17. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
17. červenec je 198. den roku podle gregoriánského kalendáře (199. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 167 dní. Svátek má Martina.
Události
Česko
- 1593 – V Praze pod Letenskou plání byla provedena poslední prorážka při ražbě Rudolfovy štoly, stavěné coby napáječ soustavy rybníků v Královské oboře.
- 1966 – František Šťastný na motocyklu Jawa vítězí v závodu nejprestižnější třídy mistrovství světa silničních motocyklů na okruhu Sachsenring při velké ceně Německa. Dodnes jediné české vítězství v této kategorii.
- 1989 – Miloš Jakeš přednesl v plzeňském kulturním domě v Červeném Hrádku projev odsuzující požadavky demokratizace.[1]
- 1992 – Poslanci Slovenské národní rady schválili Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Prezident Václav Havel rezignuje na funkci presidenta po vyhlášení slovenské nezávislosti.
- 1998 – Na základě opoziční smlouvy byl s podporou sociální demokracie zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus.
- 2018 – Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál rezignoval kvůli podezření z plagiátorství ve své bakalářská práci. Na vládním postu ho nahradila Jana Maláčová.
Svět
- 180 – Šest obyvatel Karthága v Severní Africe je popraveno za to, že byli křesťané. Jedná se o nejstarší záznam křesťanství na africkém kontinentu
- 561 – Jan III. se stal 61. katolickým papežem, nahradil zesnulého Pelagia I.
- 855 – Lev IV. zemřel, nahradí ho Benedikt III., 104. katolický papež
- 1054 – Císař svaté říše římské Jindřich III. Černý korunuje svého čtyřletého syna Jindřicha IV. králem
- 1203 – Čtvrtá křížová výprava: křižáci dobyli útokem Konstantinopol, byzantský císař Alexios III. Angelos uprchl do exilu.
- 1453 – Stoletá válka: proběhlo poslední ozbrojené střetnutí konfliktu bitva u Castillonu. Francouzská armáda porazila Angličany, vedené Johnem Talbotem, který v bitvě zahynul
- 1918 – Bolševici popravili cara Mikuláše II. s rodinou.
- 1936 – Španělská občanská válka: ve Španělském Maroku vypuklo povstání považované za počátek konfliktu.
- 1945 – Za účasti zástupců USA, Sovětského svazu a Spojeného království byla zahájena postupimská konference, jejíž cílem byla dohoda o poválečném uspořádání Evropy a budoucnosti poraženého Německa.
- 1975 – V rámci projektu Sojuz-Apollo se na oběžné dráze Země spojily kosmické lodě Sojuz 19 a Apollo.[2]
- 1976 – Indonésie anektovala Východní Timor, který se tak stal její 27. provincií.
- 1976 – V Montrealu byly zahájeny XXI. Letní olympijské hry.
- 1985 – Firma McDonald's otevřela první restauraci v Lucembursku, konkrétně v Lucemburku
- 1989 – První let uskutečnil nový americký bombardér Northrop B-2 Spirit.
- 1992 – Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky; vzápětí podal prezident ČSFR Václav Havel demisi.
- 1996 – Při pádu Boeingu 747-131 do Atlantského oceánu během letu z New Yorku do Říma zahynulo všech 230 lidí na palubě.[3]
- 2006 – Při zemětřesení na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 339 lidí a desetitisíce jich přišlo o přístřeší.
- 2014
- Na Ukrajině byl proruskými separatisty sestřelen Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines na lince z Amsterodamu do Kuala Lumpur a zahynulo všech 298 lidí na palubě.[4]
- Izraelská Operace Ochranné ostří přešla do fáze pozemní invaze do Gazy.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 17. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1716 – Emanuel Arnošt z Valdštejna, duchovní, biskup litoměřický († 7. prosince 1789)
- 1758 – Bohumír Jan Dlabač, kněz, básník, knihovník a sběratel († 4. února 1820)
- 1786 – Eduard Belcredi, šlechtic († 5. září 1838)
- 1828 – Quido Mánes, malíř († 5. srpna 1880)
- 1841 – Franz Josef Anton von Pirkershausen, námořní důstojník († 12. srpna 1906)
- 1870 – Ludvík Čelanský, dirigent a hudební skladatel († 27. října 1931)
- 1876
- Jaroslav Bradáč, učitel a hudební skladatel († 29. května 1938)
- Kamil Krofta, historik a politik († 16. srpna 1945)
- 1880 – Jan Hrizbyl, československý politik
- 1900 – Josef Tureček, právní historik a děkan Univerzity Karlovy († 9. října 1979)
- 1904 – Karel Tomsa, zeměměřič a fotogrammetr († 3. srpna 1993)
- 1919 – Jiří Hájek, marxistický literární kritik († 13. října 1994)
- 1924 – Vladimír Salač, herec a zpěvák († 31. května 1990)
- 1928 – Heda Čechová, rozhlasová a televizní hlasatelka († 23. dubna 2020)
- 1929 – Vlastislav Toman, novinář a spisovatel († 11. května 2022)
- 1930 – Oldřich Blaha, hudební skladatel a klavírista († 10. července 2016)
- 1931 – Jan Kristofori, malíř, galerista a grafik († 24. března 2004)
- 1943 – Michael Josef Pojezdný, opat Strahovského kláštera
- 1948
- Kristian Kodet, malíř
- Miroslav Petráš, violoncellista, skladatel a hudební pedagog
- 1949 – Stanislav Štamberg, mineralog a paleontolog
- 1950 – Stanislav Tůma, fotograf († 14. září 2005)
- 1952
- David Hasselhoff
- Nicolette Larson, herečka († 1997)
- 1963 – Pavel Vošalík, diplomat a velvyslanec
- 1977
- Kamil Šebesta, fotbalový útočník
- Marcel Lička, fotbalový záložník
- 1979 – Rudolf Skácel, fotbalový záložník
- 1984 – Kateřina Šildová, herečka a zpěvačka
- 1988 – Tereza Diepoldová, paralympionička a politička
- 1990
- Marek Šichor, fotbalista
- Josef Vágner, zpěvák a herec
- 1997 – Daniel Trubač, fotbalista
Svět
- 1218 – Trần Thái Tông, vietnamský císař († 17. června 1277)
- 1487 – Ismá‘íl I., zakladatel safíovské říše a první novodobý perský šáh († 23. května 1524)
- 1714 – Alexander Gottlieb Baumgarten, německý filozof († 27. května 1762)
- 1742 – William Hooper, americký právník († 14. října 1790)
- 1744 – Elbridge Gerry, americký politik a diplomat, 5. viceprezident USA († 23. listopadu 1814)
- 1745 – Timothy Pickering, americký politik († 29. ledna 1829)
- 1752 – Joseph Marie Jacquard, francouzský vynálezce († 7. srpna 1834)
- 1763 – John Jacob Astor, americký obchodník a miliardář († 29. března 1848)
- 1776 – René Théodore Berthon, francouzský malíř († 7. dubna 1859)
- 1778 – Esma Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Abdulhamida I. († 4. června 1848)
- 1797 – Hippolyte Delaroche, francouzský malíř († 4. listopadu 1856)
- 1813 – Charles Marville, francouzský fotograf († 1879)
- 1818 – Žofie Württemberská, první manželka nizozemského krále Viléma III. († 3. července 1877)
- 1833 – Julius Naue, německý malíř, kreslíř, rytec († 14. března 1907)
- 1838 – Paul Sinner, německý fotograf († 30. března 1925)
- 1842 – Georg von Schönerer, rakouský politik († 14. prosince 1921)
- 1846 – Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj, ruský etnograf, antropolog a cestovatel († 14. dubna 1888)
- 1853
- Martin Krause, německý klavírní virtuos, hudební pedagog a spisovatel († 2. srpna 1918)
- Ludwik Ćwikliński, polský filolog a politik († 3. října 1942)
- 1864 – Franciszek Latinik, polský generál († 29. srpna 1949)
- 1867 – Leo Jogiches, spoluzakladatel komunistické strany Německa († 10. března 1919)
- 1871 – Lyonel Feininger, německo-americký malíř a karikaturista († 13. ledna 1956)
- 1876 – Maxim Maximovič Litvinov, sovětský lidový komisař pro zahraniční věci († 31. prosince 1951)
- 1887 – Jack Conway, americký filmový režisér, producent a herec († 11. října 1952)
- 1888
- Šmu'el Josef Agnon, novohebrejský spisovatel, nositel Nobelovy ceny († 17. února 1970)
- Pavel Peter Gojdič, řeckokatolický biskup a mučedník († 17. července 1960)
- 1889 – Erle Stanley Gardner, americký spisovatel († 12. března 1970)
- 1894 – Georges Edouard Lemaître, belgický kosmolog († 20. června 1966)
- 1898 – Berenice Abbottová, americká fotografka († 9. prosince 1991)
- 1899 – James Cagney, americký herec († 30. března 1986)
- 1905 – Jacinto Quincoces, španělský fotbalový reprezentant († 10. května 1997)
- 1906 – Dunc Gray, australský cyklista, olympijský vítěz 1932 († 30. srpna 1996)
- 1911 – Lionel Ferbos, americký trumpetista († 19. července 2014)
- 1913 – Roger Garaudy, francouzský filosof († 13. června 2012)
- 1916 – Aleksander Gieysztor, polský historik († 9. února 1999)
- 1917 – Kenan Evren, turecký prezident († 9. května 2015)
- 1920 – Juan Antonio Samaranch, španělský sportovní funkcionář a bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru († 21. dubna 2010)
- 1921
- František Zvarík, slovenský herec, operní pěvec a zpěvák lidových písní, manžel Evy Krížikové († 17. srpna 2008)
- Chana Senešová, židovská básnířka, výsadkářka a účastnice protinacistického odboje (zemřela 7. listopadu 1944)
- 1922 – Danny Bank, americký saxofonista, flétnista a klarinetista († 5. června 2010)
- 1925 – Jimmy Scott, americký zpěvák († 12. června 2014)
- 1927
- Lucio Fulci, italský režisér, scenárista a herec († 13. března 1996)
- Miroslav Válek, slovenský básník a politik († 27. ledna 1991)
- 1928 – Joe Morello, americký jazzový bubeník († 12. března 2011)
- 1930
- Sigvard Ericsson, švédský olympijský vítěz v rychlobruslení († 2. listopadu 2019)
- Arpád Račko, slovenský sochař († 2. ledna 2015)
- 1931 – Pavel Hoffmann, slovenský ekonom a československý politik
- 1932 – Wojciech Kilar, polský hudební skladatel († 29. prosince 2013)
- 1933
- Valentina Nikolajevna Žuravlevová, ruská sovětská spisovatelka sci-fi († 12. března 2004)
- Ben Riley, americký jazzový bubeník († 18. listopadu 2017)
- 1935 – Donald Sutherland, kanadský herec († 20. června 2024)
- 1939 – Spencer Davis, britský hudebník, multiinstrumentalista († 19. října 2020)
- 1940 – George Akerlof, americký ekonom, Nobelova cena 2001
- 1942 – Zoot Money, britský hudebník
- 1943
- Peter Andruška, slovenský básník, prozaik a kritik
- Šlomo Ben Ami, izraelský politik, diplomat a historik
- 1944 – Carlos Alberto Torres, brazilský fotbalista
- 1945
- Alexandr II. Karađorđević, současný následník trůnu Srbska
- Ján Morovič, slovenský vysokoškolský pedagog, kybernetik a politik
- 1946 – B. J. Cole, anglický hráč na pedálovou steel kytaru
- 1947
- Camilla, vévodkyně z Cornwallu, druhá manželka Charlese, prince z Walesu
- Wolfgang Flür, německý hudebník (Kraftwerk)
- 1948
- Geezer Butler, britský baskytarista
- Brian Glascock, britský bubeník
- Ron Asheton, americký kytarista, člen skupiny The Stooges († 1. ledna 2009)
- 1949
- Geezer Butler, britský hudebník a textař (Black Sabbath)
- Chico Freeman, americký saxofonista
- 1950 – Natália de Lemény Makedonová, slovenská publicistka, spisovatelka a vydavatelka († 4. prosince 1998)
- 1952 – David Hasselhoff, americký herec a zpěvák
- 1954
- Angela Merkelová, německá kancléřka
- Edward Natapei, prezident Vanuatu († 28. července 2015)
- J. Michael Straczynski, americký spisovatel
- 1955 – Mark Feldman, americký houslista
- 1956
- Afric Simone, mosambický zpěvák a bavič
- Bryan Trottier, kanadský hokejový útočník
- Wong Kar-wai, hongkongský filmový režisér, scenárista
- 1959 – Janet Lynn Kavandiová, americká chemička a kosmonautka
- 1960 – Robin Shou, hongkongský herec
- 1961 – Guru, americký rapper († 19. dubna 2010)
- 1962 – Bill Sage, americký herec
- 1972 – Jaap Stam, nizozemský fotbalista
- 1976
- Anders Svensson, švédský fotbalista
- Marcos Senna, španělský fotbalista
- 1978 – Panda Bear, americký hudebník
- 1980 – Ryan Miller, americký hokejista
- 1987 – Daniel Brands, německý tenista, Kirill Gotovcev ruský ragbista
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 17. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1561 – Vojtěch z Pernštejna, šlechtic (* 7. října 1532)
- 1610 – Amand Polan z Polansdorfu, teolog a spisovatel (* 16. prosince 1561)
- 1767 – Norbert Grund, malíř pozdního baroka, respektive rokoka (* 4. prosince 1717)
- 1820 – Jiří Procháska, česko-rakouský lékař (* 10. dubna 1749)
- 1825 – Jan Evangelista Andres, lékárník a amatérský divadelník († 20. prosince 1783)
- 1905 – Patrik Blažek, novinář a spisovatel (* 22. února 1851)
- 1910 – Ladislav Dolanský, jazykovědec a hudební kritik (* 28. listopadu 1857)
- 1913 – Ferdinand Chotek, šlechtic a poslanec Říšské rady (* 25. července 1838)
- 1950 – Antonie Nedošinská, herečka (* 26. června 1885)
- 1959 – Max Urban, architekt a filmař (* 24. srpna 1882)
- 1967 – Antonín Kubát, „Poslední podskalák“ (* 27. listopadu 1868)
- 1975 – Josef Menzel, novinář, překladatel a spisovatel dětských knih (* 2. listopadu 1901)
- 1980 – Irena Svobodová, manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody (* 10. ledna 1901)
- 1991 – Mirko Paráček, sprinter (* 13. srpna 1920)
- 2004 – Jiří Corvin, malíř (* 15. června 1931)
- 2010 – Stanislav Procházka, generálporučík (* 13. dubna 1922)
- 2013 – Jaroslav Machovec, odborník v oboru biotechnika zeleně, sadovnictví a květinářství (* 17. února 1926)
- 2014 – Nataša Tanská, spisovatelka, novinářka, scenáristka a herečka (* 30. listopadu 1929)
Svět
- 656 – Uthmán ibn Affán, třetí volený chalífa, blízký přítel Mohameda, (* cca 579)
- 924 – Eduard I. Starší, anglosaský král (* cca 870)
- 961 – Tu, císařovna vdova říše Sung
- 1085 – Robert Guiscard, normanský válečník, vévoda z Kalábrie a Apulie (* 1015)
- 1399 – Hedvika z Anjou, polská královna (* 18. února 1374)
- 1566 – Bartolomé de las Casas, španělský dominikán, misionář (* 1484)
- 1588 – Mimar Sinan, turecký architekt (* 15. dubna 1489)
- 1701 – Giulio Cesare Arresti, italský varhaník a hudební skladatel (* 26. února 1619)
- 1709 – Pascal Collasse, francouzský skladatel (* 22. ledna 1649)
- 1726 – William Cadogan, 1. hrabě Cadogan, britský vojevůdce a šlechtic (* 1672)
- 1762 – Petr III., ruský car (* 21. února 1728)
- 1790 – Adam Smith, skotský ekonom a filosof (* 5. června 1723)
- 1793 – Charlotta Cordayová, francouzská šlechtična, která zavraždila Jeana-Paula Marata (* 27. července 1768)
- 1821 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy III. (* 15. června 1766)
- 1824 – Ferdinand III. Toskánský, toskánský velkovévoda (* 6. března 1769)
- 1845 – Charles Grey, britský státník a premiér (* 13. března 1764)
- 1859 – Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen, portugalská královna (* 15. července 1837)
- 1879 – Thomas Maclear, anglický astronom (* 17. března 1794)
- 1881 – Jim Bridger, americký lovec kožešin a cestovatel (* 17. března 1804)
- 1894 – Leconte de Lisle, francouzský básník (* 22. října 1818)
- 1904
- Wilhelm Marr, německý antisemitský a anarchistický novinář (* 16. listopadu 1819)
- James McNeill Whistler, britský malíř a grafik narozený v USA a působící i ve Francii (* 11. července 1834)
- 1907 – John Fiot Lee Pearse Maclear, britský admirál (* 27. června 1838)
- 1908 – Auguste Prosper Daguillon, francouzský botanik (* 6. července 1862)
- 1912 – Henri Poincaré, francouzský matematik, fyzik, astronom a filozof, člen Pařížské akademie věd (* 29. dubna 1854)
- 1915 – Marie Karolína Rakouská, rakouská arcivévodkyně, vnučka císaře Leopolda II. (* 10. září 1825)
- 1918
- Mikuláš II., poslední ruský car (* 18. května 1868)
- Alexandra Fjodorovna Ruská, poslední ruská carevna, manželka Mikuláše II. (* 6. června 1872)
- Olga Nikolajevna, dcera ruského cara Mikuláše II. (* 15. listopadu 1895)
- Taťána Nikolajevna, druhá dcera cara Mikuláše II. (* 10. června 1897)
- Marie Nikolajevna, třetí dcera cara Mikuláše II. (* 26. června 1899)
- Anastázie Nikolajevna, nejmladší dcera cara Mikuláše II. (* 18. června 1901)
- Alexej Nikolajevič, nejmladší syn cara Mikuláše II. (* 12. srpna 1904)
- 1920 – Viktor Wilhelm Russ, rakouský politik (* 28. května 1840)
- 1925 – Lovis Corinth, německý malíř (* 21. července 1858)
- 1928 – Álvaro Obregón, prezident Mexika (* 19. února 1880)
- 1943
- Franz Stein, rakouský a český novinář, dělnický nacionální aktivista a politik (* 1. června 1869)
- Walther von Hünersdorff, německý generál (* 28. listopadu 1898)
- 1944 – William James Sidis, americký matematický a jazykový génius (* 1. dubna 1898)
- 1952 – Maude Adams, americká herečka (* 1. listopadu 1872)
- 1959 – Billie Holiday, americká jazzová zpěvačka (* 7. dubna 1915)
- 1960 – Pavel Peter Gojdič, řeckokatolický biskup a mučedník (* 17. července 1888)
- 1967 – John Coltrane, americký jazzový saxofonista (* 23. září 1926)
- 1979 – Edward Akufo-Addo, prezident Ghany (* 26. června 1906)
- 1984 – Karl Wolff, nejvyšší velitel SS a policie v Itálii (* 13. května 1900)
- 1985 – Suzanne Langerová, americká filosofka (* 20. prosince 1895)
- 1987
- Kristjan Palusalu, estonský zápasník, olympijský vítěz (* 10. března 1908)
- Howard McGhee, americký trumpetista (* 6. března 1918)
- 1990
- Marin Franičević, chorvatský básník (* 18. ledna 1911)
- 1994
- Jean Borotra, francouzský tenista (* 13. srpna 1898)
- Gózó Šioda, japonský mistr aikida (* 9. září 1915)
- 1995
- Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1, jenž získal 5 mistrovských titulů (* 24. června 1911)
- Maša Haľamová, slovenská poetka (* 28. srpna 1908)
- 1996
- Chas Chandler, britský hudebník (* 18. prosince 1938)
- Geoffrey Jellicoe, zahradní architekt a spisovatel (* 8. října 1900)
- 1997 – Hugo Gunckel Lüer, chilský botanik a farmaceut (* 10. srpna 1901)
- 2002
- Joseph Luns, nizozemský politik, generální tajemník NATO (* 28. srpna 1911)
- Zora Kolínska, slovenská zpěvačka, herečka (* 27. července 1941)
- 2003 – Rosalyn Turecková, americká klavíristka a muzikoložka (* 14. prosince 1913)
- 2005 – Edward Heath, britský státník a premiér (* 9. července 1916)
- 2006 – Mickey Spillane, americký spisovatel a herec (* 9. března 1918)
- 2009
- Me'ir Amit, izraelský voják, politik, bývalý ministr dopravy Izraele, bývalý náčelník Amanu a ředitel Mosadu (* 17. března 1921)
- Leszek Kołakowski, polsko-britský filozof a historik idejí (* 23. října 1927)
- Jean Margéot, mauricijský kardinál (* 3. února 1916)
- Walter Cronkite, americký novinář (* 4. listopadu 1916)
- 2011 – Georges Condominas, francouzský etnograf a etnologie|etnolog (* 29. června 1921)
- 2012 – Morgan Paull, americký herec (* 15. prosince 1944)
- 2013 – Peter Appleyard, kanadský vibrafonista (* 26. srpna 1928)
- 2014 – Henry Hartsfield, americký vojenský letec a astronaut (* 23. listopadu 1933)
- 2015 – Jules Bianchi, francouzský pilot Formule 1 (* 3. srpna 1989)
Svátky
Česko
Svět
- Světový den mezinárodního práva
Reference
- ↑ Jakešův legendární projev o „kůlu v plotě“ slaví 20 let. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-07-17 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Spojené státy vs. Sovětský svaz. Boj o vesmír skončil spoluprací | Věda. Lidovky.cz [online]. 2015-07-14 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Let TWA: Z nebe padal oheň. Po 15 letech otázky zůstaly. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-07-19 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Let MH17 sestřelily rakety ruské armády, potvrdila komise. Ukázala úlomek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-24 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
17. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
10,3 °C (1892) | 19,5 °C (od 1961) | 35,4 °C (2007) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 17. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 17. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: Milaub and Liftarn, Licence: CC BY-SA 3.0
Donald Sutherland at the Mill Valley Film Festival, 2005.
Profile of Adam Smith. The original depiction of Smith was created in 1787 by James Tassie in the form of an enamel paste medallion. Smith did not usually sit for his portrait, so a considerable number of engravings and busts of Smith were made not from observation but from the same enamel medallion produced by Tassie, an artist who could convince Smith to sit.
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Miroslav Petráš (2018)
From the DoD site: Left side, front view of International Olympic Committee President Juan Antonio Samaranch (Middle). He was visiting the Sydney International Shooting Centre on September 23rd, 2000, where US Army Sergeant First Class James Graves (Not shown) won the Olympic Bronze Medal in the Skeet Competition during the 2000 games.
Autor: www.GlynLowe.com from Hamburg, Germany, Licence: CC BY 2.0
Just a few days before the election the Chancellor Angela Merkel exhorted voters to engage in the European elections. Meanwhile, her speech was accompanied by noisy protests here in Hamburg.
Nicholas II, Tsar of Russia.