1861
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1857 • 1858 • 1859 • 1860 • 1861 • 1862 • 1863 • 1864 • 1865 ► ►►
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události
- 29. ledna – Kansas se stal 34. státem USA.
- 19. února – V Rusku vyhlášena Rolnická reforma, kterou bylo zrušeno nevolnictví.
- 26. února – Státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé území Habsburské monarchie tzv. Únorovou ústavu.
- březen – Zemské volby v Čechách
- 17. března – Vznik Itálie – sjednocení městských států.
- 8. dubna – Vydán protestantský patent, kterým se protestantům v Habsburské monarchii dostalo po stránce právní plné náboženské rovnoprávnosti.
- 12. dubna – Začátek Americké občanské války
- 29. dubna – V Rakousku vznikla Říšská rada a Poslanecká sněmovna Říšské rady.
- 27. května – Město Trutnov postiženo požárem
- 6.–7. června – V Turčianském svätém Martině bylo vyhlášeno Memorandum národa slovenského.
- 1. července – V Římě vyšlo první číslo deníku L'Osservatore Romano.
- 21. července – V První bitvě u Bull Runu Americké občanské války ve Virginii zahynulo několik tisíc vojáků.
- 19. srpna – Anglický fyzik John Tyndall uskutečnil první výstup na pátou nejvyšší alpskou horu Weisshorn ve Švýcarsku.
- 13 – 20. září – V První bitvě u Lexingtonu Americké občanské války zahynulo 64 vojáků.
- 20. října – V USA byla ukončena kurýrní služba Pony Express, která přepravovala poštovní zásilky mezi východní a západním pobřeží.
- První burza v Praze.
- Koncem roku zemřeli při epidemii cholery portugalský král Petr V. (11. listopadu) a jeho dva mladší bratři, infant Jan (27. prosince) a infant Ferdinand (6. listopadu)
- V kanadské Britské Kolumbii začala Sobí zlatá horečka.
- Vídeňským starostou se stal vyškovský rodák Ondřej Zelinka.
Probíhající události
- 1817–1864 – Kavkazská válka
- 1850–1864 – Povstání tchaj-pchingů
- 1860–1861 – Burkeho a Willsova výprava
- 1861–1865 – Americká občanská válka
- 1861–1867 – Francouzská intervence v Mexiku
Vědy a umění
- 1. ledna – Díky úsilí Ladislava Riegera vyšlo první číslo českých novin Národní listy.
- 17. května – Britský fyzik James Clerk Maxwell vyrobil v Londýně první barevnou fotografii.
- září – V Německu byl objeven slavný „prapták“ Archaeopteryx, dodnes považovaný za nejprimitivnějšího známého ptáka.
- Byly objeveny chemické prvky thallium a rubidium.
- První použitelný telefon sestrojil Němec Philipp Reis (1834–1863). Jeho telefon poměrně dobře reprodukoval jednotlivé hlásky, ale přenos řeči ještě nebyl kvalitní.
- Charles Dickens napsal knihu Nadějné vyhlídky.
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození v roce 1861
Česko
- 4. ledna – Josef Kořínek mladší, klasický filolog († 22. srpna 1924)
- 8. ledna – Konstantin Bušek, kreslíř, řezbář a publicista († 8. listopadu 1938)
- 9. ledna
- 12. ledna
- Emanuel Kovář, lingvista a etnograf († 14. července 1898)
- Hanuš Kuffner, novinář, spisovatel a vojenský historik († 21. května 1929)
- 15. ledna – František Serafínský Procházka, redaktor, básník a spisovatel († 28. ledna 1939)
- 21. ledna – Zikmund Václav Halka-Ledóchowski, kanovník olomoucké kapituly († 11. ledna 1944)
- 22. ledna – Jan Bukáček, senátní president u Nejvyššího soudu († 19. dubna 1940)
- 23. ledna
- Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, předseda Československého olympijského výboru († 8. ledna 1943)
- František Černý, kontrabasista a skladatel († 3. září 1940)
- 26. ledna – Pavla Moudrá, spisovatelka a překladatelka († 10. září 1940)
- 4. února – Kateřina Thomová, zakladatelka žambereckého muzea († 5. května 1952)
- 20. února – Jaroslav Palliardi, moravský archeolog († 12. března 1922)
- 24. února – Karel Černohorský, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Morašic († ?)
- 4. března – František Ondrúšek, malíř († 3. dubna 1932)
- 12. března – Josef Jan Frič, zakladatel hvězdárny na Ondřejově († 10. září 1945)
- 15. března – Augustin Němejc, malíř († 16. srpna 1938)
- 23. března – Vácslav Havel, podnikatel a mecenáš († 6. září 1921)
- 27. března – František Faktor, chemik († 23. října 1911)
- 3. dubna – Jan Červenka, prozaik, dramatik, básník a překladatel († 24. ledna 1908)
- 4. dubna – Wenzel Franz Jäger, německočeský malíř, krajinář († 8. prosince 1928)
- 7. dubna – Antonín Pikhart, překladatel ze španělštiny a katalánštiny († 13. prosince 1909)
- 24. dubna – Viktor Oliva, malíř a ilustrátor († 5. dubna 1928)
- 5. května – Vít Grus, pardubický měšťan († 25. října 1945)
- 8. května – Bohuslav Franta, československý politik († 24. dubna 1929)
- 15. května
- Jan Vávra, divadelní herec († 19. listopadu 1932)
- Josef Švehla, pedagog, archeolog a spisovatel († 10. května 1934)
- 20. května – Martin Zaus, varhanář († 19. ledna 1905)
- 23. května – Otakar Bystřina, spisovatel († 18. července 1931)
- 30. května
- Alois Škampa, básník a spisovatel († 14. května 1907)
- Antonín Bílý, prezident Nejvyššího soudu († 30. dubna 1940)
- 31. května – Rudolf Inemann, herec a režisér († 12. listopadu 1907)
- 1. června – Jan Evangelista Mitvalský, lékař-oftalmolog († 7. prosince 1899)
- 15. června – Ernestine Schumann-Heink, operní pěvkyně (kontraaltistka) původem z Libně († 17. listopadu 1936)
- 30. června – Hynek Tomáš, varhaník, sbormistr a hudební skladatel († 17. května 1956)
- 2. července – Kamil Henner, rektor Univerzity Karlovy († 9. května 1928)
- 6. července – Josef Kožíšek, básník a esperantista († 6. července 1933)
- 18. července – František Zapletal, biskup salonský a pomocný biskup pražský († 20. srpna 1935)
- 1. srpna – Pavel Albieri, česko-americký spisovatel († 21. října 1901)
- 15. srpna – Josef Vyvlečka, kněz, papežský prelát, umělecký historik († 8. ledna 1942)
- 16. srpna – Alois Adlof, kazatel Jednoty českobratrské († 25. března 1927)
- 21. srpna – Michal Navrátil, právník, autor životopisných a místopisných publikací († 3. října 1931)
- 26. srpna – Vincenc Drbohlav, kněz, vlastenec a spisovatel († 4. ledna 1937)
- 9. září – Václav Řezníček, spisovatel a novinář († 26. ledna 1924)
- 20. září – František Mizera, semilský pedagog a historik († 15. července 1924)
- 21. září – Josef Scheiner, právník tělovýchovný a veřejný činitel († 11. ledna 1932)
- 23. září – František Norbert Drápalík, opat kanonie premonstrátů v Nové Říši († 25. ledna 1920)
- 3. října – František Drtina, filozof, univerzitní profesor, politik († 14. ledna 1925)
- 7. října – Růžena Čechová, spisovatelka († 5. července 1921)
- 14. října – Alois Mrštík, spisovatel a dramatik († 24. února 1925)
- 17. října – Teodor Wallo, československý politik († 18. října 1932)
- 20. října – Bronislava Herbenová, spisovatelka († 7. března 1942)
- 26. října – Joža Uprka, malíř a grafik († 12. ledna 1940)
- 28. října – Rudolf Kříženecký, architekt († 12. března 1939)
- 29. října – Josef Bartoš, hudební skladatel († 14. ledna 1924)
- 16. listopadu
- Josef Friml, autor mechanismu Třebechovického betlému († 28. září 1946)
- Václav Suk, houslista, dirigent a hudební skladatel († 12. ledna 1933)
- 23. listopadu – Vladimír Hanačík, československý ekonom a politik († 11. ledna 1954)
- 27. listopadu – Ján Kovalik, československý básník a politik († 8. března 1950)
- 1. prosince
- Maxmilian Pilát, československý politik († 16. prosince 1928)
- Maria Stona, německy píšící spisovatelka († 30. března 1944)
- 3. prosince – Franz Schreiter, rakouský a český pedagog a politik († 31. prosince 1935)
- 8. prosince
- Antonín Turek, architekt († 30. září 1916)
- Johann Ulrich, sedmý moravskoostravský starosta († 7. září 1920)
- 30. prosince – Václav Chlumecký, československý novinář a politik († 30. září 1944)
- ? – Karel Andrlík st., chemik († 1931)
- ? – Jan Grmela, obecní tajemník Mariánských Hor († 1932)
Svět
- 1. ledna – Marcellin Boule, francouzský paleoantropolog a paleontolog († 4. července 1942)
- 3. ledna
- Ernest Renshaw, anglický tenista († 2. září 1899)
- William Renshaw, anglický tenista († 12. srpna 1904)
- 14. ledna – Mehmed VI., poslední sultán Osmanské říše († 16. května 1926)
- 17. ledna – Willibald Gebhardt, přírodovědec, zakladatel olympijského hnutí v Německu († 30. dubna 1921)
- 20. ledna – Alban Schachleiter, německý duchovní, opat Emauzského kláštera († 20. června 1937)
- 26. ledna – Louis Anquetin, francouzský malíř († 19. srpna 1932)
- 27. ledna – Constantin Prezan, rumunský generál († 27. srpna 1943)
- 1. února – Emilio Pizzi, italský skladatel († 27. listopadu 1940)
- 2. února – Solomon R. Guggenheim, americký průmyslník a mecenáš († 3. listopadu 1949)
- 5. února
- Bjarnat Krawc, lužickosrbský hudební skladatel († 25. listopadu 1948)
- August von Parseval, německý stavitel vzducholodí († 22. února 1942)
- 6. února – Alexandr Krasilnikov, vedoucí zahraničních oddělení carské Ochranky († ? 1931)
- 8. února – Harry Ward Leonard, americký elektrotechnik a vynálezce († 18. února 1915)
- 10. února – Matija Murko, slovinský literární historik († 11. února 1952)
- 12. února
- Lou Andreas-Salomé, německá spisovatelka a psycholožka († 5. února 1937)
- Frank Rinehart, americký malíř a fotograf († 17. prosince 1928)
- 15. února
- Charles Edouard Guillaume, francouzsko-švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 13. června 1938)
- Halford Mackinder, britský geograf († 6. března 1947)
- Alfred North Whitehead, americký fyzik a matematik († 30. prosince 1947)
- 25. února
- Me'ir Dizengoff, starosta Tel Avivu († 23. září 1936)
- Rudolf Steiner, rakouský filosof († 30. března 1925)
- 26. února – Ferdinand I. Bulharský, bulharský car, spisovatel, botanik a filatelista († 10. září 1948)
- 4. března – Curt von Bardeleben, německý šachový mistr († 31. ledna 1924)
- 8. března – Lina Jonn, švédská průkopnice v oblasti fotografického průmyslu († 25. prosince 1896)
- 24. března – Richard Weiskirchner, ministr obchodu Předlitavska († 30. dubna 1926)
- 8. dubna – Son Pjong-hui, vůdcem korejské náboženské sekty Tonghak († 19. května 1922)
- 23. dubna – Edmund Allenby, britský maršál († 14. května 1936)
- 26. dubna – Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten, ministr války Rakouska-Uherska († 12. května 1921)
- 5. května – Karl Kaser, rakouský právník a fotograf († 19. června 1942)
- 6. května – Rabíndranáth Thákur, bengálský básník († 7. srpna 1941)
- 11. května – Frederick Russell Burnham, americký spisovatel († 15. září 1947)
- 14. května – Nikolaj Rysakov, ruský revolucionář († 13. března 1881)
- 16. května
- Nellie Melba, australská operní pěvkyně († 23. února 1931)
- H. H. Holmes, americký sériový vrah († 7. května 1896)
- 27. května – Karl von Leth, ministr financí Předlitavska († 17. listopadu 1930)
- 2. června – Helen Herron Taftová, manželka 27. prezidenta USA Williama H. Tafta († 22. května 1943)
- 8. června – Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivní konstruktér († 18. března 1916)
- 10. června – Pierre Duhem, francouzský fyzik († 14. září 1916)
- 12. června – Karl von Banhans, ministr železnic Předlitavska († 15. července 1942)
- 19. června – José Rizal, národní hrdina Filipín († 30. prosince 1896)
- 20. června – Frederick Hopkins, anglický biochemik († 16. května 1947)
- 22. června
- Jakob Gartner, rakouský architekt († 15. dubna 1921)
- Maximilian von Spee, německý admirál († 8. prosince 1914)
- 13. července – Marie Anna Portugalská, portugalská infantka a lucemburská velkovévodkyně († 31. července 1942)
- 14. července – August Harambašić, chorvatský básník a politik († 16. července 1911)
- 19. července – August Stauda, rakouský fotograf († 8. července 1928)
- 21. července – Albert Hodges, americký šachový mistr († 2. února 1944)
- 1. srpna – Ivar Otto Bendixson, švédský matematik († 29. listopadu 1935)
- 2. srpna – Fernando Tarrida del Mármol, kubánský anarchistický spisovatel († 14. března 1915)
- 3. srpna – Michel Verne, francouzský spisovatel († 5. března 1925)
- 6. srpna
- Edith Rooseveltová, manželka prezidenta USA Theodora Roosevelta († 30. září 1948)
- Şehzade Mehmed Selaheddin, jediný syn osmanského sultána Murada V. († 29. dubna 1915)
- 8. srpna – William Bateson, britský genetik († 8. února 1926)
- 11. srpna – Albert Boehringer, německý chemik a podnikatel († 11. března 1939)
- 26. srpna – Ceferino Gimenéz Malla, španělský mučedník, patron Romů († 8. srpna 1936)
- 8. září – Percy John Heawood, britský matematik († 24. ledna 1955)
- 9. září – Felicián Jozef Môcik, slovenský malíř a varhaník († 18. srpna 1917)
- 11. září
- Juhani Aho, finský spisovatel († 8. srpna 1921)
- Erich von Falkenhayn, německý generál († 8. dubna 1922)
- 23. září
- Robert Bosch, německý vynálezce a podnikatel († 12. března 1942)
- Draga Mašínová, srbská královna († 29. května 1903)
- 24. září – František Josef Battenberský, princ z rodu Battenbergů († 31. července 1924)
- 25. září – Guido Boggiani, malíř a fotograf († 1901)
- 28. září
- Aristide Caradja, rumunský právník a entomolog († 29. května 1955)
- Paul Boyer, francouzský fotograf († 1908)
- 4. října – Frederic Remington, americký malíř († 26. prosince 1909)
- 9. října – Joseph Knaffl, americký výtvarný a portrétní fotograf († 23. března 1938)
- 10. října – Fridtjof Nansen, norský průzkumník, vědec a diplomat († 13. května 1930)
- 11. října – Eille Norwood, britský herec († 24. prosince 1948)
- 15. října – Alexander Neumann, rakouský architekt († 16. června 1947)
- 21. října – Charles van Lerberghe, belgický spisovatel († 26. října 1907)
- 23. října – James Edward Cecil, 4. markýz ze Salisbury, britský státník a šlechtic († 4. dubna 1947)
- 24. října – Alexej Kaledin, ruský carský generál († 29. ledna 1918)
- 29. října – Antoine Bourdelle, francouzský sochař a malíř († 1. října 1929)
- 2. listopadu – Maurice Blondel, francouzský křesťanský filosof († 4. června 1949)
- Georgij Lvov, předseda ruské prozatímní vlády († 7. března 1925)
- 6. listopadu – James Naismith, vynálezce basketbalu († 28. listopadu 1939)
- 10. listopadu – Robert Innes, jihoafrický astronom († 13. března 1933)
- 25. listopadu – József Rippl-Rónai, maďarský malíř († 23. května 1927)
- 30. listopadu
- Ernst Rüdiger kníže von Starhemberg, rakouský velkostatkář a politik († 16. listopadu 1927)
- 5. prosince
- Konstantin Aleksejevič Korovin, ruský malíř († 11. září 1939)
- Armando Diaz, italský generál († 29. února 1928)
- 8. prosince
- Aristide Maillol, francouzský sochař a malíř († 27. září 1944)
- Georges Méliès, francouzský filmový režisér († 21. ledna 1938)
- 15. prosince – Pehr Evind Svinhufvud, finský prezident († 29. února 1944)
- 19. prosince – Italo Svevo, italský spisovatel († 13. září 1928)
- 20. prosince – Ivana Kobilca, slovinská malířka († 4. prosince 1926)
- 26. prosince – Emil Wiechert, německý fyzik a seismolog († 19. března 1928)
- 27. prosince – Auguste Vaillant, francouzský anarchista († 5. února 1894)
- ? – Reginald Brooks-King, velšský lukostřelec a olympionik († 19. září 1938)
- ? – Henry Gantt, americký strojní inženýr († 23. října 1919)
- ? – Antoni Lange, polský spisovatel († 17. března 1929)
- ? – Georgios Orphanidis, řecký sportovní střelec, olympijský vítěz († 1942)
- ? – Eugene de Salignac, americký fotograf († 1943)
- ? – Gottlieb Schäffer, německý fotograf († 1934)
- ? – Edith Watsonová, kanadská fotografka. († 1943)
- ? – Bursalı Mehmet Tahir Bey, turecký spisovatel, objevitel a voják († 1925)
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí v roce 1861
Česko
- 2. ledna – Fridrich Vilém IV., pruský král (* 15. října 1795)
- 12. ledna – Václav Hanka, spisovatel (* 10. června 1791)
- 4. dubna – František Antonín Kolovrat, šlechtic a rakouský státník (* 31. ledna 1778)
- 3. května – Antonín Filip Heinrich, hudební skladatel (* 11. března 1781)
- 6. června – Václav Rodomil Kramerius, redaktor a překladatel (* 6. května 1792)
- 26. června – Pavel Josef Šafařík, český a slovenský spisovatel (* 13. května 1795)
- 29. srpna – František Glaeser, hudební skladatel (* 19. dubna 1798)
- 29. září – Vincenc Barták, hudební skladatel (* 7. února 1797)
- 24. října – Václav Krolmus, kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a archeolog (* 3. října 1790)
- 4. listopadu – Johann Reislin von Sonthausen, německý lékař a pedagog činný v Olomouci (* 20. května 1784)
- 28. listopadu – Robert Führer, varhaník a hudební skladatel (* 2. června 1807)
- 3. prosince – Václav Josef Rosenkranz, obrozenecký skladatel (* 8. června 1797)
- 13. prosince – Josef August Hecht, lázeňský podnikatel a politik německé národnosti (* 20. dubna 1792)
- ? – Josef František Smetana, přírodopisec a historik (* 1801)
Svět
- 28. ledna – Henri Murger, francouzský spisovatel (* 27. března 1822)
- 12. února – Hippolyte Chelard, francouzský skladatel (* 1. února 1789)
- 20. února – Eugène Scribe, francouzský dramatik a operní libretista (* 24. prosince 1791)
- 27. února – Prosper Ludwig von Arenberg, vévoda z Arenbergu (* 28. dubna 1785)
- 10. března – Taras Ševčenko, ukrajinský básník (* 9. března 1814)
- 17. března – Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, saská princezna, vévodkyně z Kentu, matka britské královny Viktorie (* 17. srpna 1786)
- 23. dubna – Alexej Petrovič Jermolov, ruský generál (* 4. června 1777)
- 21. května – Evžen z Mazenodu, francouzský katolický světec (* 1. srpna 1782)
- 6. června – Camillo Benso Cavour, první italský premiér (* 10. srpna 1810)
- 7. června – Patrick Brontë, britský kněz a básník (* 17. března 1777)
- 13. června – Henry Gray, anglický anatom a vědec (* 1827)
- 25. června – Abdülmecid I., turecký sultán (* 25. dubna 1823)
- 29. června – Elizabeth Barrettová-Browningová, anglická básnířka (* 6. března 1806)
- 15. července – Adam Jerzy Czartoryski, polský šlechtic a politik (* 14. ledna 1770)
- 19. července – Michele Tenore, italský botanik (* 5. května 1780)
- 25. července – Jonas Furrer, první prezident Švýcarské konfederace (* 3. března 1805)
- 23. září – Terezie Brunswicková, tzv. „Nesmrtelná milenka“ Ludwiga van Beethovena (* 27. července 1775)
- 25. října – Friedrich Carl von Savigny, německý právník (* 21. ledna 1779)
- 6. listopadu – portugalský infant Ferdinand (* 23. července 1846), zemřel na choleru
- 11. listopadu – portugalský král Petr V. Portugalský (* 31. října 1838)
- 14. listopadu – Antun Mihanović, chorvatský básník (* 10. června 1796)
- 29. listopadu – Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, ruský literární kritik a publicista (* 5. února 1836)
- 14. prosince – Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, manžel britské královny Viktorie (* 26. srpna 1819)
- 16. prosince – Heinrich Marschner, německý skladatel (* 16. srpna 1795)
- 21. listopadu – Henri Lacordaire, francouzský dominikánský kněz (* 12. května 1802)
- 27. prosince – portugalský infant Jan (* 16. března 1842), zemřel na choleru
- 28. prosince – Anton Stefan von Martini, rakouský admirál (* 13. června 1792)
- ? – Utagawa Kunijoši, japonský výtvarník (* 1798)
- ? – Luigi Sacchi, italský fotograf (* 1805)
Hlavy států
- Francie – Napoleon III. (1852–1870)
- Itálie – Viktor Emanuel II. (1861–1878) od 17. března
- Osmanská říše – Abdülmecid I. (1839–1861) do 25. června / Abdulaziz (1861–1876) od 25. června
- Prusko – Fridrich Vilém IV. (1840–1861) do 2. ledna / Vilém I. (1861–1888) od 2. ledna
- Rakouské císařství – František Josef I. (1848–1916)
- Rusko – Alexandr II. (1855–1881)
- Spojené království – Viktorie (1837–1901)
- Španělsko – Isabela II. (1833–1868)
- Švédsko – Karel XV. (1859–1872)
- USA – James Buchanan (1857–1861) do 4. března / Abraham Lincoln (1861–1865) od 4. března
- Papež – Pius IX. (1846–1878)
- Japonsko – Kómei (1846–1867)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1861 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1861:
- Národní listy – ročník 1 rok 1861
- Pražské noviny — rok 1861
- Časopis Musea království Českého – ročník 35 rok 1861
- Lumír — ročník 11 rok 1861 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Světozor — rok 1861
- Živa — ročník 9 rok 1861
- Humoristické listy — ročník 3 rok 1860–1861 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Bohemia (deník pražských Němců) — ročník 34 rok 1861
Média použitá na této stránce
Alois Mrštík (1861-1925).jpg
Alois Mrštík (1861 - 1925), Český spisovatel a dramatik.
Alois Mrštík (1861 - 1925), Český spisovatel a dramatik.
Abraham Lincoln O-77 matte collodion print.jpg
Scholars and enthusiasts alike believe this portrait of Abraham Lincoln, taken on November 8, 1863, eleven days before his famed Gettysburg Address, to be the best photograph of him ever taken. Lincoln’s character was notoriously difficult to capture in pictures, but Alexander Gardner’s close-up portrait, quite innovative in contrast to the typical full-length portrait style, comes closest to preserving the expressive contours of Lincoln’s face and his penetrating gaze. Photograph taken by Alexander Gardner, 1863.
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský 1937.jpg
PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), středoškolský profesor a ceremoniář prezidenta republiky
PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), středoškolský profesor a ceremoniář prezidenta republiky