1791
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1787 • 1788 • 1789 • 1790 • 1791 • 1792 • 1793 • 1794 • 1795 ► ►►
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
- 4. března – Zanikla Vermontská republika a z Vermontu se stal 14. stát USA.
- 3. května – V Polsku byla vyhlášena ústava, patrně druhá nejstarší po ústavě USA.
- 21. června – Francouzská královská rodina byla chycena u obce Varennes na útěku z Paříže a dopravena zpět.
- 4. srpna – Svištovským mírem byla po 4 letech ukončena poslední rakousko-turecká válka.
- 21. srpna – Pod vedením černošského vojevůdce Toussainta Louverturea začala revoluce na Haiti.
- 21. srpna – 14. září – V pražském Klementinu proběhla První průmyslová výstava.
- 27. srpna – Císař Leopold II. a pruský král Fridrich Vilém II. na zámku Pillnitz vyhlásili tzv. Pilnickou deklaraci o vojenské intervenci proti revoluční Francii a o zachování monarchie ve Francii.
- 6. září – Pražský arcibiskup Antonín Příchovský korunoval Leopolda II. za českého krále v chrámu sv. Víta.
- 4. listopadu – V bitvě u řeky Wabash, zvané také St. Clairova porážka, porazili indiáni americkou armádu.
- 15. prosince – V USA vešla v platnost Listina práv, prvních deset dodatků k Ústavě Spojených států. (Právo svobody, osobního vlastnictví, svobody vyznání a slova, svobodného tisku, shromažďování, aj.).
Probíhající události
- 1787–1792 – Rusko-turecká válka
- 1788–1791 – Rakousko-turecká válka
- 1789–1799 – Velká francouzská revoluce
- 1791–1804 – Haitská revoluce
Vědy a umění
- březen – Anglický filozof a revolucionář Thomas Paine vydal první díl knihy Práva člověka (Rights of Man).
- Britský mineralog William Gregor objevil chemický prvek titan.
- 6. září – V pražském Nosticově divadle měla premiéru Mozartova opera Velkorysost Titova.
- 30. září – Ve vídeňském Divadle ve Freihausu měla premiéru Mozartova opera Kouzelná flétna.
- 20. listopadu – Wolfgang Amadeus Mozart po návratu z Prahy do Vídně vážně onemocněl
- Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval část svého Requiem, jež po jeho smrti v následujících letech dokončili jeho žáci.
- Vyšlo první vydání románu Sen v červeném domě čínského spisovatele Cchao Süe-čchina.
Narození
Česko
- 15. ledna – Franz Xaver Maxmilian Zippe, mineralog a geolog († 22. února 1863)
- 27. března – Antonín Liška, kněz premonstrátského řádu, spisovatel a překladatel Homéra († 16. dubna 1847)
- 19. dubna – František Klicpera, lékař a příležitostný vlastenecký spisovatel († 26. října 1821)
- 11. května – Jan Václav Hugo Voříšek, hudební skladatel, klavírista a varhaník († 19. listopadu 1825)
- 28. května – Jan Jodl, národní buditel a jazykovědec († 28. ledna 1869)
- 7. června – Bedřich Schnirch, inženýr, projektant a inspektor c. a k. státní dráhy († 25. listopadu 1868)
- 10. června – Václav Hanka, spisovatel, jazykovědec a knihovník († 12. ledna 1861)
- 13. června – Antonín Langweil, tvůrce modelu Prahy († 11. června 1837)
- 4. září – Jan Svatopluk Presl, přírodovědec († 6. dubna 1849)
- 28. října – Josef Helfert, právník, průkopník památkové péče († 9. září 1845)
- 3. prosince – Tomáš Christ, kněz a pedagog († 2. prosince 1870)
- 6. prosince – Mikuláš Tomek, kněz a spisovatel († 11. července 1871)
- 11. prosince – Václav Alois Svoboda, básník a překladatel († 8. ledna 1849)
- neznámé datum
- Jan Michalička, kantor a skladatel († 23. prosince 1867)
- Karel Vilém Medau, tiskař, písmolijec a nakladatel († 16. února 1866)
Svět
- 10. ledna – Elżbieta Jaraczewska, polská spisovatelka († 30. září 1832)
- 15. ledna – Franz Grillparzer, rakouský spisovatel a dramatik († 21. ledna 1872)
- 16. ledna – Henryk Dembiński, polský generál, účastník Napoleonova ruského tažení († 13. června 1864)
- 21. ledna – Carl Czerny, rakouský klavírista a skladatel († 15. července 1857)
- 23. ledna – Tommaso Grossi, italský romantický básník a prozaik († 10. prosince 1853)
- 9. února – Jean Cruveilhier, francouzský anatom († 10. března 1874)
- 10. února – Francesco Hayez, milánský malíř († 21. prosince 1882)
- 11. února – Louis Visconti, francouzský architekt († 1. prosince 1853)
- 21. února – Carl Czerny, rakouský klavírista a hudební skladatel († 15. července 1857)
- 25. února – Alois von Call, rakouský politik z Tyrolska († 5. listopadu 1866)
- 10. března – Ángel de Saavedra, španělský básník, dramatik a politik († 22. června 1865)
- 23. března – Ferdinand Hechenfelder, rakouský politik († 1. května 1860)
- 9. dubna – George Peacock, anglický matematik († 8. listopadu 1858)
- 12. dubna – Anton Petter, rakouský klasicistní malíř († 14. května 1858)
- 23. dubna – James Buchanan, americký prezident († 1. června 1868)
- 27. dubna – Samuel F. B. Morse, americký vynálezce Morseovy abecedy († 2. dubna 1872)
- 29. dubna – Heinrich Ludolph Wendland, německý botanik a zahradník († 15. července 1869)
- 13. května – Emilie Ortlöpp, druhá manželka Viléma II. Hesenského († 12. února 1843)
- 18. května – August Breithaupt, německý mineralog († 22. září 1873)
- 30. června – Félix Savart, francouzský fyzik († 16. března 1841)
- 26. července – Franz Xaver Wolfgang Mozart, rakouský skladatel, syn W. A. Mozarta († 29. července 1844)
- 2. srpna – August Bedřich Piepenhagen, německý malíř žijící v Praze († 27. září 1868)
- 3. srpna – Kazimierz Brodziński, polský básník, redaktor a překladatel († 10. října 1835)
- 5. září – Giacomo Meyerbeer, německý skladatel († 2. května 1864)
- 14. září – Franz Bopp, německý jazykovědec († 23. října 1867)
- 21. září – István Széchenyi, maďarský šlechtic, politik a národní hrdina († 8. dubna 1860)
- 22. září
- Michael Faraday, fyzik a vynálezce, († 25. srpna 1867)
- Gerhard von dem Busch, německý lékař, odborný překladatel a malakolog († 19. září 1868)
- 23. září
- Theodor Körner, německý básník a voják († 26. srpna 1813)
- Johann Franz Encke, německý astronom († 26. srpna 1865)
- 26. září – Théodore Géricault, francouzský malíř a grafik († 26. ledna 1824)
- 1. října – Sergej Timofejevič Aksakov, ruský spisovatel († 12. května 1859)
- 3. října – Sima Milutinović Sarajlija, srbský básník a spisovatel († 30. prosince 1847)
- 28. října – Ján Chalupka, slovenský dramatik, publicista a spisovatel († 15. července 1871)
- 11. listopadu – József Katona, maďarský dramatik a básník († 16. dubna 1830)
- 23. listopadu – Joseph Johann Achleitner, rakouský varhaník a hudební skladatel († 15. října 1828)
- 30. listopadu – František Filip z Lambergu, rakouský generál v době napoleonských válek († 28. září 1848)
- 12. prosince – Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, francouzská císařovna, manželka Napoleona Bonaparta († 17. prosince 1847)
- 14. prosince
- Charles Wolfe, irský badatel a dějepisec. († 21. února 1823)
- Johan Ludvig Heiberg, dánský romantický básník a dramatik († 25. srpna 1860)
- 24. prosince – Eugène Scribe, francouzský dramatik a operní libretista († 20. února 1861)
- 26. prosince – Charles Babbage, anglický matematik, filosof a informatik († 18. října 1871)
- neznámé datum
- Isataj Tajmanuly, kazašský vůdce povstání († 12. července 1838)
- Stanisław Waguza, rakouský politik polské národnosti z Haliče († 1862)
- Franz Zöpfl, rakouský bankéř a politik († 9. listopadu 1871)
Úmrtí
Česko
- 29. ledna – Matěj Chvojka, jeden z mluvčích selského povstání (* 1. března 1755)
- 2. února – František Kočvara, skladatel (* 1750)
- 28. května – Anton Bernard Gürtler, katolický biskup (* 13. května 1726)
- 5. června – Josef Vojtěch z Desfours, císařsko-královský armádní kapitán (* 25. dubna 1734)
- 2. září – František Kočvara, violista, kontrabasista a skladatel (* 1730/1750)
- 6. října – Jiří Kristián z Valdštejna-Vartenberka, šlechtic (* 16. dubna 1743)
- 25. října – František Jakub Prokyš, malíř a štafír z období rokoka (* 1715)
- 20. prosince – Jiří Křenek, valašskobystřický fojt a lajtnant (* 8. března 1721)
- 25. prosince – František Valentin Stanke, zvonař v Opavě (* 14. února 1734)
- 30. prosince – Jiří Ignác Linek, kantor a hudební skladatel (* 21. ledna 1725)
Svět
- 4. ledna – Étienne Maurice Falconet, francouzský sochař (* 1. prosince 1716)
- 18. února – Bedřiška Karolína Sasko-Kobursko-Saalfeldská, německá šlechtična (* 24. června 1735)
- 2. března – John Wesley, anglický teolog (* 17. června 1703)
- 13. března – Penelope Boothby, jedna z nejslavnějších dětských postav v britském umění (* 11. dubna 1785)
- 2. dubna – Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau, francouzský politik, spisovatel a novinář, vůdčí osobnost rané fáze Velké francouzské revoluce (* 1749)
- 14. dubna – Johann Salomo Semler, německý církevní historik (* 18. prosince 1725)
- 24. dubna – Benjamin Harrison V., americký farmář a obchodník (* 5. dubna 1726)
- 9. května – Francis Hopkinson, americký politik (* 21. září 1737)
- 30. června – Jean-Baptiste Descamps, francouzský spisovatel a malíř (* 28. srpna 1714)
- 14. července – Joseph Gärtner, německý lékař a botanik (* 12. března 1732)
- 24. července – Ignác Antonín Born, rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednář (* 1742)
- 16. října – Grigorij Alexandrovič Potěmkin, ruský voják, diplomat a politik (* 24. září 1739)
- 25. listopadu – Giovanni Battista Ferrandini, italský hudební skladatel (* 1710)
- 5. prosince – Wolfgang Amadeus Mozart, hudební skladatel (* 1756)
- 10. prosince – Jakub Frank, polský pokřtěný Žid a jeden z tzv. sabbatiánských proroků (* 1726)
- neznámé datum
- Potap Kuzmič Zajkov, ruský cestovatel a kartograf (* ?)
Hlavy států
- Francie – Ludvík XVI. (1774–1792)
- Habsburská monarchie – Leopold II. (1790–1792)
- Osmanská říše – Selim III. (1789–1807)
- Polsko – Stanislav II. August Poniatowski (1764–1795)
- Prusko – Fridrich Vilém II. (1786–1797)
- Rusko – Kateřina II. Veliká (1762–1796)
- Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
- Švédsko – Gustav III. (1771–1792)
- USA – George Washington (1789–1797)
- Velká Británie – Jiří III. (1760–1820)
- Papež – Pius VI. (1774–1799)
- Japonsko – Kókaku (1780–1817)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1791 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1791:
- Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) — ročník 3 rok 1791
Média použitá na této stránce
Photograph of Michael Faraday
Obituary portrait of Charles Babbage (1791-1871) published in a newspaper. This portrait was derived from a photograph of Babbage taken at the Fourth International Statistical Congress which took place in London in July 1860.[1]
- Hook, Dinan (2002). Origins of cyberspace: a library on the history of computing, networking, and telecommunications. Norman Publishing. pp. 161, 165, ISBN 0930405854
This posthumous portrait of Wolfgang Amadeus Mozart was painted by Barbara Kraft at the request of Joseph Sonnleithner in 1819, long after Mozart died. Sonnleithner, who was making a "collection of portraits in oils of well-known composers" (Deutsch) wrote to Mozart's still-living sister Maria Anna ("Nannerl"), asking her to lend a picture to Kraft (a well-known artist working in Salzburg). Here is part of Nannerl's reply:
- ... [her friend ] Councillor von Drossdick ... sent the artist to me to see all 3 [of my] pictures [of Mozart], the one that was painted when he came back from the Italian journey is the oldest, he was then just 16 years old, but as he had just got up from a serious illness, the picture looks sickly and very yellow; the picture in the family portrait when he was 22 years old is very good, and the miniature, when he was 26 years old, is the most recent I have, I therefore shewed this one to the painter first; it seemed to me from her silence that is would not be very easy to enlarge it, I therefore had to shew her the family portrait and the other one, too. ... she wants to take her copy from the family portrait and introduce only those features from the small picture which make him look somewhat older than in the big picture."
Deutsch identifies the three pictures as:
- "Perhaps" the portrait by Knoller, Milan 1773. [1]
- The family portrait by della Croce.
- A lost small version of the famous portrait by Joseph Lange.