1605
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1601 • 1602 • 1603 • 1604 • 1605 • 1606 • 1607 • 1608 • 1609 ► ►►
1605 (MDCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
Leden – Březen
- 1. leden – Sen noci svatojánské, hra Williama Shakespeara, vydána v roce 1600, je poprvé hrána na pódiu jak živé představení.
- 7. leden – Shakespearova hra Jindřich V. je poprvé hrána jako živá hra, představení se účastní i král Jakub I.
- 15. leden – Shakespearova hra Marná lásky snaha je živě hrána v domě hraběte ze Southamptonu a je představena královně Anně.
- 16. leden – V Madridu vychází první část satirické komedie Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha od Miguela de Cervantese. Téhož roku se dílo stává bestsellerem i mimo Španělsko.
- 3. únor – Zemětřesení o síle 7,9 magnitudy zasahuje jižní část japonského ostrova Honšú. Následuje vlna tsunami, která má na svědomí tisíce životů.
- 10. únor – Shakespearova hra Kupec benátský je poprvé uvedena v paláci Whitehall a představení sledoval král Jakub I. Na jeho přání byla hra znovu hrána o dva dny později.
- 21. únor – Štěpán Bočkaj je jmenován transylvánským knížetem v tehdejším hlavním městě Alba Iulia
- 25. únor – Holandský admirál Steven van der Hagen velí lodím plujících do Indie. Obsazuje poté území dnešní Indonésie.
- 3. březen – Papež Klement VII. umírá ve věku 69 let po třináctileté vládě Vatikánu.
- 11. březen – Je vydáno prohlášení, že všichni obyvatelé Irska jsou poddaní britské koruny a nikoli místního lorda.
- 14. březen – Jedenáct dní po smrti papeže Klementa se v Římě schází sněm katolických kněží. Jednat za zavřenými dveřmi o novém papeži budou následující měsíc.
Duben – Červen
- 1. duben – Kardinál Alessandro Ottaviano de Medici je sněmem jmenován novým papežem. Úřadu se se jako 232. papež ujímá pod jménem Lev XI.
- 8. duben – Švédský král Karel IX. zakládá město Oulu.
- 13. dubna – Ruský car Boris Godunov umírá. Jeho nástupcem se stává Fjodor II.
- 16. duben
- Iejasu Tokugawa abdikuje na post japonského vládce. V úřadu jej nahrazuje jeho syn Hidetada Tokugawa.
- John Winthrop, budoucí guvernér kolonie v Massachusetts, si v Anglii bere svou první manželku Mary Forth.
- 27. duben – Papež Lev XI. umírá na chřipku ve věku 69 let, po vládě trvající pouhých 26 dnů. Rada katolických kněží se tak v tomto roce schází podruhé.
- 16. květen – Římský kardinál Camillo Borghese je zvolen 233. papežem jako Pavel V. Následujících 373 let (do roku 1978) se nestalo, aby se v jednom roce vystřídali tři papežové ve funkci.
- 1. červen – Ruské jednotky v Moskvě uvězňují cara Fjodora II. a jeho matku, oba je následně popraví.
- 20. červen – Lžidimitrij I. a jeho podporovatelé se vydávají z Polsko-litevské unie směrem k Moskvě.
Červenec – Září
- 4. červenec – Provolání přikazuje všem kněžím římskokatolického semináře a jezuitům opustit Irsko do 10. prosince a nařizuje laikům navštěvovat bohoslužby v Irské církvi.
- 13. červenec – Zemětřesení o síle 7,5 magnitudy zasahuje čínskou provincii Chaj-nan, které způsobilo rozsáhlé škody a usmrtilo tisíce lidí.
- 21. červenec – Lžidimitrij se prohlašuje za syna cara Ivana Hrozného a je oficiálně korunován ruským carem.
- 14. srpen – Španělé útočí na pevnost v Hammámetu osmanském Tunisku. Útok končí pro Španěly katastrofou. Přestože se španělským jednotkám podařilo překonat hradby a otevřít brány, náhle dostanou rozkaz ustoupit a jsou zmasakrováni, zatímco čekají na pobřeží na návrat lodí, které je přivezly.
- 19. srpen – Osmdesátiletá válka: Obléhání nizozemského města Lingen 13 000 španělskými vojáky a 3 000 jezdci končí kapitulací kapitána Maertena Cobbena po devíti dnech obrany. I když představitel Nizozemské republiky Mořic Oranžský, prohlásil, že Lingen musí být za každou cenu držen, nizozemské jednotky Cobbenovi nepřišly na pomoc a Ambrosio Spinola ze Španělska pokojně převzal kontrolu nad městem.
- 27. září – Bitva u Kircholmu: Švédská armáda je poražena Polsko-litevskou unií
Říjen – Prosinec
- 27. říjen – Třetí mughalský císař Akbar Veliký umírá na úplavici ve městě Fatehpur Síkrí.
- 28. říjen – Osmdesátiletá válka: Španělská armáda pod vedením Ambrosia Spinoly obléhá město Wachtendonk. Obléhání potrvá dvacet dní.
- 3. listopad – Novým císařem Mughalské říše se stává Džahangír. Vládnout bude 22 let.
- 5. listopad – Spiknutí střelného prachu: Plán na bombardování anglického Westminsterského paláce během otevření parlamentu, je zmařen poté, co dostal upozornění sir Thomas Knyvet, a najde katolického spiklence Guye Fawkese ve sklepě pod budovou parlamentu. Knyvet nařídí prohledání oblasti a je nalezeno 36 sudů střelného prachu. Fawkes je zatčen za pokus o atentát na krále Jakuba I. a členy, kteří měli příští den společně zasednout v parlamentu.
- 6. listopad – Perský vládce Abbás I. Veliký vede perská vojska k vítězství nad větší silou vojsk Osmanské říše v bitvě u Súfijánu a zabírá Tabríz.
- 11. prosinec – Polský král Zikmund III. Vasa se žení se svou původní švagrovou Konstance Habsburskou, dcerou rakouského arcivévody Karla II. Štýrského. Stalo se tak poté, co císař Rudolf II. odmítl svolit sňatek s Annou Tyrolskou. Ovdovělý Zikmund měl původně za manželku Konstancinu sestru Annu Habsburskou.
- 21. prosinec – Portugalský mořeplavec Pedro Fernandes de Queirós v reakci na španělské dobývání Nového světa vyplouvá se 160 muži na průzkum Pacifiku.
Probíhající události
- 1568–1648 – Nizozemská revoluce
- 1568–1648 – Osmdesátiletá válka
- 1593–1606 – Dlouhá turecká válka
- 1593–1617 – Moldavské magnátské války
- 1600–1611 – Polsko-švédská válka
- 1605–1618 – Rusko-polská válka
- 1604–1606 – Povstání Štěpána Bočkaje
Narození
Česko
- Maxmilián Rudolf Schleinitz, první litoměřický biskup († 13. října 1675)
- Jan z Rottalu, moravský šlechtic rakouského původu († 4. prosince 1674)
Svět
- 28. ledna – Marie Elekta od Ježíše, karmelitánská světice († 11. ledna 1663)
- 6. února – Bernardo da Corleone, italský kapucín a světec († 12. ledna 1667)
- 11. března – Şehzade Mehmed, osmanský princ a syn sultána Ahmeda I. († 12. ledna 1621)
- 17. března – Jiří II. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a lankrabě († 11. června 1661)
- 8. dubna – Filip IV. Španělský, španělský král († 17. září 1665)
- 18. dubna (pokřtěn) – Giacomo Carissimi, italský hudební skladatel raného baroka († 12. ledna 1674, Řím)
- 7. května – Nikon, pravoslavný duchovní a moskevský patriarcha († 17. srpna 1681)
- 16. května – Kristián z Hartigu, saský šlechtic († 1. května 1677)
- 29. července – Simon Dach, německý barokní básník a spisovatel († 15. dubna 1659)
- 17. září – Francesco Sacrati, italský hudební skladatel († 20. května 1650)
- 15. října – Marie z Montpensier, francouzská šlechtična a orleánská vévodkyně († 4. června 1627)
- 19. října – Thomas Browne, anglický lékař, básník a filozof († 19. října 1682)
- 22. října – Frédéric Maurice de La Tour d'Auvergne, vévoda bouillonský, francouzský generál († 9. srpna 1652)
- 1. listopadu – Jan Karel Habsburský, rakouský arcivévoda, syn císaře Ferdinanda II. († 26. prosince 1619)
- 12. prosince – Hans Christoff Königsmarck, generál švédských vojsk za třicetileté války († 20. února 1663)
- 23. prosince – Tchien-čchi, čínský císař († 30. září 1627)
- neznámé datum
- patrně – Antonio Bertali, italský hudební skladatel a houslista († 17. dubna 1669)
- Andrea Bolgi, italský sochař († 1656)
- Michelangelo Grancini, italský varhaník a skladatel († 14. dubna 1669)
- Jan Ferdinand Porcia, rakouský státník, šlechtic a politik († 19. února 1665)
- Jan Kryštof III. z Puchheimu, rakouský šlechtic a císařský polní maršál († 1657)
- František Vešeléni, vojenský kapitán Horního Uherska, vůdce protihabsburského spiknutí († 27. března 1667)
- Zachariáš Zarevutius, slovenský varhaník a hudební skladatel († 20. února 1667)
- Jean de Cambefort, francouzský hudební skladatel († 4. května 1661)
- Jean-Baptiste Tavernier, francouzský obchodník s drahokamy († 1689)
Úmrtí
- Česko
- 16. května – Adam Havel Popel z Lobkowicz, šlechticv (* 9. října 1557)
- 23. prosince – Václav Krocín starší z Drahobejle, primátor Starého Města pražského (* ? 1532)
- Svět
- 19. února – Orazio Vecchi, italský pozdně renesanční hudební skladatel (* 6. prosince 1550)
- 3. března – Klement VIII., papež (* 1536)
- 23. dubna – Boris Fjodorovič Godunov, ruský car (* 1552)
- 27. dubna – Lev XI., papež (* 2. června 1535)
- 4. května – Ulisse Aldrovandi, italský lékař a přírodovědec (* 11. září 1522)
- 15. května – Ayşe Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Murada III. (* 1570)
- 3. června – Jan Zamojski, polský politik a vojevůdce (* 19. března 1542)
- 20. června
- Marie Skuratovová-Bělská, ruská carevna, manželka Borise Godunova (* 1552)
- Fjodor II. Borisovič, ruský car (* 1589)
- 13. října – Theodor Beza, francouzský reformační teolog (* 24. června 1519)
- 2. listopadu – Giovanni Stradano, flanderský umělec (* 1523)
- 12. listopadu – Akbar Veliký, indický panovník (* 15. října 1542)
- 26. listopadu – Handan Sultan, manželka osmanského sultána Mehmeda III. a matka sultána Ahmeda I. (* 1574)
- 29. listopadu – Heřman Kryštof Russworm, generál císařských vojsk Rudolfa II. (* 1565)
- 23. prosince – Francis Tresham, člen skupiny anglických katolíků (* asi 1567)
- 25. prosince – John Davis, anglický mořeplavec (* 1550)
- neznámé datum
- Salomon Gesner, německý teolog (* 1559)
- Salomon Frencelius, slezský humanista a filozof (* 1561/64)
- Gregorio Pagani, italský malíř (* 14. července 1559)
- Tchu Lung, čínský básník, kritik a dramatik (* 1542)
Hlavy států
- Anglie – Jakub I. Stuart (1603–1625)
- Francie – Jindřich IV. (1589–1610)
- Habsburská monarchie – Rudolf II. (1576–1612)
- Osmanská říše – Ahmed I. (1603–1617)
- Polsko-litevská unie – Zikmund III. Vasa (1587–1632)
- Rusko – Boris Godunov (1598–1605) / Fjodor II. (1605) / Lžidimitrij I. (1605–1606)
- Španělsko – Filip III. (1598–1621)
- Švédsko – Karel IX. (1599–1611)
- Papež – Klement VIII. (1592–1605) / Lev XI. (1605) / Pavel V. (1605–1621)
- Perská říše – Abbás I. Veliký
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1605 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Clement VIII mosaic.jpg
Pietra dura by Jacopo Ligozzi (draftsman) and Romolo di Francesco Ferrucci del Tadda (mosaicist)
Pietra dura by Jacopo Ligozzi (draftsman) and Romolo di Francesco Ferrucci del Tadda (mosaicist)