1882
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1878 • 1879 • 1880 • 1881 • 1882 • 1883 • 1884 • 1885 • 1886 ► ►►
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
Česko
- 18. června – V Praze se konal jubilejní sjezd sokolských jednot, později označovaný jako I. všesokolský slet. Účastnilo se ho 1 600 sokolů.
- 25. června – V Lanškrouně byl odhalen pomník císaře Josefa II.
- 4. října – provedena reforma volebního řádu do říšské rady, která snížila v kurii městských a venkovských obcí volební census z 10 na 5 zlatých přímých daní
- 5. listopadu – Na pražském Žofíně poprvé zaznělo souborné provedení Mé vlasti Bedřicha Smetany
- Univerzita Karlova (Karlo-Ferdinandova univerzita) byla rozdělena na českou a německou
- Německé městské divadlo v Brně bylo jako první v Evropě osvětleno Edisonovými žárovkami
- vznikla Vinařsko-ovocnická škola v Mělníku na základě výnosu zemského výboru Království českého číslo 35932 z 29. listopadu. Vznikla jako první škola tohoto typu s českým vyučovacím jazykem na území tehdejšího Rakouska-Uherska.
- V Obřím prameni v Lahošti u Duchcova byl objeven tzv. Duchcovský poklad – velký depot bronzových spon, náramků aj. z doby okolo poloviny 4. století př. n. l.
Svět
- Ve Wisconsinském Appletonu byla postavena první vodní elektrárna
- ve Švýcarsku byl zprovozněn 15 km dlouhý Gotthardský tunel
- Britské vojenské jednotky obsadily Egypt
- Srbsko bylo prohlášeno královstvím
- Itálie se přidala k Dvojspolku a tak vznikl Trojspolek
- V Bosně a Hercegovině vypuklo povstání proti rakousko-uherské okupační správě.
- 22. prosince – byl poprvé rozsvícen žárovkami ozdobený vánoční strom
- vinař Donato Bellussi začal používat metodu pěstování vína zvanou později bellussera
Probíhající události
- 1879–1884 – Druhá tichomořská válka
- 1881–1899 – Mahdího povstání
Vědy a umění
- 24. března – Robert Koch prokazuje původ tuberkulózy
- 5. listopadu – Na pražském Žofíně poprvé zaznělo souborné provedení Mé vlasti.
- 14. listopadu – V Brně otevřeli nové divadlo Na Hradbách – první plně elektricky osvětlené divadlo na evropském kontinentě.
- 6. prosince – 13:57 – 20:15 UTC – přechod Venuše přes sluneční kotouč, další nastal až v roce 2004
- Thomas Alva Edison patentoval elektrocentrálu
Knihy
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození v roce 1882
Česko
- 5. ledna – František Němec, sochař († 10. března 1918)
- 6. ledna – Ivan Olbracht, spisovatel († 30. prosince 1952)
- 13. ledna – Karel Hrdina, klasický filolog a překladatel († 28. srpna 1949)
- 27. ledna – Ladislav Lábek, historik a muzeolog († 26. května 1970)
- 1. února
- Antonín Majer, malíř († 6. prosince 1963)
- Marie Majerová, spisovatelka a novinářka († 16. ledna 1967)
- František Schön, akademický malíř († 11. února 1976)
- 5. února – Emanuel Jaroš, hudební skladatel († 12. dubna 1959)
- 10. února – Bedřich Vašek, děkan teologické fakulty v Olomouci († 14. srpna 1959)
- 16. února – Alfred Berger, matematik († 10. března 1942)
- 23. února – Ladislav Vycpálek, hudební skladatel († 9. ledna 1969)
- 3. března – Pavel Ludikar, pěvec († 20. února 1970)
- 5. března – Antonín Boháč, filolog, statistik, politik († 27. prosince 1950)
- 6. března
- August Bayer, profesor dendrologie, fytopatologie a bakteriologie († 23. února 1942)
- Karel Pergler, právník, politik a diplomat († 14. srpna 1954)
- 11. března – Romuald Rudolf Perlík, archivář na Strahově a historik církevní hudby († 26. května 1947)
- 12. března – Pavel Janák, architekt († 1. srpna 1956)
- 15. března – Josef Haszpra, umělecký slévač († 21. listopadu 1966)
- 22. března – Mario Korbel, sochař († 31. března 1954)
- 30. března – Bohuslav Vrbenský, stomatolog, novinář, politik, ministr a poslanec († 25. listopadu 1944)
- 3. dubna – Vincenc Lesný, indolog a překladatel († 9. dubna 1953)
- 4. dubna – Emil Filla, kubistický malíř, grafik a sochař († 7. října 1953)
- 11. dubna – Hugo Iltis, česko-americký biolog († 22. června 1952)
- 12. dubna – Antonín Šetela, fotbalista († ?)
- 14. dubna – Harry Palme, sklářský průmyslník, spisovatel, sběratel a archeolog († červen 1955)
- 16. dubna
- Jaromír John, spisovatel († 24. dubna 1952)
- Rudolf Jung, politik, významný člen NSDAP († 11. prosince 1945)
- 20. dubna – Josef Václav Najman, ministr železnic a ministr průmyslu, obchodu a živností († 4. prosince 1937)
- 21. dubna – Jaroslav Hýbl, profesor a rektor Českého vysokého učení technického († 14. srpna 1950)
- 26. dubna – Ernst Schollich, politik, starosta Nového Jičína († květen 1945)
- 27. dubna – Jaroslav Benda, malíř († 12. ledna 1970)
- 28. dubna – Rudolf Wels, architekt († 8. března 1944)
- 2. května
- Georges Kars, malíř krajin a aktů († 5. února 1945)
- Antonín Dědourek, knihař a nakladatel († 11. ledna 1964)
- 4. května – Karel Domin, botanik, rektor Univerzity Karlovy († 10. června 1953)
- 12. května – Václav Chaloupecký, historik († 22. listopadu 1951)
- 5. června – Antonín Procházka, malíř († 9. června 1945)
- 6. června – František Cína Jelínek, malíř († 3. února 1961)
- 7. června – Rudolf Těsnohlídek, spisovatel († 12. ledna 1928)
- 18. června – Antonín Uhlíř, sociolog a politik († 23. listopadu 1957)
- 9. července – Max Horb, malíř († 9. prosince 1907)
- 12. července – Albrecht Dubský z Třebomyslic, šlechtic, velkostatkář a politik († 11. října 1962)
- 15. července – Fráňa Zemínová, politička, představitelka feministického hnutí, vězeň komunistického režimu († 26. září 1962)
- 22. července – Antonín Zmrhal, čs. ministr vnitřního obchodu († 26. listopadu 1954)
- 3. srpna – Vilém Mathesius, jazykovědec a literární historik († 12. dubna 1945)
- 13. srpna – Robert Schälzky, politik, velmistr Řádu německých rytířů († 27. ledna 1948)
- 24. srpna
- Jaroslav Tuček, šermíř, olympijský medailista († ?)
- Max Urban, architekt a filmař († 17. července 1959)
- 27. srpna – Jaroslav Křička, hudební skladatel a dirigent († 23. ledna 1969)
- 28. srpna – Ernst Weiss, český, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik († 15. června 1940)
- 31. srpna – Josef Fiala, malíř († 11. srpna 1963)
- 8. září – Alberto Vojtěch Frič, etnograf, cestovatel, botanik a spisovatel († 4. prosince 1944)
- 24. září – Rudolf Winternitz, pražský architekt († ? 1944)
- 28. září – Antonín Dostálek, skladatel a klavírista († 9. srpna 1938)
- 2. října – Josef Havlín, politik († 2. prosince 1945)
- 5. října – Otto Peters, malíř († 8. července 1970)
- 7. října – František Linhart, teolog, filozof a překladatel († 18. dubna 1959)
- 17. října – František Hrdina, houslista, kapelník a skladatel († 20. května 1963)
- 25. října – Otýlie Beníšková, herečka († 22. srpna 1967)
- 27. října – Leopold Koubek, geodet a politik († 4. července 1961)
- 30. října – Oldřich Duras, šachista, první český mezinárodní velmistr († 5. ledna 1957)
- 8. listopadu
- Bohumír Čermák, architekt a uměleckoprůmyslový návrhář († 23. září 1961)
- Otto Lev Stanovský, kněz, rektor Arcibiskupského semináře v Praze, skladatel († 5. prosince 1945)
- 4. prosince – Franta Sauer, spisovatel († 26. března 1947)
- 12. prosince – Jiří Mahen, básník a novinář († 22. května 1939)
- 19. prosince – Gracian Černušák, zpěvák, sbormistr a hudební historik a publicista († 13. října 1961)
- 21. prosince – Josef Blekta, pedagog a muzejník († 7. listopadu 1960)
- 24. prosince – Jakub Obrovský, sochař, malíř, grafik a spisovatel († 31. března 1949)
Svět
- 6. ledna – Xösäyen Jamaşev, tatarský revolucionář a spisovatel († 13. března 1912)
- 7. ledna – Ernst Gagliardi, švýcarský historik († 22. ledna 1940)
- 13. ledna – Alois Hitler mladší, bratr německého diktátora Adolfa Hitlera († 20. května 1956)
- 14. ledna – Hendrik Willem van Loon, americký novinář a spisovatel († 11. března 1944)
- 15. ledna
- Margareta z Connaughtu, anglická a švédská princezna († 1. května 1920)
- Florian Znaniecki, polský sociolog a filozof († 23. března 1958)
- 18. ledna – Alan Alexander Milne, anglický spisovatel a dramatik († 31. ledna 1956)
- 21. ledna
- Felix Bryk, švédský antropolog, entomolog a spisovatel († 13. ledna 1957)
- Pavel Florenskij, ruský teolog, filozof, matematik a elektroinženýr († 8. prosince 1937)
- 22. ledna
- Tadeusz Makowski, polský malíř († 1. listopadu 1932)
- Louis Pergaud, francouzský spisovatel († 8. dubna 1915)
- 25. ledna
- Rudolph Grossmann, německý grafik († 28. listopadu 1942)
- Virginia Woolfová, anglická spisovatelka († 28. března 1941)
- 26. ledna – František Stryjas, polský katolický kněz, mučedník, blahoslavený († 31. července 1944)
- 30. ledna – Franklin Delano Roosevelt, prezident Spojených států amerických († 12. dubna 1945)
- 1. února – Louis Saint-Laurent, premiér Kanady († 25. července 1973)
- 2. února
- Benjamin Jones, britský cyklista, olympijský vítěz († 20. srpna 1963)
- James Joyce, irský romanopisec a básník († 13. ledna 1941)
- 5. února – Louis Wagner, francouzský automobilový závodník, průkopník automobilismu i letectví a fotbalista († 13. března 1960)
- 18. února – Petre Dumitrescu, rumunský generál († 15. ledna 1950)
- 20. února – Nicolai Hartmann, německý filozof († 9. října 1950)
- 26. února – Husband Kimmel, admirál amerického vojenského námořnictva († 14. května 1968)
- únor
- Abdalláh I., jordánský král († 20. července 1951)
- Johnny Torrio, italsko-americký mafiánský boss († 16. dubna 1957)
- 3. března
- Elisabeth Abeggová, učitelka a členka německého protinacistického odboje († 8. srpna 1974)
- Fritz Burger-Mühlfeld, německý malíř († 17. května 1969)
- 14. března – Wacław Sierpiński, polský matematik († 21. října 1969)
- 15. března – James Lightbody, americký běžec na střední tratě, olympijský vítěz († 2. března 1953)
- 18. března – Gian Francesco Malipiero, italský hudební skladatel († 1. srpna 1973)
- 19. března – Aleksander Skrzyński, předseda vlády druhé Polské republiky († 25. září 1931)
- 20. března – René Coty, prezident Francouzské republiky († 22. listopadu 1962)
- 23. března – Emmy Noetherová, německá matematička († 14. dubna 1935)
- 25. března – Kjúsaku Ogino, japonský gynekolog († 1. ledna 1975)
- 30. března – Melanie Kleinová, rakouská psychoanalytička († 22. září 1960)
- 5. dubna – Vilhelm Carlberg, švédský sportovní střelec, trojnásobný olympijský vítěz († 10. října 1970)
- 7. dubna – Kurt von Schleicher, poslední říšský kancléř Výmarské republiky († 30. června 1934)
- 9. dubna
- Fridrich František IV. Meklenburský, meklenbursko-zvěřínský velkovévoda († 17. listopadu 1945)
- Bohuslav Klimo, slovenský básník a politik († 11. května 1952)
- 14. dubna – Moritz Schlick, německý fyzik a filozof († 22. června 1936)
- 17. dubna – Artur Schnabel, rakouský klavírista († 15. srpna 1951)
- 18. dubna – Julius Edgar Lilienfeld, rakouský fyzik († 28. srpna 1963)
- 19. dubna – Getúlio Vargas, prezident Brazílie († 24. srpna 1954)
- 21. dubna – Percy Williams Bridgman, americký fyzik a filozof († 20. srpna 1961)
- 24. dubna – Hugh Dowding, velitel britské Royal Air Force († 15. února 1970)
- 1. května – Reginald Ruggles Gates, kanadský antropolog, botanik a genetik († 12. srpna 1962)
- 3. května – Arnold Winkler, rakouský historik († 4. října 1969)
- 6. května – Vilém Pruský, pruský korunní princ († 20. července 1951)
- 13. května – Georges Braque, francouzský malíř a sochař († 31. srpna 1963)
- 15. května – Erwin Janchen, rakouský botanik († 10. července 1970)
- 20. května – Sigrid Undsetová, norská spisovatelka, nositelka Nobelovy cena za literaturu († 10. června 1949)
- 25. května – Ernst von Weizsäcker, německý diplomat, státní tajemník Ministerstva zahraničí za 2. světové války († 4. srpna 1951)
- 29. května – Doris Ulmannová, americká fotografka († 28. srpna 1934)
- 30. května – Wyndham Halswelle, britský olympijský vítěz v běhu na 400 metrů († 31. března 1915)
- 4. června – John Bauer, švédský malíř († 20. listopadu 1918)
- 9. června – Bobby Kerr, kanadský olympijský vítěz v běhu na 200 metrů († 12. května 1963)
- 10. června – Nevile Henderson, velvyslanec Spojeného království v nacistickém Německu († 30. prosince 1942)
- 11. června – Alvin Langdon Coburn, americký fotograf († 23. listopadu 1966)
- 15. června – Ion Antonescu, rumunský generál a politik († 1. června 1946)
- 16. června – Muhammad Mosaddek, íránský předseda vlády († 5. března 1967)
- 17. června
- Adolf Fridrich VI. Meklenburský, poslední meklenbursko-střelický velkovévoda († 23. února 1918)
- Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský hudební skladatel († 6. dubna 1971)
- 18. června – Georgi Dimitrov, bulharský komunistický politik a revolucionář († 2. července 1949)
- 21. června
- Ja'akov Ben-Dov, izraelský fotograf a filmař († 7. března 1968)
- Lluís Companys, španělský politik, prezident katalánské samosprávy († 15. října 1940)
- 26. června – Oskar Lüthy, švýcarský malíř († 1. října 1945)
- 2. července – Marie Bonapartová, francouzská spisovatelka a psychoanalytička († 21. září 1962)
- 7. července
- Zdzisław Jachimecki, polský hudební historik a skladatel († 27. října 1953)
- Janka Kupala, běloruský spisovatel († 28. června 1942)
- 11. července – Leonard Nelson, německý matematik a profesor filozofie († 29. října 1927)
- 12. července – Charles Voisin, francouzský průkopník letectví († 26. září 1912)
- 15. července – Simon Ter-Petrosjan, gruzínský bolševik († 14. července 1922)
- 22. července – Edward Hopper, americký malíř († 15. května 1967)
- 27. července – Eduard Spranger, německý psycholog († 17. září 1963)
- 31. července – Itamar Ben Avi, novinář a sionistický aktivista († 8. dubna 1943)
- 3. srpna – Alojz Gradnik, slovinský básník, soudce a překladatel († 14. července 1967)
- 7. srpna – Francis Balodis, lotyšský archeolog a egyptolog († 8. srpna 1947)
- 11. srpna
- Kimon Georgiev, bulharský předseda vlády († 28. září 1969)
- Rodolfo Graziani, italský generál a ministr války republiky Saló († 11. ledna 1955)
- 21. srpna – Franz Kruckenberg, německý železniční konstruktér († 19. června 1965)
- 25. srpna – Seán Thomas O'Kelly, prezident Irska († 23. listopadu 1966)
- 26. srpna – James Franck, německý nositel Nobelovy ceny za fyziku († 21. května 1964)
- 29. srpna – Alexandre Koyré, historik a filozof ruského původu († 28. dubna 1964)
- 11. září – Boris Stěpanovič Žitkov, ruský sovětský spisovatel († 19. října 1938)
- 15. září – Otto Eduard Weddigen, ponorkový velitel císařského Německa († 18. března 1915)
- 30. září – Johannes Wilhelm Geiger, německý fyzik († 24. září 1945)
- 2. října – Boris Michajlovič Šapošnikov, sovětský vojenský teoretik, náčelník generálního štábu Rudé armády († 26. března 1945)
- 3. října – Karol Szymanowski, polský hudební skladatel († 27. července 1937)
- 5. října – Robert Goddard, americký konstruktér raket († 10. srpna 1945)
- 10. října
- Natálie Konstantinovićová, princezna Černé Hory († 21. srpna 1950)
- Behice Hanımefendi, dvanáctá manželka osmanského sultána Abulhamida II. († 22. října 1969)
- 14. října – Éamon de Valera, irský prezident († 29. srpna 1975)
- 16. října – Xawery Czernicki, polský admirál zavražděný v Katyni († 1940)
- 18. října – Lucien Petit-Breton, francouzský cyklista († 20. prosince 1917)
- 19. října
- Umberto Boccioni, italský malíř a sochař († 17. srpna 1916)
- Tapa Čermojev, první a poslední ministerský předseda Horské republiky v severním Kavkazu († 28. srpna 1937)
- 20. října – Béla Lugosi, maďarský herec († 16. srpna 1956)
- 22. října
- Adolf Abramovič Joffe, ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat († 17. listopadu 1927)
- Wilhelm Keitel, německý polní maršál, válečný zločinec († 16. října 1946)
- 24. října
- Paul Günther, německý skokan do vody, olympijský vítěz († 1945)
- Emmerich Kálmán, maďarský operetní skladatel († 30. října 1953)
- 29. října – Jean Giraudoux, francouzský spisovatel, dramatik a diplomat († 31. ledna 1944)
- 30. října
- William F. Halsey, americký admirál († 20. srpna 1959)
- Günther von Kluge, polní maršál nacistického Německa († 19. srpna 1944)
- 3. listopadu
- Jakub Kolas, běloruský spisovatel († 13. srpna 1956)
- George Mehnert, americký zápasník, olympijský vítěz († 8. července 1948)
- 11. listopadu – Gustav VI. Adolf, král švédský († 15. září 1973)
- 18. listopadu
- Jozef Leo Cardijn, belgický kardinál († 25. července 1967)
- Jacques Maritain, francouzský katolický filozof († 28. dubna 1973)
- 19. listopadu – Izz ad-Dín al-Kassám, arabský nacionalista a terorista († 20. listopadu 1935)
- 21. listopadu – Paul Niehans, švýcarský lékař († 1. září 1971)
- 23. listopadu – John Rabe, předseda výboru Nankingské bezpečné zóny († 5. ledna 1950)
- 24. listopadu – Eric Rücker Eddison, anglický spisovatel († 18. srpna 1945)
- 29. listopadu – Henri Fabre, francouzský průkopník letectví († 30. června 1984)
- 8. prosince – Manuel María Ponce, mexický skladatel a klavírista († 24. dubna 1948)
- 10. prosince – Otto Neurath, rakouský filozof, sociolog a ekonom († 22. prosince 1945)
- 11. prosince
- 12. prosince – Akiba Rubinstein, polský šachový velmistr († 15. března 1961)
- 16. prosince – Zoltán Kodály, maďarský hudební skladatel († 6. března 1967)
- 18. prosince – Samuel Zoch, slovenský kněz, spisovatel a politik († 4. ledna 1928)
- 19. prosince – Bronisław Huberman, polský houslista († 15. června 1947)
- 28. prosince – Arthur Eddington, britský astrofyzik († 22. listopadu 1944)
- ? – Šlomo Lavi, izraelský politik († 23. července 1963)
- ? – Naciye Hanım, manželka osmanského sultána Abdulhamida II. († 4. prosince 1923)
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1882
Česko
- 14. ledna – Karel Nöttig, 7. brněnský sídelní biskup (* 23. prosince 1806)
- 21. ledna – Antonín Emil Titl, kapelník a hudební skladatel (* 2. října 1809)
- 3. února – Alfred Waldau, německy mluvící právník, spisovatel, překladatel z češtiny do němčiny (* 24. listopadu 1837)
- 7. února – Josef Ehrenberger, kněz a spisovatel (* 22. července 1815)
- 10. února – Ferdinand Voith, státní úředník a politik (* 1812)
- 1. března – Antonín Buchtel, skladatel a sběratel hudebních nástrojů (* 4. května 1804)
- 3. března – Wilhelm Woratschka, poslanec Českého zemského sněmu (* 1838)
- 17. března – František Matouš Klácel, básník, novinář a filozof (* 7. dubna 1808)
- 18. března – Marie Čacká, spisovatelka (* 9. března 1811)
- 23. března – Alois Vojtěch Šembera, jazykovědec a literární historik (* 21. března 1807)
- 1. května – Emanuel Tuschner, politik, starosta Plzně (* 24. prosince 1828)
- 23. května – Emanuel Purkyně, botanik a meteorolog (* 17. prosince 1831)
- 6. června – František Mnohoslav Vrána, básník a folklorista (* 5. prosince 1853)
- 28. června – František Čupr, filozof, pedagog a politik (* 11. dubna 1821)
- 18. července – Šebestián Kubínek, písmák, kazatel a šiřitel knih (* 1. ledna 1799)
- 23. července – Josef Věnceslav Soukup, učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista (* 10. února 1819)
- 17. srpna – Václav Bolemír Nebeský, básník (* 18. srpna 1818)
- 24. října – Karl Egon Ebert, pražský německý básník, spisovatel a novinář (* 5. června 1801)
- 15. prosince – Anna Dvořáková, matka skladatele Antonína Dvořáka (* 7. února 1820)
- 25. prosince – Josef František Doubek, podnikatel a politik (* 29. května 1807)
Svět
- 6. ledna – Richard Henry Dana, Jr., americký právník, politik a spisovatel (* 1. srpna 1815)
- 23. ledna – Karl Maria Kertbeny, maďarský spisovatel cestopisů, pamětí a literatury faktu (* 28. února 1824)
- 4. ledna – John William Draper, americký přírodovědec a historik (* 5. května 1811)
- 7. ledna – Ignacy Łukasiewicz, polský lékárník, chemik a vynálezce (* 8. března 1822)
- 11. ledna – Theodor Schwann, německý vědec (* 7. prosince 1810)
- 13. ledna
- Szymon Syrski, polský přírodovědec (* 24. října 1829)
- Samuel Boden, anglický šachový mistr a novinář (* 4. dubna 1826)
- 14. ledna – Timothy H. O'Sullivan, americký fotograf (* 1840)
- 13. února – Auguste Barbier, francouzský básník (* 29. dubna 1805)
- 22. února – Alexander Friedmann, rakouský podnikatel a politik (* 8. května 1838)
- 4. března – Louis Alphons Poitevin, francouzský fotograf a vynálezce (* 30. srpna 1819)
- 12. března – Thomas Martin Easterly, americký fotograf (* 3. října 1809)
- 19. března – Carl Robert Jakobson, estonský národní buditel, spisovatel a novinář (* 26. července 1841)
- 24. března
- Bertall, francouzský karikaturista a fotograf (* 18. prosince 1820)
- Henry Wadsworth Longfellow, americký básník (* 27. února 1807)
- 26. března – Thomas Hill Green, anglický filozof (* 7. dubna 1836)
- 27. března – Jørgen Engebretsen Moe, norský foklorista, biskup a básník (* 22. dubna 1813)
- 11. dubna – Joaquim Manuel de Macedo, brazilský spisovatel a politik (* 24. června 1820)
- 3. dubna – Jesse James, americký zločinec (* 5. září 1847)
- 5. dubna – Pierre Guillaume Frédéric le Play, francouzský ekonom a sociolog (* 11. dubna 1806)
- 9. dubna – Dante Gabriel Rossetti, anglický básník a malíř italského původu, člen společnosti prerafaelitů (* 12. května 1828)
- 13. dubna – Bruno Bauer, německý teolog, filozof a historik (* 6. září 1809)
- 15. dubna – Henri Giffard, francouzský konstruktér první řiditelné vzducholodi (* 8. února 1825)
- 19. dubna – Charles Darwin, anglický přírodovědec (* 12. února 1809)
- 27. dubna
- Josef Kalchegger von Kalchberg, ministr obchodu Rakouského císařství (* 27. března 1801)
- Ralph Waldo Emerson, americký myslitel, esejista, aforista a básník (* 25. května 1803)
- 29. dubna – John Nelson Darby, angloirský biblista a evangelista (* 18. listopadu 1800)
- 30. dubna – Marie Waldecko-Pyrmontská, princezna württemberská (* 23. května 1857)
- 6. května – Frederick Charles Cavendish, britský politik a šlechtic (* 30. listopadu 1836)
- 30. května – Carlo Naya, italský fotograf (* 2. srpna 1816)
- 31. května – Adolphe Hercule de Graslin, francouzský entomolog (* 11. dubna 1802)
- 2. června – Giuseppe Garibaldi, italský národní hrdina, generál (* 4. července 1807)
- 10. června – Vasilij Perov, ruský malíř (* 2. ledna 1834)
- 26. června – Pietro Boyesen, dánský portrétní fotograf (* 20. května 1819)
- 30. června – Alberto Henschel, německo-brazilský fotograf (* 13. června 1827)
- 16. července – Mary Toddová Lincolnová, manželka 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna (* 13. prosince 1818)
- 1. srpna – Marie-Félix Blanc, francouzská princezna (* 22. prosince 1859)
- 6. srpna – Johann Friedrich Gabriel Poppel, německý malíř a rytec (* 14. května 1807)
- 13. srpna – William Stanley Jevons, britský ekonom (* 1. září 1835)
- 24. srpna – John Dillwyn Llewelyn, britský botanik a fotograf (* 12. ledna 1810)
- 25. srpna – Friedrich Reinhold Kreutzwald, estonský spisovatel (* 26. prosince 1803)
- 8. září – Joseph Liouville, francouzský matematik (* 24. března 1809)
- 23. září – Friedrich Woehler, německý chemik (* 31. července 1800)
- 29. září – Marie Pia Neapolsko-Sicilská, sicilská princezna a parmská vévodkyně (* 2. srpna 1849)
- 12. října – Bernhard Grueber, německý architekt, první profesor architektury na AVU v Praze a historik umění (* 27. března 1807)
- 13. října – Arthur de Gobineau, francouzský spisovatel, rasista (* 14. července 1816)
- 22. října – János Arany, maďarský básník, literární teoretik a překladatel (* 2. března 1817)
- 20. listopadu – Henry Draper, americký fyzik a astronom (* 7. března 1837)
- 3. prosince – Sergej Něčajev, ruský revolucionář a anarchista (* 2. října 1847)
- 6. prosince
- Anthony Trollope, anglický romanopisec (* 24. dubna 1815)
- Louis Blanc, francouzský politik a historik (* 29. října 1811)
- 10. prosince – Alexandr Gardner, skotský a americký fotograf (* 17. října 1821)
- 21. prosince – Francesco Hayez, milánský malíř (* 10. února 1791)
- 24. prosince – Johann Benedict Listing, německý matematik (* 25. července 1808)
- 26. prosince – Henri Le Secq, francouzský malíř a fotograf (* 18. srpna 1818)
- 31. prosince – Léon Gambetta, francouzský ministr a předseda vlády (* 3. dubna 1878)
- ? – Wilhelm Lundberg, finský fotograf (* 1842)
- ? – Lozang Paldän Čhökji, osmý tibetský pančhenlama (* 1855)
Hlavy států
- České království – František Josef I. (1848–1916)
- Papež – Lev XIII. (1878–1903)
- Království Velké Británie – Viktorie (1837–1901)
- Francie – Jules Grévy (1879–1887)
- Uherské království – František Josef I. (1848–1916)
- Rakouské císařství – František Josef I. (1848–1916)
- Rusko – Alexandr III. (1881–1894)
- Prusko – Vilém I. (1861–1888)
- Dánsko – Kristián IX. (1863–1906)
- Švédsko – Oskar II. (1872–1907)
- Belgie – Leopold II. Belgický (1865–1909)
- Nizozemsko – Vilém III. Nizozemský (1849–1890)
- Řecko – Jiří I. Řecký (1863–1913)
- Španělsko – Alfons XII. (1875–1885)
- Portugalsko – Ludvík I. Portugalský (1861–1889)
- Itálie – Umberto I. (1878–1900)
- Rumunsko – Karel I. Rumunský (1866–1881 kníže, 1881–1914 král)
- Bulharsko – Alexandr I. Bulharský (1879–1886)
- Osmanská říše – Abdulhamid II. (1876–1909)
- USA – Chester A. Arthur (1881–1885)
- Japonsko – Meidži (1867–1912)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1882 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1882:
- Národní listy – ročník 22 rok 1882
- Pražský deník – ročník 17 rok 1882
- Moravská orlice – ročník 20 rok 1882
- Opavský týdenník – ročník 13 rok 1882
- Budivoj (České Budějovice) – ročník 18 rok 1882 (odkaz vede na přehled ročníků)
- Květy – ročník 4 rok 1882
- Časopis Musea království Českého – ročník 56 rok 1882
- Lumír – ročník 10 rok 1882 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Světozor – ročník 16 rok 1882 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Vesmír – ročník 11 rok 1881–1882
- Osvěta (red. Václav Vlček) — ročník 12 rok 1882
- Humoristické listy – ročník 24 rok 1882 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Paleček (humor) – ročník 10 rok 1882
- Říšský zákoník (česká verze) – rok 1882
Média použitá na této stránce
Sigrid Undset OB.RP18176a.jpg
Autor: Ernest Rude , Licence: CC BY-SA 3.0
Sigrid Undset, portrett, kvinne, forfatterinne, brystbilde.
Autor: Ernest Rude , Licence: CC BY-SA 3.0
Sigrid Undset, portrett, kvinne, forfatterinne, brystbilde.
James Joyce by Alex Ehrenzweig, 1915 cropped.jpg
James Joyce, 1 photographic print, b&w, cartes-de-visites, 9.2 x 6.1 on mount 10.5 x 6.5 cm.
James Joyce, 1 photographic print, b&w, cartes-de-visites, 9.2 x 6.1 on mount 10.5 x 6.5 cm.
Georgi Dimitrow.png
Georgi Mikhaylovich Dimitrov (1882-1949)
Georgi Mikhaylovich Dimitrov (1882-1949)
Cropped Portrait of FDR.jpg
Autor: Leon Perskie , Licence: CC BY 2.0
Portrait of President Roosevelt
Autor: Leon Perskie , Licence: CC BY 2.0
Portrait of President Roosevelt
Charles Darwin by Elliott and Fry.jpg
Charles Darwin in 1881. From a photograph by Messrs. Elliott and Fry.
Charles Darwin in 1881. From a photograph by Messrs. Elliott and Fry.
Alberto Fric Bozinka Praha 1924.jpg
Alberto Vojtech Frič in Praha, villa "Bozinka" (1924)
Alberto Vojtech Frič in Praha, villa "Bozinka" (1924)
Garibaldi (1866).jpg
Ritratto di Giuseppe Garibaldi
Ritratto di Giuseppe Garibaldi
Rudolf Tesnohlidek.jpg
Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Autor bajky O lišce Bystroušce.
Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Autor bajky O lišce Bystroušce.
JohnJaromir1923.jpg
Jaromír John, (Bohumil Markalous) (1882–1952), český spisovatel
Jaromír John, (Bohumil Markalous) (1882–1952), český spisovatel
Sean T OKelly WhiteHouse 19390517.jpg
White House callers. Washington, D.C., May 17, 1939. Sean T. O'Kelly, deputy head of the Irish Pavilion at the New York World's Fair, was presented to President Roosevelt today
White House callers. Washington, D.C., May 17, 1939. Sean T. O'Kelly, deputy head of the Irish Pavilion at the New York World's Fair, was presented to President Roosevelt today
Virginia Woolf 1927.jpg
Photograph of Virginia Woolf with hand on face wearing a fur stole (10 x 15 centimeters).
This is a picture from one of Virginia Woolf's own photo albums at Monk's House which were acquired at an auction at Sotheby's in 1982 (cf. Maggie Humm, Snapshots of Bloomsbury: The Private Lives of Virginia Woolf and Vanessa Bell, p. 187), gifted in 1983 by Frederick R. Koch to the Harvard Theater Collection, Houghton Libray, Harvard University, and afterwards scanned and uploaded by the library. The Guide published by the library describes collectively the photographs in the album as "snapshots possibly taken by Virginia Woolf or by her friends and family". When the Harvard librarians know who took the picture, they generally indicate it (e.g. Man Ray for this one). This particular photograph is simply described as "Woolf Virginia [1927]". The verso of the photograph bears no mention allowing an identification of the photographer, but simply indicates - faintly pencilled - the portrait has been made in London (see file:Virginia Woolf 1927 verso detail.png). The photograph is reproduced here without any copyright indication and on the cover of Virginia Woolf and the Discourse of Science: The Aesthetics of Astronomy by Holly Henry (Cambridge University Press, 2003) with the following credit : "Studio photograph of Virginia Woolf (c. 1927) reprinted by permission of the Mortimer Rare Book Room, Smith College" (p. XII) [, the Smith College having been presented by Esther Cloudman Dunn another print of the same picture]. The photograph was, according to the Smith College Library's web site, "used for promotion" by Harcourt Brace, the publisher of the American version of To the Lighthouse in 1927. In Virginia Woolf Icon (University of Chicago Press, 1999), Brenda Silver describes the photograph as an "(unidentified) studio photograph" and comments it "appear[ed] in in an number of Harcourt Brace ads and articles about Woolf and/or her works in the States during the late 1920s ans the 1930s" (p. 132). It was in particular published with no copyright notice in a review of the book published by The New York Times on May 8, 1927 and another review published by The Bookshelf Review in June 1927. The photograph was exhibited in the show Virginia Woolf: Art, Life and Vision at the National Portrait Gallery in London in 2014 with the following caption : "by Unknown photographer, 1927. Courtesy of the Mortimer Rare Book Room, Neilson Library, Smith College, Northampton, Massachusetts".
Photograph of Virginia Woolf with hand on face wearing a fur stole (10 x 15 centimeters).
This is a picture from one of Virginia Woolf's own photo albums at Monk's House which were acquired at an auction at Sotheby's in 1982 (cf. Maggie Humm, Snapshots of Bloomsbury: The Private Lives of Virginia Woolf and Vanessa Bell, p. 187), gifted in 1983 by Frederick R. Koch to the Harvard Theater Collection, Houghton Libray, Harvard University, and afterwards scanned and uploaded by the library. The Guide published by the library describes collectively the photographs in the album as "snapshots possibly taken by Virginia Woolf or by her friends and family". When the Harvard librarians know who took the picture, they generally indicate it (e.g. Man Ray for this one). This particular photograph is simply described as "Woolf Virginia [1927]". The verso of the photograph bears no mention allowing an identification of the photographer, but simply indicates - faintly pencilled - the portrait has been made in London (see file:Virginia Woolf 1927 verso detail.png). The photograph is reproduced here without any copyright indication and on the cover of Virginia Woolf and the Discourse of Science: The Aesthetics of Astronomy by Holly Henry (Cambridge University Press, 2003) with the following credit : "Studio photograph of Virginia Woolf (c. 1927) reprinted by permission of the Mortimer Rare Book Room, Smith College" (p. XII) [, the Smith College having been presented by Esther Cloudman Dunn another print of the same picture]. The photograph was, according to the Smith College Library's web site, "used for promotion" by Harcourt Brace, the publisher of the American version of To the Lighthouse in 1927. In Virginia Woolf Icon (University of Chicago Press, 1999), Brenda Silver describes the photograph as an "(unidentified) studio photograph" and comments it "appear[ed] in in an number of Harcourt Brace ads and articles about Woolf and/or her works in the States during the late 1920s ans the 1930s" (p. 132). It was in particular published with no copyright notice in a review of the book published by The New York Times on May 8, 1927 and another review published by The Bookshelf Review in June 1927. The photograph was exhibited in the show Virginia Woolf: Art, Life and Vision at the National Portrait Gallery in London in 2014 with the following caption : "by Unknown photographer, 1927. Courtesy of the Mortimer Rare Book Room, Neilson Library, Smith College, Northampton, Massachusetts".
Georges Braque, 1908, photograph published in Gelett Burgess, The Wild Men of Paris, Architectural Record, May 1910.jpg
Georges Braque, 1908, photograph published in Gelett Burgess, The Wild Men of Paris, Architectural Record, May 1910
Georges Braque, 1908, photograph published in Gelett Burgess, The Wild Men of Paris, Architectural Record, May 1910
Emanuel Purkyně 1868.jpg
Emanuel Purkyně (1831-1882) byl český meteorolog a botanik, syn Jana Evangelisty Purkyně.
Emanuel Purkyně (1831-1882) byl český meteorolog a botanik, syn Jana Evangelisty Purkyně.
Göschenen traforo Gottardo portale nord.jpg
Autor: Kecko, Licence: CC BY 2.0
The northern portal of the Gotthard railway tunnel with the Roman numeral for the year 1882 of the inauguration ceremony. The right portal is the actual tunnel. The left tunnel was built around 1960. The tracks of the left portal ending after 195 m at a buffer stop. A switch joins after the portal the left track with the right track, and leads at 140 m across to the main tunnel where it connects at 215 m with the left track of the main tunnel. This extension of the station was needed for the switches up to the platform of the car shuttle trains. The military connections to the Gotthard tunnel are still secret, except the one in Airolo. However, they are no longer used. The engine drivers had always to be informed when military staff was in the tunnel. And that's no more happened since a long time. Just a little is revealed: There is a hidden <a href="https://www.flickr.com/photos/kecko/21035007460/">doorway</a> in the tunnel on the right. Switzerland, Oct 16, 2013.
Autor: Kecko, Licence: CC BY 2.0
The northern portal of the Gotthard railway tunnel with the Roman numeral for the year 1882 of the inauguration ceremony. The right portal is the actual tunnel. The left tunnel was built around 1960. The tracks of the left portal ending after 195 m at a buffer stop. A switch joins after the portal the left track with the right track, and leads at 140 m across to the main tunnel where it connects at 215 m with the left track of the main tunnel. This extension of the station was needed for the switches up to the platform of the car shuttle trains. The military connections to the Gotthard tunnel are still secret, except the one in Airolo. However, they are no longer used. The engine drivers had always to be informed when military staff was in the tunnel. And that's no more happened since a long time. Just a little is revealed: There is a hidden <a href="https://www.flickr.com/photos/kecko/21035007460/">doorway</a> in the tunnel on the right. Switzerland, Oct 16, 2013.