15. červen
<< | červen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
2024 |
15. červen je 166. den roku podle gregoriánského kalendáře (167. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 199 dní. Svátek má Vít.
Události
Česko
- 1085 – Na Pražském hradě korunován kníže Vratislav II. českým králem.
- 1363 – Václav IV. korunován českým králem jako dvouleté dítě.
- 1754 – Prokop Diviš sestavil v Příměticích u Znojma první bleskosvod.
- 1890 – Alois Oliva s manželkou odkázal dva své pražské domy k financování nově založené vychovatelny problémových dětí v Říčanech (dnes dětská léčebna Olivovna).
- 1909 – V Českých Budějovicích byl zahájen provoz elektrické tramvaje.
- 1919 – V prvních volbách do obecních zastupitelstev v nově vzniklé republice zvítězila sociálně demokratická strana.
- 1945 – Vzniklo studio animovaných filmů Bratři v triku.
- 1948 – Jmenována pátá poválečná vláda Československé republiky.
- 1965 – Premiéra jazzové opery Dobře placená procházka autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, coby sedmá premiéra divadla Semafor od jeho vzniku v roce 1959.
- 1985 – V Praze byl obnoven provoz pozemní lanové dráhy na Petřín, a to po více než dvaceti letech od okamžitého zastavení provozu v důsledku sesuvu půdy po deštích.
Svět
- 763 př. n. l. – Asyřané zaznamenali úplné zatmění Slunce, které později posloužilo k upřesnění chronologie mezopotámské historie.
- 923 – Robertovci porazili Karlovce v krvavé bitvě u Soissons. Vůdce Robertovců Robert I. v bitvě padl, vůdce Karlovců Karel III. byl zajat.
- 1094 – španělský rytíř Cid osvobodí Valencii od Almoravidovců .
- 1184 – Války o následnictví v Norsku: Sverre Sigurdsson zvítězil v bitvě u Fimreite, jeho oponent Magnus V. v boji padl.
- 1215 – Anglický král Jan Bezzemek připojil svou pečeť k listině Magna charta libertatum (Velká listina svobod).
- 1219 – Dánský král Valdemar během severní křížové výpravy dobyl pohanské Estonsko v bitvě u Lyndanisse (dnešní Tallinn). Během této bitvy podle pověsti spadla z nebe dánská vlajka.
- 1246 – Bitva na Litavě, v níž uherský král Béla IV. porazil rakouského vévodu Friedricha II. Bojovného, který zde padl, je považována za Pyrrhovo vítězství rakouských vojsk nad maďarskými vojsky
- 1300 – Básník Dante byl jmenován jedním ze šesti proboštů Florencie, kteří městu vládli.
- 1389 – Srbská vojska utrpěla porážku v bitvě na Kosově poli, král Srbska Lazar I. Hrebeljanovič a sultán Murad I. v ní byli zabiti.
- 1429 – Stoletá válka: Francouzští vojáci porazili Angličany v bitvě u Meung-sur-Loire .
- 1467 – Karel Statečný se stal burgundským vévodou.
- 1502 – Kryštof Kolumbus objevil ostrov Martinik v souostroví Malých Antil.
- 1520 – Papež Leo X odsoudil názory a činy Martina Luthera, exkomunikoval ho .
- 1580 – Král Filip II španělský vykázal holandského Williama I. Orange do exilu a stanovil odměnu za jeho hlavu.
- 1667 – Francouzský lékař Jean-Baptiste Denis provedl první transfuzi krve.
- 1702 – Válka o španělské dědictví: Po dvouměsíčním obléhání, francouzská posádka pevnosti Kaiserswerth u Düsseldorfu kapitulovala před spojeneckými vojsky.
- 1752 – Benjamin Franklin dokázal, že blesk je elektrický jev, výboj elektřiny.
- 1775 – Ruská vojska zahájila likvidaci záporožské Siče.
- 1785 – Francouzští vzduchoplavci Jean-François Pilâtre de Rozier a Pierre Romain zemřeli při havárii balónu při pokusu o přelet přes kanál La Manche .
- 1800 – Washington , D.C., se stal hlavním městem Spojených států .
- 1801 – Toysonské povstání ve Vietnamu: Rolnickými povstalci ovládané město Huế bylo poraženo vojsky budoucího císaře Gia Long .
- 1804 – 12. dodatek k Ústavě Spojených států vstoupil v platnost, upravil pravidla pro volbu prezidenta.
- 1808 – Válka na Pyrenejském poloostrově: začalo francouzské obléhání města Zaragoza.
- 1811 – Anglo-švédská válka: generál Hampus Mörner se 140 muži rozdrtil povstání skupiny rolníků z Klågerup ve Skåne , kteří protestovali proti odvodům rekrutů . Asi 30 rebelů bylo zabito.
- 1825 – Byl položen základní kámen mostu London Bridge.
- 1831 – francouzský matematik Évariste Galois, zakladatel teorie grup, byl předveden před soud kvůli údajnému vyhrožování králi Francie Ludvíku-Filipovi
- 1834 – Začal pogrom Židů v Safed (Palestina).
- 1836 – Arkansas se stal 25. státem USA.
- 1838 – Uruguayská občanská válka: rebelové zvítězili v bitvě u El Palmar .
- 1844 – Charles Goodyear dosáhl patentu na metodu vulkanizace kaučuku.
- 1859 – Ve státě Washington vypukla Americko-britská prasečí válka kvůli ostrovu San Juan Border.
- 1863 – Americká občanská válka: Konfederace zvítězila v druhé bitvě u Wichesteru.
- 1866 – Německý astronom Christian Peters objevil asteroid (88) Thisbe .
- 1877 – Henry Ossian Flipper se stal prvním černým absolventem Vojenské akademie Spojených států .
- 1888 – Vilém II. se stal císařem Německa a králem Pruska .
- 1896 – 27 tisíc lidí zemřelo při zemětřesení na japonském ostrově Honšú .
- 1898 – V USA byla založena Antiimperialistická Liga.
- 1904
- Požár na pěší lodi "General Slocum" na East River v New Yorku způsobil smrt 1 021 lidí, většinou žen a dětí.
- Rusko-japonská válka: Japonské vítězství v bitvě u Delisi.
- 1905 – Budoucí král Švédska Gustav VI. Adolf se oženil s princeznou Margaret Connaught ze Spojeného království .
- 1915 – V Itálii byla založena náboženská kongregace paulistických jeptišek.
- 1917 – Móric Esterházy se stal předsedou vlády Maďarského království.
- 1918 – První světová válka: na Italské frontě byla zahájena bitva na Piavě, jíž se na straně rakousko-uherské armády účastnilo velké množství vojáků z českých zemí.
- 1954 – Vznikla fotbalová organizace UEFA (Union of European Football Associations).
- 1969 – Georges Pompidou byl zvolen prezidentem Francie .
- 1977 – Ve Španělsku se uskutečnily první svobodné parlamentní volby po více než čtyřiceti letech vlády diktátora Franco.
- 1985
- 1987 – V Chile se uskutečnila operace Albánie (známá jako "Corpus Christi masakr"), během které agenti Pinochetovy tajné politické policie CNI zavraždili 12 lidí.
- 1991 – Na Filipínách vybuchla sopka Pinatubo, sloup popela byl vyvrhován do výšky 7 kilometrů.
- 1994
- 1996 – 212 lidí bylo zraněno při bombovém útoku IRA v centru Manchesteru.
- 1999
- Ve Žlutém moři došlo k prvnímu námořnímu střetu se smrtelnými následky od doby uzavření příměří po korejské válce v roce 1953, jihokorejské lodě pak potopily severokorejský hlídkový člun.
- Rudolf Schuster se stal prezidentem Slovenska.
- 2001
- V Norsku byl otevřen silniční tunel Folgefonn o délce 11 km 150 m.
- Byla založena Šanghajská organizace pro spolupráci Ruskem, Čínskou lidovou republikou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem (tzv. Šanghajská pětka)
- 2002 – Byla zahájena MTV Rumunsko.
- 2004 – Ivan Gašparovič se stal prezidentem Slovenska.
- 2006
- Na Srí Lance zemřelo 64 lidí v důsledku výbuchu miny pod autobusem.
- Papež Benedikt XVI. odvolal 91letého kardinála Kazimierze Świąteka z funkce hlavy katolické církve v Bělorusku.
- 2007
- Byl uskutečněn let nového létajícího tankeru a vojenského dopravního letounu Airbus A330 MRTT.
- Salam Fayyad se stal premiérem Palestinské samosprávy.
- 2008 – Kosovská Ústava vstoupila v platnost.
- 2009
- 7 lidí bylo zabito v Teheránu během nepokojů po prezidentských volbách 12. června, které byly podle opozice zmanipulovány.
- Byl vytvořen národní park "Ruská Arktida".
- 2010
- Byla vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-19.
- Britský premiér David Cameron se omluvil Severnímu Irsku za zastřelení čtrnácti mladých civilistů britskou armádou v roce 1972 nazvaném Krvavá neděle.
- 2014
- 48 lidí bylo zabito při útoku somálských islamistů na keňské město Mpeketoni.
- Andrej Kiska se stal prezidentem Slovenska.
- 2019 – Zuzana Čaputová se stala první ženou, která se stala prezidentkou Slovenska.
- 2021 – Henri-Marie Dondra se stal předsedou vlády Středoafrické republiky.
Narození
Česko
- 1305 – Anežka Přemyslovna, kněžna javorská a svídnická († 1336/1337)
- 1733 – Josef Vratislav Monse, vlastenec, vydavatel a překladatel († 6. února 1793)
- 1758 – František Xaver Lederer, pražský kamenosochař období neoklasicismu († 8. srpna 1811)
- 1814 – Augustin Smetana, filozof († 30. ledna 1851)
- 1820 – Anton Friedrich, podnikatel a politik rakouské národnosti († 9. ledna 1891)
- 1826 – Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, politik († 5. června 1887)
- 1830 – Jan Vaclík, diplomat a publicista († 3. srpna 1917)
- 1834 – Jan Nepomuk Woldřich, geolog, paleontolog a amatérský archeolog († 3. února 1906)
- 1840 – Anton Zajíc Donato, česko-americký handicapovaný tanečník a cestovatel († po 1910)
- 1848 – Adolf Láng, architekt († 2. května 1913)
- 1849 – Rudolf Stillfried, moravský šlechtic a politik († 9. dubna 1921)
- 1857 – Vladimír Ferdinand Lažanský z Bukové, šlechtic († 29. července 1925)
- 1861 – Ernestine Schumann-Heink, operní pěvkyně (kontraaltistka) († 17. listopadu 1936)
- 1870 – Antonín Kalina, politik a diplomat († 17. prosince 1922)
- 1872 – Theodor von Liebieg, liberecký podnikatel († 23. května 1939)
- 1874 – Alexandr Sommer Batěk, popularizátor vědy, pacifista a esperantista († 6. dubna 1944)
- 1876 – Hanuš Svoboda, hudební skladatel a pedagog († 16. prosince 1964)
- 1881
- Wilhelm Häusler, československý politik německé národnosti († 6. února 1969)
- Antonín Černý, československý politik († ?)
- 1883
- Johann Baumgartl, československý politik († ?)
- Bohumila Dubňanská, moravská spisovatelka († 25. listopadu 1966)
- Stanislav Sahánek, vysokoškolský učitel a germanista († 27. února 1942)
- 1886 – Jaroslav Horejc, sochař († 3. ledna 1983)
- 1887 – Alois Bílek, malíř, grafik, ilustrátor a architekt († 18. ledna 1961)
- 1890 – Rudolf Ryšán, architekt a stavební podnikatel († 16. března 1949)
- 1896
- Josef Bílek, sochař († 23. února 1978)
- Alois Vrecl, vojenský pilot († 13. prosince 1983)
- 1901 – Adolf Bradáč, odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty († 24. října 1942)
- 1898
- Vilém Havlík, matematik († 24. prosince 1944)
- Ladislav Filip, lékař a kardiolog († 29. listopadu 1986)
- 1903 – Ladislav Zahrádka, voják († 18. října 1943)
- 1905 – Bohumil Šťastný, fotoreportér († 15. června 1991)
- 1908 – Václav Bára, fotbalový reprezentant († 6. března 1990)
- 1910 – Václav Dědek, komunistický politik († ?)
- 1912 – Walter Ulrich, hokejista německého původu († 5. červenec 1965)
- 1914 – Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy († 14. ledna 1983)
- 1920 – Alois Kopecký, pediatr († 18. dubna 2013)
- 1923 – Věra Kučerová, účastnice druhého československého odboje († 24. října 1942)
- 1924
- Karel Hoffmann, komunistický politik, ministr († 21. února 2013)
- Bronislav Firla, architekt, malíř a odbojář († 16. prosince 2019)
- 1925
- Viola Zinková, herečka († 18. října 2017)
- Karel Mazanec, vysokoškolský pedagog († 3. prosince 2009)
- 1927 – Květa Manoušková, sochařka († 25. srpna 2002)
- 1929 – Zdeněk Tikal, hokejista působící v Austrálii († 15. listopadu 1991)
- 1930 – Karel Richter, spisovatel, historik, publicista a překladatel († 22. května 2021)
- 1931 – Jiří Corvin, malíř († 17. července 2004)
- 1932
- Miroslav Zounar, herec († 28. března 1998)
- František Kuřina, matematik
- 1934 – Josef Sedláček, fotbalista
- 1935 – Jan Kříž, historik umění
- 1936 – Marie Rút Křížková, literární historička († 4. prosince 2020)
- 1937 – Rudolf Potsch, hokejový obránce a trenér
- 1939 – Karel Pala, jazykovědec a vysokoškolský pedagog († 15. února 2023)
- 1940 – Miloš Ondřej, botanik († 10. prosince 2012)
- 1941 – Pavel Steiger, geolog a publicista
- 1942 – Josef Votrubec, atlet († 18. listopadu 2020)
- 1943 – Petr Vondruška, baletní tanečník
- 1944 – Petr Prouza, spisovatel
- 1945 – Šárka Smazalová, básnířka a prozaička
- 1950 – Petr Němec, moravský zpěvák a skladatel
- 1954
- Pavel Mokrý, předseda Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS)
- Zdeňka Šilhavá, atletka, diskařka a koulařka
- 1955 – Vojtěch Mornstein, spisovatel vědeckofantastické literatury
- 1958
- Miroslav Ševčík, ekonom
- Josef Wunsch, fotbalista († 17. listopadu 2021)
- 1959
- Zuzana Hofmannová, horolezkyně († 31. července 2012)
- Jan Volný, politik
- 1960 – Bohuslav Chalupa, politik
- 1962 – Robert Hugo, varhaník, cembalista a dirigent
- 1964 – Pavel Ploc, skokan na lyžích a později poslanec za ČSSD
- 1966
- Renata Putzlacher-Buchtová, básnířka a překladatelka
- Zdenek Wasserbauer, římskokatolický biskup
- 1969 – Martin Smetana, politik
- 1971 – Michal Burian, historik
- 1974 – Radek Hamr, reprezentant v ledním hokeji
- 1976
- Radka Nastoupilová, tisková mluvčí politického hnutí ANO 2011
- Jiří Ryba, atlet
- 1977 – Ivan Vrba, reprezentant v keirinu
- 1978
- Pavel Selingr, hokejista
- Ondřej Vačkář, cyklista
- 1980 – Filip Herda, fotbalista
- 1981
- Borek Sedlák, reprezentant ve skoku na lyžích
- Ondřej Slabý, básník, fotograf a molekulární biolog
- Martin Vacek, tenista
- 1984 – Eva Hrdinová, tenistka
- 1986
- Pedro, youtuber
- Michal Balcar, herec
- 1987
- Radúz Mácha, herec
- Martin Kotačka, historik a genealog
- Jakub Podaný, fotbalista
- 1990 – Josef Král, pilot formule BMW
- 1992
- Petr Straka, hokejista
- Ladislav Zibura, cestovatel a novinář
- 1996 – Jan Kozel, fotbalový trenér
- 1997
- František Chmiel, fotbalový brankář
- Vít Kopřiva, tenista
- 1999 – Jakub Galvas, hokejista
Svět
- 1211 – Fridrich II. Babenberský, vévoda rakouský a štýrský († 15. června 1246)
- 1287 – Alice z Warenne, anglická šlechtična a dědička hrabství Surrey († 23. května 1338)
- 1305 – Alžběta Polská, uherská a chorvatská královna († 29. prosince 1380)
- 1330 – Černý princ Eduard, nejstarší syn anglického krále Eduarda III. a Filipy Henegavské († 8. června 1376)
- 1397 – Paolo Uccello, italský renesanční malíř († 10. prosince 1475)
- 1515 – Anna Herbertová, hraběnka z Pembroke, anglická dvorní dáma všech manželek Jindřicha VIII. († 20. února 1552)
- 1529 – Josua Maaler, švýcarský farář a lexikograf († 5. června 1599)
- 1534 – Jindřich I. z Montmorency, maršál Francie († 2. dubna 1614)
- 1558 – Ondřej Rakouský, syn arcivévody Ferdinanda, kardinál a biskup kostnický († 12. listopadu 1600)
- 1594 – Nicolas Poussin, francouzský malíř († 19. listopadu 1665)
- 1645 – Sidney Godolphin, anglický státník a hrabě († 15. září 1712)
- 1664 – Jean Meslier, francouzský katolický kněz a ateistický filozof († 17. červen 1729)
- 1699 – Antonín Corfitz z Ulfeldu, rakouský diplomat a státník dánského původu († 31. prosince 1769)
- 1709 – Ludvík, hrabě z Clermontu, šlechtic z rodu Bourbonů († 16. června 1771)
- 1724 – Marie Františka Falcko-Sulzbašská, německá šlechtična († 15. listopadu 1794)
- 1745 – Friedrich Benda, německý komorní hudebník a skladatel († 19. června 1814)
- 1763
- Issa Kobajaši, japonský básník a buddhistický mnich († 19. listopadu 1827)
- Gregor Berzevici, hornouherský osvícenec a politický ekonom († 23. února 1822)
- 1766 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy III. († 17. července 1821)
- 1767 – Rachel Jacksonová, manželka prezidenta USA Andrew Jacksona († 22. listopadu 1828)
- 1772 – Jan Karel Paar, rakouský nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr († 30. prosince 1819)
- 1775 – Carlo Porta, italský romantický básník († 5. ledna 1821)
- 1780 – Theodor Baillet de Latour, rakouský důstojník a politik († 6. října 1848)
- 1803 – Joseph Ludwig Bayer, rakouský politik německé národnosti († 26. ledna 1883)
- 1809 – Alexander Moody-Stuart, skotský reformovaný teolog, kazatel a spisovatel († 31. července 1898)
- 1817 – Johann Baptist Chiari, rakouský porodník a gynekolog († 11. prosince 1854)
- 1829 – Wilhelm Peder Daniel Cappelen, norský fotograf a farmaceut († 28. března 1885)
- 1843 – Edvard Grieg, norský hudební skladatel († 4. září 1907)
- 1845 – Benno Taufferer, rakouský šlechtic a politik († 8. září 1891)
- 1846 – Leo von Bilinski, předlitavský šlechtic a politik († 14. června 1923)
- 1847 – Theodor Zichy, uherský šlechtic a politik († 9. července 1927)
- 1848 – Adolf Láng, uherský architekt († 2. května 1913)
- 1856 – Gustavo Gillman, britský stavební inženýr a fotograf († 28. února 1922)
- 1862 – Ambros Wernisch, rakouský politik německé národnosti († 9. června 1923)
- 1867 – Konstantin Balmont, ruský básník a překladatel († 23. prosince 1942)
- 1868 – Christiaan Maria Dewald, nizozemský fotograf († 22. února 1923)
- 1872 – Teodor Matuščák, slovenský politik a meziválečný senátor († 19. června 1942)
- 1877 – Marianna Török, byla maďarská šlechtična a druhá manželka egyptského chedivy Abbase II. († 5. srpna 1968)
- 1878 – Margaret Abottová, americká golfistka († 10. června 1955)
- 1881 – Paul Cornu, francouzský inženýr a vynálezce vrtulníku († 6. června 1944)
- 1882 – Ion Antonescu, rumunský generál a politik († 1. června 1946)
- 1891 – Anatolij Nikolajevič Pepeljajev, ruský vojenský velitel († 14. ledna 1938)
- 1892 – Keith Park, důstojník britské armády († 6. února 1975)
- 1894
- Trygve Gulbranssen, norský spisovatel († 10. října 1962)
- Philip Louis Vian, britský admirál († 27. května 1968)
- 1892 – Oswald Knauer, rakouský úředník a právník († 29. června 1967)
- 1895 – Paul Giesler, ministerský předseda Bavorska za 2. světové války († 8. května 1945)
- 1897 – Antonio Riberi, papežský diplomat a kardinál pocházející z Monaka († 16. prosince 1967)
- 1902
- Ján Poničan, slovenský spisovatel († 25. února 1978)
- Erik Erikson, německý psycholog († 12. května 1994)
- Lon L. Fuller, americký filosof práva († 8. dubna 1978)
- 1903
- Hilde Zaloscer, rakouská egyptoložka a spisovatelka († 20. prosince 1999)
- Victor Brauner, rumunský surrealista († 12. března 1966)
- 1906
- Léon Degrelle, belgický fašistický politik († 1. dubna 1994)
- Gordon Welchman, anglický matematik a spisovatel († 8. října 1985)
- 1907 – Beatrice Wellington, Kanaďanka žijící v Protektorátu Čechy a Morava († 1971)
- 1910 – Hugh Walters, britský spisovatel sci-fi († 13. ledna 1993)
- 1912 – Fanny Schoonheyt, nizozemská fotografka († 23. prosince 1961)
- 1914
- Jurij Andropov, sovětský politik († 9. února 1984)
- Ladislav Troják, československý hokejista, první Slovák v reprezentačním výběru Československa a první slovenský hokejista s titulem mistra světa († 8. listopadu 1948)
- 1915 – Thomas Huckle Weller, americký bakteriolog, nositel Nobelovy ceny († 23. srpna 2008)
- 1916 – Herbert A. Simon, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny († 9. února 2001)
- 1917
- John Bennett Fenn, americký chemik, nositel Nobelovy ceny († 10. prosince 2010)
- Lillian Bassmanová, americká fotografka a malířka († 13. února 2012)
- 1919
- Štefan Infner, slovenský odbojář za druhé světové války († 5. srpna 1988)
- Phaolô Giuse Phạm Đình Tụng, vietnamský kněz, arcibiskup Hanoje, kardinál († 22. února 2009)
- 1920 – Alberto Sordi, italský herec († 25. února 2003)
- 1921 – Gavriil Illizarov, sovětský židovský ortoped († 24. července 1992)
- 1922 – Jaki Byard, americký jazzový klavírista († 11. února 1999)
- 1923 – Erland Josephson, švédský herec a spisovatel († 25. února 2012)
- 1924 – Ezer Weizman, izraelský prezident († 25. dubna 2005)
- 1927 – Hugo Pratt, italský kreslíř komiksů († 20. srpna 1995)
- 1931 – Jerzy Chromik, polský atlet († 20. října 1987)
- 1932 – Mario Cuomo, americký politik († 1. ledna 2015)
- 1933
- Muhammad Alí Radžáí, íránský předseda vlády († 30. srpna 1981)
- Sergio Endrigo, italský zpěvák († 7. září 2005)
- Jasukazu Tanaka, japonský fotbalista
- 1934 – Hettie Jones, americká básnířka († 13. srpna 2024)
- 1935
- Leo Brodík, slovenský fotbalista († 30. listopadu 1982)
- Barre Toelken, americký folklorista († 9. listopadu 2018)
- Krystyna Skarżyńska-Bocheńska, polská arabistka a islamistka
- 1936
- Claude Brasseur, francouzský filmový herec († 22. prosince 2020)
- William Joseph Levada, americký kardinál († 26. září 2019)
- 1937
- Stanislav Filko, slovenský malíř († 23. října 2015)
- Anna Hazare, indický sociální aktivista
- Waylon Jennings, americký country zpěvák († 13. února 2002)
- 1938
- Jesús María Pereda, španělský fotbalista († 27. září 2011)
- Tony Oxley, britský bubeník († 26. prosince 2023)
- 1940
- Štefan Lazar, slovenský fotbalista († 21. května 2004)
- František Sohan, slovenský fotbalista
- 1941
- Harry Nilsson, americký zpěvák-skladatel († 15. ledna 1994)
- Hagen Kleinert, německý fyzik
- 1942
- Françoise Huguier, francouzská fotografka
- Peter Norman, australský atlet († 3. října 2006)
- 1943
- Johnny Hallyday, francouzský zpěvák a herec († 6. prosince 2017)
- Muff Winwood, anglický baskytarista a hudební producent
- Poul Nyrup Rasmussen, dánský premiér
- 1944
- Gudrun Wagnerová, manželka Wolfganga Wagnera a spoluorganizátorka Hudebních slavností v Bayreuthu († 28. listopadu 2007)
- Inna Ryskalová, ázerbájdžánská volejbalistka
- 1945
- Jozef Tománek, slovenský fotbalista
- Robert Sarah, guinejský kardinál, předseda papežské rady Cor Unum
- Lawrence Wilkerson, americký armádní plukovník
- Danny O'Shea, kanadský hokejista
- 1946
- Štefan Štefík, slovenský mezinárodní posuzovatel exteriéru psů
- Noddy Holder, anglický muzikant a herec
- Jack Horner, americký paleontolog
- Demis Roussos, řecký zpěvák († 25. ledna 2015)
- Antonio Roldán, mexický boxer
- 1947
- Gréta Švercelová, slovenská operní pěvkyně
- Patrick Moore, kanadský ochránce životního prostředí
- Alain Aspect, francouzský fyzik
- 1949
- Rick Rosenthal, americký filmový režisér, producent, scenárista a herec
- Klaus Havenstein, východoněmecký fotbalista a trenér
- 1950
- Lakšmí Mittal, šéf a majoritní akcionář firmy ArcelorMittal
- Rainer Sachse, východoněmecký fotbalista
- 1951
- Steve Walsh, americký zpěvák a hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Kansas
- Fernando Menis, španělský architekt
- 1952 – Dirceu, brazilský fotbalista († 15. září 1995)
- 1953
- Vilma Bardauskiéne, sovětská atletka litevské národnosti
- Ivan Varga, slovenský politik († 14. září 2021)
- 1954
- Jim Belushi, americký filmový a televizní herec
- Paul Rusesabagina, rwandský záchrance 1268 lidských životů během Rwandské genocidy
- 1956
- Robin Curtisová, americká herečka
- Bernie Shaw, zpěvák britské skupiny Uriah Heep
- Linda Haglundová, švédská atletka
- Rainer Hermann, německý novinář a islamolog
- Jevgenij Kiseljov, ruský novinář
- 1958 – Riccardo Paletti, italský pilot Formule 1 († 13. června 1982)
- 1959
- Baselios Cleemis Thottunkal, indický kardinál
- Vicki Genfanová, americká kytaristka a zpěvačka
- John Moore, americký inženýr a spisovatel
- 1960
- Patrick Edlinger, francouzský sportovní lezec († 16. listopadu 2012)
- Michèle Laroque, francouzská herečka
- Kim Jong-nam, jihokorejský zápasník
- 1962
- Slavomír Hodúl, slovenský fotbalista
- Thomas Mikal Ford, americký herec
- 1963
- Helen Huntová, americká filmová a televizní herečk
- Igor Paklin, sovětský atlet
- 1964
- Courteney Cox, americká filmová a televizní herečka
- Michael Laudrup, dánský fotbalový reprezentační záložník
- 1966 – Raimonds Vējonis, lotyšský prezident
- 1967
- Fred Tatasciore, americký herec
- Júdži Ueda, japonský populární dabér
- 1969
- Peter Rybár, slovenský fotbalista
- Ice Cube, americký zpěvák a herec
- Oliver Kahn, brankář německé fotbalové reprezentace
- Cédric Pioline, francouzský tenista
- Hatice Akyün, německá novinářka
- 1972
- Rachel Briceová, americká tanečnice a choreografka
- Marzio Bruseghin, italský cyklista
- 1973
- Neil Patrick Harris, americký filmový a televizní herec
- Tore André Flo, norský fotbalista
- Dean McAmmond, kanadský hokejový útočník
- 1974 – Ettore Perazzoli, italský programátor svobodného softwaru († 10. prosince 2003)
- 1975
- Elizabeth Reaserová, americká filmová herečka
- Roderick Hietbrink, nizozemský umělec a fotograf
- 1976 – Markus Pucher, rakouský horolezec
- 1978
- Wilfred Bouma, obránce nizozemské fotbalové reprezentace
- Anna Torv, australská herečka
- 1979
- Joe Koons, americký herec
- Petar Dačev, bulharský atlet
- Julija Něstěrenková, běloruská atletka
- 1980 – Christopher Castile, americký filmový a televizní herec
- 1981
- Emma Snowsillová, australská triatlonistka, vítězka z Olympijských her 2008
- John Paintsil, ghanský fotbalista
- 1982 – Amar, britsko-indická zpěvačka
- 1983
- Julia Fischerová, německá houslistka
- Alexej Tomilov, ruský horolezec
- Dawid Statnik, lužickosrbský politik
- 1984
- Amber Coffman, americká kytaristka a zpěvačka
- Daniel Wayne Sermon, americký hudebník a kytarista
- 1985 – Ene Franca Idoko, nigerijská běžkyně
- 1986 – Stoya, americká pornoherečka a spisovatelka
- 1987
- Filip Kubski, polský profesionální hráč Counter-Strike
- Rohullah Nikpai, afghánský zápasník
- Džunja Tanaka, japonský fotbalista
- 1988
- Marin Ljubičić, chorvatský fotbalista
- Paulus Arajuuri, finský fotbalista
- Peter Polansky, kanadský tenista
- 1989
- Alex Puccio, americká sportovní lezkyně
- Teddy Tamgho, francouzský atlet
- Hasan Rahímí, íránský zápasník
- 1990
- Puji Lestari, indonéská sportovní lezkyně
- Marin Glasnović, chorvatský fotbalista
- 1991
- Michal Šulla, slovenský fotbalista
- Zlatan Alomerović, německo-srbský fotbalista
- Noël van 't End, nizozemský zápasník
- Pascal Groß, německý fotbalista
- Kim Čan-ti, korejská zápasnice
- Robert Merl, rakouský orientační běžec
- 1992
- Kristie Ahnová, americká tenistka
- Mohamed Salah, egyptský fotbalista
- Marielle Thompsonová, kanadská akrobatická lyžařka
- Dafne Schippersová, nizozemská atletka
- 1993
- Sonoko Čibaová, japonská fotbalistka
- Desley Ubbink, nizozemský fotbalista
- Sayouba Mandé, fotbalista z Pobřeží slonoviny
- Carolina Marínová, španělská badmintonistka
- 1994
- Nevena Božović, srbská zpěvačka
- Vincent Janssen, nizozemský fotbalista
- Lee Kieferová, americká sportovní šermířka
- Yussuf Poulsen, dánský fotbalista
- 1995 – Maximilian Marterer, německý tenista
- 1996
- Aurora, norská zpěvačka
- Risa Šimizuová, japonská fotbalistka
- 1998
- Moussa Djenepo, malijský fotbalista
- Hachim Mastour, italský fotbalista marockého původu
- 2014 – Amalia Nasavská, lucemburská princezna
- 2015 – Nicolas Švédský, švédský princ
Úmrtí
Česko
- 1197 – Jindřich Břetislav, kníže a biskup pražský (* ?)
- 1531 – Adam I. z Hradce, nejvyšší kancléř Království českého (* 1494)
- 1898 – Karel Hlaváček, básník a výtvarník, představitel dekadence a symbolismu (* 24. srpna 1874)
- 1904 – Bedřich Peška, básník a překladatel (* 25. října 1820)
- 1908 – Vojtěch Hřímalý mladší, houslista a skladatel (* 30. července 1842)
- 1914 – Josef Vychodil, politik (* 14. prosince 1845)
- 1923 – František Pubal, kronikář (* 26. října 1851)
- 1931 – Jan Nepomuk Kapras, pedagog, psycholog a filozof (* 25. května 1847)
- 1940 – Otakar Kudrna, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Netolic (* 24. května 1853)
- 1942 – Jan Zika, politik a protinacistický bojovník (* 21. listopadu 1902)
- 1945 – Jindřich Landsman, pilot (* 2. července 1920)
- 1958 – František Kubač, československý politik a předseda Slovenské národní rady (* 2. prosince 1887)
- 1963 – Vojtěch Ondrouch, historik (* 6. dubna 1891)
- 1973 – Antonín Pospíšil, politik (* 10. června 1903)
- 1982 – Michael Romberg, malíř, grafik, scénograf a pedagog ruského původu (* 18. dubna 1918)
- 1991
- František Jiroudek, malíř, grafik, scénický výtvarník (* 17. února 1914)
- Vilém Reichmann, fotograf (* 25. dubna 1909)
- Bohumil Šťastný, fotoreportér (* 15. června 1905)
- 1996 – Jiří Šašek, herec (* 11. května 1930)
- 2004
- Václav Pavel Borovička, spisovatel a televizní scenárista (* 8. září 1920)
- Tomáš Sláma, herec, scenárista, konferenciér, redaktor (* 16. dubna 1940)
- 2005 – Josef Jíra, výtvarník (* 11. října 1929)
- 2008 – Alexandra Berková, spisovatelka (* 2. července 1949)
- 2015
- Josef Topol, básník a dramatik (* 1. dubna 1935)
- Jiří Štrunc, sbormistr a hudební pedagog (* 19. dubna 1931)
- 2017 – Olbram Zoubek, sochař (* 21. dubna 1926)
Svět
- 991 – Theofano, římská císařovna (* 955/960), manželka Otta II. (* 955/960)
- 1073 – Go-Sandžó, japonský císař (* 3. září 1034)
- 1246 – Fridrich II. Babenberský, vévoda rakouský a štýrský (* 1210)
- 1341 – Andronikos III., byzantský císař (* 1296)
- 1381 – Wat Tyler, vůdce selského povstání v Anglii (* 4. ledna 1341)
- 1383 – Jan VI. Kantakuzenos, regent Byzantské říše a spolucísař (* asi 1292)
- 1389
- Murad I., turecký sultán (* 1319/1326)
- Lazar Hrebeljanović, srbský kníže a car (* 1329)
- Miloš Obilić, srbský rytíř (* asi 1350)
- 1545 – Alžběta Habsburská, polská královna (* 9. července 1526)
- 1586 – Primož Trubar, slovinský protestantský reformátor (* 1508)
- 1609 – Annibale Carracci, italský barokní malíř (* 3. listopadu 1560)
- 1768 – James Short, britský matematik a optik (* 21. června 1710)
- 1772 – Louis-Claude Daquin, francouzský barokní hudební skladatel (* 1694)
- 1785 – Jean-François Pilâtre de Rozier, francouzský fyzik a průkopník letectví (* 1757)
- 1844 – Thomas Campbell, skotský básník (* 27. červenec 1777)
- 1849 – James K. Polk, 11. prezident USA (* 1795)
- 1852 – Friedrich Groos, německý lékař a filozof (* 23. dubna 1768)
- 1854 – Raffaele Fornari, italský kardinál (* 23. ledna 1787)
- 1869 – Albert Grisar, belgický operní skladatel (* 26. prosince 1808)
- 1886 – Pascal Sébah, turecký fotograf (* 1823)
- 1888 – Fridrich III. Pruský, německý císař a pruský král (* 18. března 1831)
- 1889 – Mihai Eminescu, rumunský básník (* 1850)
- 1895 – Richard Genée, rakouský operetní libretista a skladatel (* 7. února 1823)
- 1908 – Gaston Boissier, francouzský historik a filolog (* 15. srpna 1823)
- 1923 – Jozef Ľudovít Holuby, slovenský protestantský kazatel, botanik, spisovatel a národní buditel (* 25. března 1836)
- 1931 – Albertina Berkenbrocková, brazilská mučednice, blahoslavená (* 11. dubna 1919)
- 1938 – Ernst Ludwig Kirchner, německý expresionistický malíř (* 6. května 1880)
- 1940 – Ernst Weiss, český, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik (* 28. srpna 1882)
- 1941 – Evelyn Underhillová, anglická náboženská spisovatelka (* 6. prosince 1875)
- 1942 – Adolf Švec, zemědělský odborník (zakladatel Pribiny Přibyslav) a starosta Sokola (* 30. března 1893)
- 1947 – Bronisław Huberman, polský houslista (* 19. prosince 1882)
- 1952 – Vladimir Alexandrovič Albickij, ruský astronom (* 16. června 1891)
- 1959 – Kazimierz Bein, polský lékař a esperantista (* ? 1872)
- 1962 – Alfred Cortot, francouzsko-švýcarský klavírista a dirigent (* 26. září 1877)
- 1965
- Harry Babcock, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (* 15. prosince 1890)
- Ephraim Avigdor Speiser, americký archeolog (* 1902)
- 1968 – Wes Montgomery, americký jazzový kytarista (* 1923)
- 1969 – Emilio Grazioli, italský fašistický politik (* 26. října 1899)
- 1970 – Henri Queuille, francouzský politik, ministerský předseda a několikanásobný ministr (* 31. března 1884)
- 1971 – Wendell Meredith Stanley, americký biochemik a virolog, nositel Nobelovy ceny (* 16. srpna 1904)
- 1976 – Andrzej Wantuła, polský duchovní, teolog a historik (* 26. listopadu 1905)
- 1982 – Art Pepper, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 1. září 1925)
- 1985 – Andy Stanfield, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 29. prosince 1927)
- 1991 – Arthur Lewis, britský ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 23. ledna 1915)
- 1992 – Lev Gumiljov, sovětský historik, antropolog a etnolog (* 1. října 1912)
- 1993
- John Connally, americký ministr financí (* 27. února 1917)
- James Hunt, britský pilot Formule 1, mistr světa (* 1947)
- 1995 – John Vincent Atanasoff, americký fyzik a vynálezce (* 4. října 1903)
- 1996 – Ella Fitzgeraldová, americká jazzová zpěvačka (* 1917)
- 1997 – Dal Stivens, australský novinář, spisovatel, humorista a lidový vypravěč (* 31. prosince 1911)
- 1999
- Igor Cholin, ruský básník, prozaik a disident (* 11. ledna 1920)
- Terézia Hurbanová-Kronerová, slovenská herečka (* 22. června 1924)
- 2002 – Čchö Hong-hui, generál jihokorejské armády, otec taekwonda (* 9. listopadu 1918)
- 2003 – Hume Cronyn, kanadský filmový herec (* 1911)
- 2006 – Ján Langoš, slovenský politik (* 1946)
- 2008 – Stan Winston, americký režisér a specialista na filmové efekty a masky (* 1946)
- 2012 – Rune Gustafsson, švédský kytarista a hudební skladatel (* 25. srpna 1933)
- 2013
- José Froilán González, argentinský automobilový závodník (* 5. října 1922)
- Kenneth G. Wilson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 8. června 1936)
- Dennis O'Rourke, australský dokumentarista, producent, režisér a scenárista (* 14. srpna 1945)
- 2014
- Miško Eveno, slovenský malíř francouzského původu (* 7. listopadu 1934)
- Daniel Keyes, americký spisovatel (* 9. srpna 1927)
- 2019 – Franco Zeffirelli, italský režisér (* 12. února 1923)
- 2021 – Vladimir Šatalov, sovětský kosmonaut (* 8. prosince 1927)
Svátky
Česko
- Vít, Víta
- Izolda
- Lotar, Lothar
- Jolanta
- Senta
- Modest
- Krescenta
Svět
- Mezinárodní den odpůrců vojenské služby
- Světový den proti násilí na seniorech
- USA: Den otců (Father’s Day) – je-li neděle
- Korea: Farmářský den sázení rýže
- Kostarika: Arbor Day
- Dánsko: Valdemarův den a Den sjednocení
Liturgický kalendář
- Sv. Vít
Pranostiky
Česko
- Vít když přišel, trápí vedra též Jana, Burjana, Petra.
- Pohoda na svatého Víta – to dobrota na žita.
- O svatém Vítě půl zrna v žitě.
- Pohoda od svatého Víta do svatého Jana – pro obilí je vyhraná.
- Svatý Vít mění čas.
- Svatý Vít přináší s sebou deště.
- Svatý Vít dává trávě pít.
- Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
- Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
- Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
- Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
- Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
- Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
- Déšť na svatého Víta – špatný budou žita.
- Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
- Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
- Kdo seje na Víta, škoda žita.
- Nesej na svatého Víta – škoda žita!
- Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
- Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
- Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
- Na svatého Víta ve dne v noci svítá.
- Na svatého Víta o půlnoci svítá.
- Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
- Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
15. červen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
6,8 °C (1941) | 17,8 °C (od 1961) | 33,7 °C (2019) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 15. červen na Wikimedia Commons
- Galerie 15. červen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Klementinum-ico.png
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Ella Fitzgerald (1940).jpg
Ella Fitzgerald, 1940.
Ella Fitzgerald, 1940.
Rusesabagina, Paul (Whitehouse).jpg
Paul Rusesabagina, receiving a Presidential Medal of Freedom in 2005
Paul Rusesabagina, receiving a Presidential Medal of Freedom in 2005
Oliver Kahn 06-2004.jpg
Autor: Schwarzwälder, Licence: CC BY-SA 3.0
Oliver Kahn during training for Euro 2004
Autor: Schwarzwälder, Licence: CC BY-SA 3.0
Oliver Kahn during training for Euro 2004
J. Hunt in 1977.jpg
Autor: Uploader's father, digitized and altered by Mr.choppers, Licence: CC BY-SA 3.0
James Hunt at some sort of conference preceding the 1977 Swedish Grand Prix.
Autor: Uploader's father, digitized and altered by Mr.choppers, Licence: CC BY-SA 3.0
James Hunt at some sort of conference preceding the 1977 Swedish Grand Prix.
Edvard Grieg (1888) by Elliot and Fry - 02.jpg
Portrait of Edvard Grieg, looking left. Carte de visite with signature: the portrait was published in The Leisure Hour (1889).[1] An engraving of it was made by T. Johnson and published in The Century (1894).[2]
Portrait of Edvard Grieg, looking left. Carte de visite with signature: the portrait was published in The Leisure Hour (1889).[1] An engraving of it was made by T. Johnson and published in The Century (1894).[2]
Claude Brasseur Deauville 2011 2.jpg
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Claude Brasseur au festival de Deauville
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Claude Brasseur au festival de Deauville
Bundesarchiv Bild 146-2004-0099, Kaiser Friedrich III..jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0099 / Reichard & Lindner / CC BY-SA 3.0 DE
Frederick III, German Crown Prince and Crown Prince of Prussia, later German Emperor and King of Prussia
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0099 / Reichard & Lindner / CC BY-SA 3.0 DE
Frederick III, German Crown Prince and Crown Prince of Prussia, later German Emperor and King of Prussia
Olbram-Zoubek.jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét sochaře Olbrama Zoubka
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét sochaře Olbrama Zoubka
Johnny Hallyday avp 2014.jpg
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Johnny Hallyday à l'avant-première du film "Salaud on t'aime"
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Johnny Hallyday à l'avant-première du film "Salaud on t'aime"
Helen Hunt at TIFF07.jpg
Autor: Tom Purves from Toronto, canada, Licence: CC BY 2.0
Helen Hunt at the Elgin Theatre during the 2007 Toronto International Film Festival for her film, Then She Found Me.
Autor: Tom Purves from Toronto, canada, Licence: CC BY 2.0
Helen Hunt at the Elgin Theatre during the 2007 Toronto International Film Festival for her film, Then She Found Me.