1805

1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

• 4. června – Zanikla Ligurská republika.
• 14. října – Francouzská armáda porazila rakouskou v bitvě u Elchingenu.
• 15.–20. října – Francouzská armáda zvítězila nad rakouskou v bitvě u Ulmu.
• 21. říjen – V bitvě u Trafalgaru zvítězilo Britské královské námořnictvo pod vedením Horatia Nelsona nad španělsko-francouzským válečným loďstvem.
• 2. listopadu – Osmanský sultán Selim III. jmenoval egyptským místokrálem Muhammada Alího Pašu, zakladatele vládnoucí dynastie.
• 13. listopadu – Francouzská armáda obsadila Vídeň.
• 16. listopadu – Francouzská a ruská armáda se střetly v bitvě u Schöngrabernu
• 28. listopadu – Francouzská armáda se střetla s armádou ruskou a rakouskou v bitvě u Vyškova.
• 2. prosinec – V bitvě u Slavkova porazila francouzská armáda pod vedením Napoleona Bonaparta armádu ruskou a rakouskou.
• 3.–5. prosince – Rakouská armáda zvítězila nad bavorskou v bitvě u Štoků.
• 26. prosinec – Zástupci Rakouska a Francie podepsali v Bratislavě Prešpurský mír, kterým Rakousko ukončilo účast v napoleonských válkách, vzdalo se italských a německých území a zaplatilo Francii odškodnění. Tím byla ukončena Válka třetí koalice.
• Z Italské republiky bylo vytvořeno Italské království.
• Pražské domy byly označeny novými popisnými čísly, která jsou dodnes platná.^[1]

Probíhající události

• 1803–1815 – Napoleonské války
• 1804–1813 – Rusko-perská válka
• 1804–1813 – První srbské povstání

Vědy a umění

• 20. listopadu – Premiéra jediné Beethovenovy opery Fidelio ve Vídni
• Otevřeno páté divadlo v českých zemích v Opavě.
• Německý matematik a kartograf z Lipska Carl Brandan Mollweide navrhl tzv. Mollweidovo zobrazení pro znázornění povrchu Země.
• Kontradmirál britského námořnictva sir Francis Beaufort vytvořil Beaufortovu stupnici k odhadu rychlosti větru.
• Britský vědec Peter Roget vytvořil Tezaurus anglických slov a frází známý jako Rogetův tezaurus.
• Řezník Johan Georg Lahner zavedl výrobu párků ve Vídni, odkud se jejich obliba přenesla i do českých zemí.

Narození

Česko

• 14. března – Eduard Clam-Gallas, generál († 17. března 1891)
• 21. dubna – Karel Balling, chemik a rektor Pražské polytechniky († 17. března 1868)
• 23. dubna – Vojtěch Lanna, průmyslník a stavitel († 15. ledna 1866)
• 24. května – Jan Nepomuk Eiselt, lékař († 7. ledna 1868)
• 5. června – Jan Pravoslav Koubek, pedagog, básník a politik († 28. prosince 1854)
• 28. června – František Cyril Kampelík, lékař, národní buditel, spisovatel († 8. června 1872)
• 11. listopadu – František Labler, regenschori a hudební skladatel († 15. září 1851)
• 10. prosince – Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor († 13. června 1881)

Svět

• 15. ledna – Louise-Angélique Bertinová, francouzská hudební skladatelka a básnířka († 26. dubna 1877)
• 27. ledna
  • Maria Anna Bavorská, saská královna († 13. září 1877)
  • Žofie Frederika Bavorská, rakouská princezna († 28. května 1872)
• 7. února – Louis Auguste Blanqui, francouzský socialista a revolucionář († 1. ledna 1881)
• 10. února – Kuriakose Elias Chavara, indický katolický kněz († 3. ledna 1871)
• 13. února – Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, německý matematik († 5. května 1859)
• 3. března – Jonas Furrer, první prezident Švýcarské konfederace († 25. července 1861)
• 29. března – Eugène Schneider, francouzský průmyslník († 27. listopadu 1875)
• 30. března – Ferdinand Johann Wiedemann, německo-švédský lingvista († 29. prosince 1887)
• 2. dubna – Hans Christian Andersen, dánský spisovatel († 4. srpna 1875)
• 20. dubna – Franz Xaver Winterhalter, německý malíř († 8. července 1873)
• 22. dubna – Roger Gougenot des Mousseaux, francouzský spisovatel († 5. listopadu 1876)
• 29. dubna – Auguste Barbier, francouzský básník († 13. února 1882)
• 16. května – Alexander Burnes, britský cestovatel († 2. listopadu 1841)
• 20. května – Georg Gottfried Gervinus, německý historik († 18. března 1871)
• 5. července – Robert FitzRoy, britský mořeplavec, meteorolog a politik († 30. dubna 1865)
• 22. července – Rudolf von Feistmantel, rakouský lesník a entomolog († 7. února 1871)
• 26. července – Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor, francouzský vynálezce v oboru fotografie († 7. dubna 1870)
• 13. června – Benild, salesiánský řeholník, katolický světec († 13. srpna 1862)
• 21. června – Charles Thomas Jackson, objevitel éterové anesteze († 1880)
• 22. června – Giuseppe Mazzini, italský filozof († 10. března 1872)
• 9. července – József Szén, maďarský šachový mistr († 13. ledna 1857)
• 29. července – Alexis de Tocqueville, francouzský myslitel († 16. dubna 1859)
• 4. srpna – William Rowan Hamilton, irský matematik, fyzik a astronom († 2. září 1865)
• 23. srpna – Anton von Schmerling, rakouský politik a právník († 23. května 1893)
• 30. srpna – Michael Sars, norský mořský biolog, profesor zoologie a teolog († 22. října 1869)
• 15. září – Charles Didier, švýcarský básník a spisovatel († 7. března 1864)
• 27. září – George Müller, zakladatel sítě sirotčinců v Anglii († 10. března 1898)
• 23. října – Adalbert Stifter, rakouský spisovatel († 28. ledna 1868)
• 14. listopadu – Fanny Mendelssohnová, německá klavíristka a hudební skladatelka († 14. května 1847)
• 19. listopadu – Ferdinand de Lesseps, francouzský diplomat († 7. prosince 1894)
• 20. listopadu – Cvi Hirš Chajes, haličský talmudista († 12. října 1855)
• 30. listopadu – Christian Ruben, rakouský malíř († 8. července 1875)
• 15. prosince – František Xaver Sandmann, malíř a grafik († 1. ledna 1856)
• 23. prosince – Joseph Smith ml., zakladatel mormonské církve († 27. června 1844)
• 25. prosince – Marija Nikolajevna Volkonská, manželka děkabristy S. G. Volkonského († 10. srpna 1863)
• 31. prosince – Marie d'Agoult, francouzská spisovatelka († 5. března 1876)
• ? – Stanisław Hernisz, polský bojovník za svobodu a spisovatel († 20. dubna 1866)
• ? – Luigi Sacchi, italský fotograf († 1861)
• ? – Lucien Vidie, francouzský vynálezce († 1866)

Úmrtí

Česko

• 23. ledna – Václav Pichl, skladatel (* 25. září 1741)
• 8. února – Kristián Filip Clam-Gallas, šlechtic a mecenáš (* 29. dubna 1748)
• 17. května – Vilém Mundy, podnikatel (* 1751)
• 9. června – František Josef Kinský, šlechtic a rakouský vojenský velitel (* 6. prosince 1739)
• 26. července – Jan Antonín Sedláček, chrámový skladatel (* 11. května 1728)
• 1. prosince – František Ondřej Poupě, pivovarský podnikatel (* 26. listopadu 1753)
• 30. listopadu – Josef Anton Laske, houslař (* 18. března 1738)
• 25. prosince – Ignác Schröffel z Mannsberku ekonom a císařský úředník (* 1731)

Svět

• 25. února – Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, pruská královna (* 16. října 1751)
• 18. března – Johann Jacob Ebert, německý matematik a novinář (* 20. října 1737)
• 9. března – Pieter Boddaert mladší, nizozemský básník a spisovatel (* říjen 1766)
• 24. března – Alois I. z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 14. května 1759)
• 7. května – William Petty, britský státník (* 2. května 1737)
• 9. května – Friedrich Schiller, německý spisovatel (* 10. listopadu 1759)
• 25. května – William Paley, anglický filozof (* 14. července 1743)
• 28. května – Luigi Boccherini, italský skladatel a violoncellista (* 19. února 1743)
• 10. července – Thomas Wedgwood, anglický průkopník fotografie (* 14. května 1771)
• 25. srpna – William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, britský princ (* 25. listopadu 1743)
• 31. srpna – Joseph Dall' Abaco, italský skladatel (* 27. března 1710)
• 3. září – Johann Martin Abele, německý publicista a historik (* 31. března 1753)
• 5. října – Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis, britský generál a správce kolonií (* 31. prosince 1738)
• 16. října – Mihrişah Sultan, manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. (* 1745)
• 21. října – Horatio Nelson, britský admirál (* 29. září 1758)
• 30. listopadu – Christian Hermann Benda, německý herec a operní pěvec (* 7. srpna 1759)
• 6. prosince – Nicolas-Jacques Conté, francouzský vynálezce (* 4. srpna 1755)
• 7. prosince – Frederik Dánský, dánský princ (* 11. října 1753)
• 23. prosince – Francis Masson, skotský botanik (* 1741)
• 24. prosince – Albertine-Elisabeth Pater, holandská špionka a krátce milenka Ludvíka XV. (* 30. října 1742)
• ? – Andrew Planche, anglický klenotník a hrnčíř (* 11. března 1727)
• ? – Şebsefa Kadınefendi, osmá manželka osmanského sultána Abdulhamida I. (* 1766)

Hlavy států

• Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814)
• Osmanská říše – Selim III. (1789–1807)
• Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
• Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
• Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
• Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
• Španělsko – Karel IV. (1788–1808)
• Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809)
• USA – Thomas Jefferson (1801–1809)
• Papež – Pius VII. (1800–1823)
• Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1805 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1805:

• Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) — ročník 17 rok 1805