1892
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1888 • 1889 • 1890 • 1891 • 1892 • 1893 • 1894 • 1895 • 1896 ► ►►
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události
Česko
- 31. května – V příbramském Mariánském dole zahynulo 319 horníků.
- 2. srpna – Zavedení koruny jako platidla na území Rakouska-Uherska.
- Založen Akademický cyklistický odbor Slavia, 1896 jeho členové ustavují fotbalový odbor – předchůdce dnešního SK Slavia Praha.
- 2. listopadu – Byl založen první sportovní klub Slavia Praha
Svět
- 1. ledna – Ostrov Ellis Island v New Yorku začal fungovat jako přistěhovalecká stanice pro imigranty do USA.
- 27. února – Rudolf Diesel podal patent na vznětový motor
- Peugeot jako první použil u benzinem poháněného automobilu celogumové pneumatiky.
- Založeny anglické fotbalové kluby Newcastle United FC a Liverpool FC.
Vědy a umění
- 22. října – První koncert Českého kvarteta, složeného z absolventů pražské konzervatoře: první housle Karel Hoffmann, druhé housle Josef Suk, viola Oskar Nedbal, violoncello Otto Berger.
- 18. prosince – V Petrohradu měl premiéru balet Louskáček
- Ruský vědec Dmitrij Ivanovskij popsal první virus.
- V malém americkém městě La Porte postavil Almon Strowger první automatickou telefonní ústřednu.
Sport
- 23. listopadu – Pierre de Coubertin představuje plán na znovuobnovení olympijských her na Union des Sociétés Françaises de Sports Athlétiques AGM
Knihy
- Arthur Conan Doyle – Dobrodružství Sherlocka Holmese
- Karel May – Červenomodrý Metuzalém
- Karel May – Ve stínu padišáha
- Jules Verne – Tajemný hrad v Karpatech
- Jules Verne – V pustinách australských
Narození
Česko
- 2. ledna – Albína Dratvová, filozofka († 1. prosince 1969)
- 5. ledna – Hans Jelen, právník a hudební skladatel († 1. dubna 1977)
- 15. ledna – Bedřich Feuerstein, architekt a scénograf († 10. května 1936)
- 16. ledna – Josef Skupa, loutkoherec († 8. ledna 1957)
- 17. ledna – Josef Ejem, československý odbojář, generál a komunistický politik († 29. září 1957)
- 24. ledna
- Zdeněk Frankenberger, lékař, histolog, embryolog, patolog a přírodovědec († 12. ledna 1966)
- Josef Kodíček, režisér, dramaturg, divadelní kritik a překladatel († 3. listopadu 1954)
- 25. ledna – Václav Karel Vendl, historik umění († 8. března 1957)
- 4. února – Josef Jiříkovský, sochař a medailér († 10. listopadu 1950)
- 5. února – Jacques Groag, architekt a interiérový návrhář, původem z Moravy († 28. ledna 1962)
- 7. února – Karel Opočenský, šachový mezinárodní mistr († 16. listopadu 1975)
- 11. února – Václav Zelenka, cestovatel, orientalista a hudebník († 19. září 1979)
- 13. února – Marian Schaller, převor Emauzského kláštera v Praze, oběť komunismu († 20. března 1955)
- 14. února – Radola Gajda, fašistický politik († 15. dubna 1948)
- 25. února – Adam Kříž, legionář, odbojář a spisovatel († 13. března 1945)
- 28. února – Otto Rothmayer, architekt († 24. září 1966)
- 12. března – Joža Vochala, folklorista a muzejník († 26. dubna 1965)
- 22. března – Karel Poláček, spisovatel, novinář a filmový scenárista († 21. ledna 1945)
- 23. března – Lev Prchala, generál a exilový politik († 11. června 1963)
- 24. března – Marie Fischerová-Kvěchová, malířka a ilustrátorka († 2. června 1984)
- 4. dubna
- Fritz Aurich, matematik († ?)
- Oldřich Blecha, hudební skladatel († 14. srpna 1951)
- 10. dubna – Adolf Sigmund, lékař-radiolog, průkopník rentgenové diagnostiky († 12. července 1934)
- 21. dubna – Jaroslav Kvapil, klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog († 18. února 1958)
- 26. dubna – Ludmila Hořká, spisovatelka, publicistka a folklóristka († 6. října 1966)
- 2. května – Emilie Paličková, textilní výtvarnice a krajkářka († 23. července 1973)
- 7. května – Antonín Moudrý, architekt († 3. května 1948)
- 10. května – Jan Weiss, spisovatel († 7. března 1972)
- 14. května – Felix Petyrek, rakouský klavírista, hudební skladatel a pedagog českého původu († 1. prosince 1951)
- 15. května – Jan Obenberger, profesor entomologie na Karlově univerzitě v Praze († 30. dubna 1964)
- 24. května – Jan Berlík, pěvec-tenorista († 27. prosince 1972)
- 28. května – Karel Karas, malíř († 29. července 1969)
- 31. května – Bohuslav Reynek, básník, překladatel a grafik († 28. září 1971)
- 3. června – Hermann Abeles, pražský, německy hovořící architekt († 1941)
- 20. června
- Rudolf Jelínek, podnikatel († 29. září 1944)
- Alois Vicherek, vojenský letec († 15. ledna 1956)
- 23. června
- Alfred Fuchs, spisovatel, novinář a překladatel umučený nacisty. († 16. února 1941)
- Jaromír Smutný, legionář, kancléř prezidenta Edvarda Beneše a diplomat († 16. července 1964)
- 27. června – Jaroslav Krejčí, předseda protektorátní vlády († 18. května 1956)
- 28. června – Ladislav Moulík, tělovýchovný pracovník a člen sokola, účastník druhého odboje († 6. března 1942)
- 2. července – Přemysl Koblic, fotograf a chemik († 19. listopadu 1955)
- 9. července – Jaroslav Hrbek, legionář a československý generál († 19. ledna 1973)
- 12. července – Jan Harus, československý politik, ministr († 15. září 1967)
- 15. července – Jaroslav Arnošt Trpák, novinář, redaktor, prozaik, překladatel († ? 1968)
- 23. července – Vojtěch Krch, architekt († 10. listopadu 1966)
- 25. července – Jiří Havelka, československý právník a politik, protektorátní ministr dopravy († 5. června 1964)
- 28. července – Franz Janowitz, rakouský a český německy píšící básník († 4. listopadu 1917)
- 30. července – Vratislav Vycpálek, hudební vědec, skladatel a folklorista († 9. října 1962)
- 15. srpna – Julius Komárek, profesor zoologie, spisovatel († 7. února 1955)
- 21. srpna – Julie Moschelesová, geografka († 7. ledna 1956)
- 22. srpna – Táňa Hodanová, herečka a divadelní režisérka († 4. června 1982)
- 26. srpna – Josef Rejsek, chirurg a urolog († 29. února 1936)
- 29. srpna – Bedřich Mendl, historik († 28. září 1940)
- 7. září – Marie Anežka von Coudenhove-Honrichs, řeholnice Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova († 21. dubna 1977)
- 9. září
- Vojtěch Sedláček, malíř († 3. února 1973)
- Vladimír Hašek, archivář († 21. listopadu 1968)
- 14. září – Jiří Julius Fiala, hudební skladatel, herec a dirigent († 3. srpna 1974)
- 18. září – Václav Binovec, filmový scenárista a režisér († 29. února 1976)
- 21. září – Antonín Janda-Očko, československý fotbalový reprezentant († 21. ledna 1960)
- 26. září – Václav Nosek, komunistický politik, ministr vnitra († 22. července 1955)
- 3. října
- Marie Marčanová, překladatelka († 3. září 1979)
- Otto Zucker, pražský architekt († 29. září 1944)
- 13. října – Štefan Fencik, ministr autonomní vlády Podkarpatská Rusi († 1945)
- 17. října – Otakar Jeremiáš, hudební skladatel a dirigent († 5. března 1962)
- 20. října – Josef Dostál, archivář a překladatel († 26. února 1955)
- 21. října – Jan Šoupal, hudební skladatel, sbormistr a dirigent († 25. listopadu 1964)
- 26. října – Jarmila Urbánková, herečka († 21. července 1979)
- 5. listopadu – Otakar Zítek, operní režisér, hudební skladatel a spisovatel († 28. dubna 1955)
- 8. listopadu
- Šimon Drgáč, československý generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci († 28. června 1980)
- Bohumír Halouzka, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 8. května 1983)
- 11. listopadu – Arnošt Schwarzenberg, kníže z orlické větve rodu Schwarzenbergů († 1979)
- 23. listopadu – Otakar Švec, sochař († 4. dubna 1955)
- 25. listopadu – Leopold Heyrovský, právník a entomolog († 29. června 1976)
- 26. listopadu – Otakar Haering, spisovatel († 15. října 1951)
- 2. prosince – Robert Pražák, československý gymnasta, tři stříbrné medaile na OH 1924 († 16. května 1966)
- 6. prosince – Arnošt Kolman, matematik a marxistický filozof († 22. ledna 1979)
- 23. prosince – Emanuel Vajtauer, československý nejprve levicový novinář, posléze kolaborant († ?)
- 28. prosince – Otto Ušák, český malíř a přírodovědný ilustrátor († 3. září 1957)
- 30. prosince – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel († 15. května 1967)
Svět
- 1. ledna – Mahidol Adunjadét, thajský princ († 24. září 1929)
- 2. ledna – Zoltán Lajos Meszlényi, maďarský katolický duchovní a mučedník († 4. března 1951)
- 3. ledna – John Ronald Reuel Tolkien, anglický spisovatel a filolog († 2. září 1973)
- 10. ledna – Melchior Wańkowicz, polský spisovatel a novinář († 10. září 1974)
- 14. ledna – Martin Niemöller, německý protestantský teolog († 6. března 1984)
- 17. ledna – Iosif Berman, rumunský fotograf a žurnalista († 17. září 1941)
- 18. ledna – Oliver Hardy, americký komik († 7. srpna 1957)
- 22. ledna – Marcel Dassault, francouzský letecký průmyslník, konstruktér a politik († 17. dubna 1986)
- 25. ledna – Takeo Takagi, viceadmirál Japonského císařského námořnictva († 8. července 1944)
- 26. ledna – Bessie Colemanová, první pilotka v USA († 30. dubna 1926)
- 27. ledna
- Alžběta Františka Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna († 29. ledna 1930)
- Wilhelm Hillebrand, autor teplotní metody přirozeného plánování rodičovství († 19. července 1959)
- Mehisti Kadınefendi, třetí manželka osmanského sultána Abdulmecida II. († 1964)
- 28. ledna
- Fjodor Raskolnikov, sovětský bolševický velitel a diplomat († 12. září 1939)
- Ernst Lubitsch, německý filmový režisér († 30. listopadu 1947)
- 29. ledna – Otto Schubert, německý malíř († 1970)
- 30. ledna – Friedrich Heiler, německý religionista a filozof náboženství († 18. dubna 1967)
- 2. února – Valerian Pavlovič Pravduchin, ruský spisovatel († 28. srpna 1938)
- 4. února
- Ján Hrušovský, slovenský spisovatel († 7. března 1975)
- Andreu Nin, katalánský revolucionář († 22. června 1937)
- 5. února – František Valentin, slovenský chemik († 27. ledna 1966)
- 6. února
- Maximilian Fretter-Pico, generál dělostřelectva německého Wehrmachtu († 4. dubna 1984)
- William Parry Murphy, americký lékař, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1934 († 9. října 1987)
- 8. února – Ludwig Ferdinand Clauß, antropolog, psycholog a rasový teoretik nacistického Německa († 13. ledna 1974)
- 9. února – Eduard Nécsey, nitranský sídelní biskup († 19. června 1968)
- 15. února
- Ján Valašťan Dolinský, slovenský skladatel, sběratel lidových písní a esperantista († 2. března 1965)
- Nickolas Muray, maďarsko-americký fotograf a olympijský šermíř († 2. listopadu 1965)
- 17. února – Josip Slipyj, řeckokatolický arcibiskup a kardinál († 7. září 1984)
- 21. února – Harry Stack Sullivan, americký psychiatr a psycholog († 15. ledna 1949)
- 29. února – Vilmos Apor, maďarský šlechtic, katolický duchovní a mučedník († 2. dubna 1945)
- 4. března – Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel († 6. dubna 1969)
- 7. března – Jozef Turanec, generál slovenské armády během druhé světové války († 9. března 1957)
- 8. března – Mississippi John Hurt, americký bluesový kytarista, zpěvák a farmář († 2. listopadu 1966)
- 9. března
- Mátyás Rákosi, premiér Maďarské lidové republiky († 5. února 1971)
- Vita Sackville-Westová, britská spisovatelka († 2. června 1962)
- 10. března – Arthur Honegger, švýcarský hudební skladatel († 27. listopadu 1955)
- 16. března
- César Vallejo, peruánský spisovatel († 15. dubna 1938)
- Nikolaj Kondraťjev, sovětský ekonom († 17. září 1938)
- 17. března – Pol Cassel, německý malíř († 9. září 1945)
- 18. března – Hjalmar Fridolf Siilasvuo, finský generál († 11. ledna 1947)
- 29. března – József Mindszenty, arcibiskup ostřihomský, politický vězeň nacismu i komunismu († 6. května 1975)
- 30. března
- Stefan Banach, polský matematik († 31. srpna 1945)
- Johannes Pääsuke, estonský fotograf a filmař († 8. ledna 1918)
- Erwin Panofsky, německý historik umění († 14. března 1968)
- 4. dubna – Karl Wilhelm Reinmuth, německý astronom († 6. května 1979)
- 5. dubna – Peder Christian Andersen, norský sportovní funkcionář, rozhodčí a novinář († 12. března 1964)
- 7. dubna – Albin Kaasinen, finský sochař († 3. března 1970)
- 8. dubna – Richard Neutra, rakousko-americký architekt († 16. dubna 1970)
- 12. dubna – Henry Darger, americký spisovatel a výtvarník († 13. dubna 1973)
- 13. dubna – Arthur Travers Harris, velitel bombardovacího letectva Royal Air Force († 5. dubna 1984)
- 14. dubna – Vere Gordon Childe, australský archeolog, historik a lingvista († 19. října 1957)
- 15. dubna
- Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy († 15. dubna 1983)
- Theo Osterkamp, německý stíhací pilot († 2. ledna 1975)
- 18. dubna – Bolesław Bierut, polský komunistický politik, předseda vlády († 12. března 1956)
- 19. dubna – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka († 7. listopadu 1983)
- 24. dubna – Sami Gabra, egyptský egyptolog a koptolog († 19. května 1979)
- 25. dubna – Giuseppe Maria Palatucci, katolický biskup, zachránce Židů před holokaustem († 31. března 1961)
- 28. dubna – Zinovij Davydov, ruský sovětský spisovatel († 7. října 1957)
- 3. května
- Stanisław Sosabowski, polský generál za druhé světové války († 25. září 1967)
- George Paget Thomson, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny 1937 († 10. září 1975)
- 5. května – Dorothy Garrodová, britská archeoložka († 18. prosince 1968)
- 7. května
- Ivan Šubašić, předseda exilové jugoslávské vlády († 22. března 1955)
- Josip Broz Tito, prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie († 4. května 1980)
- 8. května – Arnold Hauser, maďarský historik a sociolog umění († 28. ledna 1978)
- 9. května – Zita Bourbonsko-Parmská, poslední císařovna rakouská, královna česká a uherská († 14. března 1989)
- 14. května – Kaarlo Mäkinen, finský zápasník, olympijský vítěz († 11. května 1980)
- 18. května – Ezio Pinza, italský operní zpěvák – bas († 9. května 1957)
- 28. května – Sepp Dietrich, německý generál, velitel Hitlerovy osobní stráže († 21. dubna 1966)
- 29. května – Max Brand, americký spisovatel westernů († 12. května 1944)
- 31. května
- Konstantin Paustovskij, ruský a sovětský spisovatel († 14. července 1968)
- Gregor Strasser, německý nacistický politik († 30. června 1934)
- 1. června – Amanulláh, afghánský král († 25. dubna 1960)
- 8. června – Nikolaj Nikolajevič Polikarpov, sovětský letecký konstruktér († 30. července 1944)
- 12. června
- Bruno Schulz, polský spisovatel, literární kritik, malíř a grafik († 19. prosince 1942)
- Ferdinand Schörner, velitel německé armády Protektorátu Čechy a Morava († 2. července 1973)
- 16. června
- Lupino Lane, britský herec, zpěvák a tanečník († 10. listopadu 1959)
- Josep Llorens i Artigas, katalánský keramik a umělecký kritik († 11. prosince 1980)
- 18. června – Ján Borodáč, slovenský herec, dramatik, divadelní režisér a pedagog († 18. února 1964)
- 21. června – Reinhold Niebuhr, americký protestantský teolog a politický filozof († 1. června 1971)
- 23. června – Mieczysław Horszowski, polský klavírista († 22. května 1993)
- 26. června – Pearl S. Bucková, americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu († 6. března 1973)
- 28. června – Edward Carr, anglický diplomat, historik a politolog († 3. listopadu 1982)
- 1. července – James M. Cain, americký spisovatel a novinář († 27. října 1977)
- 2. července – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů († 7. září 1983)
- 6. července – Willy Coppens, nejúspěšnější belgický stíhací pilot první světové války († 21. prosince 1986)
- 8. července – Dion O'Banion, irsko-americký gangster († 10. listopadu 1924)
- 13. července – Jonni Myyrä, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem († 22. ledna 1955)
- 15. července – Walter Benjamin, německý literární kritik, filosof a překladatel († 26. září 1940)
- 18. července – Arthur Friedenreich, brazilský fotbalista zvaný El Tigre († 6. září 1969)
- 22. července – Arthur Seyß-Inquart, rakouský spolkový kancléř, nacista († 16. října 1946)
- 23. července – Haile Selassie I., etiopský císař († 27. srpna 1975)
- 1. srpna – Rjúnosuke Akutagawa, japonský spisovatel († 24. července 1927)
- 9. srpna – Shiyali Ramamrita Ranganathan, indický matematik a knihovník († 27. září 1972)
- 11. srpna
- Władysław Anders, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945 († 12. května 1970)
- Eidži Jošikawa, japonský spisovatel historických románů († 7. září 1962)
- 14. srpna – Kaikhosru Shapurji Sorabji, britský hudební skladatel, kritik, klavírista a spisovatel († 15. října 1988)
- 15. srpna
- Ivan Vasiljevič Boldin, sovětský generál († 28. března 1965)
- Louis de Broglie, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 19. března 1987)
- 17. srpna – Tamon Jamaguči, admirál japonského císařského námořnictva († 5. června 1942)
- 4. září
- Darius Milhaud, francouzský hudební skladatel a pedagog († 22. června 1974)
- Helmuth Plessner, německý filosof a sociolog († 12. června 1985)
- 6. září – Edward Victor Appleton, britský fyzik a astronomie, Nobelova cena za fyziku († 21. dubna 1965)
- 10. září – Arthur Holly Compton, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1927 († 15. března 1962)
- 12. září – Fatma Uliye Sultan, osmanská princezna († 25. ledna 1967)
- 13. září – Viktorie Luisa Pruská, dcera posledního německého císaře Viléma II. († 11. prosince 1980)
- 27. září – Eugen Hoffmann, německý sochař a malíř († 1. července 1955)
- 4. října – Engelbert Dollfuss, rakouský kancléř († 25. července 1934)
- 8. října – Marina Cvětajevová, ruská spisovatelka a básnířka († 31. srpna 1941)
- 9. října – Ivo Andrić, jugoslávský prozaik, básník, esejista a diplomat († 13. března 1975)
- 11. října
- Jiří Lucemburský, hlava dynastie sasko-meiningenské († 6. ledna 1946)
- Anton Räderscheidt, německý malíř († 8. března 1970)
- 14. října – Andrej Ivanovič Jeremenko, sovětský vojevůdce († 19. listopadu 1970)
- 16. října – Adolf Ziegler, německý malíř († 18. září 1959)
- 17. října – Theodor Eicke, nacistický generál († 26. února 1943)
- 19. října – Hermann Knaus, rakouský chirurg a gynekolog († 22. srpna 1970)
- 20. října – Branson DeCou, americký fotograf († 12. prosince 1941)
- 26. října – André Chapelon, francouzský konstruktér parních lokomotiv († 22. července 1978)
- 27. října – Alexander Strachwitz, český šlechtic a politik († 30. července 1967)
- 1. listopadu – Alexandr Alexandrovič Aljechin, ruský šachista († 24. března 1946)
- 2. listopadu – Alice Brady, americká herečka († 28. října 1939)
- 5. listopadu – J. B. S. Haldane, britský genetik a evoluční biolog († 1. prosince 1964)
- 8. listopadu – Luigi Abatangelo, italský básník, historik a archeolog († 11. listopadu 1966)
- 9. listopadu – Erich Auerbach, německý filolog a literární kritik († 13. října 1957)
- 16. listopadu
- Tazio Nuvolari, italský motocyklový a automobilový závodník († 11. srpna 1953)
- Kuo Mo-žo, čínský spisovatel, archeolog, komunistický politik († 12. června 1978)
- 23. listopadu – Wolfram von den Steinen, německo-švýcarský historik († 20. listopadu 1967)
- 1. prosince – Halldór Stefánsson, islandský spisovatel († 5. ledna 1979)
- 4. prosince – Francisco Franco, nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 († 20. listopadu 1975)
- 27. prosince – Elvira de Hidalgo, španělská sopranistka († 21. ledna 1980)
Úmrtí
Česko
- 11. ledna – František Schmoranz mladší, český architekt (* 19. listopadu 1845)
- 14. ledna – František Alexandr Zach, český vojenský teoretik, generál srbské armády (* 1. května 1807)
- 16. ledna – Kristian Stefan, český pedagog a politik (* 6. prosince 1819)
- 25. ledna – Ludwig von Schwarzenfeld, poslanec Českého zemského sněmu (* 25. srpna 1828)
- 3. února – Julie Šamberková, česká divadelní herečka (* 11. září 1846)
- 5. února
- Eduard Orel, rakouský důstojník a polárník (* 5. srpna 1841)
- Josef Götzl, starosta Karlína, poslanec Českého zemského sněmu (* ? 1820)
- 8. února – Petr Mužák, středoškolský profesor krasopisu a kreslení (* 10. března 1821)
- 16. února – Franz Herrmann, poslanec Českého zemského sněmu (* 5. dubna 1811)
- 22. února – Josef Hasner von Artha, lékař a poslanec Českého zemského sněmu (* 13. srpna 1819)
- 5. března – Jan Rechner, pražský zlatník, klenotník a hodinář (* 27. března 1835)
- 12. března – Matěj Mikšíček, novinář, sběratel lidové tvorby a spisovatel (* 3. února 1815)
- 23. března – František Fridrich, český fotograf (* 21. května 1829)
- 25. března – Adolf Tachezy, český politik německé národnosti, starosta Chebu (* 20. února 1814)
- 26. března
- Jan Nepomuk Soukop, kněz, básník, folklorista a speleolog (* 10. května 1826)
- Vilém Barvič, český hudební skladatel (* 1. srpna 1841)
- 10. dubna – Anton Waldert, český právník a politik německé národnosti (* 1823)
- 5. května
- František Daneš, kněz, pedagog a politik (* 13. července 1807)
- Jan Nepomuk Škroup, český hudební skladatel (* 15. září 1811)
- 6. května
- Lev Lerch, český malíř (* 13. srpna 1856)
- Antonín Porák, český lékař a politik (* 11. června 1815)
- 24. května – Petr Matěj Fischer, mecenáš a smíchovský starosta (* 22. února 1809)
- 19. června – Matěj Havelka, český právník, politik a básník (* 5. května 1809)
- 10. července – František Fiala, český politik, starosta Ústí nad Orlicí (* 11. srpna 1820)
- 21. července – Josef Mikuláš Boleslavský, český tiskař, knihkupec, nakladatel a dramatik (* 2. února 1829)
- 26. července – Hubert Gordon Schauer, český spisovatel, literární kritik a publicista (* 27. října 1862)
- 29. července – Otomar Pravoslav Novák, český paleontolog (* 16. listopadu 1851)
- 11. srpna – Ladislav Stroupežnický, český dramaturg (* 6. ledna 1850)
- 14. srpna – Josef Kořínek, klasický filolog (* 27. května 1829)
- 19. srpna – František Zdeněk Skuherský, český hudební skladatel a pedagog (* 31. července 1830)
- 20. srpna – Bedřich z Fürstenberka, arcibiskup olomoucký a kardinál (* 8. října 1813)
- 28. srpna – Josef Förster, český kantor, varhaník a hudební skladatel (* 31. prosince 1804)
- 26. září – Velebín Urbánek, hudební nakladatel (* 28. července 1853)
- 27. září – Josef Antonín Brousil, český malíř, krajinář (* 7. srpna 1871)
- 24. října
- Eduard Veselý, sochař, řezbář, restaurátor a pedagog (* 2. února 1817)
- Antonín Gindely, český historik německého původu (* 3. září 1829)
- Zdeněk Kolovrat-Krakovský, šlechtic a dramatik (* 6. února 1836)
- 3. listopadu
- Josef Krofta, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Plzně (* 27. února 1845)
- Emil Herrmann, právník, odborný spisovatel a překladatel (* 6. června 1841)
- 13. listopadu – Kamil Rohan, šlechtic francouzského původu (* 19. prosince 1800)
- 19. prosince – Antonín Jaroslav Vrťátko, český spisovatel (* 29. května 1815)
Svět
- 2. ledna – George Biddell Airy, anglický matematik (* 27. července 1801)
- 21. ledna – John Couch Adams, britský matematik a astronom (* 5. června 1819)
- 10. ledna – Heinrich Dorn, německý skladatel (* 14. listopadu 1804)
- 14. ledna – Albert Viktor, syn prince waleského Eduarda a dánské princezny Alexandry (* 8. ledna 1864)
- 18. ledna
- Luis Alfonso y Casanovas, španělský spisovatel a novinář (* 1. června 1845)
- Karel Salvátor, arcivévoda rakouský a princ toskánský (* 30. dubna 1839)
- 25. ledna – Konstantin Nikolajevič Ruský, syn ruského cara Mikuláše I. (* 21. září 1827)
- 26. ledna – Ludovika Bavorská, bavorská vévodkyně (* 30. srpna 1808)
- 31. ledna – Charles Spurgeon, britský náboženský reformátor, baptista (* 19. června 1834)
- 8. února – Egon Thurn-Taxis, německý šlechtic (* 17. listopadu 1832)
- 16. února – Henry Walter Bates, anglický přírodovědec (* 8. února 1825)
- 7. března – Étienne Arago, francouzský spisovatel a politik (* 9. února 1802)
- 9. března – Sereno Watson, americký botanik (* 1. prosince 1826)
- 13. března – Ludvík IV. Hesenský, hesenský velkovévoda (* 12. září 1837)
- 16. března – Eduard Kullmann, pachatel atentátu na Otto von Bismarcka (* 14. července 1853)
- 21. března – Annibale de Gasparis, italský astronom (* 9. dubna 1819)
- 26. března – Walt Whitman, americký spisovatel (* 31. května 1819)
- 17. dubna – Alexander Mackenzie, premiér Kanady (* 28. ledna 1822)
- 22. dubna – Édouard Lalo, francouzský skladatel (* 27. února 1823)
- 6. května – Ernest Guiraud, francouzský hudební skladatel a pedagog (* 23. června 1837)
- 17. května – György Klapka, maďarský armádní generál a politik (* 7. dubna 1820)
- 29. května – Bahá'u'lláh, íránský zakladatel víry Bahá'í (* 12. listopadu 1817)
- 30. května – Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát a astronom (* 25. listopadu 1816)
- 5. června – Robert Rees, velšský operní pěvec – tenorista (* 5. dubna 1841)
- 25. června
- Jan Czerski, polský geolog, geograf a objevitel Sibiře (* 15. května 1845)
- Eduard Herbst, ministr spravedlnosti Předlitavska (* 1. prosince 1820)
- 10. srpna – Alexandra Nikolajevna Romanovová, dcera ruského cara Mikuláše I. (* 24. června 1825)
- 23. srpna – Deodoro da Fonseca, prezident Brazílie (* 5. srpna 1827)
- 29. srpna – Jules Perrot, baletní mistr Carského baletu v Petrohradě (* 18. srpna 1810)
- 7. září – John Greenleaf Whittier, americký kvakerský básník a abolicionista (* 17. prosince 1807)
- 18. září – James Bicheno Francis, anglický inženýr a vynálezce (* 18. května 1815)
- 2. října – Ernest Renan, francouzský filosof a spisovatel (* 27. února 1823)
- 4. října – Thomas William Evans, anglický liberální politik (* 15. dubna 1821)
- 6. října – Alfred Tennyson, anglický básník (* 6. srpna 1809)
- 23. října – Eduard Schnitzer, Mehmed Emin paša, slezský cestovatel, vědec a lékař (* 28. března 1840)
- 25. října – Caroline Harrisonová, manželka 23. prezidenta USA Benjamina Harrisona (* 1. října 1832)
- 30. října – Olga Nikolajevna Romanovová, württemberská královna (* 11. září 1822)
- 26. listopadu – Charles Martial Lavigerie, arcibiskup v Alžíru a kardinál (* 31. října 1825)
- 30. listopadu – Franc Močnik, slovinský matematik (* 1. října 1814)
- 3. prosince – Afanasij Fet, ruský básník (* 5. prosince 1820)
- 6. prosince – Ernst Werner von Siemens, německý vynálezce a průmyslník (* 13. prosince 1816)
- 7. prosince
- Vladimír Logothetti, rakousko-uherský důstojník, politik (* 4. srpna 1822)
- Joseph-Philibert Girault de Prangey, francouzský fotograf a kreslíř (* 21. října 1804)
- 18. prosince – Richard Owen, britský přírodovědec, anatom a paleontolog (* 20. července 1804)
Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Lev XIII.
- Království Velké Británie – Viktorie
- Francouzská republika – Marie François Sadi Carnot
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.
- Rusko – Alexandr III.
- Prusko – Vilém II. Pruský
- Dánsko – Kristián IX.
- Švédsko – Oskar II.
- Belgie – Leopold II. Belgický
- Nizozemsko – Vilemína Nizozemská
- Řecko – Jiří I. Řecký
- Španělsko – Alfons XIII. Španělský
- Portugalsko – Karel I. Portugalský
- Itálie – Umberto I.
- Osmanská říše – Abdulhamid II.
- USA – Benjamin Harrison
- Japonsko – Meidži
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1892 na Wikimedia Commons
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1892:
- Národní listy – ročník 32 rok 1892
- Národní politika – ročník 10 rok 1892
- Moravská orlice – ročník 30 rok 1892
- Budivoj (České Budějovice) – ročník 28 rok 1892 (odkaz vede na přehled ročníků)
- Časopis Musea království Českého – ročník 66 rok 1892
- Lumír – ročník 20 rok 1892 (archiv ÚČL AV ČR)
- Světozor – ročník 26 rok 1892 (archiv ÚČL AV ČR)
- Čas – ročník 6 rok 1892
- Zlatá Praha – ročník 9 rok 1891–1892
- Osvěta (red. Václav Vlček) – ročník 22 rok 1892
- Humoristické listy – ročník 34 rok 1892
- Říšský zákoník (česká verze) – rok 1892
Média použitá na této stránce
Franco0001.PNG
Francisco Franco (1892-1975)
Francisco Franco (1892-1975)
Friedrich Egon von Fuerstenberg.jpg
Friedrich Egon von Fürstenberg, Lithographie von Josef Kriehuber, 1854
Friedrich Egon von Fürstenberg, Lithographie von Josef Kriehuber, 1854
Kaiserin Zita.jpg
Empress Zita of Austria in her younger years.
Empress Zita of Austria in her younger years.
Vicherek Alois 1929.jpg
Letec Alois Vicherek (1892-1956) vytvořil světový rekord na uzavřené trati ve dnech 6.-7. června 1928, když uletěl 2 500 km za 19:53 hod na letadle Avia BH-11 b s motorem Walter 60 KS.
Letec Alois Vicherek (1892-1956) vytvořil světový rekord na uzavřené trati ve dnech 6.-7. června 1928, když uletěl 2 500 km za 19:53 hod na letadle Avia BH-11 b s motorem Walter 60 KS.
Bessie Coleman, First African American Pilot - GPN-2004-00027.jpg
Born on January 26, 1892 in Atlanta, Texas to a family of sharecroppers, Bessie Coleman grew up in poverty. Her father abandoned the family when she was nine, and her elder brothers soon left as well, leaving her mother with the four youngest of her thirteen children. While taking care of her younger sisters, Bessie completed all eight available years of primary education, excelling in math. She enrolled at the Colored Agricultural and Normal University in Langston, Oklahoma in 1910, but lack of funds forced her to leave after only one term.
Five years later, she left the South and moved to Chicago to join two of her brothers, Walter and John, where she worked as a beautician for several years. An avid reader, she learned about World War I pilots in the newspaper and became intrigued by the prospect of flying. As a black woman, she had no chance of acceptance at any American pilot school, so she moved to France in 1919 and enrolled at the Ecole d'Aviation des Freres Caudon at Le Crotoy.
After returning briefly to the United States, she spent one more term in France practicing more advanced flying before finally settling back in her birth country. She did exhibition flying and gave lectures across the country from 1922 to 1926. While flying, she refused to perform unless the audiences were desegregated. She was test flying a new plane on April 30, 1926 when it malfunctioned, killing both her and the mechanic who was piloting it. Her career as the world's first African American pilot inspired many who followed.
Born on January 26, 1892 in Atlanta, Texas to a family of sharecroppers, Bessie Coleman grew up in poverty. Her father abandoned the family when she was nine, and her elder brothers soon left as well, leaving her mother with the four youngest of her thirteen children. While taking care of her younger sisters, Bessie completed all eight available years of primary education, excelling in math. She enrolled at the Colored Agricultural and Normal University in Langston, Oklahoma in 1910, but lack of funds forced her to leave after only one term.
Five years later, she left the South and moved to Chicago to join two of her brothers, Walter and John, where she worked as a beautician for several years. An avid reader, she learned about World War I pilots in the newspaper and became intrigued by the prospect of flying. As a black woman, she had no chance of acceptance at any American pilot school, so she moved to France in 1919 and enrolled at the Ecole d'Aviation des Freres Caudon at Le Crotoy.
After returning briefly to the United States, she spent one more term in France practicing more advanced flying before finally settling back in her birth country. She did exhibition flying and gave lectures across the country from 1922 to 1926. While flying, she refused to perform unless the audiences were desegregated. She was test flying a new plane on April 30, 1926 when it malfunctioned, killing both her and the mechanic who was piloting it. Her career as the world's first African American pilot inspired many who followed.
Jan Vilímek - František Zdeněk Skuherský HL.jpg
František Zdeněk Skuherský (1830 - 1892). Portréty osobností od Jana Vilímka
František Zdeněk Skuherský (1830 - 1892). Portréty osobností od Jana Vilímka
AHK 10 1904 obverse.jpg
10 Austro-Hungarian Krone/korona (1904) - obverse
10 Austro-Hungarian Krone/korona (1904) - obverse
Iosif Berman - Autoportret.jpg
Iosif Berman - Autoportret
Iosif Berman - Autoportret
Prof. Josef Skupa.jpg
Prof. Josef Skupa
Prof. Josef Skupa
Josip Broz Tito uniform portrait.jpg
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito
Ernst Werner von Siemens.jpg
Werner von Siemens
Werner von Siemens