12. srpen
<< | srpen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
2024 |
12. srpen je 224. den roku podle gregoriánského kalendáře (225. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 141 dní.
Události
Česko
- 1881 – Pražské Národní divadlo bylo 2 měsíce po slavnostním otevření poničeno požárem.
- 1914 – Čeští dobrovolníci žijící v Rusku založili Českou družinu, předchůdkyni Československých legií.
- 1919 – V Ostravě bylo otevřeno Národní divadlo moravskoslezské.
- 1969 – V AZNP Mladá Boleslav vypukl požár, který během čtyř dní způsobil přímou škodu cca 320 milionů Kčs (na technologiích, dílech, materiálech aj.), celkové škody pro celé hospodářství ČSSR byly odhadnuty na 1 mld Kčs.
- 1978 – Byl otevřen první úsek linky A pražského metra ze stanice Dejvická na Náměstí Míru.
- 2002 – Vyhlášen stav ohrožení v jižních Čechách, začíná jedna z největších povodní v českých zemích.
Svět
- 1687 – V bitvě u Nagyharsány porazila vojska Habsburské monarchie armádu Osmanské říše
- 1759 – Sedmiletá válka: V bitvě u Kunersdorfu Pjotr Semjonovič Saltykov a Ernst Gideon von Laudon porazili pruského krále Fridricha II. Velikého
- 1806 – První srbské povstání: začala čtyřdenní bitva u Mišaru.
- 1833 – Bylo založeno americké město Chicago.
- 1845 – Premiéra osmé Verdiho opery Alzira v Neapoli
- 1866 – Mezi Itálií a Rakouským císařstvím skončila Třetí italská válka za nezávislost a Itálie získala území Benátek.
- 1898 – Na základě Newlandsovy rezoluce USA anektovaly Havajskou republiku.
- 1908 – Henry Ford zkonstruoval první auto z řady Model T.
- 1949 – Byla schválena Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války.
- 1953 – V Semipalatinském jaderném polygonu proběhl test první sovětské termonukleární bomby RDS-37.
- 1962 – Odstartovala sovětská kosmická loď Vostok 4 s kosmonautem Pavlem Popovičem. O den dříve startovala loď Vostok 3 a poprvé tak byly na oběžné dráze dvě kosmické lodě současně.
- 1980 – V uruguayském Montevideu bylo založeno Latinskoamerické integrační sdružení, zabývající se podporou obchodu a ekonomicko-sociálním rozvojem oblasti.
- 1981 – Společnost IBM začala prodávat svůj první osobní počítač IBM PC.
- 1985 – Při havárii Boeingu 747 na lince z Tokia do Ósaky zahynulo 520 lidí, druhý nejvyšší počet v dějinách letectví.
- 2000 – Při explozi na ruské jaderné ponorce K-141 Kursk v Barentsově moři zahynulo všech 118 námořníků na palubě.
- 2005 – NASA vypustila meziplanetární sondu Mars Reconnaissance Orbiter k průzkumu planety Mars.
- 2015 – V čínském přístavu Tchien-ťin došlo k několika explozím, při nichž oficiálně zahynulo 173 lidí a stovky jich bylo zraněno.
- 2018 – NASA vypustila sondu Parker Solar Probe k průzkumu koróny Slunce.
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 12. srpna
Česko


- 1644 – Heinrich Biber, hudební skladatel († 3. května 1704)
- 1815 – Ferdinand Spiegel-Diesenberg, šlechtic, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu († 23. července 1877)
- 1831 – Sigismund Vašátko, advokát a sběratel lidových písní († 15. listopadu 1886)
- 1837 – Anton Lux, starosta Moravské Ostravy († 24. prosince 1889)
- 1843 – Ferdinand Vališ, pivovarský podnikatel, starosta Prahy († 19. září 1887)
- 1854 – Ignát Herrmann, spisovatel, humorista a redaktor († 8. července 1935)
- 1863 – Václav Kliment, operní pěvec (bas) († 7. března 1918)
- 1868 – Anton Schäfer, československý politik německé národnosti († 24. listopadu 1945)
- 1871 – Jaroslav Kamper, novinář a kritik († 31. října 1911)
- 1872 – Josef Blau, sudetoněmecký učitel, vlastenec a historik († 22. října 1960)
- 1881
- František Hovorka, varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 19. ledna 1929)
- Jozef Kállay, čs. ministr pro správu Slovenska († 10. února 1939)
- Václav Vačkář, hudební skladatel († 4. února 1954)
- 1895 – Miloš Smatek, hudební skladatel a dirigent († 2. září 1974)
- 1896 – Zdeněk Pešánek, sochař, malíř a architekt († 21. listopadu 1965)
- 1899 – Josef Věromír Pleva, prozaik a spisovatel († 7. září 1985)
- 1905 – Jiří Dohnal, herec a režisér († 9. září 1984)
- 1906 – Václav Zralý, architekt († 29. září 1993)
- 1909 – Bedřich Nikodém, hudební skladatel, trampský písničkář († 19. července 1970)
- 1910 – František Matějek, historik († 10. srpna 1997)
- 1911
- Pavel Hromek, příslušník výsadku Bauxite († 10. září 1977)
- Hans Ernest Oplatka, fotograf († 1. prosince 1992)
- Oldřich Zajíček, fotbalový reprezentant († 21. května 1956)
- 1921 – Vladimír Neuwirth, katolicky orientovaný filosof a překladatel († 22. května 1998)
- 1922 – Milouš Jakeš, politik († 9. července 2020)
- 1927
- Stanislav Staněk, akademický malíř († 28. září 2011)
- Vladislav David, profesor mezinárodního práva († 11. března 2014)
- Ivan Růžička, hudební skladatel, dirigent a herec († 17. prosince 2014)
- 1928 – Jiří Zahradník, entomolog, fotograf a hudebník († 27. ledna 2020)
- 1931 – Jiří Stránský, spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel († 29. května 2019)
- 1943 – Pavel Svojanovský, veslař, reprezentant Československa, olympionik († 31. března 2024)
- 1945 – František Koudelka, malíř a sochař
- 1955 – Milena Vicenová, veterinární lékařka, ministryně zemědělství ČR
- 1956 – Jaroslav Samson Lenk, folkový a trampský zpěvák, kytarista, textař
- 1959 – Martin Bursík, politik
- 1978 – Ivana Vaňková, divadelní herečka
- 1979 – Michal Dvořák, hokejista
- 1983 – Jiří Novotný, lední hokejista
- 1985 – Gabriela Al Dhábba, pop-rocková zpěvačka
- 1993 – Ewa Farna, zpěvačka
Svět



- 1274 – Tu-cung, čínský císař říše Sung (* 2. května 1240)
- 1503 – Kristián III., dánský a norský král († 1. ledna 1559)
- 1566 – Isabela Klára Evženie, španělská princezna, místodržitelka Španělského Nizozemí († 1. prosince 1633)
- 1621 – Albert Dorville, belgický misionář v Číně († 8. května 1662)
- 1626 – pokřtěn Giovanni Legrenzi, italský varhaník a hudební skladatel († 27. května 1690)
- 1629 – Isabella Klára Tyrolská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně mantovská († 24. února 1685)
- 1666 – Antonio Balestra, italský malíř († 21. dubna 1740)
- 1737 – Antoine-Augustin Parmentier, francouzský lékař a dietolog († 13. prosince 1813)
- 1756 – François de Beauharnais, francouzský šlechtic a politik († 3. března 1846)
- 1762 – Jiří IV., britský král († 26. června 1830)
- 1774 – Robert Southey, anglický básník a literární badatel († 21. března 1843)
- 1779 – Jiří Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda († 6. září 1860)
- 1797 – Antoine Claudet, francouzský fotograf († 27. prosince 1867)
- 1803 – Joseph Schlegel, rakouský metalurgický odborník a politik († 14. března 1873)
- 1822 – Rodolphe Bresdin, francouzský grafik († 11. ledna 1885)
- 1831 – Helena Petrovna Blavatská, zakladatelka Theosofické společnosti († 8. května 1891)
- 1837 – Sven Berggren, švédský botanik († 28. června 1917)
- 1841 – Leon Van Loo, belgický fotograf († 10. ledna 1907)
- 1843 – Colmar von der Goltz, německý a osmanský polní maršál († 19. dubna 1916)
- 1845 – Al-Mahdí, súdánský vládce a islámský reformátor († 22. června 1885)
- 1862 – Elisabeth Otilie Ehlen, německá malířka († 20. ledna 1943)
- 1866 – Jacinto Benavente, španělský dramatik, nositel Nobelova cena za literaturu († 14. července 1954)
- 1870 – Karl Denke, německý sériový vrah († 22. prosince 1924)
- 1880 – Radclyffe Hall, anglická spisovatelka († 7. října 1943)
- 1881 – Cecil B. DeMille, americký režisér a producent († 21. ledna 1959)
- 1885 – Alexander Albrecht, slovenský hudební skladatel († 30. srpna 1958)
- 1887 – Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky († 4. ledna 1961)
- 1889 – Eleazar Sukenik, izraelský archeolog († 28. února 1953)
- 1891 – Dimitrije Ljotić, ministr spravedlnosti jugoslávské vlády za druhé světové války († 23. dubna 1945)
- 1897 – Julius von Bernuth, generálmajor Wehrmachtu († 12. července 1942)
- 1904 – Alexej Nikolajevič, nejmladší syn cara Mikuláše II. († 17. července 1918)
- 1905 – Hans Urs von Balthasar, švýcarský římskokatolický teolog († 26. června 1988)
- 1908 – Jozef Cincík, slovenský reportér a fotograf († 27. února 1982)
- 1910 – Jane Wyattová, americká herečka († 20. října 2006)
- 1912
- Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel († 24. srpna 1983)
- Samuel Fuller, americký filmový režisér († 30. října 1997)
- 1913 – Alexander Kotov, ruský šachista († 7. ledna 1981)
- 1917 – Adolf Burger, slovenský spisovatel, účastník operace Bernhard († 6. prosince 2016)
- 1920 – Sam Ulano, americký jazzový bubeník († 1. ledna 2014)
- 1921 – Abel Paz, španělský anarchista, bojovník a historik († 13. dubna 2009)
- 1925 – George Wetherill, americký astrofyzik († 19. července 2006)
- 1927 – Porter Wagoner, americký country zpěvák († 28. října 2007)
- 1929
- Charles Moore, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek z roku 1952 († 7. října 2020)
- Buck Owens, americký country zpěvák a skladatel († 25. března 2006)
- 1930
- George Soros, americký finančník maďarského původu
- Jacques Tits, belgický matematik († 5. prosince 2021)
- 1931 – William Goldman, americký spisovatel a scenárista († 16. listopadu 2018)
- 1932 – Dallin H. Oaks, americký právník, profesor a apoštol mormonské církve
- 1935
- André Kolingba, středoafrický prezident († 7. února 2010)
- John Cazale, americký filmový a divadelní herec († 12. března 1978)
- 1939 – George Hamilton, americký herec
- 1942 – Martin Seligman, americký psycholog
- 1943 – Geoff Muldaur, americký písničkář
- 1945
- Ján Fekete, slovenský učitel, prozaik, básník
- Jean Nouvel, francouzský architekt
- 1947 – Stefano Benni, italský spisovatel
- 1949
- Mark Knopfler, skotský kytarista, člen skupiny Dire Straits
- Terry Oldfield, britský hudebník a skladatel
- Lou Martin, britský varhaník a klavírista († 17. srpna 2012)
- 1951 – Charles Brady, americký astronaut a lékař († 23. července 2006)
- 1952 – Čchen Kchaj-ke, čínský filmový režisér
- 1954
- François Hollande, francouzský prezident
- Pat Metheny, americký jazzový kytarista a skladatel
- 1956 – Bruce Greenwood, kanadský herec
- 1971 – Pete Sampras, americký tenista
- 1974 – Peter Pucher, slovenský reprezentant v ledním hokeji
- 1977 – Iva Majoliová, chorvatská tenistka
- 1979 – Austra Skujytė, litevská atletka
- 1980 – Dominique Swainová, americká herečka
- 1982 – Sasu Hovi, finský hokejový brankář
- 1983 – Klaas-Jan Huntelaar, nizozemský fotbalista
- 1993 – Alexander Megos, německý sportovní lezec
- 1999 – Matthijs de Ligt, nizozenmský fotbalista
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 12. srpna
Česko

- 1222 – Vladislav Jindřich, moravský markrabě z rodu Přemyslovců (* 1160)
- 1680 – Jan Kořínek, jezuitský kněz, filozof a spisovatel († 12. února 1626)
- 1864 – František Alois Skuherský, lékař a filantrop v Opočně († 12. března 1794)
- 1865 – Rudolf Mayer, básník (* 13. října 1837)
- 1893 – Valerián Pejša, lidový spisovatel (* 6. listopadu 1858)
- 1906 – Franz Josef Anton von Pirkershausen, námořní důstojník (* 17. července 1841)
- 1927 – Karel Statečný, první profesor na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké v Praze (* 6. července 1870)
- 1928 – Leoš Janáček, moravský hudební skladatel (* 3. července 1854)
- 1938 – Václav Klement, knihkupec a zakladatel automobilky Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (* 16. října 1868)
- 1943
- Václav Vondřich, cyklistický, motocyklistický a automobilový závodník (* 17. dubna 1874)
- Bedřich Bezděk, československý politik (* 18. července 1876)
- 1944 – Václav Schuster, národohospodář a politik (* 7. dubna 1871)
- 1955 – Miloslav Fleischmann, lední hokejista (* 24. září 1886)
- 1957 – Josef Bryks, účastník československého protinacistického odboje a oběť komunismu (* 18. března 1916)
- 1964 – Rudolf Maria Mandé, dirigent a hudební skladatel (* 12. ledna 1904)
- 1975 – Jaroslav Josef Malý, cestovatel, orientalista, spisovatel a chemik (* 1. října 1890)
- 1979 – Stanislav Budín, levicový novinář a spisovatel (* 3. března 1903)
- 1995 – Rudolf Barák, komunistický ministr vnitra (* 11. května 1915)
- 1996 – Bohumil Zemánek, sochař a restaurátor (* 10. října 1942)
- 1999 – Zdeňka Bezděková, spisovatelka, filoložka a překladatelka (* 19. dubna 1907)
- 2001 – Michal Kudělka, akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog (* 3. září 1943)
- 2011 – Miroslav Richter, archeolog (* 29. května 1932)
- 2014 – Marta Boháčová, operní pěvkyně (* 8. května 1936)
- 2015 – Miloš Hlavica, herec a malíř (* 29. října 1933)
- 2017 – Ivo Pavlík, hudební skladatel, klávesista a klarinetista (* 12. května 1933)
Svět



- 30 př. n. l. – Kleopatra VII., poslední vládkyně Egypta (* 69 př. n. l.)
- 1156 – Blanka Navarrská, manželka budoucího kastilského krále Sancha III. (* 1137)
- 1183 – Markéta Navarrská, sicilská královna (* 1128)
- 1281 – Vladislav I. Opolský, opolsko-ratibořský kníže
- 1295 – Karel I. Martel, princ ze Salerna a titulární uherský král (* 1271)
- 1335 – Princ Morinaga, syn japonského císaře Go-Daiga (* 1308)
- 1424 – Jung-le, čínský císař (* 2. května 1360)
- 1484 – Sixtus IV., papež (* 21. července 1414)
- 1612 – Giovanni Gabrieli, italský skladatel (* 1557)
- 1633 – Jacopo Peri, italský zpěvák, varhaník a hudební skladatel (* 1561)
- 1636 – Michal Sendivoj ze Skorska, polský chemik a alchymista (* 2. února 1566)
- 1638 – Johannes Althusius, německý filozof (* 1563)
- 1674 – Philippe de Champaigne, francouzský malíř (* 26. května 1602)
- 1682 – Louis Raduit de Souches, vojevůdce (* 1608)
- 1689 – Inocenc XI., papež (* 16. května 1611)
- 1726 – Antonio Palomino, španělský malíř a kunsthistorik (* 1655)
- 1750 – Rachel Ruyschová, nizozemská malířka (* 3. června 1664)
- 1752 – Antonio Corradini, benátský sochař období rokoka (* 19. října 1688)
- 1822 – Robert Stewart, vikomt z Castlereaghu, britský ministr zahraničí (* 18. června 1769)
- 1827 – William Blake, anglický básník, grafik a ilustrátor (* 28. listopadu 1757)
- 1848 – George Stephenson, britský konstruktér parních lokomotiv (* 9. června 1781)
- 1887 – Josef Arnold, rakouský stavitel a kameník (* 24. prosince 1824)
- 1900 – Wilhelm Steinitz, šachista, první mistr světa v šachu (* 1836)
- 1901 – Adolf Erik Nordenskjöld, finsko-švédský botanik, geolog a cestovatel (* 18. listopadu 1832)
- 1904 – William Renshaw, anglický tenista (* 3. ledna 1861)
- 1906 – Andrej Karelin, ruský malíř a fotograf (* 16. července 1837)
- 1911 – Raimund von Stillfried, rakouský malíř a fotograf (* 6. srpna 1839)
- 1913 – Carlo Bourlet, francouzský vědec a vynálezce, matematik a esperantista (* 25. dubna 1866)
- 1934 – Henrik Petrus Berlage, nizozemský architekt a teoretik (* 21. února 1856)
- 1938 – Ludwig Borchardt, německý egyptolog (* 5. října 1863)
- 1942
- Sabina Spielrein, ruská lékařka, psychoanalytička (* 7. listopadu 1885)
- Jan Mauersberger, polský kněz, skautský vůdce a odbojář (* 4. září 1877)
- 1943 – Vittorio Sella, italský fotograf a horolezec (* 28. srpna 1859)
- 1944 – Berl Kacnelson, zakladatel dělnického sionismu (* 25. ledna 1887)
- 1945 – Karl Leisner, německý mučedník, blahoslavený (* 28. února 1915)
- 1948 – Arso Jovanović, černohorský partyzán a politik (* 24. března 1907)
- 1955
- Thomas Mann, německý spisovatel (* 6. června 1875)
- James Batcheller Sumner, americký chemik, Nobelova cena za chemii (* 19. listopadu 1887)
- 1962 – Reginald Ruggles Gates, kanadský antropolog, botanik a genetik (* 1. května 1882)
- 1964 – Ian Fleming, britský spisovatel (* 28. května 1908)
- 1973
- Karl Ziegler, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (* 26. listopadu 1898)
- Walter Rudolf Hess, švýcarský fyziolog (* 17. března 1881)
- 1975 – Pinchas Sapir, izraelský politik (* 15. října 1906)
- 1979
- James Gordon Farrell, britský romanopisec (* 23. ledna 1935)
- Ernst Boris Chain, britský biochemik, držitel Nobelovy ceny (* 19. června 1906)
- 1982
- Varlam Tichonovič Šalamov, ruský spisovatel (* 25. července 1907)
- Henry Fonda, americký herec (* 16. května 1905)
- Julius Ringel, generál horských myslivců německého Wehrmachtu (* 22. května 1889)
- Hubert Lanz, generál Wehrmachtu (* 22. května 1896)
- 1985 – Marcel Mihalovici, rumunsko-francouzský hudební skladatel (* 22. října 1898)
- 1988
- Zerubavel Gil'ad, izraelský spisovatel (* 9. prosince 1912)
- Jean-Michel Basquiat, americký malíř (* 22. prosince 1960)
- 1989 – William Bradford Shockley, americký fyzik a vynálezce, držitel Nobelovy ceny (* 13. února 1910)
- 1991 – Lin Feng-mien, čínský malíř (* 22. listopadu 1900)
- 1992 – John Cage, americký experimentální hudební skladatel (* 5. září 1912)
- 1997
- Luther Allison, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 17. srpna 1939)
- Jack Delano, americký fotograf a hudební skladatel (* 1. srpna 1914)
- 1995 – Robert Stephens, britský filmový a divadelní herec (* 14. července 1931)
- 2000 – Loretta Youngová, americká herečka (* 6. ledna 1913)
- 2003 – Walter J. Ong, americký literární historik a teoretik (* 30. listopadu 1912)
- 2004 – Godfrey Newbold Hounsfield, britský inženýr, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (* 28. srpna 1919)
- 2006 – Georgi Rajkov, bulharský zápasník, volnostylař, olympijský vítěz (* 18. října 1953)
- 2008 – Vilma Jamnická, slovenská herečka (* 13. listopadu 1906)
- 2009
- José Asenjo Sedano, španělský novinář, spisovatel a právník (* 12. dubna 1930)
- Rashied Ali, americký jazzový bubeník (* 1. července 1935)
- 2010 – Richie Hayward, americký bubeník (* 6. února 1946)
- 2014 – Lauren Bacallová, americká filmová a divadelní herečka (* 16. září 1924)
- 2015
- John Scott, anglický varhaník a sbormistr (* 18. června 1956)
- Jaakko Hintikka, finský filozof (* 12. ledna 1929)
- 2018 – Samir Amin, egyptský marxistický ekonom (* 3. září 1931)
- 2019 – José Luis Brown, argentinský fotbalista a trenér (* 10. listopadu 1956)
Svátky
Česko
- Klára
- Jasna
Svět
- Mezinárodní den mládeže
- Světový den slonů (slaví se dvakrát ročně, 12. srpna na počest afrických a 22. září na počest slonů asijských)
- Zambie: Den mladých (je-li pondělí)
- Kuba: Vítězství lidu proti tyranii
- Thajsko: Královniny narozeniny
- Itálie: Palio Del Golfo (je-li 2.neděle v měsíci)
Katolický kalendář
- sv. Cecilie, abatyše Lotrinská
- sv. Euplius
![]() Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
8,9 °C (1987) | 19,7 °C (od 1961) | 35,1 °C (1998) |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 12. srpen na Wikimedia Commons
Galerie 12. srpen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Klementinum-ico.png
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Henry Fonda as Mr. Roberts 1948 (cropped).JPG
Photo of Henry Fonda as Mister Roberts from the cover of a 1948 New York Sunday News magazine.
Photo of Henry Fonda as Mister Roberts from the cover of a 1948 New York Sunday News magazine.
Eska Music Awards 2011 - Ewa Farna.jpg
Autor: Piotr Drabik from Poland, Licence: CC BY 2.0
Ewa Farna Zdjęcie zrobione podczas Eska Music Awards 2011 w katowickim Spodku.
Autor: Piotr Drabik from Poland, Licence: CC BY 2.0
Ewa Farna Zdjęcie zrobione podczas Eska Music Awards 2011 w katowickim Spodku.
Kleopatra-VII.-Altes-Museum-Berlin1.jpg
Marble bust of Cleopatra VII of Egypt from ca. 40-30 BC. An ancient Roman bust of Ptolemaic ruler Cleopatra VII of Egypt wearing a royal diadem band over her hair; dated to the mid-1st century BC (i.e. around the time of her visit to Rome), it was discovered in a villa along the Via Appia. It is now located in the Altes Museum, Berlin, in the Antikensammlung Berlin collection.
Marble bust of Cleopatra VII of Egypt from ca. 40-30 BC. An ancient Roman bust of Ptolemaic ruler Cleopatra VII of Egypt wearing a royal diadem band over her hair; dated to the mid-1st century BC (i.e. around the time of her visit to Rome), it was discovered in a villa along the Via Appia. It is now located in the Altes Museum, Berlin, in the Antikensammlung Berlin collection.
العربية: تمثال لرأس الملكة كليوبترا معروض في متحف ألتيس في برلين
Sources:
- Raia, Ann R.; Sebesta, Judith Lynn. (September 2017). "The World of State". College of New Rochelle. Accessed 6 March 2018.
- "Cat. 22 Tetradrachm Portraying Queen Cleopatra VII". Art Institute of Chicago. Accessed 6 March 2018.
- Grout, James. (April 1, 2017). "Was Cleopatra Beautiful?". Encyclopaedia Romana. University of Chicago. Accessed 6 March 2018.
King George IV when Prince Regent (1762-1830), by Henry Bone.jpg
King George IV when Prince Regent (1762-1830), facing left in the red uniform of a Field-Marshal, wearing the badge of the Order of the Golden Fleece, the breast stars of the Order of the Garter, the Saint Esprit, the Black Eagle and St. Andrew and miniature ribbons
King George IV when Prince Regent (1762-1830), facing left in the red uniform of a Field-Marshal, wearing the badge of the Order of the Golden Fleece, the breast stars of the Order of the Garter, the Saint Esprit, the Black Eagle and St. Andrew and miniature ribbons
- signed with monogram on the obverse 'HB.' (mid-left) and signed, dated and inscribed in full on the counter-enamel 'His R H the Prince Regent London Augst. 1816 Painted by Henry Bone R.A. Enamel painter in Ordinary to His Majesty & Enl painter to the Prince Regent after Sir Thos Lawrence R A'
- enamel on copper
- rectangular with rounded corners, 76 x 60 mm.
M Jakeš 2014.JPG
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Milouš Jakeš, bývalý generální tajemník Komunistické strany Československa
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Milouš Jakeš, bývalý generální tajemník Komunistické strany Československa
George Soros - Festival Economia 2018 1.jpg
Autor: Niccolò Caranti, Licence: CC BY-SA 4.0
George Soros al Festival dell'Economia di Trento.
Autor: Niccolò Caranti, Licence: CC BY-SA 4.0
George Soros al Festival dell'Economia di Trento.
Erwin Schrödinger (1933).jpg
Erwin Schrödinger
Erwin Schrödinger
GeorgeStephenson.PNG
George Stephenson
PD tekening van UT Library, ingekleurd naar bestaand schilderij
George Stephenson
PD tekening van UT Library, ingekleurd naar bestaand schilderij