18. červenec

<<	červenec					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	31
2024

18. červenec je 199. den roku podle gregoriánského kalendáře (200. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 166 dní. Svátek má Drahomíra a Arnold.

Události

Česko

1410 – Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka dal Jana Husa do klatby
1881 – V Brně se začalo stavět divadlo na Hradbách (dnes Mahenovo divadlo Národního divadla) podle architektonického návrhu vídeňské kanceláře velmi mladých architektů Ferdinanda Fellnera ml. a Hermanna Helmera, kteří se specializovali na projektování divadelních budov. Včetně projekčních prací trvala stavba pouhých 18 měsíců a 31. října 1882 se konalo slavnostní uložení závěrečného kamene.
1891 – V Praze byl zahájen provoz první elektrické tramvaje na území Česka – tzv. Křižíkovy Elektrické dráhy na Letné v Praze. Vede od populární Letenské restaurace a její trasa vede ke vratům Královské obory (dnes Stromovka) a měří 766 metrů.

Svět

0064 – Obrovský požár se začal šířit z obchodnické čtvrti v Římě. Císař Nero ho údajně sledoval z bezpečné vzdálenosti, hrál přitom na lyru a zpíval, ale podle oficiálních záznamů byl císař v době vzniku požáru na své letní rezidenci, 60 kilometrů od města. Oheň zuřil více než týden a jen 4 městské obvody ze 14 zůstaly nedotčeny. Nero pak takticky označil za viníky křesťany.
1290 – Anglický král Eduard I. vydal Edict of Expulsion přikazujícím všem Židům (asi 16,000) opustit Anglii. Hlavním důvodem této akce byly finanční prostředky, protože všechen jejich majetek a finanční prostředky byly zabaveny. Tento výnos platil dalších 350 let
1656 – Švédský král Karel X. Gustav porazil Jana II. Kazimíra a obsadil Varšavu
1658 – Leopold I. byl po dlouhém vyjednávání ve Frankfurtu nad Mohanem nakonec zvolen římským králem a 1. srpna tam byl také v dómu sv. Bartoloměje korunován císařem.
1793 – Za Velké francouzské revoluce zvítězili roajalističtí povstalci z Vendée v bitvě u Vihiersu.
1841 – Petr II. Brazilský nebo také Dom Pedro II. byl korunován brazilským císařem.
1870 – První vatikánský koncil vedený papežem Piem IX. přijal dogma o papežské neomylnosti.
1892 – První test vakcíny proti choleře na člověku na sobě vyzkoušel ukrajinský bakteriolog Waldemar Huffkine
1898 – Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie oznámili objev nového prvku a navrhli pojmenovat ho polonium.
1925 – Adolf Hitler publikoval svůj osobní manifest Mein Kampf. Rukopis diktoval budoucí vůdce ve vězení v Landsbergu, ve kterém si odpykával trest za pokus svrhnout říšskou vládu. Zpočátku na budoucí knize spolupracoval s Emilem Mauricem, později ho vystřídal Rudolf Hess. Kniha vyšla v desetitisícovém nákladu a stála 12 marek.
1940 – 32. prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt byl nominován potřetí na prezidenta. Na základě jeho zvolení senát navrhl dodatek k ústavě, že žádný prezident nesmí sloužit v úřadě víckrát než dva termíny po sobě, celkem 8 let.
1956 – Ernő Gerő nahradil Mátyase Rákosiho jako předseda Maďarské strany pracujících
1965 – Z Bajkonuru odstartovala sovětská zkušební kosmická sonda Zond 3 – průlet kolem Měsíce. Pořídila řadu fotografií a pak se z ní stala oběžnice Slunce.
1966 – Z Cape Kennedy na Floridě odstartovala americká vesmírná loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem na 70hodinovou misi.
1968 – V Santa Clara v Kalifornii založili Robert Noyce a Gordon Moore společnost Intel na výrobu procesorů.
1972 – Egyptský prezident Anwar Sadat vyhnal ze země 20 000 sovětských vojenských poradců
1976 – Čtrnáctiletá rumunská gymnastka Nadia Comaneciová získala na OH v Montrealu perfektní známku 10 na bradlech, první v historii OH. To zopakovala ještě šestkrát, vyhrála čtyři zlaté a stala se královnou her v Montrealu.
1977 – Vietnamská socialistická republika se stala členem OSN
1988 – Ve Švýcarsku bylo skupinou 11 kněží založeno Kněžské bratrstvo svatého Petra.
1994 – Při bombovém útoku na židovské centrum AMIA v Buenos Aires zahynulo 86 lidí převážně židovského původu.
1995 – Na karibském ostrově Montserrat vybuchla sopka Soufrière Hills. V následujících měsících zpustošila ostrov, zničila hlavní město a donutila většinu obyvatel uprchnout z ostrova
2000 – Ratu Josefa Iloilovatu Uluivuda se stal prezidentem Fidži.
2003 – Byl zveřejněn návrh ústavy Evropské unie.
2015 – Nejméně 120 lidí bylo zabito při výbuchu nákladního automobilu na tržišti v iráckém městě Chán Baní Saad, k útoku se přihlásil Islámský stát.

Narození

Viz též Kategorie:Narození 18. července — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

1809 – Vojtěch Hřímalý starší, varhaník a hudební skladatel († 26. října 1880)
1827 – Julius Hanisch, poslanec Českého zemského sněmu († 27. dubna 1886)
1854 – Emanuel Fait, učitel a cestovatel († 20. listopadu 1929)
1861 – František Zapletal, biskup salonský a pomocný biskup pražský († 20. srpna 1935)
1872
- Julius Fučík, hudební skladatel a dirigent vojenských hudeb († 25. září 1916)
- Václav Svoboda Plumlovský, spisovatel († 11. listopadu 1956)
1876 – Bedřich Bezděk, československý politik († 12. srpna 1943)
1880 – Marie Desfours-Walderode, šlechtična, vojenská lékařka († 13. března 1963)
1889 – Fritz Lehmann, architekt německé národnosti († 26. října 1957)
1893 – Josef Hüttel, dirigent a hudební skladatel († 6. července 1951)
1904 – Václav Marel, hudební skladatel († 9. prosince 1964)
1905 – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec († 9. srpna 1980)
1907 – Josef Vacke, malíř († 8. prosince 1987)
1912 – Jindřich Mánek, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty († 18. října 1977)
1913 – Mojmír Fučík, lékař, profesor UK († 29. října 2011)
1916 – Jaromír Spal, český herec († 22. března 1981)
1922 – Emil Cimbura, malíř, grafik, textilní výtvarník, scénograf a ilustrátor
1924 – Jaroslava Brychtová, sochařka a sklářská výtvarnice
1929 – Bohumil Baďura, historik a iberoamerikanista († 21. září 2014)
1933 – František Tikal, hokejový reprezentant († 10. srpna 2008)
1938 – Josef Rusek, zoolog a ekolog
1940
- Anna Chromy, česko-rakouská malířka a sochařka († 18. září 2021)
- Eda Kriseová, novinářka a spisovatelka
1950 – Jaroslava Brousková, herečka
1954
- Ivo Jahelka, folkový písničkář
- David Uhlíř, soudce Ústavního soudu České republiky
1960 – Stanislav Novotný, policejní prezident, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB
1963
- Pavel Bém, lékař a politik
- Martin Zbrožek, houslista, zpěvák, herec a moderátor

Svět

1013 – Heřman z Reichenau, německý benediktinský mnich a světec, kronikář, učenec, básník a skladatel († 24. září 1054)
1501 – Isabela Habsburská, švédská, norská a dánská královna († 19. ledna 1526)
1552
- Rudolf II. Habsburský, římský císař, král český a uherský († 20. ledna 1612)
- Gabriello Chiabrera, italský básník a operní libretista († 14. října 1638)
1635 – Robert Hooke, anglický vědec († 3. března 1703)
1659 – Hyacinthe Rigaud, francouzský malíř katalánského původu, nejvýznamnější portrétista krále Ludvíka XIV. († 1743)
1670 – Giovanni Bononcini, italský hudební skladatel, violoncellista, zpěvák a pedagog († 9. července 1747)
1753 – Maria Anna Falcko-Zweibrückenská, bavorská vévodkyně († 4. února 1824)
1768 – Jean-Robert Argand, francouzský matematik († 13. srpna 1822)
1811 – William Makepeace Thackeray, anglický romanopisec a žurnalista († 1863)
1831 – Johann Martin Schleyer, německý kněz, tvůrce umělého jazyka Volapük († 16. srpna 1912)
1837 – Vasil Levski, bulharský vlastenec a revolucionář († 18. února 1873)
1845 – Tristan Corbière, francouzský básník († 1875)
1848 – William Gilbert Grace, anglický lékař a hráč kriketu († 23. října 1915)
1849 – Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel († 10. července 1919)
1853 – Hendrik Antoon Lorentz, nizozemský fyzik a matematik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1928)
1874 – Jakub Lorenc-Zalěski, lužickosrbský spisovatel († 18. února 1939)
1879 – Karol Wojtyła st., poručík Rakousko-uherské armády, otec papeže Jana Pavla II. († 18. února 1941)
1880 – Alžběta od Nejsvětější Trojice, francouzská bosá karmelitánka, autorka duchovních spisů, blahoslavená († 9. listopadu 1906)
1883 – Lev Kameněv, sovětský politik a spisovatel († 25. srpna 1936)
1886 – Simon Bolivar Buckner mladší, americký generálporučík († 18. června 1945)
1887 – Vidkun Quisling, norský fašistický politik († 1945)
1890 – Walter Funk, německý nacistický ministr hospodářství († 31. května 1960)
1892 – Arthur Friedenreich, brazilský fotbalista zvaný El Tigre († 6. září 1969)
1894 – Augustín Malár, slovenský generál († 1945)
1901 – Stanisław Mikołajczyk, předseda vlády Polska v exilu († 13. prosince 1966)
1902 – Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka ruského původu († 19. října 1999)
1909
- Muhammad Dáúd Chán, první afghánský prezident († 28. dubna 1978)
- Andrej Andrejevič Gromyko, sovětský politik, ministr zahraničních věcí († 2. července 1989)
- Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu († 10. listopadu 1983)
1912 – Harry Levin, americký literární teoretik († 29. května 1994)
1914
- Jo Cals, premiére Nizozemska († 30. prosince 1971)
- Gino Bartali, italský cyklista († 5. května 2000)
1916
- Vladimír Demichov, ruský transplantační chirurg († 22. listopadu 1998)
- Kenneth Armitage, britský sochař, malíř a grafik († 22. ledna 2002)
1918 – Nelson Mandela, jihoafrický prezident, nositel Nobelovy ceny míru († 2013)
1921 – John Glenn, americký astronaut a politik († 2016)
1922
- Thomas Samuel Kuhn, americký fyzik a filosof († 17. června 1996)
- Georg Kreisler, všestranný slovesný, hudební a divadelní umělec († 22. listopadu 2011)
1925 – Shirley Stricklandová, australská atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka († 11. února 2004)
1926 – Margaret Laurenceová, kanadská spisovatelka († 5. ledna 1987)
1927 – Don Bagley, americký kontrabasista († 26. července 2012)
1929 – Screamin' Jay Hawkins, afroamerický zpěvák a herec († 12. února 2000)
1931 – Jurij Mazurok, ruský operní pěvec (baryton) († 1. dubna 2006)
1932 – Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, ruský básník, scenárista a režisér († 1. dubna 2017)
1933 – Jean Yanne, francouzský herec a režisér († 23. května 2003)
1937
- Roald Hoffmann, americký chemik, Nobelova cena za chemii 1981
- Hunter S. Thompson, americký novinář a spisovatel
1938
- Ian Stewart, skotský klávesista a zakladatel skupiny The Rolling Stones († 12. prosince 1985)
- Paul Verhoeven, nizozemský režisér, scenárista a filmový producent
1939
- Dion DiMucci, americký zpěvák a kytarista
- Brian Auger, britský hudebník
1940 – James Brolin, americký herec
1941
- Michael Erlewine, americký hudebník, astrolog, fotograf, televizní moderátor
- Martha Reeves, americká zpěvačka
- Stephen Holden, americký spisovatel a kritik
- Frank Farian, německý producent, komponista a zpěvák
- Lonnie Mack, americký rockový a bluesový kytarista
1942
- Roger Cecil, velšský malíř († 22. února 2015)
- Giacinto Facchetti, italský fotbalista a fotbalový funkcionář († 4. září 2006)
1944 – David Hemery, britský sprinter, olympijský vítěz
1945 – Miklós Duray, slovenský geolog a politik († 30. prosince 2022)
1946 – Josef Horešovský, československý hokejový obránce
1947
- Linda Gail Lewis, americká zpěvačka a pianistka
- Steve Forbes, americký podnikatel a politik
1948
- Hartmut Michel, německý chemik, Nobelova cena za chemii 1988
- Cesar Zuiderwijk, nizozemský bubeník
1949 – Axel Honneth, německý filozof
1950 – Richard Branson, britský podnikatel
1951 – Elio Di Rupo, předseda vlády Belgie
1952 – Fero Rajec, slovenský spisovatel
1954
- Tobias Picker, americký hudební skladatel
- Ricky Skaggs, americký bluegrassový zpěvák
1962 – Jack Irons, americký bubeník skupiny Red Hot Chili Peppers
1967 – Vin Diesel, americký herec
1970 – Gruff Rhys, velšský zpěvák a kytarista
1977 – Alexandr Morozevič, ruský šachový velmistr
1980 – Kristen Bellová, americká herečka
1982 – Priyanka Chopra, indická herečka a Miss World 2000
1983 – Mikk Pahapill, estonský atlet
1986 – Angel Deradoorian, americká hudebnice
1987 – Chloé Graftiaux, belgická sportovní lezkyně († 21. srpna 2010)
1993 – Lee Tae-min, jihokorejský zpěvák, tanečník a herec, Pablo Matera argentinský rugbista
1996 – Yung Lean, švédský rapper