace politických vězňů České republiky († 20. prosince 2013)
- 1924
- Vlastimil Havlíček, fotbalový reprezentant († 5. února 1991)
- Jiří Winter Neprakta, kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista († 30. října 2011)
- 1926 – Vlasta Průchová, jazzová zpěvačka († 16. června 2006)
- 1929 – Hanuš Hachenburg, básník terezínského ghetta († 10. července 1944)
- 1936
- Nina Divíšková, herečka
- Jan Němec, režisér
- Petros Cironis, český historik řeckého původu
- 1937 – František Valošek, fotbalový reprezentant
- 1943 – Jan Dočekal, výtvarník, historik umění a kulturní publicista
- 1947 – Lenka Termerová, herečka
Svět



- 100 př. n. l. – Julius Caesar, římský vojevůdce a politik († 44 př. n. l.)
- 1573 – Pietro Carrera, italský kněz, malíř a šachista († 18. září 1647)
- 1651 – Markéta Habsburská, císařovna jako manželka Leopolda I. († 1673)
- 1663 – Jakub Stuart, vévoda z Cambridge, syn anglického krále Jakuba II. Stuarta († 20. června 1667)
- 1675 – Evaristo Dall'Abaco, italský houslista a hudební skladatel († 12. července 1742)
- 1669 – Henry Boyle, 1. baron Carleton, britský státník a šlechtic († 31. března 1725)
- 1692 – Gabriela z Lichtenštejna, knížecí princezna († 7. listopadu 1713)
- 1694 – Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická, meklenbursko-schwerinská vévodkyně († 13. dubna 1748)
- 1730 – Josiah Wedgwood, anglický keramik († 1795)
- 1751 – Julie Billiart, francouzská řeholnice († 8. dubna 1816)
- 1774 – Jozef Decrett, průkopník lesníctví na Slovensku († 1841)
- 1794 – John Gibson Lockhart, britský literární kritik, spisovatel a básník († 25. listopadu 1854)
- 1803 – Petr Chanel, francouzský katolický světec, kněz a mučedník († 1841)
- 1813 – Claude Bernard, francouzský lékař a vědec († 1878)
- 1817 – Henry David Thoreau, americký spisovatel a filosof († 1862)
- 1823 – Alexander Hessler, americký fotograf († 5. července 1895)
- 1824 – Eugène Boudin, francouzský malíř († 1898)
- 1829 – Edwin Long, anglický malíř († 15. května 1891)
- 1830 – Jules Beaujoint, francouzský romanopisec († 23. prosince 1893)
- 1837 – Jacob Jonathan Aars, norský filolog († 22. září 1908)
- 1852 – Hipólito Yrigoyen, prezident Argentiny († 3. července 1933)
- 1854 – George Eastman, americký vynálezce, zakladatel firmy Kodak († 1932)
- 1856 – Gisela Habsbursko-Lotrinská, arcivévodkyně, provdaná princezna bavorská, dcera Františka Josefa I. († 1932)
- 1863 – Paul Drude, německý fyzik († 5. července 1906)
- 1866 – Friedrich von Toggenburg, ministr vnitra Předlitavska († 8. března 1956)
- 1868 – Stefan George, německý básník († 4. prosince 1933)
- 1870 – Ludvík II. Monacký, monacký kníže († 9. května 1949)
- 1876 – Ivan Krasko, slovenský básník, prozaik a překladatel, († 1958)
- 1880 – Tod Browning, americký herec a režisér († 6. října 1962)
- 1882 – Charles Voisin, francouzský průkopník letectví († 26. září 1912)
- 1884
- Louis B. Mayer, americký filmový producent († 29. října 1957)
- Amedeo Modigliani, italský malíř a sochař († 24. ledna 1920)
- 1886 – Raoul Hausmann, rakouský fotograf, spisovatel, teoretik a sochař († 1. února 1971)
- 1888 – Adolf Horion, německý duchovní a entomolog († 28. května 1977)
- 1894 – Isaak Babel, ruský spisovatel, oběť komunismu († 27. ledna 1940)
- 1895
- Kirsten Flagstadová, norská operní zpěvačka († 7. prosince 1962)
- Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel († 1. července 1983)
- 1897 – Maurice Tabard, francouzský portrétní fotograf († 23. února 1984)
- 1902 – Günther Anders, rakouský filozof a spisovatel († 17. prosince 1992)
- 1904
- Pinchas Lavon, izraelský politik († 24. ledna 1976)
- Pablo Neruda, chilský básník, diplomat a politik, Nobelova cena za literaturu 1971 († 23. září 1973)
- 1905 – Jan Britský, syn britského krále Jiřího V. († 18. ledna 1919)
- 1906 – Ernst Käsemann, německý protestantský theolog († 17. února 1998)
- 1909 – Constantin Noica, rumunský filozof († 4. prosince 1987)
- 1912 – Petar Stambolić, jugoslávský partyzán a komunistický politik († 21. září 2007)
- 1913 – Willis Eugene Lamb, americký fyzik, držitel Nobelovy ceny († 2008)
- 1916 – Ljudmila Pavličenková, sovětská odstřelovačka ukrajinského původu († 1974)
- 1917 – Andrew Wyeth, americký malíř († 16. ledna 2009)
- 1922 – Michael Ventris, anglický architekt a filolog († 6. září 1956)
- 1923
- James Edwin Gunn, americký spisovatel science fiction († 23. prosince 2020)
- Paul Jenkins, americký malíř († 9. června 2012)
- 1924 – Imrich Flassik, slovenský československý právník a politik († 14. září 2013)
- 1926 – Carl Adam Petri, německý matematik († 2. července 2010)
- 1928
- Elias James Corey, americký chemik, Nobelova cena 1990
- Šimako Murai, japonská dramatička a překladatelka († 9. května 2018)
- Hayden White, americký historik a literární teoretik
- 1932 – Otis Davis, americký atlet
- 1933 – Donald E. Westlake, americký spisovatel († 31. prosince 2008)
- 1935
- Satoši Ómura, japonský biochemik, Nobelova cena 2015
- Big John Patton, americký varhaník († 19. března 2002)
- 1937
- Bill Cosby, americký herec
- Lionel Jospin, francouzský premiér
- 1941 – Imrich Andrejčák, generál československé armády († 5. září 2018)
- 1943 – Christine McVie, anglická rocková zpěvačka, klávesistka a textařka
- 1944 – Simon Blackburn, anglický filozof
- 1946 – Robert Fisk, britský novinář († 30. října 2020)
- 1947
- Wilko Johnson, britský zpěvák a kytarista
- Mari Trini, španělská zpěvačka († 6. dubna 2009)
- Gareth Edwards, velšský ragbista
- 1948 – Richard Simmons, americký komik, herec, a zpěvák
- 1950 – Eric Carr, americký hudebník (Kiss) († 24. listopadu 1991)
- 1951 – Piotr Pustelnik, polský horolezec
- 1952
- Eric Adams, zpěvák americké heavy metalové kapely Manowar
- Irina Bokovová, bulharská politička, generální ředitelka UNESCO
- Liz Mitchell, jamajská zpěvačka
- Philip Taylor Kramer, basový kytarista skupiny Iron Butterfly († 12. února 1995)
- 1954 – Jolanta Szymanková-Dereszová, polská právnička a politička († 2010)
- 1955 – Timothy Garton Ash, britský historik a publicista
- 1957 – Richard Douglas Husband, americký astronaut († 2003)
- 1959
- Charlie Murphy, americký herec
- Tupou VI., šestý král Tongy
- 1967 – John Petrucci, americký rockový kytarista
- 1971 – Kristi Yamaguchiová, americká krasobruslařka
- 1973 – Christian Vieri, italský fotbalista
- 1976 – Anna Friel, britská herečka
- 1978 – Mélanie De Biasio, belgická zpěvačka
- 1981
- Juraj Ančic, slovenský fotbalista
- Yaron Herman, izraelský klavírista
- 1987 – Léonard Kweuke, kamerunský fotbalista
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 12. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko

- 1847 – František Ignác Kassián Halaška, vědec (* 1780)
- 1895 – Václav Novotný, učitel a hudební skladatel (* 20. září 1828)
- 1910 – Břetislav Lvovský, kontrabasista a hudební skladatel (* 10. září 1857)
- 1922 – Jan Říha, pomolog a šlechtitel (* 7. července 1853)
- 1932 – Tomáš Baťa, podnikatel, zakladatel obuvnické firmy Baťa (* 3. dubna 1876)
- 1934 – Adolf Sigmund, lékař-radiolog, průkopník rentgenové diagnostiky (* 10. dubna 1892)
- 1936 – Jan Filipinský, československý politik (* 15. srpna 1859)
- 1938 – František Soukal, kněz, básník a spisovatel (* 20. července 1866)
- 1945 – Kamil Roškot, architekt (* 29. dubna 1886)
- 1975 – Ladislav Fikar, básník, divadelní kritik a překladatel (* 29. června 1920)
- 1977 – František Suchý Brněnský, hobojista a hudební skladatel (* 9. dubna 1902)
- 1984 – Viktor Boháč, odbojář a národněsocialistický politik (* 16. října 1904)
- 1986 – Petr Lotar, herec, překladatel a spisovatel (* 12. února 1910)
- 1995 – Erich Kulka, spisovatel (* 18. února 1911)
- 1996 – Zdeněk Palcr, sochař, restaurátor, výtvarný teoretik a typograf (* 3. září 1927)
- 1999 – Jan Panenka, klavírista (* 8. července 1922)
- 2001 – Andrej Stankovič, básník, knihovník, editor a filmový kritik (* 22. června 1940)
- 2011 – Zdeněk Sýkora, malíř (* 3. února 1920)
- 2021 – Ladislav Potměšil, herec (* 2. září 1945)
Svět



- 1230 – Markéta z Blois, burgundská hraběnka (* 1170)
- 1429 – Jean Gerson, francouzský filozof, teolog a církevní politik (* 14. prosince 1363)
- 1536 – Erasmus Rotterdamský, holandský filosof a teolog (* asi 1466)
- 1545 – Marie Portugalská, dcera portugalského krále Jana III. a první manželka španělského krále Filipa II. (* 15. října 1527)
- 1676 – Alžběta Žofie Meklenburská, německá šlechtična, básnířka a skladatelka (* 20. srpna 1613)
- 1712 – Richard Cromwell, lord protektor Anglie, Skotska a Irska (* 4. října 1626)
- 1742 – Evaristo Dall'Abaco, italský houslista a hudební skladatel (* 12. července 1675)
- 1721 – Antonio Giannettini, italský varhaník, dirigent a hudební skladatel (* ? 1648)
- 1751 – Jošimune Tokugawa, osmý šógun období Edo (* 27. listopadu 1684)
- 1773 – Johann Joachim Quantz, německý flétnista, tvůrce příčné flétny a hudební skladatel (* 1697)
- 1795 – Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a uherský palatin (* 14. srpna 1772)
- 1804 – Alexander Hamilton, americký právník, ekonom a politik (* 11. ledna 1755)
- 1838 – Isataj Tajmanuly, kazašský vůdce povstání (* 1791)
- 1845
- Henrik Wergeland, norský spisovatel a básník (* 17. června 1808)
- Ludwig Persius, pruský architekt (* 15. února 1803)
- 1849 – Dolley Madisonová, manželka prezidenta J. Madisona (* 20. května 1768)
- 1851 – Louis Daguerre, francouzský malíř a průkopník fotografie (* 18. listopadu 1787)
- 1855 – Pavel Nachimov, ruský admirál (* 5. července 1802)
- 1876 – Max Jacob, francouzský básník, malíř a spisovatel († 5. března 1944)
- 1910 – Charles Rolls, britský průkopník automobilismu a letectví (* 1877)
- 1918 – Robert von Holzknecht, předlitavský státní úředník a politik (* 2. dubna 1838)
- 1922 – John Moresby, britský námořní důstojník (* 1830)
- 1926 – Gertrude Bellová, anglická archeoložka známá jako „nekorunovaná královna Iráku“ (* 1868)
- 1931 – Nathan Söderblom, švédský evangelický teolog (* 15. ledna 1866)
- 1935 – Alfred Dreyfus, francouzský důstojník (* 1859)
- 1942 – Julius von Bernuth, generálmajor Wehrmachtu (* 12. srpna 1897)
- 1944 – Sergej Nikolajevič Bulgakov, ruský filosof, ekonom a pravoslavný teolog (* 16. června 1871)
- 1945 – Wolfram von Richthofen, německý letec, polní maršál (* 10. října 1895)
- 1947 – Jimmie Lunceford, americký jazzový saxofonista (* 6. června 1902)
- 1949 – Douglas Hyde, irský básník a první prezident Irska (* 17. ledna 1860)
- 1950 – Lev Michajlovič Galler, ruský a sovětský námořní velitel a admirál (* 29. listopadu 1883)
- 1959 – Jim Kjelgaard, americký spisovatel (* 6. prosince 1910)
- 1961 – Mazo De la Roche, kanadská spisovatelka (* 15. ledna 1879)
- 1966 – Daisecu Teitaró Suzuki, japonský filozof a esejista (* 18. října 1870)
- 1979 – Georgij Michajlovič Berijev, sovětský letecký konstruktér (* 13. února 1903)
- 1983 – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
- 1989
- Masao Mijamoto, japonský spisovatel píšící v esperantu (* 8. ledna 1913)
- Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu, rakouská arcivévodkyně, švagrová císaře Karla I. (* 21. června 1897)
- 1997 – François Furet, francouzský historik (* 27. března 1927)
- 1998 – Bo Giertz, švédský luterský biskup, teolog a spisovatel (* 31. srpna 1905)
- 2001 – Paul Magloire, vojenský diktátor na Haiti (* 19. července 1907)
- 2003 – Benny Carter, americký hudebník (* 8. srpna 1907)
- 2007 – Adela Gáborová, slovenská herečka (* 2. března 1940)
- 2010
- Günter Behnisch, německý architekt (* 12. června 1922)
- Tuli Kupferberg, americký básník a hudebník (* 28. září 1923)
- Harvey Pekar, americký autor komiksů (* 8. října 1939)
- 2019
- Fernando Corbató, americký informatik (* 1. července 1926)
- Emily Hartridgeová, britská televizní moderátorka a youtuberka (* 25. května 1984)
Svátky
Česko
- Bořek, Bořislav, Bořislava
- Borek, Borislav, Borislava
Katolický kalendář
- Svatá Veronika z Ceasaree Filipské a svatý Balay
Svět
- Kiribati: Den nezávislosti (1979)
- Mongolsko: 2. den svátku Naadam
- Severní Irsko: Svátek bitvy u Boyne (1690), Orangemen’s Day
- Svatý Tomáš a Princův ostrov: Den nezávislosti (1975)
- Rhodésie: Thodes Day
- Čad, Kongo: Den nezávislosti
![]() Údaje jsou platné k 16. 4. 2022. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
9,0 °C (1907) | 20,3 °C (od 1961) | 36,2 °C (2010) |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 12. červenec na Wikimedia Commons
Galerie 12. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: bata shoe company, Licence: CC BY-SA 3.0
my dad worked for the bata shoe company and this was in his possesion
Pablo Neruda (1904–1973)
Amedeo Modigliani, Photo made for the identification in Nice, dated 1918. Modigliani lost all his documents and this picture was taken to do new ones
Henry VII of Luxembourg
Emil Hácha (1872–1945)
Portrait of Desiderius Erasmus of Rotterdam with Renaissance Pilaster.
Desiderius Erasmus of Rotterdam (1466/69–1536) was a renowned humanist scholar and theologian. He moved in 1521 to Basel, the city where Hans Holbein the Younger lived and had his workshop. Such was the fame of Erasmus, who corresponded with scholars throughout Europe, that he needed many portraits of himself to send abroad. Holbein painted three much-copied portraits of Erasmus in 1523, of which this is the largest and most elaborate. It is likely the one sent to William Warham, Archbishop of Canterbury, in England. Holbein later painted Warham after he travelled to England in 1526 in search of work, with a recommendation from Erasmus, who had once lived in England himself. Holbein's portrait of Erasmus includes a Latin couplet by the scholar, inscribed on the edge of the leaning book on the shelf, which states that Holbein would rather have a slanderer than an imitator. According to art historian Stephanie Buck, this portrait is "an idealized picture of a sensitive, highly cultivated scholar, and this was precisely how Erasmus wanted to be remembered by future generations" (Stephanie Buck, Hans Holbein, Cologne: Könemann, 1999, ISBN 3829025831, p. 50).