1888
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1884 • 1885 • 1886 • 1887 • 1888 • 1889 • 1890 • 1891 • 1892 ► ►►
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
Česko
- 5. ledna – V Praze bylo otevřeno Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater), dnes Státní opera Praha
- 11. června – Založen Klub českých turistů
Svět
- 27. ledna – Ve Washingtonu byla založena National Geographic Society, která v říjnu začala vydávat National Geographic Magazine.
- 9. března – V Berlíně umírá první německý císař Vilém I. Pruský. Na trůnu jej střídá jeho syn Fridrich III., který vládne pouhých 99 dní.
- 16. dubna – Německé císařství anektovalo ostrov Nauru.
- 13. května – Brazílie oficiálně zrušila otroctví.
- 15. červen – Německý císař Fridrich III. umírá na rakovinu. Na trůn nastoupil jeho syn Vilém II. Pruský.
- 31. srpna – Nalezením těla Mary Ann Nicholsové začíná vražedné řádění Jacka Rozparovače v londýnské čtvrti Whitechapel.
- 4. září – založena firma Kodak.
- 29. října – Byla uzavřena Konstantinopolská konvence.
- Velké povodně na řece Visle.
- Založena společnost IBM.
- Vzniká řecká brandy Metaxa
- Vzniká americký bourbon Four Roses
- Rok tří císařů v Německu
Vědy a umění
- 17. říjen – Thomas Alva Edison si nechává patentovat vynález optické fotografie.
- 29. říjen – Ve Vídni byl otevřen Burgtheater v nové budově na Ringstraße
- 10. listopad – Třináctiletý rakouský houslista Fritz Kreisler debutuje na svém newyorském koncertě
- 25. listopadu – Vyšel první svazek Ottova naučného slovníku (obsahoval hesla A-Alpy)
- Paleontolog Othniel Marsh popsal Desmostyli – vyhynulý řád mořských savců.
- Pierre Degeyter složil hudbu k Internacionále.
- František Křižík postavil na Žižkově elektrárnu.
- Konec sporů o pravost rukopisů. Jan Gebauer vydal populárně vědeckou knihu Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském.
Knihy
- Svatopluk Čech – Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
- André Laurie – Magnetová hora
- Octave Mirbeau – Pater Julius
- Eliza Orzeszkowa – Nad Němnem
- Henryk Sienkiewicz – Pan Wołodyjowski
- Robert Louis Stevenson – Černý šíp
- Jules Verne – Dva roky prázdnin
- Oscar Wilde – Šťastný princ a jiné pohádky
- Das deutsche Sprachgebiet von Mähren und Schlesien
- Ottův slovník naučný
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození v roce 1888
Česko
- 1. ledna – Eduard Bass, spisovatel, novinář, zpěvák a herec († 2. října 1946)
- 12. ledna – Karel Bakeš, vlastivědný pracovník, spisovatel a překladatel († 6. ledna 1972)
- 13. ledna
- Vasil Atanas Božinov, hudební skladatel bulharského původu († 1966)
- Ferdiš Duša, grafik, malíř a keramik († 1. prosince 1958)
- 22. ledna – František Roland, herec († 16. listopadu 1967)
- 24. ledna – Jan Syrový, velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády († 17. října 1970)
- 25. ledna
- Ignác Grebáč-Orlov, politik, básník a překladatel († 26. dubna 1957)
- Karel Kazbunda, historik, archivář a pedagog († 7. června 1982)
- 2. února – Gustav Porš, malíř († 2. května 1955)
- 3. února – Oleg Svátek, generál, legionář († 1. října 1941)
- 10. února
- Valentin Držkovic, malíř a grafik († 27. října 1969)
- Blažena Rylek Staňková, hudební skladatelka († 1974)
- 13. února – Richard Teltscher, zakladatel Židovského ústředního musea v Mikulově († 7. června 1974)
- 15. února – Adolf Jasník, básník († 5. února 1928)
- 18. února – Josef Martínek, hudební pedagog a skladatel († 29. května 1962)
- 19. února – Engelbert Kaps, slezský sochař († 20. prosince 1975)
- 21. února – Josef Hendrich, profesor pedagogiky († 5. října 1950)
- 29. února – Augustin Bartoš, druhý ředitel Jedličkova ústavu († 24. ledna 1969)
- 1. března – Karel Hrdlička, osobnost československého automobilového průmyslu († 7. prosince 1979)
- 2. března – Josef Jan Litomiský, zakladatel Kongregace bratří těšitelů z Gethseman († 6. června 1956)
- 3. března – František Langer, spisovatel, dramatik a vojenský lékař († 2. srpna 1965)
- 6. března – Eva Vrchlická, herečka, překladatelka, dramatička a spisovatelka († 18. července 1969)
- 17. března – Vincenc Maixner, dirigent a hudební skladatel († 24. května 1946)
- 21. března – Jaroslav Werstadt, historik, novinář a publicista († 8. ledna 1970)
- 1. dubna – František Formánek, sochař, konstruktér a vynálezce († 5. dubna 1964)
- 5. dubna – Rudolf Březa, sochař a medailér († 2. ledna 1955)
- 10. dubna – Jaromír Čermák, sochař († 9. března 1975)
- 20. dubna – Bohumil Matějů, duchovní a hudební skladatel († 31. prosince 1939)
- 22. dubna – Mária Sýkorová, herečka († 31. srpna 1967)
- 25. dubna – Marie Helena Knajblová, řeholnice, oběť komunistického teroru († 13. února 1961)
- 26. dubna – Hans Krebs, politik, později nacista († 15. února 1947)
- 28. dubna – Ladislav Machoň, architekt († 22. prosince 1973)
- 1. května – Jan Morávek, spisovatel († 4. dubna 1958)
- 5. května – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik († 9. května 1969)
- 6. května – Václav Pilát, fotbalový reprezentant († 28. ledna 1971)
- 10. května – Antonín Raymond, architekt († 21. listopadu 1976)
- 11. května – Antonín Osička, anglista, básník i prozaik († 19. června 1949)
- 14. května – Josef Matocha, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský († 2. listopadu 1961)
- 18. května – Bedřich Havlena, italský legionář († 21. června 1918)
- 21. května – Otokar Fierlinger, zahradní architekt († 8. září 1941)
- 25. května – Alois Srdce, knihkupec a nakladatel († 31. ledna 1966)
- 31. května – Ladislav F. Dvořák, ekonom († 1. května 1953)
- 3. června – Ivan Markovič, politik, meziválečný poslanec a ministr († 17. února 1944)
- 11. června – Rudolf Myzet, herec, režisér a scenárista († 28. listopadu 1964)
- 27. června – Josef Ladislav Erben, cestovatel, prospektor a spisovatel († 11. října 1958)
- 28. června
- Alfons von Czibulka, česko-rakouský spisovatel a malíř († 22. října 1969)
- Josef Rejlek, překladatel († 28. ledna 1958)
- 11. července – Jindřich Vojáček, právník a hudební skladatel († květen 1945)
- 14. července – Bohumil Mathesius, básník, překladatel, editor, publicista a literární vědec († 2. června 1952)
- 20. července
- František Cinek, kněz, profesor dogmatiky v Olomouci († 3. září 1966)
- Julius Volek-Choráz, učitel, novinář a komunistický politik († 24. srpna 1928)
- 26. července – Albin Hugo Liebisch, konstruktér a podnikatel († 9. listopadu 1965)
- 4. srpna – Jan Blahoslav Kozák, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik († 9. ledna 1974)
- 14. srpna – Viktor Trkal, fyzik († 3. září 1956)
- 17. srpna – František Trávníček, bohemista a politik († 6. června 1961)
- 31. srpna – Otto Reichner, slezský architekt († 31. července 1961)
- 1. září – Antonín Tonder, fotograf († 1953)
- 2. září – František Kovář, třetí biskup-patriarcha Církve československé (husitské) († 12. června 1969)
- 6. září – Bohuslav Leopold, houslista, kapelník, hudební skladatel a aranžér († 12. května 1956)
- 12. září – Alois Mudruňka, malíř a grafik († 3. dubna 1956)
- 13. září – Josef František Munclingr, operní pěvec († 31. října 1954)
- 20. září – Eugen Wiškovský, filolog a fotograf († 15. ledna 1964)
- 25. září – Vladimír Klecanda, archivář, člen druhého odboje domácího i zahraničního, politik († 3. dubna 1946)
- 26. září – Josef Dobiáš, historik a klasický filolog († 20. ledna 1972)
- 9. října – Julie Reisserová, hudební skladatelka a básnířka († 25. února 1938)
- 25. října – Jan Palouš, filmový režisér a lední hokejista († 25. září 1971)
- 28. října – Emil Štolc, hudební skladatel a dirigent († 1. července 1940)
- 30. října – Erich Roučka, technik a vynálezce († 16. března 1986)
- 15. listopadu – Vojtěch Vladimír Klecanda, legionář, generál († 22. dubna 1947)
- 17. listopadu
- Jaromír Nečas, sociálně demokratický politik († 30. ledna 1945)
- Antonín Ludvík Stříž, kněz, básník, literární historik a překladatel († 6. srpna 1960)
- 21. listopadu – Franz Wagner, sídelní kanovník litoměřické kapituly († 8. srpna 1969)
- 27. listopadu – Zikmund Jan Kapic, převor oseckého kláštera († 5. září 1968)
- 17. prosince – Johannes Thummerer, knihovník a spisovatel († 31. října 1921)
- 22. prosince – Antonín Fivébr, malíř a fotbalista († 26. února 1973)
- 26. prosince
- Jaromír Klika, botanik († 12. května 1957)
- Max Lobkowicz, šlechtic, politik a diplomat († 1. dubna 1967)
- 27. prosince
- Jan Otakar Martin, herec († 9. října 1958)
- Jaroslav Vojta, herec († 20. dubna 1970)
- 29. prosince – Josef Beran, 33. arcibiskup pražský, primas český, kardinál († 17. května 1969)
Svět
- 1. ledna
- David Mitrany, britský politolog († 25. července 1975)
- Frank Stokes, americký bluesový kytarista († 12. září 1955)
- 8. ledna – Richard Courant, německý matematik († 27. ledna 1972)
- 18. ledna
- Franz Josef Arnold, městský architekt v Ústí nad Labem († 15. února 1962)
- Thomas Sopwith, britský letecký průkopník a podnikatel († 27. ledna 1989)
- 24. ledna – Ernst Heinkel, německý konstruktér a výrobce letadel († 30. ledna 1958)
- 27. ledna – Frank Nitti, mafián, nástupce Al Capona († 19. března 1943)
- 29. ledna – Leadbelly, americký folkový muzikant († 6. prosince 1949)
- 1. února – Franciszek Kleeberg, polský generál († 5. dubna 1941)
- 8. února – Giuseppe Ungaretti, italský básník a spisovatel († 1. června 1970)
- 16. února – Ferdinand Bie, norský olympijský vítěz v pětiboji († 9. listopadu 1961)
- 17. února
- Ronald Knox, anglický katolický kněz a spisovatel († 24. srpna 1957)
- Otto Stern, německý fyzik, Nobelova cena za fyziku († 17. srpna 1969)
- 19. února – Rachel Kohen-Kagan, izraelská politička († 15. října 1982)
- 20. února – Georges Bernanos, Francouzský spisovatel († 5. července 1948)
- 25. února – John Foster Dulles, americký diplomat a politik († 24. května 1959)
- 28. února – Anders Knutsson Ångström, švédský fyzik († 27. října 1981)
- 29. února – Domenico Tardini, kardinál, státní sekretář Vatikánu († 30. července 1961)
- 3. března
- Kazimierz Fabrycy, polský generál za druhé světové války († 18. července 1958)
- Natalena Koroleva, ukrajinská spisovatelka, překladatelka, lexikografka, archeoložka, baletka († 1. července 1966)
- 8. března – Gustav Krukenberg, německý právník a generál Waffen-SS († 23. října 1980)
- 9. března – Nemika Sultan, osmanská princezna († 6. září 1969)
- 10. března – Ivan Stodola, slovenský lékař, dramatik a spisovatel († 26. března 1977)
- 12. března – Hans Knappertsbusch, německý dirigent († 25. října 1965)
- 13. března – Anton Semjonovič Makarenko, ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog († 1. dubna 1939)
- 17. března – Paul Ramadier, francouzský politik, předseda vlády († 14. října 1961)
- 19. března
- Josef Albers, americký malíř († 25. března 1976)
- Perec Naftali, izraelský politik († 30. dubna 1961)
- 6. dubna
- Hans Richter, německý malíř a filmový producent († 1. února 1976)
- Dawid Bajgelman, polský hudební skladatel a dirigent († 1944)
- 13. dubna – Ľudovít Šenšel, slovenský evangelický kněz a poválečný politik († 22. července 1956)
- 14. dubna – Sigfried Giedion, švýcarský historik architektury († 9. dubna 1968)
- 20. dubna – Ibó Takahaši, japonský viceadmirál během druhé světové války († 18. března 1947)
- 30. dubna – John Crowe Ransom, americký pedagog, literární kritik, básník a esejista († 3. července 1974)
- 8. května – Maurice Boyau, francouzský stíhací pilot († 16. září 1918)
- 9. května – Francesco Baracca, nejlepší italský stíhací pilot († 19. června 1918)
- 10. května – Max Steiner, rakouský hudební skladatel († 28. prosince 1971)
- 11. května
- Irving Berlin, americký hudební skladatel († 22. září 1989)
- Willis Lee, admirál námořnictva USA († 25. srpna 1945)
- 12. května – Theodor Reik, rakouský psychoanalytik († 31. prosince 1969)
- 13. května – Inge Lehmannová, dánská seismoložka a geofyzička († 21. února 1993)
- 17. května – Anton Durcovici, rumunský biskup, mučedík, blahoslavený († 10. prosince 1951)
- 19. května – Nikolaj Michajlovič Švernik, komunistický politik, titulární hlava sovětského státu († 24. prosince 1970)
- 25. května – Jean Wahl, francouzský filosof († 19. června 1974)
- 27. května – Louis Durey, francouzský skladatel († 3. července 1979)
- 28. května – Jim Thorpe, americký olympijský vítěz pětiboji i desetiboji († 28. března 1953)
- 3. června – Albert Kluyver, nizozemský mikrobiolog a biochemik († 14. května 1956)
- 4. června – Lajos Egri, americký dramatik maďarského původu († 7. února 1967)
- 6. června – Valerian Kujbyšev, bolševický revolucionář († 25. ledna 1935)
- 7. června – Samuel Štefan Osuský, slovenský evangelický biskup, pedagog, teolog, historik a spisovatel († 14. listopadu 1975)
- 13. června – Fernando Pessoa, portugalský spisovatel († 30. listopadu 1935)
- 14. června – John Theodore Buchholz, Americký botanik († 1. června 1951)
- 16. června
- Edmund Sparmann, rakouský letec a konstruktér († 24. června 1951)
- Alexandr Fridman, ruský matematik, geofyzik a meteorolog († 16. září 1925)
- 17. června
- Alfonso Bialetti, italský vynálezce kávovaru († 4. března 1970)
- Heinz Guderian, nacistický německý vojenský teoretik a generál († 14. května 1954)
- 24. června – Gerrit Rietveld, holandský architekt a [designér († 25. června 1964)
- 26. června – Herbert von Obwurzer, rakouský veterán, německý generál Waffen-SS († 26. ledna 1945)
- 6. července – Eugen Rosenstock-Huessy, německo-americký právník a historik († 24. února 1973)
- 10. července – Giorgio de Chirico, řecko-italský malíř a sochař († 20. listopadu 1978)
- 11. července – Carl Schmitt, německý právní a politický teoretik († 7. dubna 1985)
- 12. července – Adolf Horion, německý duchovní a entomolog († 28. května 1977)
- 14. července – Kakuca Čolokašvili, gruzínský národní hrdina († 27. června 1930)
- 16. července – Frits Zernike, nizozemský fyzik, Nobelova cena za fyziku († 23. března 1966)
- 17. července
- Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel, Nobelova cena za literaturu († 17. února 1970)
- Pavel Peter Gojdič, řeckokatolický řeholník, biskup a mučedník († 17. července 1960)
- 21. července – Carlos Duarte Costa, brazilský biskup, reformátor († 26. března 1961)
- 22. července – Selman Abraham Waksman, americký biochemik († 16. srpna 1973)
- 23. července – Raymond Chandler, americký spisovatel († 26. března 1959)
- 24. července – Nils Åberg, švédský prehistorik († 28. února 1957)
- 4. srpna – Milan Stojadinović, jugoslávský politik, právník, národohospodář, ekonom († 24. října 1961)
- 13. srpna – John Logie Baird, vynálezce prvního televizoru († 14. června 1946)
- 15. srpna – Grigorij Sokolnikov, sovětský politik a diplomat († 21. května 1939)
- 16. srpna – Thomas Edward Lawrence, britský voják, cestovatel a arabista († 19. května 1935)
- 4. září – Oskar Schlemmer, německý malíř, designér, sochař a choreograf († 13. dubna 1943)
- 5. září – Sarvepalli Rádhakrišnan, indický filosof, státník a [překladatel († 17. dubna 1975)
- 6. září – Joseph Kennedy, americký podnikatel, politik a diplomat († 18. listopadu 1969)
- 12. září – Maurice Chevalier, francouzský a americký herec, tanečník a šansoniér († 1. ledna 1972)
- 13. září – Fred Hultstrand, americký fotograf († 28. června 1968)
- 15. září – Antonio Ascari, italský automobilový závodník († 26. července 1925)
- 16. září
- Walter Owen Bentley, britský průkopník automobilismu († 13. srpna 1971)
- Frans Eemil Sillanpää, finský spisovatel, Nobelova cena za literaturu († 3. června 1964)
- 18. září – Grey Owl, kanadský spisovatel († 13. dubna 1938)
- 21. září – Martin Benka, slovenský malíř († 28. června 1971)
- 26. září – Thomas Stearns Eliot, anglický básník a dramatik, Nobelova cena za literaturu († 4. ledna 1965)
- 6. října
- Joaquín Vilanova Camallonga, španělský kněz, mučedník a blahoslavený katolické církve († 29. července 1936)
- Roland Garros, francouzský letec († 5. října 1918)
- 7. října – Henry A. Wallace, americký státník a politik († 18. listopadu 1965)
- 8. října – Ernst Kretschmer, německý psychiatr († 8. února 1964)
- 9. října – Nikolaj Bucharin, bolševický revolucionář, politik a spisovatel († 15. března 1938)
- 13. října – Konstantinos Tsiklitiras, řecký olympijský vítěz ve skoku do dálky z místa († 10. února 1913)
- 14. října – Katherine Mansfieldová, novozélandská spisovatelka († 9. ledna 1923)
- 16. října – Eugene O'Neill, americký dramatik, Nobelova cena za literaturu († 27. listopadu 1953)
- 17. října
- Paul Bernays, matematik švýcarského původu († 18. září 1977)
- Archibald Low, anglický inženýr, fyzik a vynálezce († 13. září 1956)
- 18. října – Martin Rázus, slovenský spisovatel († 8. srpna 1937)
- 25. října
- Richard Evelyn Byrd, americký polární badatel († 11. března 1957)
- Moše Zmoira, izraelský právník a první předseda izraelského Nejvyššího soudu († 8. října 1961)
- 26. října – Nestor Machno, ukrajinský anarchista († 25. července 1934)
- 29. října – Ernst Sommer, český, německy píšící spisovatel († 20. října 1955)
- 1. listopadu – Michał Sopoćko, zpovědník sv. Marie Faustiny Kowalské († 15. února 1975)
- 4. listopadu – Štefan Lux, slovenský novinář, herec, režisér a spisovatel († 3. července 1936)
- 7. listopadu – Chandrasekhara Venkata Raman, indický fyzik, Nobelova cena za fyziku († 21. listopadu 1970)
- 8. listopadu – Sima Marković, srbský politik († 19. dubna 1939)
- 9. listopadu – Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a ekonom († 17. března 1979)
- 10. listopadu – Andrej Nikolajevič Tupolev, sovětský letecký konstruktér († 23. prosince 1972)
- 11. listopadu – Johannes Itten, švýcarsk expresionistický malíř († 25. března 1967)
- 15. listopadu – Harald Ulrik Sverdrup, norský meteorolog, oceánograf a polárník († 21. srpna 1957)
- 17. listopadu – Isabela Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně († 6. prosince 1973)
- 19. listopadu – José Raúl Capablanca, Kubánský šachista († 8. března 1942)
- 24. listopadu – Dale Carnegie, americký spisovatel († 1. listopadu 1955)
- 30. listopadu – Georg von Majewski, německý generál wehrmachtu († 6. května 1945)
- 3. prosince – Jicchak ha-Levi Herzog, izraelský prezident († 25. července 1959)
- 5. prosince – Algot Niska, finský sportovec, obchodník, dobrodruh a pašerák († 28. května 1954)
- 7. prosince – Carl Malmsten, švédský designér nábytku († 13. srpna 1972)
- 16. prosince – Alexandr I. Karađorđević, druhý král Jugoslávie († 9. října 1934)
- 18. prosince – Karel Albrecht Habsbursko-Altenburský, rakouský arcivévoda z těšínské linie († 17. března 1951)
- 20. prosince – Jicchak Baer, izraelský historik († 22. ledna 1980)
- 27. prosince – Thea von Harbou, německá scenáristka a spisovatelka († 1. července 1954)
- 28. prosince – Friedrich Wilhelm Murnau, filmový režisér němých filmů († 11. března 1931)
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1888
Česko
- 13. ledna – Jan Piperger, pražský kat (* 24. června 1838)
- 11. března
- Karel Kilcher, bakteriolog (* 5. února 1862)
- Josef Bojislav Pichl, lékař a spisovatel (* 22. srpna 1813)
- 15. března – Jan Zacpal, novinář a národní buditel (* 27. dubna 1844)
- 15. dubna – Antonín Stecker, cestovatel (* 19. února 1855)
- 18. dubna – Hugo Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze, moravský politik, velkostatkář a průmyslník (* 15. září 1803)
- 19. dubna – Josef Vilém z Löschneru, lékař, rektor Univerzity Karlovy (* 7. května 1809)
- 8. května – Franz von Hruschka, rakouský důstojník českého původu, vynálezce (* 12. března 1819)
- 10. května – Tomáš Vorbes, pedagog (* 3. ledna 1815)
- 18. května – Karel Roth, advokát a politik (* 30. října 1829)
- 20. května – František Xaver Josef Beneš, archeolog a konzervátor (* 6. srpna 1820)
- 27. května – Františka Stránecká, spisovatelka (* 9. března 1839)
- 30. května – Karl Georg Wolfrum, rakouský a český průmyslník a politik (* 17. listopadu 1813)
- 25. června – František Řivnáč, pražský knihkupec a nakladatel (* 1. září 1807)
- 19. července – Alois Neruda, violoncellista (* 20. června 1837)
- 23. srpna – Adalbert Widmann, moravský zemský hejtman (* 14. ledna 1804)
- 2. září – František Plaček, právník a politik (* 20. dubna 1809)
- 22. září – Wenzel Weber, rakouský a český duchovní a politik německé národnosti (* 4. prosince 1824)
- 8. října – Karl Pickert, rakouský a český novinář a politik (* 17. září 1835)
- 25. října – Jan Nepomuk Maýr, operní zpěvák a skladatel (* 17. února 1818)
- 27. října – Vilém Platzer, kněz a politik (* 23. června 1821)
- 6. listopadu – Lubert Graf, právník a politik německé národnosti, starosta Chebu (* 11. května 1831)
- 25. listopadu
- Jan Balcar, náboženský myslitel (* 27. března 1832)
- Josef Jireček, etnograf, literární historik (* 9. října 1825)
- 17. prosince – Leopold Lev z Thun-Hohensteinu, český a rakouský politik (* 7. dubna 1811)
- 22. prosince – Josef Schrott, rakouský a český vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti (* 17. února 1813)
Svět
- 5. ledna – Henri Herz, francouzský klavírista, hudební skladatel (* 6. ledna 1803)
- 14. ledna – Stephen Heller, maďarsko-francouzský klavírista, skladatel a pedagog (* 15. května 1813)
- 29. ledna
- Jean-Baptiste André Godin, francouzský spisovatel a sociální reformátor (* 26. ledna 1817)
- Edward Lear, anglický ilustrátor, spisovatel a básník (* 12. května 1812)
- 30. ledna – Asa Gray, americký botanik (* 18. listopadu 1810)
- 31. ledna – sv. Jan Bosko kněz, vychovatel mládeže (* 16. srpna 1815)
- 5. února – Anton Mauve, nizozemský realistický malíř (* 18. září 1838)
- 21. února – Jozef Miloslav Hurban, slovenský literát, čelná postava slovenského národního obrození. (* 19. března 1817)
- 22. února – Jean-Delphin Alard, francouzský houslista a hudební skladatel (* 8. března 1815)
- 4. března – Giovanni Antonio Farina, katolický duchovní, biskup, blahoslavený (* 11. ledna 1803)
- 5. března – Robert Spiske, kněz a zakladatel Kongregace sester sv. Hedviky (* 29. ledna 1821)
- 6. března – Louisa May Alcottová, americká spisovatelka (* 29. listopadu 1832)
- 9. března – Vilém I. Pruský, pruský král a německý císař (* 22. března 1797)
- 11. března – Friedrich Wilhelm Raiffeisen, propagátor rolnických úvěrových družstev v Bavorsku (* 30. března 1818)
- 22. března – William Samuel Henson, letecký inženýr a vynálezce (* 3. května 1812)
- 23. března – Morrison Waite, americký právník a politik (* 29. listopadu 1816)
- 29. března – Charles Valentin Alkan, francouzský klavírista a skladatel (* 30. listopadu 1813)
- 30. března – Augustus Mongredien, anglický ekonom a šachista(* 17. března 1807)
- 31. března – Jean-Marie Guyau, francouzský filozof (* 28. října 1854)
- 2. dubna – Constant Alexandre Famin, francouzský fotograf (* 19. srpna 1827)
- 14. dubna – Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj, ruský etnograf, antropolog a cestovatel (* 17. července 1846)
- 15. dubna – Matthew Arnold, anglický básník (* 24. prosince 1822)
- 18. dubna – James Robertson, britský fotograf, rytec klenotů a mincí (* 1813)
- 19. dubna – Thomas Russell Crampton, anglický inženýr, konstruktér lokomotiv (* 6. srpna 1816)
- 8. května – Franz von Hruschka, rakouský voják, včelař a hoteliér (* 12. března 1819)
- 26. května – Ascanio Sobrero italský chemik, objevitel nitroglycerinu (* 12. října 1812)
- 28. května – Paul Émile de Puydt, belgický botanik, ekonom a spisovatel (* 6. března 1810)
- 15. června – Fridrich III., císař německý (* 1831)
- 20. června – Johannes Zukertort, německý šachový mistr (* 7. září 1842)
- 4. července – Theodor Storm, německý spisovatel a básník (* 14. září 1817)
- 10. července – Rafael Hernando, španělský hudební skladatel (* 31. května 1822)
- 4. srpna – Gustav Meretta, architekt (* 1832)
- 14. srpna – Carl Christian Hall, premiér (Konseilspræsident) Dánska (* 25. února 1812)
- 16. srpna – John Stith Pemberton, lékárník, vynálezce Coca-Coly (* 8. července 1831)
- 23. srpna – Philip Henry Gosse, britský přírodovědec (* 6. dubna 1810)
- 24. srpna – Rudolf Clausius, německý matematik a fyzik (* 2. ledna 1822)
- 9. září – Charles Cros, francouzský básník a vynálezce (* 1. října 1842)
- 15. září – Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, rakouský šlechtic činný v Čechách (* 28. května 1799)
- 17. září – Johann Nepomuk Hiedler, pradědeček Adolfa Hitlera (* 19. března 1807)
- 23. září – François Achille Bazaine, francouzský maršál (* 13. února 1811)
- 17. října – Marie Amélie Bádenská, vévodkyně z Hamiltonu a Brandonu (* 11. října 1817)
- 18. října – Alessandro Antonelli, italský architekt (* 14. července 1798)
- 1. listopadu – Nikolaj Prževalskij, ruský geograf a cestovatel (* 12. dubna 1839)
- 6. listopadu – Adalbert Horawitz, rakouský historik a filolog (* 23. ledna 1840)
- 15. listopadu – Maxmilián Josef Bavorský, bavorský vévoda (* 4. prosince 1808)
- 18. listopadu – Walery Rzewuski, polský fotograf a komunální politik (* 14. června 1837)
- 3. prosince
- Ivan Alexejevič Šestakov, ruský admirál, ministr námořnictva (* 13. dubna 1820)
- Carl Zeiss, německý průmyslník a optik (* 11. září 1816)
- 5. prosince – Imrich Henszlmann, uherský architekt (* 13. října 1813)
- 10. prosince – Kazimierz Grocholski, rakouský ministr pro haličské záležitosti (* 1815)
- 15. prosince – Alexandr Hesensko-Darmstadtský, hesenský princ, zakladatel rodu Battenbergů (* 15. července 1823)
- 31. prosince – Samson Rafael Hirsch, německý rabín (* 20. června 1808)
- ? – Giacomo Luzzatto, italský fotograf (* 1827)
- ? – Mahitab Kadınefendi, desátá manželka osmanského sultána Abdulmecida I. (* 1830)
Hlavy států
Evropa
- České království – František Josef I.
- Rakousko-Uhersko – František Josef I.
- Haličsko-vladiměřské království – František Josef I.
- Německé císařství (císař Vilém I., Fridrich III. a Vilém II.)
- Pruské království – Vilém I., poté Fridrich III., poté Vilém II.
- Bavorské království – Ota I. Bavorský
- Württemberské království – Karel I. Württemberský
- Saské království – Albert I. Saský
- Hesenské velkovévodství – Ludvík IV. Hesenský
- Rumunské království – Karel I. Rumunský
- Království chorvatsko-slavonské – Károly Khuen-Héderváry
- Srbské království – Milan I. Obrenović
- Bulharské knížectví – Ferdinand I. Bulharský
- Černohorské knížectví – Nikola I. Petrović-Njegoš
- Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny – Benjámin Kállay
- Spojené království Velké Británie a Irska – Viktorie
- Dánské království – Kristián IX.
- Belgické království – Leopold II. Belgický
- Nizozemské království – Vilém III. Nizozemský
- Třetí Francouzská republika – prezident Marie François Sadi Carnot
- Lucemburské knížectví – Vilém III. Nizozemský
- Lichtenštejnské knížectví – Jan II. z Lichtenštejna
- Monacké knížectví – Karel III. Monacký
- Ruské impérium – Alexandr III. Alexandrovič
- Švédsko-norská unie – Oskar II.
- Vatikán – papež Lev XIII.
- Italské království – Umberto I.
- Španělské království – Alfons XIII. Španělský
- Portugalské království – Ludvík I. Portugalský
Blízký Východ a Severní Afrika
- Osmanská říše – Abdulhamid II.
- Egyptské chedivství – Taufík I.
- Marocký sultanát – Hasan I. Marocký
- Alžírsko (francouzská kolonie) – prezident Marie François Sadi Carnot
Dálný Východ a Asie
- Britská Indie – Viktorie
- Perská říše – Násir ad-Dín Šáh
- Čínské císařství – Kuang-sü
- Japonské císařství – Meidži
Amerika
- USA – prezident Grover Cleveland
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1888 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1888:
- Národní listy – ročník 28 rok 1888
- Národní politika – ročník 6 rok 1888
- Moravská orlice – ročník 26 rok 1888
- Opavský týdenník — ročník 19 rok 1888
- Budivoj (České Budějovice) — ročník 24 rok 1888 (odkaz vede na přehled ročníků)
- Květy — ročník 10 rok 1888
- Časopis Musea království Českého – ročník 62 rok 1888
- Lumír — ročník 16 rok 1888 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Světozor — ročník 22 rok 1888 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Čas — ročník 2 rok 1888
- Zlatá Praha — ročník 5 rok 1887–1888 (archiv ÚČL AV ČR) nebo týž ročník v NK ČR
- Vesmír — ročník 17 rok 1887-1888
- Osvěta (red. Václav Vlček) — ročník 18 rok 1888
- Humoristické listy — ročník 30 rok 1888
- Nový Paleček (humor) — ročník 2 rok 1888
- Říšský zákoník (česká verze) — rok 1888
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Kingdom of Saxony; Ratio (2:3)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Liechtenstein
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.
My own crown and own star, PD Union by Zscout
State flag of Persia (1907-1933)
Flag of the Kingdom of Württemberg; Ratio (3:5)
Autor: ZEISS Microscopy from Germany, Licence: CC BY-SA 2.0
The founder of Carl Zeiss. Raised in Weimar, Germany, he became a notable lens maker in the 1840s when he created high quality lenses that were "wide open", or in other words, had a very large aperture range that allowed for very bright images. He did this in the city of Jena at a self opened workshop, where he started his lens making career. At first his lenses were mainly used in the production of microscopes, but when cameras were invented, his company began manufacturing high quality lenses for cameras. (Source = Wikipedia) www.zeiss.com/carl-zeiss
Eiffel Tower, July 1888.
Flag of the Kingdom of Croatia-Slavonia, 1868-1918 (version for general use, without coat of arms)
Lehmann in 1932. Image courtesy The Royal Library, National Libary of Denmark and University of Copenhagen University Library, under a Creative Commons License.
Dr. Chandrasekhara Venkata Raman
Flag of Bavaria (striped)
State flag of Persia (1907-1933)
Autor: R. Smahel, Licence: CC BY-SA 3.0
Portrét arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského Ph a ThDr. Josefa Karla Matochy
Naval jack for the union between Sweden and Norway, as well as the diplomatic flag of the union with the proportions 5:4.
Ascanio Sobrero (October 12, 1812 – May 26, 1888)
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 4.0
Military flag of the Principality of Montenegro, with monogram of Price Nicholas I of Montenegro (1860-1910)
José Raúl Capablanca
Flag of the Grand Duchy of Hesse without arms; Ratio (4:5)
Autor: Guilherme Paula, Licence: CC BY-SA 3.0
State flag of Serbia (1882-1918)
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Otto Stern Taken from Nobelprize.org
Flag of the Kingdom of Galicia and Lodomeria years 1890-1918.
Major general Andrei Tupolev in his office.
Thomas Stearns ('T.S.') Eliot with his sister and his cousin, by Lady Ottoline Morrell (died 1938). See source website for additional information.
portrait of Shmuel Yosef Agnon, photographed by Nini and Carry Hess in Frankfurt am Main in 1924
Nikolay Przhevalsky photoportrait and signature from book "From Kyakhta to the Yellow River Sources, the Northern Edge of Tibet and the Route Through the Lob-Nor and Along the Tarim Basin Investigation" 1888
Flag of Bosnia (1908-1918)
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0096 / E. Bieber / CC-BY-SA 3.0