168 hodin

168 hodin
Žánrpublicistika
DramaturgieKarel Novák
Nora Fridrichová
Jiří Vondráček
ScénářNora Fridrichová
RežieIvan Bareš
ModerátořiNora Fridrichová (2006–2024)
Zuzana Tvarůžková (2012)
Markéta Dobiášová (2015)
Kristina Ciroková (2019)
Země původuČeskoČesko Česko
Jazykčeština
Obvyklá délkacca 35 minut
Produkce a štáb
ProducentIvana Pultarová
Markéta Pichová
Produkční
společnost		Česká televize
Premiérové vysílání
StaniceČT1
Vysíláno10. září 2006 – 16. června 2024
Posloupnost
SouvisejícíReportéři ČT, Černé ovce, Bilance, Stalo se...,
Oficiální webové stránky
168 hodin na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

168 hodin je publicistický pořad České televize, vysílaný v letech 2006–2024,[1] který rekapituluje a analyzuje dění celého právě končícího týdne. Premiéra nového dílu pořadu byla vždy v neděli po 21. hodině na ČT1.

Charakteristika pořadu

Jedná se o publicistický pořad, který shrnuje nejdůležitější a nejzajímavější události právě uplynulého týdne v České republice a ve světě (odtud název 168 hodin). Soustředí se na dění na politické scéně a v ekonomice, ale i na aktuální kauzy a případy ze širokého spektra událostí (např. sociální otázky, sport, kultura atd.).[2]

Premiérový díl pořadu byl odvysílán v neděli 10. září 2006 od 22.30 hod. na ČT1. Od té doby se vysílala premiéra každého nového dílu vždy v neděli po 21. hodině na ČT1 s výjimkou letních prázdnin a období Vánoc, kdy se pořad nevysílal. Moderátorkou pořadu byla od prvního dílu Nora Fridrichová. Pouze v období její první mateřské dovolené od dubna do července 2012 ji vystřídala Zuzana Tvarůžková a v období druhé mateřské dovolené od března do června 2015 pak Markéta Dobiášová, na podzim 2019 se pak moderátorkou pořadu po dobu účasti Fridrichové v soutěži StarDance stala Kristina Ciroková.[3]

Pořad se skládá z několika reportáží (většinou tři nebo čtyři reportáže), satirické reflexe uplynulého týdne na domácí politické scéně s názvem Malostranské korekce (připravuje novinář Miroslav Korecký) a humorné tečky na závěr. Do stálého týmu pořadu patřili kromě moderátorky vedoucí dramaturg Karel Novák a reportéři Kristina Ciroková, Martin Mikule, Lenka Pastorčáková, Tereza Strnadová a Tereza Robinson.[4]

Kontroverze

Na závěr dílu, který byl odvysílán dne 4. ledna 2009, byl zařazen i příspěvek s názvem „Rozcvička před novoročním projevem“, který zachycoval prezidenta Václava Klause těsně před pronesením Novoročního projevu z roku 2009. Na záznamu se rozcvičuje, tj. mává rukama před a za tělem, poklesne v kolenou, poklepává na řečnický pultík. Prezident Václav Klaus označil chování ČT za neetické a požadoval omluvu. Záběry zmizely na nějaký čas i z elektronického archivu ČT.[5][6]

O zhruba dva roky později, dne 10. dubna 2011, se v závěru pořadu objevil záznam ze státní návštěvy prezidenta Václava Klause v Chile, na němž přemístil protokolární pero z pouzdra na stole do kapsy svého saka. Chilský incident Václava Klause si v následujících dnech získal jako zábavná scénka zájem nejvýznamnějších médií a internetových komunit mnoha zemí.[7]

V dílu pořadu z 15. února 2015 se zase objevila reportáž s názvem „Sólista“ o náměstkovi pražské primátorky Matěji Stropnickém. Radní ČT Vratislav Dostál chtěl následně tuto reportáž jako nevyváženou rozebírat na zasedání Rady ČT, ale ostatní radní se o této reportáži odmítli bavit, protože Rada ČT nemůže zasahovat do jednotlivých pořadů.[8]

Začátkem roku 2017 podal ministr financí Andrej Babiš stížnost Radě České televize kvůli několika reportážím pořadů 168 hodin a Reportéři ČT o okolnostech jeho nákupu dluhopisů Agrofertu. Reportáže měly účelově dehonestovat jeho osobu a zamlčovat známé, klíčové informace. Televize proti němu údajně vedla dlouhodobou politickou kampaň.[9][10] Rada ČT Babišovu stížnost jednohlasně zamítla. Rovněž Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, k níž směřoval obdobnou stížnost, ji odložila.[11]

Konec pořadu

Dne 25. července 2024 vydala Česká televize tiskovou zprávu k ukončení vysílání pořadu s tím, že po dohodě generálního ředitele ČT Jana Součka s vedením divize Zpravodajství a publicistiky a divize Programu se pořad už po letních prázdninách s novými díly nevrátí.[12] Jeho moderátorka a dramaturgyně Nora Fridrichová s týmem pořadu má v České televizi zůstat a podílet se na tvorbě jiných formátů.[1]

Reference

  1. ↑ a b SOUKUP, Jaroslav. Pořad 168 hodin na ČT končí. Novinky.cz [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ 168 hodin [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Fridrichová vymění 168 hodin za StarDance. Tancovat moc neumím, říká. iDNES.cz [online]. 2019-06-21 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stálý tým pořadu [online]. Česká televize [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Klaus se zlobí na televizi, odvysílala jeho „rozcvičku“. iDNES.cz [online]. 2009-01-05 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČT vystřihla Klausovu „rozcvičku“. Lidovky.cz [online]. 2009-01-06 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Klaus ukradl pero, všimli si v Americe, Brity baví jeho spokojený úsměv. iDNES.cz [online]. 2011-04-13 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Reportáž, která otřásla novou levicí. iHNed.cz [online]. 2015-02-22 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČT se mstí za moje výroky, chce mě dehonestovat, píše Babiš ve stížnosti. Televize chce vidět důkazy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-09. Dostupné online. 
  10. ↑ ZELENKA, Jakub. Zkorumpovaná pakáž, obořil se Babiš na novináře kvůli dotazům na nákup dluhopisů. Dal stížnost na ČT. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-31. Dostupné online. 
  11. ↑ ČTK. Babiš u rady ČT neuspěl se stížnostmi na reportáže o dluhopisech. ČeskéNoviny.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pořad 168 hodin končí. Česká televize ho nezařadí do podzimního schématu. Nora Fridrichová v ČT zůstává [online]. Tiskové oddělení České televize, 2024-07-25 [cit. 2024-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-27. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“