17. listopad
<< | listopad | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
2024 |
17. listopad je 321. den roku podle gregoriánského kalendáře (322. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 44 dní.
Události
Česko
- 1904 – Rakouská severozápadní dráha otevřela železniční trať Dobronín–Polná.
- 1909 – Porucha autobusu značky Gaggenau na Nerudově ulici vedla k okamžitému zrušení veřejné autobusové dopravy v Praze na mnoho let (šlo pravděpodobně o první zaznamenanou provozní nehodou autobusu na českém území vůbec).
- 1939
- Kvůli sérii podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci vydal říšský protektor Konstantin von Neurath vyhlášku, kterou na dobu tří let uzavřel všech deset českých vysokých škol.
- V Praze, Brně a Příbrami zatkli příslušníci policie a SS množství vysokoškolských studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno, dalších více než 1200 jich bylo později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg.
- 1945 – Vstoupily v platnost Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb., o zrušení německé univerzity v Praze a německých technických škol v Praze a Brně.
- 1952 – Založena Československá akademie věd, zrušeny všechny dosavadní vědecké instituce a učené společnosti.
- 1960
- Zákonem 163/1960 Sb. schválen státní znak Československé socialistické republiky.
- Národní shromáždění schválilo zákon o III. pětiletém plánu na léta 1961–1965
- 1968 – Studenti okupují české vysoké školy na podporu reforem.
- 1989
- Ve večerních hodinách byla v Česku pozorována polární záře.[1]
- Brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti studentské demonstraci v Praze odstartoval Sametovou revoluci.
- Exilové vedení Československé sociální demokracie ve vysílání stanice Svobodná Evropa vyzvalo k zakládání výborů „skutečné sociální demokracie“, nezávislé na komunistické straně.
- 1990 – George H. W. Bush jako první americký prezident navštívil Prahu.
- 1999
- Skupina bývalých studentských vůdců vydala výzvu Děkujeme, odejděte!.
- Bývalí vůdci velmocí Helmut Kohl, George H. W. Bush, Margaret Thatcherová a Michail Gorbačov, bývalý polský prezident Lech Wałęsa a český prezident Václav Havel se sešli v Praze u příležitosti 10. výročí počátku Sametové revoluce.
- 2014 – Odhalení pamětní desky k výročí počátku sametové revoluce na Albertově za účasti prezidentů zemí Visegrádské čtyřky bylo provázeno hlasitými protesty odpůrců prezidenta Miloše Zemana, kteří mj. házeli vajíčka na pódium.
Svět
- 3 – Podle raného křesťanského theologa Kléménse Alexandrijského se narodil Ježíš Kristus
- 284 – Po zavraždění Numeriána byl svými jednotkami provolán novým římským císařem důstojník Dioklecián.
- 474 – Po desetiměsíčním panování zemřel císař Leon II. Na trůn nastoupil jeho otec Zenon coby suverénní panovník Byzantské říše
- 1421 – Nejméně 10 000 lidí zahynulo při obrovské bouři v Severním moři, kdy záplavy zatopily Holandsko
- 1558 – Na anglický trůn nastoupila královna Alžběta I.
- 1777 – Americký kongres postoupil svůj návrh konfederace všem státům ke schválení
- 1869 – Suezský průplav, spojující Středozemní moře s Rudým, byl otevřen pro dopravu.
- 1871 – V USA byla založena Národní asociace držitelů zbraní.
- 1903 – Na schůzi Lenin rozštěpil Sociálně demokratickou stranu na dvě: bolševici (podporující Lenina) a menševici.
- 1917 – Druhá bitva u Helgolandské zátoky skončila vítězstvím Německa nad Royal Navy.
- 1941 – V Londýně byl prohlášen 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva
- 1947 – Skončila Akce B na zneškodnění ukrajinských banderovců na Slovensku.
- 1950 – Tändzin Gjamccho byl formálně jmenován 14. tibetským dalajlámou.
- 1969 – Začala vyjednávání SALT I mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem.
- 1970
- Přistála na Měsíci, v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů), sovětská sonda Luna 17.
- Douglas Engelbart získal patent na počítačovou myš.
- 1997 – Při teroristickém útoku v egyptském Luxoru zahynulo 62 turistů.
- 2003 – Arnold Schwarzenegger se stal guvernérem Kalifornie.
- 2013 – Během přistávání Boeingu 737 v ruské Kazani zahynulo 50 lidí.
Narození
Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 17. listopadu
Česko
- 1746 – Pavel Ferdinand Niering, katolický duchovní a teolog († 1829)
- 1794 – Andreas Spunar, fyzik, děkan filozofické fakulty olomoucké univerzity († 16. listopadu 1840)
- 1813 – Karl Georg Wolfrum, rakouský a český průmyslník a politik († 30. května 1888)
- 1816 – August Wilhelm Ambros, historik hudby a hudební teoretik († 28. června 1876)
- 1837 – Benedikt Baroch, architekt a stavitel († 2. listopadu 1907)
- 1841 – Josef Huttary, malíř († 29. ledna 1890)
- 1844 – František Levý, poštovní úředník a regionální historik († 27. března 1920)
- 1851 – Anna Altmann-Urbaniczky, první členka socialistického hnutí na území Rakouska-Uherska († 9. března 1941)
- 1855 – František Schlaffer, architekt a stavitel († 26. září 1924)
- 1860 – Alois Herout, spoluautor původní československé těsnopisné soustavy († 26. listopadu 1943)
- 1868
- Juraj Babka, československý politik († 14. května 1942)
- Jaroslav Bidlo, historik († 1. prosince 1937)
- 1873 – František Pechman, československý politik († 23. března 1947)
- 1877 – František Kobliha, malíř († 12. prosince 1962)
- 1878 – Josef Kaminský, československý politik rusínské národnosti († 1944)
- 1879 – Jindřich Kamenický, ministr protektorátní vlády († 27. března 1959)
- 1884 – Oskar Srnka, elektrotechnik a univerzitní pedagog († 19. dubna 1966)
- 1888
- Jaromír Nečas, politik († 30. ledna 1945)
- Antonín Ludvík Stříž, kněz, básník a překladatel († 6. srpna 1960)
- 1895
- Rudolf Sloup-Štapl, československý fotbalový reprezentant († 7. září 1936)
- Jaroslav Vedral, československý generál († 6. října 1944)
- 1897
- Julius Firt, politik († 27. května 1979)
- 1902
- Jindřich Strniště, běžec na střední tratě († 1. května 2003)
- Viktor Strniště, běžec na střední tratě († 31. května 1976)
- 1903 – Ema Řezáčová, spisovatelka († 29. června 1997)
- 1905 – Miroslav Schäferling, radioamatér, odbojář, politický vězeň († 28. prosince 1969)
- 1907 – Ladislav Mikeš Pařízek, cestovatel († 28. března 1988)
- 1909 – Karel Raška, epidemiolog († 21. listopadu 1987)
- 1910
- Stefan Pospichal, fotbalista rakouské národnosti († 1940)
- Adolf Pimpara, politik a člen KSČ († 1982)
- 1912 – Karel Židek, varhaník, skladatel a dirigent († 24. června 2001)
- 1915 – Pavel Spálený, herec († 6. července 1985)
- 1917 – Fan Vavřincová, spisovatelka († 16. prosince 2012)
- 1920 – Vasil Kiš, velitel partyzánského oddílu ukrajinského původu († 24. listopadu 1986)
- 1921
- Miroslav Protiva, chemik († 6. března 1998)
- Jiřina Bílá, herečka († 6. srpna 1999)
- 1923
- Josef Štefl, herec († 14. března 2002)
- Terry Haass, umělkyně působící ve Francii († 1. března 2016)
- 1924 – Irena Dubská, spisovatelka († 24. července 2010)
- 1926
- Vlasta Chramostová, herečka († 6. října 2019)
- Ivan Ruller, architekt a děkan univerzity VUT († 25. března 2018)
- 1927
- Kamil Zvelebil, indolog, tamilista a drávidista († 17. ledna 2009)
- Václav Eret, házenkář a reprezentant († 26. března 2015)
- René Michlovský, fotbalový brankář
- 1928 – Helena Kružíková, herečka († 3. března 2021)
- 1929 – Vladimír Klement, pedagog a knihovník († 27. května 2007)
- 1930 – Zdeňka Bauerová, profesorka oděvního designu († 23. července 2023)
- 1936 – Hana Storchová, grafička, ilustrátorka a malířka
- 1939 – Jiří Žemba, diskař a atlet († 26. července 1981)
- 1943
- Karel Bělohradský, herec († 4. května 2012)
- Lubomír Adelt, fotbalový obránce
- 1944
- Jiřina Čermáková, pozemní hokejistka († 17. listopadu 2019)
- Karel Fojtík, hodnostář Církve bratrské
- 1948 – Slavomír Hrůša, fotbalový obránce
- 1949 – Miloslav Mrština, politik
- 1950 – Jan Filip, ústavní právník
- 1952 – Miroslava Němcová, politička
- 1953 – Miroslav Oliverius, regionální historik a heraldik
- 1954
- Mojmír Vlašín, brněnský zoolog a komunální politik
- Kaliopi Chamonikola, historička a teoretička umění řeckého původu
- 1958 – Leoš Zajíc, hokejový útočník
- 1960
- Sanča Fülle, sinoložka a spisovatelka
- Zdeněk Blahuta, farmaceut a úředník v oboru zdravotníci
- 1962 – Iva Kalátová, politička a podnikatelka
- 1963 – Miloslav Plass, politik a manažer
- 1964 – Daniela Kovářová, právnička a politička
- 1965 – Zdenka Grossmannová, vodní slalomářka a kajakářka
- 1968
- Magdalena Bičíková, dětská herečka, později novinářka
- Tomáš Krejčík, fotbalový útočník
- 1969 – Miroslav Brát, politik a novinář
- 1972 – Pavel Jelínek, fyzik
- 1973 – Aleš Dufek, politik a advokát
- 1977 – Radek Matějovský, hokejista
- 1978
- Martin Lukeš, fotbalista
- Jakub Sucháček, skokan na lyžích
- 1980 – Ivan Foletti, česko-švýcarský historik umění
- 1983
- Kateřina Emmons roz. Kůrková, sportovní střelkyně, olympijská vítězka
- Jiří Kučný, hokejový obránce
- 1989
- Jiří Janoušek, fotbalový záložník
- Martin Sedláček, podnikatel a majitel značky Naturalis
- Barbora Bočková, herečka, fyzioterapeutka
- 1994 – Patrizio Stronati, fotbalový obránce a reprezentant
Svět
- 9 – Vespasianus, římský císař († 23. června 79)
- 1019 – S'-ma Kuang, čínský historik, politik a básník († 11. října 1086)
- 1433 – Ferdinand Portugalský, princ a třetí syn portugalského krále Eduarda I. († 18. září 1470)
- 1503 – Agnolo Bronzino, italský malíř († 23. listopadu 1572)
- 1587 – Joost van den Vondel, nizozemský dramatik a spisovatel († 5. února 1679)
- 1602 – Anežka od Ježíše, francouzská řeholnice řádu dominikánů a abatyše († 19. října 1634)
- 1612
- Frans Post, nizozemský malíř († 17. února 1980)
- Dorgon, mandžuský princ († 31. prosince 1650)
- 1629 – Giovanni Pietro Tencalla, italsko-švýcarský architekt († 6. března 1702)
- 1631 – Marek z Aviana, italský katolický duchovní († 13. srpna 1699)
- 1698 – James Cornewall, britský námořní důstojník a politik († 22. února 1744)
- 1710 – Franz Hilverding, rakouský tanečník († 29. května 1768)
- 1729 – Marie Antonie Španělská, španělská infantka a sardinská královna († 19. září 1785)
- 1747 – Franz Samuel Karpe, slovinský filosof († 4. října 1806)
- 1749 – Nicolas Appert, francouzský vynálezce potravinových konzerv († 5. června 1841)
- 1755 – Ludvík XVIII., francouzský král († 16. září 1824)
- 1763 – Christoph von Passy, rakouský právník a pedagog činný v Olomouci († 1837)
- 1765 – Étienne Macdonald, francouzský maršál († 25. září 1840)
- 1769 – Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, německá šlechtična a sasko-hildburghausenská vévodkyně († 14. května 1818)
- 1772 – Horace François Sébastiani, francouzský generál a politik († 20. července 1851)
- 1780 – Peter Oluf Brøndsted, dánský archeolog († 26. června 1842)
- 1783 – Anton Günther, rakouský filozof a teolog († 24. února 1863)
- 1790 – August Ferdinand Möbius, německý matematik a astronom († 26. září 1868)
- 1801 – Eduard Gurk, rakouský malíř († 31. března 1841)
- 1809 – Elizabeth Eastlake, britská historička umění a kreslířka († 2. října 1893)
- 1812 – Roundell Palmer, 1. hrabě ze Selborne, britský právník a politik († 4. května 1895)
- 1817 – Anton Kochanowski von Stawczan, rakouský politik a člen říšské rady polského původu († 10. září 1906)
- 1823 – Josef Götz, rakouský šlechtic a politik († 18. října 1894)
- 1827
- Franz Falkenhayn, rakouský šlechtic a politik († 7. září 1898)
- Petko Slavejkov, bulharský básník a publicista († 1. července 1895)
- 1828 – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve († 1. ledna 1905)
- 1831 – Miguel Miramón, mexický voják a politik († 19. června 1867)
- 1832 – Egon Thun-Taxis, německý šlechtic († 8. února 1892)
- 1845 – Marie Hohenzollernská, flanderská hraběnka a matka belgického krále Alberta I. († 26. listopadu 1912)
- 1848 – Karl Heidler, rakousko-uherský diplomat († 10. října 1917)
- 1857 – Joseph Babinski, francouzsko-polský lékař a neurolog († 29. října 1932)
- 1858 – Theodor Bach, rakouský architekt († 18. ledna 1938)
- 1862 – Vladimir Burcev, ruský revoluční aktivista a spisovatel († 21. srpna 1942)
- 1867 – Ludwig von Flotow, ministr zahraničí Rakouska-Uherska († 6. dubna 1948)
- 1868 – Juraj Babka, slovenský pedagog a meziválečný senátor († 1942)
- 1869 – Klymentij Kazymyr Šeptyckyj, rakouský politik rusínského původu († 1. května 1951)
- 1872 – Edvard Engelsaas, norský rychlobruslař († 30. srpna 1902)
- 1876 – August Sander, německý fotograf († 20. dubna 1964)
- 1879 – Marie Kristýna Rakouská, rakouská princezna z těšínské linie Habsbursko-Lotrinských († 6. srpna 1962)
- 1886 – Janko Polić Kamov, chorvatský básník, dramatik a romanopisec († 8. srpna 1910)
- 1887
- Arnošt August Brunšvický, poslední brunšvický vévoda († 23. ledna 1953)
- Bernard Montgomery, britský polní maršál († 24. března 1976)
- 1888
- Isabela Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně († 6. prosince 1973)
- Sebastian Englert, německý misionář († 8. ledna 1969)
- 1892 – Beppo Römer, německý právník († 25. září 1944)
- 1895 – Michail Michajlovič Bachtin, ruský literární vědec († 7. března 1975)
- 1896 – Lev Vygotskij, sovětský psycholog († 11. června 1934)
- 1901 – Walter Hallstein, západoněmecký právník a politik († 29. března 1982)
- 1902 – Eugene Paul Wigner, maďarský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 1. ledna 1995)
- 1904 – Salomeja Nerisová, sovětská (litevská) básnířka († 7. července 1945)
- 1905 – Astrid Švédská, belgická královna († 29. srpna 1935)
- 1906
- Sóičiró Honda, japonský inženýr a průmyslník († 5. srpna 1991)
- Dašdordžín Nacagdordž, mongolský básník a spisovatel († 13. června 1937)
- 1910 – Rachel de Queiroz, brazilská spisovatelka († 4. listopadu 2003)
- 1912
- Harry Ackerman, americký televizní producent († 3. února 1991)
- Kim Song-kan, korejsko-japonský fotbalista († 29. května 1984)
- 1913 – Christiane Desroches Noblecourt, francouzská egyptoložka († 23. června 2011)
- 1916
- Pavol Bilík, slovenský příslušník finanční stráže († 25. března 1944)
- George Silk, americký válečný a sportovní fotograf († 23. října 2004)
- 1917 – Klavdija Alexandrovna Barchatova, sovětská astronomka († 19. ledna 1990)
- 1919 – Anatolij Petrovič Dněprov, ruský sovětský spisovatel vědeckofantastické literatury († 7. října 1975)
- 1920
- George Dunning, kanadský ilustrátor a filmový animátor († 15. února 1979)
- Jean Starobinski, švýcarský literární teoretik († 4. března 2019)
- 1921 – Mieczyslaw Tomaszewski, polský muzikolog († 14. ledna 2019)
- 1922
- Stanley Cohen, americký biochemik a biolog, nositel Nobelovy ceny († 5. února 2020)
- Jozef Švirec, slovenský politik a člen KSČ († 21. února 1996)
- 1923 – Aristides Pereira, prezident Kapverd († 22. září 2011)
- 1924 – Islwyn Ffowc Elis, britský spisovatel píšící ve velšském jazyce († 22. ledna 2004)
- 1925
- Aristid Lindenmayer, maďarský biolog († 30. října 1989)
- Charles Mackerras, britský dirigent a skladatel († 14. července 2010)
- 1927 – Robert Butler, americký filmový a televizní režisér († 3. listopadu 2023)
- 1928
- Arman, francouzsko-americký výtvarný umělec († 22. října 2005)
- Rance Howard, americký herec († 25. listopadu 2017)
- 1930
- David Amram, americký hudebník, hudební skladatel a dirigent
- Bob Mathias, americký dvojnásobný olympijský vítěz v desetiboji († 2. září 2006)
- 1931
- Pierre Nora, francouzský historik a nakladatel
- Leopoldo Pomés, španělský fotograf a publicista († 27. srpna 2019)
- Wayne Andre, americký pozounista († 26. srpna 2003)
- Amira Sartani, izraelská politička
- 1933 – Isao Iwabuči, japonský fotbalista († 16. dubna 2003)
- 1934
- Alan Curtis, americký cembalista, muzikolog a dirigent († 15. července 2015)
- James Inhofe, americký republikánský politik († 9. července 2024)
- 1935
- Toni Sailer, rakouský lyžař, herec a zpěvák († 24. srpna 2009)
- Roswell Rudd, americký pozounista († 21. prosince 2017)
- 1936 – Brenda Jonesová, australská běžkyně
- 1938
- Gordon Lightfoot, kanadský písničkář a skladatel († 1. května 2023)
- Farial Egyptská, princezna a dcera egyptského krále Farúka I. († 29. listopadu 2009)
- 1940 – Michael A'Hearn, americký astronom († 29. května 2017)
- 1941 – Sarah Moon, francouzská fotografka, modelka a režisérka
- 1942
- Kang Kek Ieu, kambodžský vrah politických vězňů († 2. září 2020)
- Martin Scorsese, americký režisér, herec a scenárista
- Derek Clayton, australský vytrvalec
- 1943 – Chang Chao-Tang, tchajwanský fotograf
- 1944
- Ján Kirth, slovenský fotbalový obránce
- Gene Clark, americký hudebník († 24. května 1991)
- John-David F. Bartoe, americký astrofyzik a astronaut
- Danny DeVito, americký herec
- Reem Koolhaas, nizozemský architekt, teoretik a urbanista
- Sarolta Monspartová, maďarská orientační běžkyně († 24. dubna 2021)
- 1945
- Gene Davis, americký zápasník volnostylař
- Abdal Madžíd Tabbúni, alžírský politik
- 1946
- Martin Barre, britský rockový hudebník
- Petra Burkaová, kanadská krasobruslařka
- 1947 – Ján Barčák, slovenský fotbalista
- 1948 – William L. Jungers, americký antropolog
- 1949
- Michel Quint, francouzský spisovatel
- John Boehner, americký republikánský politik
- 1950
- Rudolf Maria Habsbursko-Lotrinský, arcivévoda, kníže habsbursko-lotrinský
- Carl Meade, americký astronaut
- Roland Matthes, východoněmecký plavec († 20. prosince 2019)
- 1951
- Jack Vettriano, skotský malíř
- Lazar Ju Hung-sik, italský katolický duchovní jihokorejského původu
- Czesław Kozon, dánský katolický kněz polského původu
- 1952
- Hubert von Goisern, rakouský zpěvák a skladatel
- Roman Ogaza, polský fotbalový útočník († 5. března 2006)
- Roman Codreanu, rumunský zápasník († 26. května 2001)
- Cyril Ramaphosa, jihoafrický politik a podnikatel
- 1953
- Ulrike Brunsová, východoněmecká běžkyně
- Nada, italská zpěvačka
- 1955
- Amanda Levete, britská architektka
- Dennis Maruk, kanadský hokejový útočník
- 1956 – Zdeno Miškolci, slovenský fotbalový útočník
- 1957
- Dani Levy, švýcarský režisér, herec a scenárista
- Mirzakarim Norbekov, uzbecký učitel alternativní medicíny
- 1958
- Stanislav Zvolenský, slovenský katolický biskup
- Vladimír Ekhardt, slovenský fotbalista a trenér
- 1959 – Thomas Allofs, německý fotbalový útočník
- 1960 – Gabriel Palacka, slovenský politik
- 1961
- Jacques-Étienne Bovard, švýcarský spisovatel
- Pat Toomey, americký politik a podnikatel
- 1963 – Jonny Jakobsen, dánsko-švédský zpěvák
- 1964
- Gabriel Hornyák, slovenský fotbalista a obránce
- Susan Riceová, americká diplomatka a státní úřednice
- Krzysztof Warzycha, polský fotbalový útočník
- 1965 – Ruslana Pysanka, ukrajinská herečka a moderátorka († 19. července 2022)
- 1966
- Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)
- Richard Fortus, americký kytarista
- Friederike Pannewicková, německá arabistka
- Sophie Marceau, francouzská herečka a režisérka
- Ed Brubaker, americký komiksový scenárista
- 1967
- Domenico Schiattarella, italský automobilový závodník
- Severin Schwan, rakouský manažer
- 1969 – Jean-Michel Saive, belgický stolní tenista
- 1970
- Paul Allender, britský kytarista
- Silvana Kochová-Mehrinová, německá politička
- 1971
- Michael Adams, britský šachový velmistr
- David Ramsey, americký herec
- Olga Savojsko-Aostská, řecká princezna
- 1973 – Bernd Schneider, německý fotbalista
- 1974
- Eunice Barberová, francouzská vícebojařka
- Berto Romero, španělský komik
- Leslie Bibb, britská herečka
- 1976
- Brandon Call, americký herec
- Nicole Forresterová, kanadská výškařka
- 1977 – Mike Cernovich, americký antifeminista a extrémista
- 1978
- Rachel McAdamsová, kanadská herečka
- Reggie Wayne, hráč amerického fotbalu
- 1980
- Mercedes Martinezová, americká profesionální wrestlerka
- Rado Vrčakovski, severomakedonský zpěvák a účastník Eurovize
- 1981 – Alina Puscau, rumunská topmodelka a zpěvačka
- 1982
- Sofija Andruchovyč, ukrajinská spisovatelka
- Becky Albertalli, americká autorka románů pro dospělé
- 1983
- Christopher Paolini, americký spisovatel (Eragon, Eldest, Brisingr)
- Jodie Henryová, australská plavkyně
- 1984 – Petra Lelovská, slovenská podnikatelka a majitelka hotelů
- 1985
- Rafael Cardoso, brazilský herec
- Edivaldo Hermoza, bolivijský fotbalista
- 1986
- Nani, portugalský fotbalista
- Joe Jacobson, velšský fotbalový obránce
- Greg Rutherford, britský atlet a olympionik
- Alexis Vastine, francouzský amatérský boxer († 9. března 2015)
- 1987 – Kat DeLuna, dominikánsko-americká zpěvačka a tanečnice
- 1988
- Beatriz Garcíaová Vidaganyová, španělská tenistka
- Hilary Barteová, americká tenistka
- 1989
- Rasmus Enström, švédský florbalista
- Roman Zozulja, ukrajinský fotbalový útočník
- 1990 – Alexa Guarachiová, chilská tenistka
- 1991
- Nicole Gontierová, italská biatlonistka
- Chetag Cabolov, ruský zápasník
- 1992
- Marquis Dendy, americký atlet
- Katarzyna Kawaová, polská tenistka
- Natasha Morrisonová, jamajská sprinterka
- 1993 – Martjin Lakemeier, nizozemský filmový herec
- 1994 – Jabulani Linje, malawský fotbalista
- 1995
- Ana Jara Martínez, španělská herečka, tanečnice, zpěvačka, spisovatelka a producentka
- Elise Mertensová, belgická tenistka
- 1996 – Ruth Jebetová, keňská vytrvalkyně
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 17. listopadu
Česko
- 1557 – Bohunka z Rožmberka, šlechtična (* 17. března 1536)
- 1808 – David Zeisberger, duchovní Moravské církve (* 7. března 1721)
- 1814 – František Jan Tomsa, spisovatel a překladatel (* 4. října 1753)
- 1873 – Edmund Schwarzenberg, rakouský generál (* 18. listopadu 1803)
- 1891 – Karl Hielle, rakousko-český politik a podnikatel (* 25. července 1848)
- 1897 – Josef von Eichhoff, rakouský politik z Moravy (* 23. října 1822)
- 1899 – Felix Hubáček, rakousko-český podnikatel a politik (* 29. srpna 1845)
- 1900 – Wenzel Günther, rakousko-německý politik z Čech (* 23. února 1851)
- 1921 – Antonín Karel Nový, divadelník, herec a režisér (* 26. května 1852)
- 1933 – Adolf Šlégl, pedagog, archeolog, dramatik, publicista a osvětový pracovník (* 26. listopadu 1855)
- 1935 – Antonín Tomíček, regionální historik a národopisec (* 9. března 1866)
- 1938 – Sándor Herz, československý politik maďarské národnosti, člen KSČ (* 5. prosince 1875)
- 1939 – studentští funkcionáři, popravení nacisty:
- Josef Adamec (* 18. prosince 1909)
- Jan Černý (* 20. listopadu 1914)
- Marek Frauwirth (* 8. listopadu 1911)
- Jaroslav Klíma (* 18. května 1913)
- Bedřich Koula (* 1. března 1913)
- Josef Matoušek (* 13. ledna 1906)
- František Skorkovský (* 1. března 1909)
- Václav Šaffránek (* 11. prosince 1920)
- Jan Weinert (* 18. prosince 1914)
- 1953
- Regina Řeháková, hudební skladatelka a pedagožka (* 25. července 1892)
- Václav Šlosar-Doubravský, spisovatel a překladatel (* 12. října 1873)
- 1959 – Gustav Hummer, rakousko-český lékárník a politik (* 11. prosince 1877)
- 1960 – Vladivoj Tomek, poslední popravený český antikomunista (* 9. června 1933)
- 1963 – Method Kaláb, grafik a ilustrátor (* 10. července 1885)
- 1969 – Václav Krška, scenárista a režisér (* 4. října 1900)
- 1970 – Marie Ludmila Černá-Šlapáková, knihovnice, bibliografka a vysokoškolská pedagožka (* 7. června 1897)
- 1978 – Alois Toufar, pedagog a výtvarník (* 24. dubna 1919)
- 1980 – Pavel Bošek, dramatik a spisovatel (* 1. ledna 1932)
- 1981 – Jan Škoda, divadelní režisér a herec (* 2. května 1896)
- 1982 – Jiří Sůra, prvoligový fotbalista (* 24. ledna 1939)
- 1984 – Jan Novák, klavírista a skladatel (* 8. dubna 1921)
- 1985 – Willi Ströminger, portrétní fotograf a herec (* 4. října 1902)
- 1986 – Laďka Kozderková, muzikálová herečka a zpěvačka (* 26. června 1949)
- 1987 – Vladimír Šustr, spisovatel (* 29. prosince 1913)
- 1988
- Vratislav Bělík, národopisný spisovatel (* 20. července 1900)
- Oldřich Burda, pracovník bezpečnostních složek a člen KSČ (* 14. prosince 1924)
- Jiří Nevosad, advokát a kulturní aktivista (* 1. dubna 1901)
- 1989 – Roman Mrázek, vysokoškolský pedagog a jazykovědec (* 21. listopadu 1921)
- 1999 – Jan Smudek, hrdina protinacistického odboje (* 8. září 1915)
- 2003 – Jiří Brabec, country muzikant a skladatel (* 2. července 1940)
- 2005 – Milan Dufek, člen skupiny Rangers – Plavci (* 6. května 1944)
- 2006 – Karel Valter, malíř (* 17. února 1909)
- 2013
- Jiří Bednář, herec, scenárista, dramatik a dramaturg (* 11. listopadu 1941)
- Tomáš Pěkný, prozaik, dramatik, kulturní historik (* 8. května 1943)
- 2018 – Jan Skácel, nacionalistický politik (* 13. září 1934)
- 2019
- Jiřina Čermáková, pozemní hokejistka (* 17. listopadu 1944)
- Václav Pavkovič, reprezentant Československa ve veslování (* 24. dubna 1936)
- 2020 – Zdeněk Pospíšil, veterinární lékař a vysokoškolský pedagog (* 7. listopadu 1940)
Svět
- 375 – Valentinianus I., římský císař (* 321)
- 474 – Leon II., římský císař (* 467)
- 594 – Řehoř z Tours, franský biskup a historik (* 30. listopadu 539)
- 641 – Džomei, japonský císař (* 593)
- 885 – Liutgarda Saská, východofranská královna (* asi 845)
- 1231 – Alžběta Durynská, uherská princezna a světice (* 7. července 1207)
- 1240 – Blanka Portugalská, portugalská infantka (* ? 1192)
- 1241 – Celestýn IV., 179. papež (* ?)
- 1268 – bl. Salomena Polská, haličská královna z dynastie Piastovců (* 1211 nebo 1212)
- 1301 – sv. Gertruda Veliká, německá benediktinská řeholnice (* 6. ledna 1256)
- 1494 – Giovanni Pico della Mirandola, italský humanista a filosof (* 24. února 1463)
- 1503 – Bona Savojská, milánská vévodkyně (* asi 10. srpna 1449)
- 1525 – Eleonora z Viseu, manželka portugalského krále Jana II. (* 2. května 1458)
- 1550 – Jón Arason, islandský básník a katolický biskup (* 1484)
- 1558
- Marie I. Tudorovna, anglická královna (* 18. února 1516)
- Reginald Pole, anglický římskokatolický kardinál (* 3. března 1500)
- 1562 – Antonín Navarrský, navarský spolukrál (* 22. dubna 1518)
- 1592 – Jan III. Švédský, švédský král (* 20. prosince 1537)
- 1611 – Mikuláš Jindřich Orleánský, syn francouzského krále Jindřicha IV. (* 16. dubna 1607)
- 1624
- Jakob Böhme, německý křesťanský mystik (* 1575)
- Fabrizio Verallo, italský kardinál (* 1560)
- 1632 – Gottfried Heinrich Pappenheim, německý maršál (* 29. května 1594)
- 1727 – Johann Sigismund Kusser, irský hudební skladatel slovenského původu (* 13. února 1660)
- 1739 – Marie Amálie Braniborská, německá šlechtična a braniborská princezna (* 26. listopadu 1670)
- 1747 – Alain-René Lesage, francouzský spisovatel (* 8. května 1668)
- 1757 – Marie Josefa Habsburská, rakouská arcivévodkyně (* 8. prosince 1699)
- 1768 – Thomas Pelham-Holles, britský státník (* 21. července 1693)
- 1770 – Gian Francesco de Majo, italský skladatel (* 24. března 1732)
- 1793 – Jean-Nicolas Houchard, francouzský generál během revolučních válek (* 24. ledna 1738)
- 1796 – Kateřina Veliká, ruská carevna (* 2. května 1729)
- 1808 – David Zeisberger, moravský misionář v Severní Americe (* 11. dubna 1721)
- 1818
- Šarlota Meklenbursko-Střelická, manželka britského krále Jiřího III. (* 19. května 1744)
- Karl Gottlob von Anton, německý právník, jazykovědec a historik (* 23. července 1751)
- 1821 – James Burney, anglický mořeplavec (* 13. června 1750)
- 1822 – Joaquim Machado de Castro, portugalský sochař (* 19. června 1731)
- 1831 – Johana Grudzińská, polská šlechtična a kněžna (* 17. května 1791)
- 1858 – Robert Owen, britský utopický socialista (* 14. května 1771)
- 1872 – Robert Turnbull Macpherson, skotský fotograf (* 27. února 1811)
- 1882 – Daniel Lichard, slovenský spisovatel a první novinář (* 17. ledna 1812)
- 1887 – Jan Chełmecki, římskokatolický kněz polské národnosti (* 25. ledna 1816)
- 1898
- Achille Costa, italský entomolog (* 10. srpna 1823)
- Philipp Maximilian Schmutzer, rakouský hudební skladatel (* 31. prosince 1821)
- 1905
- Filip Belgický, druhorozený syn belgického krále Leopolda I. (* 24. března 1837)
- Adolf Lucemburský, lucemburský velkovévoda (* 24. července 1817)
- 1914 – František Víťazoslav Sasinek, slovenský historik (* 11. prosince 1830)
- 1917 – Auguste Rodin, francouzský sochař (* 12. listopadu 1840)
- 1921 – Gabriela Zapolska, polská dramatička (* 30. března 1857)
- 1924 – Eugéne Simon, francouzský přírodovědec (* 30. dubna 1848)
- 1925 – Johan August Brinell, švédský inženýr a metalurg (* 19. června 1849)
- 1926 – Erich von Diller, rakousko-uherský generál (* 12. července 1859)
- 1927 – Adolf Abramovič Joffe, ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat (* 22. října 1882)
- 1929
- Minya Diez-Dührkoop, německá fotografka (* 21. června 1873)
- Herman Hollerith, americký statistik, vynálezce děrného štítku (* 29. února 1860)
- Leopold Stolba, rakouský malíř a grafik (* 11. listopadu 1863)
- 1930 – Karl von Leth, ministr financí Předlitavska (* 27. května 1861)
- 1931
- Georgi Atanasov, bulharský skladatel (* 6. května 1882)
- Helmut Kolle, německý malíř (* 24. února 1899)
- 1933 – Peter Grasselli, rakouský politik slovinské národnosti (* 28. června 1841)
- 1934
- Josef Kulischer, ruský ekonom a historik (* 1. srpna 1878)
- Joachim Ringelnatz, německý básník a výtvarník (* 7. srpna 1883)
- 1935 – Stanisław Starzyński, rakouský právník a politik polské národnosti (* 18. dubna 1853)
- 1936 – Ernestine Schumann-Heink, česká operní pěvkyně (kontraaltistka) (* 15. června 1861)
- 1938
- Sándor Herz, československý politik maďarské národnosti (* 5. prosince 1875)
- Ante Trumbić, chorvatský politik (* 17. května 1864)
- 1939 – Aurelio Mosquera Narváez, ekvádorský prezident (* 2. srpna 1883)
- 1940 – Hanns Katz, německý malíř (* 24. července 1882)
- 1941
- Ernst Udet, německý stíhací pilot (* 26. dubna 1896)
- Erendžen Chara-Davan, ruský lékař a historik (* 1883/85)
- 1945 – Fridrich František IV. Meklenburský, meklenbursko-zvěřínský velkovévoda (* 9. dubna 1882)
- 1946 – Max von Oppenheim, německý historik a archeolog (* 15. července 1860)
- 1947 – Ricarda Huchová, německá spisovatelka (* 18. července 1864)
- 1952
- Ivan Ivanovič Lapšin, ruský spisovatel a filozof (* 11. října 1870)
- Charles Penrose, anglický zpěvák (* 11. listopadu 1873)
- 1955 – Helmuth Weidling, německý generál (* 2. listopadu 1891)
- 1958
- Marcelle Meyerová, francouzská klavíristka (* 22. května 1897)
- Jutaka Tanijama, japonský matematik (* 12. listopadu 1927)
- 1959
- Heitor Villa-Lobos, brazilský klasický kytarista a skladatel (* 5. března 1887)
- Howard Coster, britský fotograf (* 27. dubna 1885)
- 1970 – Andrejs Upīts, lotyšský spisovatel (* 4. prosince 1877)
- 1974 – Erskine Hamilton Childers, irský prezident (* 1. prosince 1905)
- 1979 – John Glascock, britský baskytarista skupiny Jethro Tull (* 2. května 1952)
- 1982 – Eduard Tubin, estonsko-švédský hudební skladatel a dirigent (* 18. června 1905)
- 1985
- Lon Nol, kambodžský prezident (* 13. listopadu 1913)
- Karel Alfréd z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 16. srpna 1910)
- 1987 – Jisra'el Kargman, izraelský politik (* 23. prosince 1906)
- 1988 – Magdaléna Štrompachová, maďarsko-slovenská malířka, restaurátorka a pedagožka (* 23. září 1919)
- 1989 – Conny Wessmann, studentka zabitá při demonstraci v Göttingenu (* 9. března 1965)
- 1990 – Robert Hofstadter, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 5. února 1915)
- 1991
- Eileen Agar, britská malířka a fotografka (* 1. prosince 1899)
- Adrian Quist, australský tenista (* 23. ledna 1913)
- 1995 – Jevgenij Bulančik, sovětský atlet (* 3. dubna 1922)
- 1998
- Dionýz Blaškovič, slovenský bakteriolog (* 2. srpna 1913)
- Jefim Geller, ruský šachista (* 8. března 1925)
- Jelly Koopmans-Schotanus, nizozemská laická kazatelka (* 16. prosince 1919)
- 2000 – Louis Néel, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 22. listopadu 1904)
- 2002 – Abba Eban, izraelský diplomat a politik (* 2. února 1915)
- 2004 – Alexandr Ragulin, ruský hokejový obránce (* 5. května 1941)
- 2006
- Egon Karter, česko-švýcarský herec a divadelní podnikatel (* 18. října 1911)
- Ferenc Puskás, maďarský fotbalista (* 2. dubna 1927)
- Ruth Brown, americká zpěvačka (* 1928)
- 2008
- George Stephen Morrison, člen námořnictva Spojených států amerických, otec Jima Morrisona (* 7. ledna 1919)
- Ennio de Concini, italský režisér a scenárista (* 9. prosince 1923)
- 2010 – Giorgi Arsenišvili, gruzínský vědec a politik (* 5. ledna 1942)
- 2013
- Doris Lessingová, britská spisovatelka (* 22. října 1919)
- Cor Jaring, nizozemský fotograf a konceptuální umělec (* 18. prosince 1936)
- 2015
- Al Aarons, americký jazzový trumpetista (* 23. března 1932)
- Olaf Olsen, dánský historik a archeolog (* 7. června 1928)
- 2016 – Whitney Smith, americký vexilolog (* 26. února 1940)
- 2017
- Lilli Hornigová, česko-americká vědkyně (* 22. března 1921)
- William Pachner, americký malíř českého původu (* 7. dubna 1915)
- Salvatore Riina, šéf sicilské mafie (* 16. listopadu 1930)
- 2019 – Gustav Peichl, rakouský architekt a karikaturista (* 18. března 1928)
- 2020 – Walt Davis, americký atlet a basketbalista (* 5. ledna 1931)
Svátky
Česko
- Státní svátek: Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
- Mahulena
- Radúz
- Alžběta
- Gilda, Hilda
- Socialistický kalendář: Mezinárodní den studentstva
Katolický kalendář
- Svatá Alžběta Uherská
Svět
- Mezinárodní den studentstva
- Světový den předčasně narozených dětí
- Světový den chudých (od 2016) (je-li neděle)
- Německo: Den pokání a modliteb (je-li středa)
- Konžská demokratická republika: Den armády
- USA: National Children's Book Week (je-li pondělí)
Pranostiky
Česko
- Počasí o svaté Alžbětě předpovídá, jak bude v létě.
- Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond. (1472)
- Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
Reference
- ↑ Optické úkazy v atmosféře – Polární záře (astro.cz)
17. listopad v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−7,6 °C (1908) | 4,6 °C (od 1961) | 16,3 °C (2009) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 17. listopad na Wikimedia Commons
- Galerie 17. listopad na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Tento obrázek představuje JPEG verzi originálního PNG obrázku z File: Mary I by Master John.png.
Obecně by tato JPEG verze měla být při použití upřednostněna, aby se snížila velikost načítaných souborů. Jakékoliv úpravy tohoto obrázku by měly být založeny na původní PNG verzi a obě verze by měly být aktualizovány. Nevytvářejte nové verze na základě tohoto souboru. Pro další informace vizte COM:MFC#PNG photos that require a JPEG version. |
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY-SA 3.0
Senátorka Miroslava Němcová
Eröffnung des Suezkanal 1869
Autor: Gage Skidmore from Peoria, AZ, United States of America, Licence: CC BY-SA 2.0
Rachel McAdams, in 2016.
(c) Toglenn na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Danny DeVito attending the Beverly Hills Film Festival - Beverly Hills - April 9, 2008
Photographie trouvée par Utilisateur:Semnoz sur le CD-Rom de NetSurf n°11 en janvier 1997 librement diffusable.
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Kateřina Emmons
Autor:
- cropped by Bazi
Herečka Vlasta Chramostová. Výřez z fotografie s manželem Stanislavem Milotou, pořízené na Štědrý den 2010.
Autor: David Shankbone , Licence: CC BY-SA 3.0
Martin Scorsese at the 2007 Tribeca Film Festival in New York City.
The photographer dedicates this portrait to Wikimedian EVula, whose work throughout Wikimedia has profoundly improved the projects, as profoundly as Scorsese's work has improved film.