18. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
18. červenec je 199. den roku podle gregoriánského kalendáře (200. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 166 dní. Svátek má Drahomíra a Arnold.
Události
Česko
- 1410 – Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka dal Jana Husa do klatby
- 1881 – V Brně se začalo stavět divadlo na Hradbách (dnes Mahenovo divadlo Národního divadla) podle architektonického návrhu vídeňské kanceláře velmi mladých architektů Ferdinanda Fellnera ml. a Hermanna Helmera, kteří se specializovali na projektování divadelních budov. Včetně projekčních prací trvala stavba pouhých 18 měsíců a 31. října 1882 se konalo slavnostní uložení závěrečného kamene.
- 1891 – V Praze byl zahájen provoz první elektrické tramvaje na území Česka – tzv. Křižíkovy Elektrické dráhy na Letné v Praze. Vede od populární Letenské restaurace a její trasa vede ke vratům Královské obory (dnes Stromovka) a měří 766 metrů.
Svět
- 64 – Obrovský požár se začal šířit z obchodnické čtvrti v Římě. Císař Nero ho údajně sledoval z bezpečné vzdálenosti, hrál přitom na lyru a zpíval, ale podle oficiálních záznamů byl císař v době vzniku požáru na své letní rezidenci, 60 kilometrů od města. Oheň zuřil více než týden a jen 4 městské obvody ze 14 zůstaly nedotčeny. Nero pak takticky označil za viníky křesťany.
- 1290 – Anglický král Eduard I. vydal Edict of Expulsion přikazujícím všem Židům (asi 16,000) opustit Anglii. Hlavním důvodem této akce byly finanční prostředky, protože všechen jejich majetek a finanční prostředky byly zabaveny. Tento výnos platil dalších 350 let
- 1656 – Švédský král Karel X. Gustav porazil Jana II. Kazimíra a obsadil Varšavu
- 1658 – Leopold I. byl po dlouhém vyjednávání ve Frankfurtu nad Mohanem nakonec zvolen římským králem a 1. srpna tam byl také v dómu sv. Bartoloměje korunován císařem.
- 1793 – Za Velké francouzské revoluce zvítězili roajalističtí povstalci z Vendée v bitvě u Vihiersu.
- 1841 – Petr II. Brazilský nebo také Dom Pedro II. byl korunován brazilským císařem.
- 1870 – První vatikánský koncil vedený papežem Piem IX. přijal dogma o papežské neomylnosti.
- 1892 – První test vakcíny proti choleře na člověku na sobě vyzkoušel ukrajinský bakteriolog Waldemar Huffkine
- 1898 – Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie oznámili objev nového prvku a navrhli pojmenovat ho polonium.
- 1915 – První světová válka: Rakouská ponorka U 4 pod velením českého kapitána Rudolfa Singuleho potopila italský křižník Giuseppe Garibaldi.
- 1925 – Adolf Hitler publikoval svůj osobní manifest Mein Kampf. Rukopis diktoval budoucí vůdce ve vězení v Landsbergu, ve kterém si odpykával trest za pokus svrhnout říšskou vládu. Zpočátku na budoucí knize spolupracoval s Emilem Mauricem, později ho vystřídal Rudolf Hess. Kniha vyšla v desetitisícovém nákladu a stála 12 marek.
- 1940 – 32. prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt byl nominován potřetí na prezidenta. Na základě jeho zvolení senát navrhl dodatek k ústavě, že žádný prezident nesmí sloužit v úřadě víckrát než dva termíny po sobě, celkem 8 let.
- 1956 – Ernő Gerő nahradil Mátyase Rákosiho jako předseda Maďarské strany pracujících
- 1965 – Z Bajkonuru odstartovala sovětská zkušební kosmická sonda Zond 3 – průlet kolem Měsíce. Pořídila řadu fotografií a pak se z ní stala oběžnice Slunce.
- 1966 – Z Cape Kennedy na Floridě odstartovala americká vesmírná loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem na 70hodinovou misi.
- 1968 – V Santa Clara v Kalifornii založili Robert Noyce a Gordon Moore společnost Intel na výrobu procesorů.
- 1972 – Egyptský prezident Anwar Sadat vyhnal ze země 20 000 sovětských vojenských poradců
- 1976 – Čtrnáctiletá rumunská gymnastka Nadia Comaneciová získala na OH v Montrealu perfektní známku 10 na bradlech, první v historii OH. To zopakovala ještě šestkrát, vyhrála čtyři zlaté a stala se královnou her v Montrealu.
- 1977 – Vietnamská socialistická republika se stala členem OSN
- 1988 – Ve Švýcarsku bylo skupinou 11 kněží založeno Kněžské bratrstvo svatého Petra.
- 1994 – Při bombovém útoku na židovské centrum AMIA v Buenos Aires zahynulo 86 lidí převážně židovského původu.
- 1995 – Na karibském ostrově Montserrat vybuchla sopka Soufrière Hills. V následujících měsících zpustošila ostrov, zničila hlavní město a donutila většinu obyvatel uprchnout z ostrova
- 2000 – Ratu Josefa Iloilovatu Uluivuda se stal prezidentem Fidži.
- 2003 – Byl zveřejněn návrh ústavy Evropské unie.
- 2015 – Nejméně 120 lidí bylo zabito při výbuchu nákladního automobilu na tržišti v iráckém městě Chán Baní Saad, k útoku se přihlásil Islámský stát.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 18. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1809 – Vojtěch Hřímalý starší, varhaník a hudební skladatel († 26. října 1880)
- 1827 – Julius Hanisch, poslanec Českého zemského sněmu († 27. dubna 1886)
- 1854 – Emanuel Fait, učitel a cestovatel († 20. listopadu 1929)
- 1861 – František Zapletal, biskup salonský a pomocný biskup pražský († 20. srpna 1935)
- 1872
- Julius Fučík, hudební skladatel a dirigent vojenských hudeb († 25. září 1916)
- Václav Svoboda Plumlovský, spisovatel († 11. listopadu 1956)
- 1876 – Bedřich Bezděk, československý politik († 12. srpna 1943)
- 1880 – Marie Desfours-Walderode, šlechtična, vojenská lékařka († 13. března 1963)
- 1889 – Fritz Lehmann, architekt německé národnosti († 26. října 1957)
- 1893 – Josef Hüttel, dirigent a hudební skladatel († 6. července 1951)
- 1904 – Václav Marel, hudební skladatel († 9. prosince 1964)
- 1905 – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec († 9. srpna 1980)
- 1907 – Josef Vacke, malíř († 8. prosince 1987)
- 1912 – Jindřich Mánek, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty († 18. října 1977)
- 1913 – Mojmír Fučík, lékař, profesor UK († 29. října 2011)
- 1916 – Jaromír Spal, český herec († 22. března 1981)
- 1922 – Emil Cimbura, malíř, grafik, textilní výtvarník, scénograf a ilustrátor
- 1924 – Jaroslava Brychtová, sochařka a sklářská výtvarnice
- 1929 – Bohumil Baďura, historik a iberoamerikanista († 21. září 2014)
- 1933 – František Tikal, hokejový reprezentant († 10. srpna 2008)
- 1938 – Josef Rusek, zoolog a ekolog
- 1940
- Anna Chromy, česko-rakouská malířka a sochařka († 18. září 2021)
- Eda Kriseová, novinářka a spisovatelka
- 1950 – Jaroslava Brousková, herečka
- 1954
- Ivo Jahelka, folkový písničkář
- David Uhlíř, soudce Ústavního soudu České republiky
- 1960 – Stanislav Novotný, policejní prezident, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB
- 1963
- Pavel Bém, lékař a politik
- Martin Zbrožek, houslista, zpěvák, herec a moderátor
Svět
- 1013 – Heřman z Reichenau, německý benediktinský mnich a světec, kronikář, učenec, básník a skladatel († 24. září 1054)
- 1501 – Isabela Habsburská, švédská, norská a dánská královna († 19. ledna 1526)
- 1552
- Rudolf II. Habsburský, římský císař, král český a uherský († 20. ledna 1612)
- Gabriello Chiabrera, italský básník a operní libretista († 14. října 1638)
- 1635 – Robert Hooke, anglický vědec († 3. března 1703)
- 1659 – Hyacinthe Rigaud, francouzský malíř katalánského původu, nejvýznamnější portrétista krále Ludvíka XIV. († 1743)
- 1670 – Giovanni Bononcini, italský hudební skladatel, violoncellista, zpěvák a pedagog († 9. července 1747)
- 1753 – Maria Anna Falcko-Zweibrückenská, bavorská vévodkyně († 4. února 1824)
- 1768 – Jean-Robert Argand, francouzský matematik († 13. srpna 1822)
- 1811 – William Makepeace Thackeray, anglický romanopisec a žurnalista († 1863)
- 1831 – Johann Martin Schleyer, německý kněz, tvůrce umělého jazyka Volapük († 16. srpna 1912)
- 1837 – Vasil Levski, bulharský vlastenec a revolucionář († 18. února 1873)
- 1845 – Tristan Corbière, francouzský básník († 1875)
- 1848 – William Gilbert Grace, anglický lékař a hráč kriketu († 23. října 1915)
- 1849 – Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel († 10. července 1919)
- 1853 – Hendrik Antoon Lorentz, nizozemský fyzik a matematik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1928)
- 1874 – Jakub Lorenc-Zalěski, lužickosrbský spisovatel († 18. února 1939)
- 1879 – Karol Wojtyła st., poručík Rakousko-uherské armády, otec papeže Jana Pavla II. († 18. února 1941)
- 1880 – Alžběta od Nejsvětější Trojice, francouzská bosá karmelitánka, autorka duchovních spisů, blahoslavená († 9. listopadu 1906)
- 1883 – Lev Kameněv, sovětský politik a spisovatel († 25. srpna 1936)
- 1886 – Simon Bolivar Buckner mladší, americký generálporučík († 18. června 1945)
- 1887 – Vidkun Quisling, norský fašistický politik († 1945)
- 1890 – Walter Funk, německý nacistický ministr hospodářství († 31. května 1960)
- 1892 – Arthur Friedenreich, brazilský fotbalista zvaný El Tigre († 6. září 1969)
- 1894 – Augustín Malár, slovenský generál († 1945)
- 1901 – Stanisław Mikołajczyk, předseda vlády Polska v exilu († 13. prosince 1966)
- 1902 – Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka ruského původu († 19. října 1999)
- 1909
- Muhammad Dáúd Chán, první afghánský prezident († 28. dubna 1978)
- Andrej Andrejevič Gromyko, sovětský politik, ministr zahraničních věcí († 2. července 1989)
- Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu († 10. listopadu 1983)
- 1912 – Harry Levin, americký literární teoretik († 29. května 1994)
- 1914
- Jo Cals, premiére Nizozemska († 30. prosince 1971)
- Gino Bartali, italský cyklista († 5. května 2000)
- 1916
- Vladimír Demichov, ruský transplantační chirurg († 22. listopadu 1998)
- Kenneth Armitage, britský sochař, malíř a grafik († 22. ledna 2002)
- 1918 – Nelson Mandela, jihoafrický prezident, nositel Nobelovy ceny míru († 2013)
- 1921 – John Glenn, americký astronaut a politik († 2016)
- 1922
- Thomas Samuel Kuhn, americký fyzik a filosof († 17. června 1996)
- Georg Kreisler, všestranný slovesný, hudební a divadelní umělec († 22. listopadu 2011)
- Ray Cale, velšský ragbista († 23. května 2006)
- 1925 – Shirley Stricklandová, australská atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka († 11. února 2004)
- 1926 – Margaret Laurenceová, kanadská spisovatelka († 5. ledna 1987)
- 1927 – Don Bagley, americký kontrabasista († 26. července 2012)
- 1929 – Screamin' Jay Hawkins, afroamerický zpěvák a herec († 12. února 2000)
- 1931 – Jurij Mazurok, ruský operní pěvec (baryton) († 1. dubna 2006)
- 1932 – Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, ruský básník, scenárista a režisér († 1. dubna 2017)
- 1933 – Jean Yanne, francouzský herec a režisér († 23. května 2003)
- 1937
- Roald Hoffmann, americký chemik, Nobelova cena za chemii 1981
- Hunter S. Thompson, americký novinář a spisovatel
- 1938
- Ian Stewart, skotský klávesista a zakladatel skupiny The Rolling Stones († 12. prosince 1985)
- Paul Verhoeven, nizozemský režisér, scenárista a filmový producent
- 1939
- Dion DiMucci, americký zpěvák a kytarista
- Brian Auger, britský hudebník
- 1940 – James Brolin, americký herec
- 1941
- Michael Erlewine, americký hudebník, astrolog, fotograf, televizní moderátor
- Martha Reeves, americká zpěvačka
- Stephen Holden, americký spisovatel a kritik
- Frank Farian, německý producent, komponista a zpěvák
- Lonnie Mack, americký rockový a bluesový kytarista
- 1942
- Roger Cecil, velšský malíř († 22. února 2015)
- Giacinto Facchetti, italský fotbalista a fotbalový funkcionář († 4. září 2006)
- 1944 – David Hemery, britský sprinter, Stanisław Gościniak polský volejbalista
- 1945 – Miklós Duray, slovenský geolog a politik († 30. prosince 2022)
- 1946 – Josef Horešovský, československý hokejový obránce
- 1947
- Linda Gail Lewis, americká zpěvačka a pianistka
- Steve Forbes, americký podnikatel a politik
- 1948
- Hartmut Michel, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1988
- Cesar Zuiderwijk, nizozemský bubeník
- 1949 – Axel Honneth, německý filozof
- 1950 – Richard Branson, britský podnikatel
- 1951 – Elio Di Rupo, předseda vlády Belgie
- 1952 – Fero Rajec, slovenský spisovatel
- 1954
- Tobias Picker, americký hudební skladatel
- Ricky Skaggs, americký bluegrassový zpěvák
- 1962 – Jack Irons, americký bubeník skupiny Red Hot Chili Peppers
- 1967 – Vin Diesel, americký herec
- 1970 – Gruff Rhys, velšský zpěvák a kytarista
- 1977 – Alexandr Morozevič, ruský šachový velmistr
- 1980 – Kristen Bellová, americká herečka
- 1982 – Priyanka Chopra, indická herečka a Miss World 2000
- 1983 – Mikk Pahapill, estonský atlet
- 1986 – Angel Deradoorian, americká hudebnice
- 1987 – Chloé Graftiaux, belgická sportovní lezkyně († 21. srpna 2010)
- 1993
- Lee Tae-min, jihokorejský zpěvák, tanečník a herec
- Pablo Matera, argentinský ragbista
- 1996 – Yung Lean, švédský rapper
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 18. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1591 – Jacobus Gallus, slovinský hudební skladatel (* 3. července 1550)
- 1650 – Kryštof Vetter, kartograf, autor mapy Bohemiae Rosa (* 25. července 1575)
- 1699 – Ondřej Trojer, opat kláštera v Plasích (* 25. října 1648)
- 1802 – Jan Quirin Jahn, malíř, historik a teoretik umění (* 4. června 1739)
- 1882 – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih (* 1. ledna 1799)
- 1895 – Jan Prokopec, továrník, starosta Král. Vinohrad (* 4. září 1824)
- 1915 – Josef Karlík, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Blovic (* 26. února 1844)
- 1931 – Otakar Bystřina, spisovatel (* 23. května 1861)
- 1933 – Karel Vaněk, novinář, fejetonista a spisovatel (* 17. března 1887)
- 1949 – Vítězslav Novák, skladatel (* 5. prosince 1870)
- 1953 – Ladislav Vele, malíř (* 24. dubna 1906)
- 1955 – Rudolf Wünsch, hudební pedagog a skladatel (* 2. září 1880)
- 1969 – Eva Vrchlická, herečka, překladatelka, dramatička a spisovatelka (* 6. března 1888)
- 1971 – František Marek, architekt (* 26. listopadu 1899)
- 1976 – Jan Koutný, gymnasta, dvě stříbrné medaile LOH 1924 a 1928 (* 24. června 1897)
- 1975 – Rudolf Skopec, historik fotografie (* 7. července 1913)
- 1977 – Josef Korbel, diplomat (* 20. září 1909)
- 1980
- Josef Blatný, hudební skladatel (* 19. března 1891)
- Miloslav Jareš, rozhlasový, divadelní a filmový režisér (* 12. ledna 1903)
- 1983 – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
- 1984 – Jiří Bradáček, sochař (* 27. června 1922)
- 1990 – Štefan Čambal, fotbalový reprezentant (* 17. prosince 1908)
- 1991 – František Pošta, kontrabasista (* 22. srpna 1919)
- 1995 – Václav Markup, akademický sochař (* 10. září 1904)
- 2021
- František Nedvěd, zpěvák a kytarista (* 19. září 1947)
- Vladimír Beneš, neurochirurg a spisovatel (* 27. ledna 1921)
Svět
- 1038 – Gunhilda Dánská, římská královna (* 1019/20)
- 1100 – Godefroy z Bouillonu, lotrinský vévoda a jeden z vůdců první křížové výpravy, ochránce Božího hrobu (* cca 1060)
- 1363 – Konstancie Aragonská, sicilská královna (* 1343)
- 1374 – Francesco Petrarca, italský spisovatel a básník (* 1304)
- 1591 – Jacobus Gallus, slovinský renesanční hudební skladatel (* 1550)
- 1608 – Jáchym Fridrich Braniborský, braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (* 1546)
- 1610 – Caravaggio, italský barokní malíř (* 1573)
- 1623 – Řehoř XV., papež (* 9. ledna 1554)
- 1628 – Jan Fridrich Württemberský, vévoda württemberský (* 5. května 1582)
- 1709 – Antonio Franchi, italský malíř a teoretik umění baroka (* 14. července 1638)
- 1721 – Jean-Antoine Watteau, francouzský rokokový malíř (* 1684)
- 1730 – François de Neufville de Villeroy, francouzský vojevůdce (* 7. dubna 1644)
- 1735 – Johann Krieger, německý varhaník, cembalista a hudební skladatel (* 20. prosince 1651)
- 1739 – Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský, německo-švédský šlechtic (* 29. dubna 1700)
- 1748 – Benjamin Hederich, německý jazykovědec, lexikograf a matematik (* 12. prosince 1675)
- 1757 – Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna, lichtenštejnská princezna (* 1703)
- 1765 – Filip Parmský, parmský vévoda (* 15. března 1720)
- 1817 – Jane Austenová, anglická spisovatelka (* 1775)
- 1841 – Jozef Decrett, slovenský lesník (* 1774)
- 1869 – Louis Bouilhet, francouzský dramatik a básník (* 27. května 1822)
- 1870 – Jean Théodore Lacordaire, belgický entomolog (* 1. února 1801)
- 1872 – Benito Juárez, mexický prezident (* 21. března 1806)
- 1873 – Ferdinand David, německý houslový virtuóz a skladatel (* 19. června 1810)
- 1901 – Carlo Alfredo Piatti, italský violoncellista, hudební skladatel a pedagog (* 8. ledna 1822)
- 1918 – Alžběta Ruská, světice pravoslavné církve, ruská velkokněžna (* 1. listopadu 1864)
- 1920 – Albert Zürner, německý olympijský vítěz ve skocích do vody (* 30. ledna 1890)
- 1925 – Louis-Nazaire Bégin, arcibiskup Québecu a kardinál (* 10. ledna 1840)
- 1939 – Paul Schneider, německý evangelický pastor, mučedník nacistického režimu (* 29. srpna 1897)
- 1958 – Kazimierz Fabrycy, polský generál za druhé světové války (* 3. března 1888)
- 1965 – Otozó Jamada, vojevůdce Japonské císařské armády (* 6. listopadu 1881)
- 1975 – Carl O. Sauer, americký geograf (* 24. prosince 1889)
- 1982 – Roman Jakobson, americký lingvista ruského původu (* 1896)
- 1985 – Isabel Alfonsa de Borbón, španělská princezna, vnučka Alfonse XII (* 6. října 1904)
- 1986 – Stanley Rous, anglický fotbalový rozhodčí, prezident FIFA (* 1895)
- 1988 – Nico, německá zpěvačka, herečka, modelka (* 10. října 1938)
- 1990 – Jon Po-son, prezident Korejské republiky (* 26. srpna 1897)
- 1991 – Magnus Goodman, kanadský hokejista, člen hokejové síně slávy (* 6. března 1898)
- 1996 – Kristián Ludvík Meklenburský, druhý syn posledního meklenburského vévody (* 29. září 1912)
- 1997 – Eugene Merle Shoemaker, americký astronom a geolog (* 1928)
- 1998 – Hans Feibusch, německý malíř a sochař (* 15. srpna 1898)
- 2000 – José Ángel Valente, španělský spisovatel (* 25. dubna 1929)
- 2001 – Viktorija Kamenská, ruská spisovatelka a překladatelka (* 13. srpna 1925)
- 2005
- William Westmoreland, americký generál (* 26. března 1914)
- Amy Gillettová, australská sportovkyně (* 1976)
- 2009 – Henry Allingham, bývalý britský voják, veterán první světové války (* 1896)
- 2018 – Burton Richter, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 22. března 1931)
- 2019 – Naomi Išida, japonská designérka (* 6. srpna 1969)
- 2021 – Milan Lasica, slovenský humorista, dramatik, prozaik, textař, herec, režisér, moderátor a zpěvák (* 3. února 1940)
Svátky
Česko
- Drahomíra, Drahomír, Drahomila, Drahomil
- Drahotína, Drahuše
- Arnold
- Milota
- Milutín
Svět
- OSN – Mezinárodní den Nelsona Mandely
Teploty
18. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
9,6 °C (1980) | 19,4 °C (od 1961) | 37,0 °C (1793) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 18. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 18. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel .
John Herschel Glenn Jr. (born July 18, 1921, in Cambridge, Ohio,) is a former American astronaut, Marine Corps fighter pilot, and United States Senator. He was the third American to fly in space and the first American to orbit the earth. This photo for his second space flight on October 29, 1998, on Space Shuttle Discovery's STS-95.
(c) South Africa The Good News / www.sagoodnews.co.za, CC BY 2.0
Nelson Mandela in Johannesburg, Gauteng, on 13 May 2008.
Official Portrait of Yun Posun, the 2nd President of the Republic of Korea
Portrait of Jane Austen in watercolor and pencil
Autor: MingleMediaTVNetwork, Licence: CC BY-SA 2.0
Kristen Bell at the 2012 Do Something Awards #DSAwards.