13. červenec

13. červenec je 194. den roku podle gregoriánského kalendáře (195. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 171 dní. Svátek má Markéta.

• 1404 – Poprava 51 členů loupežnické bandy rytíře Mikeše Zouly na největší šibenici v českých zemích, nacházející se v Praze na místě dnešní křižovatky U Bulhara. Mikeše doprovodil k šibenici betlémský kazatel Mistr Jan Hus
• 1463 – Král Jiří z Poděbrad svolal velký sněm všech zemí Koruny české, jehož cílem bylo řešit rozpory katolíků a husitů.
• 1619 – Sjezd českých stavů v Praze schválil novou ústavu. Český stát byl prohlášen konfederací rovnoprávných zemí, v jehož čele měl stát volený král. Jeho moc byla silně omezena ve prospěch stavů. Města dostala zpět své výsady, jež ztratila v roce 1547.
• 1621 – Vojenské oddíly povstalců (markraběte Jana Jiřího Krnovského a Ladislava Velena ze Žerotína) zamířily na východní Moravu.
• 1652 – Vysvěcení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
• 1918 – Podle dohody českých politických stran se nefungující Národní výbor transformoval na Národní výbor československý, který měl za úkol připravit převzetí moci a organizování budoucího státu.
• 1922 – V obecných školách byly mezi povinné předměty zařazeny občanská nauka a ruční práce a pro dívky též tělocvik a nauka o domácím hospodářství.
• 1925 – Při výzkumu paleolitického stanoviště v Dolních Věstonicích byla nalezena plastika ženy, tzv. Věstonická venuše. Přibližně 25 000 let starou a 11,5 centimetru vysokou figurku objevil tým Karla Absolona v sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi.
• 1933 – Byl schválen zákon umožňující stíhat protistátní činnost státních zaměstnanců a některých dalších osob.
• 1934 – Československá obilní společnost získala monopol na nákup, prodej, dovoz a vývoz obilí.
• 1947 – Při nehodě tramvaje v Bukově u Ústí nad Labem zahynulo 30 lidí a 76 jich bylo zraněno. Byla to největší nehoda v historii tramvajové dopravy v Československu.
• 1999 – Byl schválen zákon, kterým Česká pojišťovna ztratila monopol na povinné ručení automobilů
• 2010 – Václav Klaus jmenoval vládu Petra Nečase.

• 0587 př. n. l. – Babylonské obléhání Jeruzaléma skončilo zničením Šalamounova chrámu
• 0574 – Jan III. skončil jako katolický papež. Nahradil ho Benedikt I. jako 62. papež
• 1174 – William I. Skotský, nejvýznamnější rebel v období 1173–1174, byl zajat v bitvě u Alnwicku oddílem anglo-normanských rytířů loajálním králi Jindřichu II.
• 1260 – V bitvě u Durbeského jezera porazil litevský kmen Žemajtů německé vojsko a řád livonských rytířů.
• 1568 – Děkan katedry St. Paul v Londýně zdokonalil lahvování piva.
• 1643 – Anglická občanská válka: V bitvě u Roundway Down porazili royalisté armádu parlamentaristů.
• 1878 – Berlínská smlouva zajistila úplnou samostatnost Srbska.
• 1900 – Boxerské povstání: Armáda evropských spojenců dobyla zpět Tchien-ťin.
• 1908 – Na Londýnských olympijských hrách poprvé v moderních dějinách závodily i ženy.
• 1923 – Na svahu kopce Mount Lee v Los Angeles byl vztyčen 14 metrů vysoký nápis Hollywood.
• 1930 – V Uruguayi bylo zahájeno první Mistrovství světa ve fotbale, kterého se zúčastnilo 13 týmů
• 1941 – V Černé Hoře začalo povstání proti italským okupantům, při němž bylo zabito či zajato přes 2 000 italských vojáků a okolo 5 000 Černohorců.
• 1943 – Nacisté vypálili obec Český Malín na Ukrajině a při tom vyvraždili 400 obyvatel.
• 1966 – A. Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupádá založil Mezinárodní Společnost pro Vědomí Kršny (ISKCON), v New Yorku.
• 1973 – Aféra Watergate: Při slyšení před senátní komisí prozradil Alexandr Butterfield existenci magnetofonových nahrávek prezidenta Nixona.
• 1977
  • Byla zahájena etiopsko-somálská válka.
  • 25hodinový výpadek elektřiny v New York City (USA) vyústil v nepokoje a rabování.
• 1982 – V Montrealu (Kanada) se poprvé baseballová All-Star Game hrála mimo území USA.
• 1985 – V několika městech světa proběhl současně humanitární koncert Live Aid.
• 2011 – Při teroristických útocích v indické Bombaji bylo zabito 26 lidí a 130 jich bylo zraněno.
• 2016 – V důsledku referenda o členství Spojeného království v Evropské unii premiér David Cameron podal demisi a novou premiérkou byla jmenována Theresa Mayová.
• 2024 – Americký prezident Donald Trump byl při svém projevu na setkání s voliči v Pensylvánii postřelen.

Viz též Kategorie:Narození 13. července — automatický abecedně řazený seznam.

• 1607 – Václav Hollar, grafik († 25. března 1677)
• 1608 – Ferdinand III., český a uherský král a římskoněmecký císař († 6. dubna 1657)
• 1807 – František Daneš, kněz, pedagog a politik († 5. května 1892)
• 1860 – Otakar Materna, stavební podnikatel, architekt a politik († 9. září 1928)
• 1869 – Franz Link, československý politik německé národnosti († 2. září 1937)
• 1873 – Alfons Breska, básník a překladatel († 26. září 1946)
• 1878 – Rudolf Franz Lehnert, fotograf českého původu († 16. ledna 1948)
• 1884 – Jindřich Svoboda, matematik, astronom a rektor ČVUT († 15. května 1941)
• 1887 – Robert Land, filmový režisér († 1942)
• 1910 – Jan Dokulil, kněz, básník, překladatel († 1. února 1974)
• 1914 – Otmar Kučera, stíhací pilot († 6. června 1995)
• 1921 – Vladimír Forst, literární historik, kritik a lexikograf († 28. července 2010)
• 1923 – Miroslav Heryán, českobratrský teolog, esperantista a básník († 8. února 2003)
• 1925 – Ivan Medek, novinář, muzikolog a hudebník († 6. ledna 2010)
• 1927 – Zbyněk Brynych, režisér a scenárista († 24. srpna 1995)
• 1929
  • Josef Válka, historik († 13. května 2017)
  • Jan Baleka, teoretik a historik výtvarného umění
• 1930
  • Jiří Loewy, novinář, publicista a politik († 1. ledna 2004)
  • Hana Pražáková, spisovatelka († 4. prosince 2010)
• 1932 – Karel Durman, historik († 14. dubna 2023)
• 1934 – Ladislav Toman, volejbalový reprezentant
• 1937 – Zdena Hadrbolcová, herečka a scenáristka († 20. listopadu 2023)
• 1942 – Vladimír Smutný, kameraman a fotograf
• 1945 – Josef Vejvoda, hudební skladatel, bubeník, aranžér, kapelník a dirigent
• 1948
  • Pavel Toufar, spisovatel († 26. září 2018)
  • Oskar Krejčí, politolog
• 1949 – Helena Fibingerová, atletka
• 1950 – Jiří Voříšek, prezident České společnosti pro systémovou integraci
• 1951
  • Miroslav Petráň, politik a architekt
  • Danuše Muzikářová, oběť komunistického režimu († 21. srpna 1969)
• 1958 – Martin Suchánek, scenárista a režisér
• 1970 – Roman Dostál, biatlonista
• 1978 – Tatiana Vilhelmová, herečka
• 1979 – Ondřej Malý, novinář
• 1981 – Martin Adamský, hokejista
• 1989 – Klára Křížová, alpská lyžařka
• 2001
  • Petr Doubravský, aktivista
  • Jakub Markovič, fotbalový brankář
• 2002 – Lukáš Horníček, fotbalový brankář

photo©ErlingMandelmann.ch, CC BY-SA 3.0

(c) Maximilian Bühn, CC-BY-SA 4.0

(c) Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0

• 0100 př. n. l. – Julius Caesar, římský diktátor († 15. března 44 př. n. l.)
• 0040 – Julius Agricola, římský správce provincie Britannia († 23. srpna 93)
• 1426 – Anna Beauchampová, anglická šlechtična a hraběnka z Warwicku († 20. září 1492)
• 1527 – John Dee, anglický vědec († 1608)
• 1590 – Klement X., papež († 22. července 1676)
• 1608 – Ferdinand III. Habsburský, císař a český král († 2. dubna 1657)
• 1753 – Alois von Beckh Widmanstätten, rakouský tiskař a vědec († 10. června 1849)
• 1756 – Thomas Rowlandson, britský malíř († 21. dubna 1827)
• 1768
  • Giuseppangelo Fonzi, italský lékař († 1840)
  • Peter von Vécsey, rakouský generál († 21. července 1809)
• 1776 – Karolína Frederika Vilemína Bádenská, bádenská princezna a bavorská královna († 13. listopadu 1841)
• 1783 – August I. Oldenburský, oldenburský velkovévoda († 27. února 1853)
• 1798 – Šarlota Pruská, ruská carevna, manželka cara Mikuláše I. († 1. listopadu 1860)
• 1808 – Patrice de Mac-Mahon, francouzský maršál a třetí prezident Francie († 17. října 1893)
• 1809 – John Plumbe, fotograf a železniční stavitel († 28. května, 1857)
• 1811 – George Gilbert Scott, anglický architekt († 27. března 1878)
• 1813 – Theophil von Hansen, dánsko-rakouský architekt († 1891)
• 1821 – Nathan Bedford Forrest, americký konfederační generál a pozdější vůdce Ku-klux-klanu († 1877)
• 1822 – Heinrich Louis d'Arrest, německý astronom († 14. června 1875)
• 1825 – Anton Heinrich Springer, německý historik umění († 31. května 1891)
• 1826 – Stanislao Cannizzaro, italský chemik († 10. května 1910)
• 1841 – Otto Wagner, rakouský architekt († 1918)
• 1848 – Wojciech Dzieduszycki, předlitavský politik († 23. března 1909)
• 1849 – Hermann Helmer, rakouský architekt († 2. dubna 1919)
• 1857 – Mauriz von Rössler, ministr obchodu Předlitavska († 12. prosince 1912)
• 1861 – Marie Anna Portugalská, portugalská infantka a lucemburská velkovévodkyně († 31. července 1942)
• 1863 – Margaret Murray, britská antropoložka a egyptoložka († 13. listopadu 1963)
• 1864 – John Jacob Astor IV, americký podnikatel († 1912)
• 1866 – La Goulue, francouzská tanečnice († 30. ledna 1929)
• 1876 – Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně († 8. dubna 1961)
• 1889 – Luisa Mountbattenová, švédská královna († 7. března 1965)
• 1892 – Jonni Myyrä, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem († 22. ledna 1955)
• 1896
  • Boris Ivanovič Čeranovskij, sovětský letecký konstruktér († 17. prosince 1960)
  • Mordechaj Ardon, izraelský malíř († 18. června 1992)
• 1898 – Julius Schreck, první velitel SS († 16. května 1936)
• 1908 – Dorothy Roundová Littleová, anglická tenistka († 12. listopadu 1982)
• 1913 – Anton Ujváry, slovenský fotbalista († 3. prosince 1942)
• 1914 – Franz von Werra, německé stíhací eso († 25. října 1941)
• 1918 – Alberto Ascari, italský závodník Formule 1 († 1955)
• 1920 – Hans Blumenberg, německý filozof († 28. března 1996)
• 1922 – Anker Jørgensen, premiér Dánska († 20. března 2016)
• 1923 – Erich Lessing, rakouský fotograf a fotožurnalista
• 1924
  • Carlo Bergonzi, italský operní zpěvák a hudební pedagog († 25. července 2014)
  • Kurt David, německý spisovatel († 2. února 1994)
• 1927 – Simone Veilová, francouzská politička a právnička († 30. června 2017)
• 1928
  • Valentin Pikul, sovětský spisovatel († 17. července 1990)
  • Tommaso Buscetta, sicilský mafián († 2. dubna 2000)
• 1929 – Richard Vyškovský, český architekt († 1. srpna 2019)
• 1930
  • Naomi Šemer, izraelská zpěvačka, autorka písní († 26. června 2004)
  • Viktor Cybulenko, sovětský oštěpař, olympijský vítěz († 19. října 2013)
• 1932 – Per Nørgård, dánský hudební skladatel.
• 1933 – David Storey, britský prozaik, dramatik, scenárista
• 1934
  • Alexej Jelisejev, ruský kosmonaut
  • Wole Soyinka, nigerijský dramatik a spisovatel, držitel Nobelovy ceny
• 1936 – Albert Ayler, americký saxofonista († listopad 1970)
• 1937 – Vladimir Lukin, ruský liberální politický aktivista, politik, diplomat a historik
• 1938 – Myroslav Skoryk, ukrajinský hudební skladatel, pedagog a hudební vědec († 1. června 2020)
• 1940 – Patrick Stewart, americký herec
• 1941
  • Ehud Manor, izraelský autor písní, překladatel († 12. dubna 2005)
  • Jacques Perrin, francouzský filmový herec a režisér
• 1942
  • Harrison Ford, americký herec
  • Roger McGuinn, americký zpěvák a kytarista, člen skupiny The Byrds
• 1944 – Ernő Rubik, maďarský vynálezce a architekt
• 1947 – Jayne County, americká zpěvačka
• 1950
  • George Nelson, americký astronom a astronaut
  • Ma Jing-ťiou, tchajwanský prezident
• 1957
  • Cameron Crowe, americký režisér
  • Thierry Boutsen, belgický jezdec Formule 1
• 1961 – Anders Järryd, švédský tenista
• 1964 – Damon Johnson, americký kytarista, člen skupiny Thin Lizzy
• 1973 – Roberto Martínez, španělský fotbalista a trenér
• 1983 – Liou Siang, čínský atlet
• 1988
  • Steven R. McQueen, americký herec
  • Colton Haynes, americký herec a model
• 1992 – Airinė Palšytė, litevská atletka, skokanka do výšky
• 1994 – Malcolm Marx, jihoafrický rugbista
• 1995 – Zharnel Hughes, britský atlet, sprinter
• 2000 – Marc Guéhi, anglický fotbalový obránce
• 2007 – Lamine Yamal, španělský fotbalový křídelník

Viz též Kategorie:Úmrtí 13. července — automatický abecedně řazený seznam.

• 1399 – Petr Parléř, německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář (* 1332 nebo 1333)
• 1875 – Ludmila Pechmanová-Klosová, československá politička († ?)
• 1928 – Vratislav Hugo Brunner, typograf, grafik, autor hraček, scénograf a malíř (* 15. října 1886)
• 1929 – Bohdan Kaminský, řezbář, básník a překladatel (* 24. února 1859)
• 1937 – Jaroslav Šafařovič, ředitel Národního divadla v Praze (* 27. března 1866)
• 1948 – Zdeněk Rón, prozaik, dramatik, kulturní publicista a básník (* 23. května 1889)
• 1961 – František Balada, matematik (* 24. června 1902)
• 1983 – Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
• 1985 – Oldřich Mikulášek, básník a publicista (* 21. května 1910)
• 1986
  • Josef Pehr, herec a loutkář (* 14. srpna 1919)
  • Ladislav Pešek, filmový a divadelní herec (* 4. října 1906)
• 1992 – Karel Bidlo, fagotista (* 13. ledna 1904)
• 1995 – Ján Hluchý, československý basketbalista (* 7. února 1925)
• 2005 – Josef Starkl, rakouský zahradník působící v Čechách (* 4. února 1929)
• 2004 – Karel Zich, český zpěvák (* 10. června 1949)
• 2007 – Zdeněk Lukáš, skladatel (* 21. srpna 1928)
• 2012 – Ingo Bellmann, kytarista a zpěvák (* 30. prosince 1949)
• 2014 – František Fröhlich, překladatel ze severských jazyků (* 13. května 1934)

• 0939 – Lev VII., papež
• 1024 – Jindřich II., bavorský vévoda a císař Svaté říše římské (* 973/978)
• 1105 – Raši, židovský učenec žijící ve Francii (* 1040)
• 1298 – Jacobus de Voragine, arcibiskup a kronikář (* 1230)
• 1378 – Marta z Armagnacu, manželka aragonského následníka trůnu Jana (* po 18. únoru 1347)
• 1402 – Ťien-wen, čínský císař (* 5. prosince 1377)
• 1519 – Ču Jou-jüan, čínský princ z dynastie Ming (* 22. července 1476)
• 1584 – Balthasar Gérard, vrah Viléma I. Oranžského (* 1557)
• 1617 – Adam Václav Těšínský, těšínský kníže z rodu slezských Piastovců (* 12. prosince 1574)
• 1621 – Albrecht VII. Habsburský, rakouský arcivévoda a portugalský místokrál (* 13. listopadu 1559)
• 1645 – Michail I. Fjodorovič, první ruský car z dynastie Romanovců (* 22. července 1596)
• 1761 – Iešige Tokugawa, japonský vládce (* 28. ledna 1712)
• 1762 – James Bradley, anglický astronom (* 1693)
• 1776 – Karolína Frederika Vilemína Bádenská, bavorská královna († 13. listopadu 1841)
• 1793 – Jean Paul Marat, francouzský vědec a revolucionář (* 1743)
• 1807 – Jindřich Benedikt Stuart, člen anglické královské rodiny a římskokatolický kardinál (* 6. března 1725)
• 1840 – Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská, manželka pozdějšího dánského krále Kristiána VIII. (* 4. prosince 1784)
• 1857 – François-Auguste Cheussey, francouzský architekt a stavitel (* 31. července 1781)
• 1859 – Toma Vučić Perišić, srbský byrokrat a politik, účastník povstání († 1787)
• 1873 – Samuel Jurkovič, slovenský učitel a propagátor družstevnictví (* 9. února 1796)
• 1887 – Friedrich August Kekulé, německý organický chemik (* 1787)
• 1903 – Benjámin Kállay, ministr financí Rakouska-Uherska (* 22. prosince 1839)
• 1906 – Josip Eugen Tomić, chorvatský spisovatel (* 18. listopadu 1843)
• 1914 – Andrzej Hławiczka, polský folklorista a hudebník (* 3. května 1866)
• 1921 – Gabriel Lippmann, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 1845)
• 1924 – Alfred Marshall, britský ekonom (* 26. července 1842)
• 1931 – Tor Hedberg, švédský spisovatel (* 23. března 1862)
• 1946 – Alfred Stieglitz, americký fotograf (* 1. ledna 1864)
• 1951 – Arnold Schönberg, rakouský skladatel (* 1874)
• 1952 – Eli'ezer Kaplan, izraelský ministr financí a vicepremiér (* 1891)
• 1954
  • Jacques E. Brandenberger, švýcarský chemik, vynálezce celofánu (* 19. října 1872)
  • Frida Kahlo, mexická malířka (* 1907)
• 1960 – Jozef Cíger-Hronský, slovenský spisovatel a malíř (* 23. února 1896)
• 1963
  • Martin Munkácsi, novinářský fotograf (* 18. května 1896)
  • Albert Steffen, švýcarský spisovatel (* 10. prosince 1884)
• 1965 – Laureano Gómez, kolumbijský prezident (* 20. února 1889)
• 1967
  • Tom Simpson, britský cyklista (* 30. listopadu 1937)
  • André Mazon, francouzský slavista (* 7. září 1881)
• 1970 – Leslie Groves, americký vojenský inženýr, vedoucí projektu Manhattan (* 17. srpna 1896)
• 1974
  • Christian ze Schaumburg-Lippe, německý princ a šlechtic (* 20. února 1898)
  • Patrick Maynard Stuart Blackett, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 1897)
• 1976 – Sergej Protopopov, slovenský fotograf a malíř původem z Ruska (* 5. července 1895)
• 1980 – Seretse Khama, první prezident afrického státu Botswana (* 1. července 1921)
• 1986 – Brion Gysin, anglický malíř a básník (* 19. ledna 1916)
• 1993 – Theodore Victor Olsen, americký spisovatel westernů (* 25. dubna 1932)
• 2000 – Jan Karski, polský odbojář (* 24. dubna 1914)
• 2002
  • Benny Peled, velitel Izraelského vojenského letectva (* 1928)
  • Yousuf Karsh, kanadský fotograf (* 23. prosince 1908)
• 2004 – Arthur Kane, americký baskytarista, člen New York Dolls (* 3. února 1949)
• 2007 – Ilja Zeljenka, slovenský hudební skladatel (* 1932)
• 2008 – Bronisław Geremek, polský politik a historik (* 1932)
• 2009 – Uma Aaltonenová, finská spisovatelka, novinářka a europoslankyně (* 28. srpna 1940)
• 2013 – Cory Monteith, kanadský herec a muzikant (* 1982)
• 2014
  • Lorin Maazel, americký dirigent, houslista a skladatel (* 6. března 1930)
  • Nadine Gordimerová, jihoafrická spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu
• 2015 – Eric Wrixon, irský rockový klávesista (* 29. června 1947)
• 2017 – Liou Siao-po, čínský literární kritik, disident, držitel Nobelovy ceny za mír (* 28. prosince 1955)
• 2018
  • Thorvald Stoltenberg, norský politik (* 9. července 1931)
  • Ivan Fiala, (česko)slovenský horolezec (* 25. srpna 1941)
• 2021 – Shirley Fryová, americká tenistka (* 30. června 1927)
• 2024 – Shannen Doherty, americká herečka (* 12. dubna 1971)

• Markéta, Margita
• Gréta, Rita
• Perla

• Kiribati: Druhý den svátku dne nezávislosti
• Mongolsko: Třetí den svátku Naadam
• Začátek buddhistického svátku Obon

• Svatá Markyta vede žence do žita.
• Svatá Markyta hodila srp do žita.
• O Muchlině svaté sklízej žito zlaté
• Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
• Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
• Prší-li na Muchlinu, do zatáčky bez plynu
• Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
• Na Muchlinu přesně dohnívají třešně
• Kolem svaté Muchliny dozrávají maliny.
• Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
• Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
• Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.
• Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
• Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“

13. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
9,0 °C (1907)	20,3 °C (od 1961)	33,0 °C (1834)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 13. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 13. červenec na Wikimedia Commons