1848
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1844 • 1845 • 1846 • 1847 • 1848 • 1849 • 1850 • 1851 • 1852 ► ►►
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
- 3. ledna – Při potyčkách s vojskem maršála Radeckého zahynulo v Miláně 5 osob a 59 jich bylo raněno.
- 20. ledna – Dánský král Frederik VII. oznámil zavedení konstituční monarchie.
- 24. ledna – Nálezem zlata při stavbě pily Johna Suttera bylo objeveno zlato a začala kalifornská zlatá horečka.
- únor – Členové klubu Repeal vylepili v Praze letáky vyzývající k odboji proti absolutistickému režimu.
- 2. února – Byla ukončena mexicko-americká válka.
- 21. února – V Paříži vypukla Únorová revoluce.
- 24. února – Karel Marx a Friedrich Engels zveřejnili Komunistický manifest.
- 24. února – Byla vyhlášena Druhá Francouzská republika
- 11. března – V Praze ve Svatováclavských lázních byl založen Národní výbor.
- 13. března – Ve Vídni při střetu vojska s demonstranty zahynulo 5 lidí a vypukla revoluce. Kancléř Metternich abdikoval a odešel do exilu.
- 15. března – V Pešti vypukla Maďarská revoluce.
- 18. března
- Ve Vídni přijal císař Ferdinand I. Dobrotivý petici s požadavky českého lidu. Většině požadavků vyhověl a výsledkem bylo mimo jiné i odebrání politické i jiné moci vrchnosti. Zavedením těchto občanských práv a svobod postupně vymizela ze slovníků lidí slova vrchnost, poddaní, panské, feudál, desátek, robota, apod. a byla nahrazena slovy novými, do těch dob neznámými: národní garda, volby, volební právo, poslanec, svoboda tisku, městský úřad, ale také berní úřad, finanční stráž a veřejný soud.
- V Berlíně při srážkách demonstrantů s vojskem padlo na barikádách asi 254 lidí.
- 18.–22. března – V Miláně vypuklo povstání, při kterém zahynulo 181 vojáků maršála Radeckého a přes 400 rebelů. Povstáním byla zahájena První italská válka za nezávislost.
- 19. března – Při pouličních nepokojích ve Stockholmu bylo zabito 18 demonstrantů.
- 22. března – V Benátkách byla vyhlášena mezinárodně neuznaná Republika svatého Marka. Zanikla 22. srpna 1849 po obléhání vojskem maršála Radeckého.
- 23. března – Založeno Otago na Novém Zélandu.
- 24. března – Začala Prusko-dánská válka.
- 11. dubna – František Palacký napsal list přípravnému výboru frankfurtského sněmu, v němž odmítl zapojení českých zemí do sjednoceného Německa.
- 25. dubna – Císař Ferdinand I. ve Vídni schválil Dubnovou ústavu.
- 30. dubna – V Praze byl založen spolek Slovanská lípa.
- květen – Zemské volby na Moravě
- 6. května – V Bitvě u Santa Lucie mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím padlo 170 vojáků a zvítězilo rakouské vojsko maršála Radeckého.
- 18. května – Ve Frankfurtu nad Mohanem se poprvé sešel Frankfurtský parlament.
- 29. května – Wisconsin se stal 30. státem USA.
- červen – Zemské volby v Čechách
- 2.–12. června – Slovanský sjezd v Praze
- 12.–17. června – Při Pražském červnovém povstání zahynulo několik desítek lidí. Bylo potlačeno vojskem pod vedením Alfreda Windischgrätze.
- 17. června – Při krveprolití v Běchovicích zahynulo několik osob a desítky jich bylo raněno.
- 4. červenec – Ve Washingtonu byl položen základní kámen Washingtonova monumentu.
- 5. července – 67 pražských měšťanů poděkovalo Alfredu Windischgrätzi za potlačení červnového povstání a požádalo jej o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti.
- 6. července – Sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rynoltic obdržel živnostenské povolení k výrobě mýdla a založil pak svůj podnik, vyrábějící „mýdlo s jelenem“ – z podniku dnešní Setuza.
- 25. července – V Bitvě u Custozy mezi Sardinským královstvím a Rakouským císařstvím zvítězila rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého.
- 27. července – Při explozi lokomotivy Jason na železniční trati mezi Napajedly a Hulínem zahynuli tři lidé a dva byli zraněni.
- 7. září – Císař Ferdinand I. Dobrotivý podepsal zákon o zrušení poddanství.
- 11. září – V Petrohradě se konala svatba velkoknížete Konstantina Nikolajeviče Romanova a princezny Alexandry Sasko-Altenburské
- 12. září – Nová ústava změnila švýcarskou konfederaci na federaci.
- 16. září – Ve Vídni se pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodži sešlo asi 200 osob a bylo zahájeno Slovenské povstání.
- 22. října – V Arcibiskupském zámku v Kroměříži byl zahájen Kroměřížský sněm.
- 2. prosince – V Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval rakouský císař Ferdinand I. ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.
Probíhající události
- 1817–1864 – Kavkazská válka
- 1845–1849 – Velký irský hladomor
- 1846–1848 – Mexicko-americká válka
- 1848–1849 – Revoluce v roce 1848, Revoluce v Rakouském císařství, Maďarská revoluce, Slovenské povstání
- 1848–1849 – První italská válka za nezávislost
- 1848–1852 – Prusko-dánská válka
Vědy a umění
- Astronomové William Cranch Bond a William Lassell objevili nezávisle na sobě Saturnův měsíc Hyperion.
- První vědecká expedice navštívila ruiny mayského města Tikal.
- Britský důstojník Edmund Flint našel na Gibraltaru lebku, která byla později označena za první nález pozůstatků neandertálce.
- Američan W. Young si patentoval první zmrzlinářský stroj
- Johann Strauss starší složil Radeckého pochod na počest maršála Radeckého.
Knihy
- Anne Brontëová – Dvojí život Heleny Grahamové
- John Cleland – Fanny Hill
- Alexandre Dumas mladší – Dáma s kaméliemi
- Alexandre Dumas starší – Josef Balsamo
- Alexandre Dumas starší – Paměti lékařovy
- Elizabeth Gaskellová – Mary Bartonová
- William Makepeace Thackeray – Jarmark marnosti
- Karl Marx a Friedrich Engels – Komunistický manifest
Narození
Česko
- 2. ledna – Čeněk Kalandra, spisovatel, dramatik a překladatel († 29. února 1928)
- 5. ledna – Adolf Krössing, operní pěvec († 28. ledna 1933)
- 11. ledna – Vilém Teklý, pedagog, agrární odborník a politik († 22. července 1925)
- 19. června – František Janiš, teolog († 4. září 1910)
- 21. ledna – Vincenc Dvořák, fyzik působící v Chorvatsku († 6. května 1922)
- 6. února – Antonín Vávra, rektor ČVUT († 1. listopadu 1928)
- 9. února – Jan Sedláček, architekt a spisovatel († 31. srpna 1916)
- 13. února – Karel Klostermann, spisovatel († 16. července 1923)
- 1. března – Jan Váňa, filolog († 17. května 1915)
- 7. března – Josef Sylvestr Vaněček, matematik († 13. srpna 1922)
- 9. března
- Antonín Pulda, herec a režisér († 3. října 1894)
- Josef Jakub Toužimský, novinář a spisovatel († 22. července 1903)
- 6. dubna – Jan Vincenc Diviš, cukrovarník, starosta, spisovatel († 13. říjen 1923)
- 16. dubna – Karel Zahradník, matematik († 23. dubna 1916)
- 18. dubna – Bohuslav Hřímalý, houslista a dirigent († 11. října 1894)
- 25. května – Jan Urban Jarník, profesor románských jazyků († 12. ledna 1923)
- 20. června – Josef Václav Myslbek, sochař († 2. června 1922)
- 3. července – Wilhelm Plenkner, vodohospodářský inženýr († 17. ledna 1917)
- 12. července – Leopold Adler, fotograf († 8. května 1924)
- 1. srpna – František Kmoch, dirigent a skladatel († 30. dubna 1912)
- 2. srpna – Josef Šmaha, herec a režisér († 11. května 1915)
- 16. srpna – Josef Brdlík, podnikatel a politik († 22. listopadu 1932)
- 24. srpna – Jan Podlipný, pražský advokát a starosta († 19. března 1914)
- 31. srpna – Emil Weyr, matematik († 25. ledna 1894)
- 1. září – Bartoloměj Navrátil, matematik a fyzik († 12. dubna 1927)
- 7. září – Alexandr Brandejs, statkář, podnikatel a mecenáš († 19. května 1901)
- 26. září – Václav Robert z Kounic, politik († 14. října 1913)
- 23. října
- Anton Brenek, rakouský sochař českého původu († 18. listopadu 1908)
- Gustav Adámek, rakousko-český politik a poslanec Českého zemského sněmu († 21. září 1905)
- 27. října – Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik († 20. července 1917)
- 8. listopadu – Bohumil Adámek, básník a dramatik († 28. října 1915)
- 20. listopadu – Otakar Feistmantel, geolog a paleontolog († 10. února 1891)
- 21. listopadu – Věnceslav Hrubý, právník, filolog, historik a politik († 9. ledna 1933)
- 7. prosince – Johann Palisa, česko-rakouský astronom († 2. května 1925)
- 9. prosince – František Brábek, překladatel z maďarštiny († 23. května 1926)
- 20. prosince – Hans Watzek, rakouský fotograf narozený v Čechách († 12. května 1903)
- 24. prosince – Ladislav Jan Pospíšil, knihkupec a náměstek purkmistra Hradce Králové († 6. března 1893)
Svět
- 6. ledna – Christo Botev, bulharský básník a revolucionář († 1. června 1876)
- 13. ledna – Franz von Soxhlet, německý zemědělský chemik († 5. května 1926)
- 21. ledna – Henri Duparc, francouzský skladatel († 12. února 1933)
- 24. ledna – Vasilij Ivanovič Surikov, ruský malíř († 19. března 1916)
- 25. ledna – Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král († 2. října 1921)
- 27. ledna – Heihačiró Tógó, japonský admirál († 30. května 1934)
- 5. února – Louis Schmeisser, německý konstruktér zbraní († 23. března 1917)
- 14. února – Jean Aicard, francouzský spisovatel, básník a dramatik († 13. května 1921)
- 16. února
- Hugo de Vries, nizozemský botanik, evoluční biolog († 21. května 1935)
- Octave Mirbeau, francouzský spisovatel († 16. února 1917)
- 25. února – Vilém II. Württemberský, poslední württemberský král († 2. října 1921)
- 18. března – Luisa Sasko-Koburská, britská princezna († 3. prosince 1939)
- 19. března – Wyatt Earp, americký šerif († 13. ledna 1929)
- 31. března – Diederik Korteweg, nizozemský matematik († 10. května 1941)
- 7. dubna – Jean Geiser, švýcarský fotograf († 7. září 1923)
- 9. dubna
- Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, nizozemský religionista († 20. dubna 1920)
- Ezechiel Moreno Díaz, biskup a světec († 19. srpna 1906)
- 20. dubna – Kurd Lasswitz, německý matematika spisovatel († 17. října 1910)
- 21. dubna – Carl Stumpf, německý filozof, psycholog a muzikolog († 25. prosince 1936)
- 27. dubna – Ota I. Bavorský, bavorský král († 11. října 1916)
- 28. dubna – Ludvig Schytte, dánský pianista, skladatel, pedagog a lékárník († 10. listopadu 1909)
- 11. května – Wilhelm Windelband, německý filosof († 22. října 1915)
- 15. května
- 15. května – Adolf Kaufmann, rakouský malíř († 25. listopadu 1916)
- 15. května – Viktor Michajlovič Vasněcov, ruský malíř († 23. července 1926)
- 18. května – Hermann Diels, německý klasický filolog, historik dějin filozofie († 4. června 1922)
- 22. května – Fritz von Uhde, německý malíř († 25. února 1911)
- 23. května – Otto Lilienthal, německý průkopník letectví a konstruktér († 10. srpna 1896)
- 24. května – Johanna Buska, německá herečka († 16. května 1922)
- 25. května – Helmuth von Moltke mladší, německý generál († 18. června 1916)
- 29. května – Anton Emanuel Schönbach, rakouský germanista a literární vědec († 25. srpna 1911)
- 7. června – Paul Gauguin, francouzský malíř († 8. května 1903)
- 15. června – Adolf Láng, uherský architekt († 2. května 1913)
- 16. června – bl. František Maria od Kříže, německý katol. kněz a zakladatel salvatoriánů († 8. září 1918)
- 2. července – Pierre-Georges Jeanniot, francouzský malíř († 9. ledna 1934)
- 9. července – Robert I. Parmský, vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle († 16. listopadu 1907)
- 13. července – Wojciech Dzieduszycki, předlitavský politik († 23. března 1909)
- 15. července – Vilfredo Pareto, italský ekonom († 19. srpna 1923)
- 18. července – William Gilbert Grace, anglický lékař a hráč kriketu († 23. října 1915)
- 22. července – Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický velkovévoda († 11. června 1914)
- 25. července – Arthur Balfour, britský premiér († 19. března 1930)
- 27. července
- Loránd Eötvös, maďarský fyzik († 8. dubna 1919)
- Boris Stürmer, ruský ministerský předseda († 9. září 1917)
- 1. srpna – Rudolf Dührkoop, německý fotograf († 3. dubna 1918)
- 19. srpna – Gustave Caillebotte, francouzský malíř († 21. února 1894)
- 22. srpna – Pavle Jurišić Šturm, srbský generál († 14. ledna 1922)
- 26. srpna – Behice Sultan, osmanská princezna (sultánka), dcera sultána Abdülmecida I. († 30. listopadu 1876)
- 28. srpna – Ivan Nikolajevič Gorožankin, ruský botanik († 20. listopadu 1904)
- 3. října
- Adolf von Jorkasch-Koch, předlitavský státní úředník a politik († 23. dubna 1909)
- Franciszek Michejda, polský národní buditel († 12. února 1921)
- 5. října
- Vinzenz Baillet von Latour, předlitavský státní úředník a politik († 4. prosince 1913)
- Liborius von Frank, rakousko-uherský generál († 26. února 1935)
- Guido von List, rakouský básník, novinář a okultista († 17. května 1919)
- 16. října – Francis Darwin, britský botanik († 19. září 1925)
- 23. října – Amálie Sasko-Coburská, koburská princezna a bavorská vévodkyně († 6. května 1894)
- 8. listopadu – Gottlob Frege, německý matematik († 26. července 1925)
- 11. listopadu – Zinovij Petrovič Rožestvenskij, viceadmirál ruského carského námořnictva († 14. ledna 1909)
- 24. listopadu – Lilli Lehmann, německá operní zpěvačka († 17. května 1929)
- 25. listopadu – María Catalina Irigoyen Echegaray, španělská řeholnice, blahoslavená († 10. října 1918)
- 26. listopadu – Pierre-Ernest Prins, francouzský malíř († 21. ledna 1913)
- 9. prosince – Hugo Glanz von Eicha, předlitavský šlechtic a politik († 9. června 1915)
- 19. prosince – Jules Richard, francouzský průmyslník a fotograf († 18. června 1930)
- 22. prosince – Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, německý klasický filolog († 25. září 1931)
- 31. prosince – Amos Burn, anglický šachový mistr († 25. listopadu 1925)
- neznámé datum
- Neşerek Kadınefendi, konkubína osmanského sultána Abdulazize († 11. června 1876)
- Katarina Konstantinović, srbská šlechtična a milenka knížete Michala III. († 1910)
Úmrtí
Česko
- 27. dubna – Josef Jüttner, kartograf (* 12. září 1775)
- 12. června – Marie Eleonora Windischgrätzová, šlechtična, manželka Alfreda Windischgrätze (* 21. září 1796)
- 18. září – Felix Lichnovský z Voštic, slezský šlechtic a politik (* 5. dubna 1814)
- 15. prosince – Dominik František Kynský, učitel, kněz, básník a překladatel (* 4. října 1777)
- 18. prosince – Bernard Bolzano, matematik, kněz a filozof (* 5. října 1781)
Svět
- 5. ledna – Ferdinando Orlandi, italský hudební skladatel a pedagog (* 7. října 1774)
- 9. ledna – Caroline Herschel, britská astronomka německého původu (* 16. března 1750)
- 14. ledna – Robert Adamson, skotský chemik a fotograf (* 26. dubna 1821)
- 20. ledna – Kristián VIII., dánský a norský král (* 18. září 1786)
- 22. ledna – Javier de Burgos, španělský právník, politik, novinář a překladatel (* 22. října 1778)
- 29. ledna – Joseph Görres, německý literární kritik a publicista (* 25. ledna 1776)
- 11. února – Thomas Cole, anglicko-americký malíř (* 1. února 1801)
- 23. února
- John Quincy Adams, šestý prezident Spojených států amerických (* 11. června 1767)
- Josefína z Fürstenbergu-Weitry, rakouská šlechtična a kněžna z Lichtenštejna (* 21. června 1776)
- 14. března – Adriano Balbi, italský geograf a statistik (* 25. dubna 1782)
- 26. března – Steen Steensen Blicher, dánský kněz, básník a spisovatel (* 11. října 1782)
- 29. března – John Jacob Astor, americký obchodník a miliardář (* 17. července 1763)
- 8. dubna – Gaetano Donizetti, italský hudební skladatel (* 29. listopadu 1797)
- 14. dubna – Chačatur Abovjan, arménský spisovatel a národní buditel (* 15. října 1809)
- 3. května – Hans Ernst Karl von Zieten, pruský polní maršál (* 5. března 1770)
- 25. května – Annette von Droste-Hülshoffová, německá spisovatelka (* 10. ledna 1797)
- 4. června – Esma Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Abdulhamida I. (* 17. července 1778)
- 7. června – Vissarion Grigorjevič Bělinskij, ruský literární kritik, estetik, radikální demokrat (* 13. června 1811)
- 16. června – Ludvík II. Hesenský, hesenský velkovévoda (* 26. prosince 1777)
- 27. června – Denys Affre, francouzský arcibiskup (* 27. září 1793)
- 4. července – François René de Chateaubriand, francouzský spisovatel a diplomat (* 4. září 1768)
- 5. srpna – Nicola Vaccai, italský skladatel a pedagog (* 15. března 1790)
- 7. srpna – Jöns Jacob Berzelius, švédský chemik (* 20. srpna 1779)
- 12. srpna – George Stephenson, anglický vynálezce, otec parostrojní železnice (* 9. června 1781)
- 22. září – James Dunlop, australský astronom (* 31. října 1793)
- 24. září – Branwell Brontë, anglický malíř a básník (* 26. června 1817)
- 6. října – Theodor Baillet de Latour, rakouský důstojník a politik (* 15. června 1780)
- 12. listopadu – Johann Gottfried Sommer, německý topograf a spisovatel (* 1782)
- 14. listopadu – Ludwig Schwanthaler, bavorský sochař (* 26. srpna 1802)
- 24. listopadu – William Lamb, britský státník (* 15. března 1779)
- 28. listopadu – Amálie Württemberská, sasko-altenburská vévodkyně (* 28. června 1799)
- 16. prosince – Bruno Abegg, pruský politik (* 17. ledna 1803)
- 19. prosince – Emily Brontëová, britská spisovatelka (* 30. července 1818)
- 28. prosince – Augustus d'Este, vnuk britského krále Jiřího III. (* 3. ledna 1794)
- ? – Ludwig Leichhardt, pruský cestovatel a přírodovědec (* 23. října 1813)
Hlavy států
- Francie – Ludvík Filip (1830–1848) do 24. února / Ludvík Napoleon (1848–1852) od 20. prosince
- Království obojí Sicílie – Ferdinand II. (1830–1859)
- Osmanská říše – Abdülmecid I. (1839–1861)
- Prusko – Fridrich Vilém IV. (1840–1861)
- Rakouské císařství – Ferdinand I. (1835–1848) do 2. prosince / František Josef I. (1848–1916) od 2. prosince
- Rusko – Mikuláš I. (1825–1855)
- Spojené království – Viktorie (1837–1901)
- Španělsko – Isabela II. (1833–1868)
- Švédsko – Oskar I. (1844–1859)
- USA – James K. Polk (1845–1849)
- Papež – Pius IX. (1846–1878)
- Japonsko – Kómei (1846–1867)
- Lombardsko-benátské království – Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, poté Josef Radecký
Externí odkazy
- Galerie 1848 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1848 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1848:
- Národní noviny – ročník 1 rok 1848
- Pražské noviny — rok 1848
- Květy — ročník 15 rok 1848
- Časopis českého Museum — ročník 22 rok 1848 (část)
- Časopis českého Museum — ročník 22 rok 1848 (část)
- Bohemia (deník pražských Němců) — ročník 21 rok 1848
Média použitá na této stránce
Josef Vaclav Myslbek Vilimek.jpg
Portrait of Josef Václav Myslbek (under the picture, he is incorrectly referred to as "Jan Václav Myslbek"), Czech sculptor.
Portrait of Josef Václav Myslbek (under the picture, he is incorrectly referred to as "Jan Václav Myslbek"), Czech sculptor.
Jan Vilímek - Bernardo Bolzano HL.jpg
Portréty osobností od Jana Vilímka
Portréty osobností od Jana Vilímka
Emperor Francis Joseph.jpg
Emperor Franz Josef of Austria, in uniform, circa 1892, published 1903. Credit: Library of Congress of the USA.
Emperor Franz Josef of Austria, in uniform, circa 1892, published 1903. Credit: Library of Congress of the USA.
GeorgeStephenson.PNG
George Stephenson
PD tekening van UT Library, ingekleurd naar bestaand schilderij
George Stephenson
PD tekening van UT Library, ingekleurd naar bestaand schilderij
Vaclav Robert Kounic.png
Portrait of Count Václav Robert Kounic (Wenzel Robert von Kaunitz) (1848 - 1913), Czech politician (deputy in Austrian "Reichsrat").
Portrait of Count Václav Robert Kounic (Wenzel Robert von Kaunitz) (1848 - 1913), Czech politician (deputy in Austrian "Reichsrat").