19. duben
<< | duben | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
2022 |
19. duben je 109. den roku podle gregoriánského kalendáře (110. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 256 dní. Svátek má Rostislav.
Události
Česko
- 1880 – Stremayrova jazyková nařízení zaručovala rovnoprávnost češtiny s němčinou u státních úřadů ve vnějším úřadování.
- 1930 – V dnešní premiéře Hurvínkova jarní revue se objevují dvě nové loutky: holčička Mánička a pes Žeryk. Mániččina původní podoba je připisována Jiřímu Trnkovi. Obě loutky vyřezal loutkář Gustav Nosek.
- 1932 – Skončila mostecká stávka severočeských horníků, největší stávka na evropském kontinentě v době světové hospodářské krize. Začala jako protestní stávka proti propouštění horníků na dole Humboldt 23. 3 1932.
- 1935 – Premiéra filmu Martina Friče s Vlastou Burianem Hrdina jedné noci.
- 1940 – Premiéra české filmová hudební komedie režiséra Zdeňka Gina Hašlera Okénko do nebe s Ladislavem Peškem v hlavní roli.
- 1945 – Necelý měsíc před koncem války Nacisté vypálili partyzánskou osadu Ploština na území obce Drnovice (okres Zlín) ; zastřelili nebo zaživa upálili 28 lidí. Tato tragédie se stala námětem knihy Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen.
- 1946 – Ve dnech 19.–22. 4. se v Praze se konal I. Všeodborový sjezd, který potvrdil snahu tehdejších politických sil o jednotné odborové hnutí v Československu.
- 1950 – Československá vláda zakázala činnost střediska Americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 1956 – Ve dnech 19.–20. 4. zasedal ÚV KSČ a jednal o výsledcích XX. sjezdu KSSS hodnotící výsledky Stalinova kultu osobnosti. Přestože zde byla pronesena celá řada sebekritických příspěvků, poznamenala zasedání snaha vedoucích činitelů KSČ nedostatky co nejvíce zlehčovat. Ze stranických i státních funkcí byl odvolán Alexej Čepička, který se měl stát obětním beránkem.
- 1995 – Televize Nova vysílá první díl prvního českého rodinného sitcomu Nováci.
- 1997 – Sjezd ODS v Karlových Varech. Vedení Občanské demokratické strany přiznalo na svém zasedání odpovědnost za neúspěchy ve vývoji České republiky.
- 1999
- Vladimír Železný byl odvolán z postu generálního ředitele České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) (TV Novy). Železný měl - podle většinového amerického akcionáře ČNTS - převést práva na nákup televizních programů a zisky z těchto obchodů na jinou firmu, založenou v říjnu 1998 zaměstnanci Novy.
- Evropský parlament vyzval Českou republiku k zrušení Benešových dekretů.
- 2005
- Předsednictvo ČSSD schválilo jako kandidáta na nového premiéra Jiřího Paroubka.
- Místopředsedové KDU-ČSL Libor Ambrozek a Milan Šimonovský rezignovali na své stranické funkce.
Svět
- 65 – Propuštěnec Milichus prozradil Pisonovo spiknutí zabít císaře Nera. Všichni spiklenci byli zajati a uvězněni.
- 531 – Byzantská armáda vedená Belisariem je poražena Peršany u Rakka (severní Sýrie).
- 797 – Císařovna Irena Athénská organizuje spiknutí proti vlastnímu synovi, byzantskému vladaři Konstantinu VI. Je svržen a oslepen a brzo na svá zranění zemře. Irene se stala první ženou na trůně východořímského císařství
- 1012 – Umučení Ælfheaha v anglickém Greenwichi.
- 1422 – Alžběta Lucemburská si bere ve Vídni arcivévodu Albrechta II.
- 1713 – Císař Karel VI. vydal tzv. Pragmatickou sankci.
- 1770 – Anglický kapitán James Cook s lodí Endeavour přistál u východního pobřeží Austrálie v Botany Bay.
- 1775 – Bitva o Lexington a Concord.
- 1809 – Bývalý prezident Thomas Jefferson prodal svého sluhu novému, právě zvolenému prezidentovi, Jamesi Madisonovi.
- 1839 – V Londýně byla podepsána Londýnská smlouva, která uznala Belgii za samostatné království.
- 1861 – Obyvatelé marylandského Baltimoru zaútočili na vojsko Unie, které táhlo na Washington D.C.
- 1876 – Wyatt Earp odchází od policie v kansaském městě Wichita.
- 1897 – První ročník Bostonského maratonu, který se běží každé třetí pondělí v dubnu na státní svátek Patriots’ Day („Den patriotů (vlastenců)“)
- 1919 – Polsko dobylo Vilnius.
- 1928 – Více než 70 let po zahájení projektu a 40 let poté, co se objevil první díl, vychází závěrečný díl Nového anglického slovníku, nyní známého jako Oxfordský anglický slovník.
- 1942 – V Polsku zřízeno ghetto Majdan-Tatarski.
- 1943 – Zahájeno povstání ve varšavském ghettu – nejvýznamnější akce židovského odboje za 2. světové války.
- 1961 – Končí Invaze v Zátoce sviní.
- 1989 – Na USS Iowa exploduje palebná věž a zabíjí 47 námořníků.
- 1993 – 51denní „Obležení Waco“ (ve Waco v Texasu) americkou armádou končí smrtí 89 Branch Davidiánů včetně Davida Koreshe.
- 1995 – Bombový útok na federální budovu Alfred P. Murrah Federal Building v Oklahoma City, státě Oklahoma, USA.
- 1999 – Bundestag se vrací do Berlína.
- 2005 – Konkláve kardinálů římskokatolické církve zvolila ve Vatikánu nového papeže. Stal se jím německý kardinál Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.
- 2010 – Pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńskeho, který zahynul při leteckém neštěstí u Smolenska.
Hospodářství a ekologie
- 1892 – Charles Duryea jel prvním benzínem poháněným autem na světě.
- 1904 – Toronto a Ontario zachvátil obrovský požár.
- 1943 – Švýcarský chemik Albert Hofmann otestoval LSD, které poprvé objevil v sebeexperimentu. Výročí se v popkultuře slaví jako „Den jízdních kol“, protože Hofmann jel po této velké zkušenosti domů na kole.
- 1961 – Jaderná energie na Tchaj-wanu: Tsing Hua Swimming Pool Reactor (THOR), výzkumný reaktor, se stává prvním tchajwanským reaktorem, který je kritický.
- 1965 – Gordon Moore publikoval své pozorování, později známé jako Moorův zákon, v časopise Electronics, že složitost nejmodernějších integrovaných obvodů roste exponenciálně.
- 1970 – VAZ 2101, první vyrobený kus legendárního vozu v sovětském Togliatti.
- 1971 – Saljut 1 s kosmickou lodí Sojuz. Sovětský svaz vypustil první vesmírnou stanici Saljut 1. Po 123 dnech používání vyhořela 11. října.
- 1975 – Indické organizaci pro vesmírný výzkum se podařilo vypustit první indickou družici Aryabhata, která je však stále posílána do vesmíru pomocí sovětské nosné technologie.
- 2006 – Na letišti Hamburg-Finkenwerder v Německu byl po zrušení zamrznutí budovy otočen první drn pro prodloužení ranveje o 589 m na jih. Rozšíření umožňuje Airbusu A380 pravidelně přistávat.
- 2013 – V Praze v ČR byla na lince 122 uskutečněna poslední jízda autobusů Karos B732, které po 26 letech dojezdily.
- 2021 – Na Marsu proběhl první let autonomního vrtulníku Ingenuity americké agentury NASA.
Narození
Česko

- 1693 – František Jakub Fortin, stavitel († 14. července 1763)
- 1798 – František Glaeser, hudební skladatel († 29. srpna 1861)
- 1831 – Alfons Ferdinand Šťastný, agrární filozof a politik († 8. listopadu 1913)
- 1850 – Josef Strachovský, sochař († 9. července 1913)
- 1852 – Emanuel Krescenc Liška, malíř a ilustrátor († 18. ledna 1903)
- 1854 – Rudolf Treybal, zemědělský pedagog, agronom a politik († 24. srpna 1911)
- 1864 – Jaromír Pečírka, československý vojenský lékař († 13. března 1933)
- 1865 – Vojtěch Zavadil, československý politik († 4. května 1924)
- 1868 – Josef Čižmář, lékárník, historik a folklorista († 22. prosince 1965)
- 1873 – Josef Svozil, československý politik († 28. března 1949)
- 1880 – Andrej Kubál, československý politik slovenské národnosti († 6. října 1957)
- 1900 – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec († 19. srpna 1964)
- 1906 – Evžen Markalous, lékař a umělec († 9. července 1971)
- 1907 – Zdeňka Bezděková, spisovatelka († 12. srpna 1999)
- 1909 – František Gross, malíř a grafik († 27. července 1985)
- 1914 – Josef Malejovský, sochař a politik († 20. prosince 2003)
- 1918 – Bohumil Konečný, malíř a ilustrátor († 14. ledna 1990)
- 1922 – František Jezdinský, ekonom († 18. července 2019)
- 1923 – Lubomír Lipský, herec († 2. října 2015)
- 1925 – Karel Teissig, malíř, ilustrátor a grafik († 1. října 2000)
- 1927 – Zdeněk Šimek, sochař a malíř († 27. října 1970)
- 1929 – Jiří Hledík, československý fotbalový reprezentant († 25. dubna 2015)
- 1931 – Jiří Štrunc, sbormistr a hudební pedagog († 15. června 2015)
- 1932 – Jaroslav Med, literární kritik, historik, spisovatel († 14. února 2018)
- 1935 – Josef Vojta, československý fotbalový reprezentant
- 1939
- Adolfína Tačová, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička
- Miloš Melčák, politik
- Bedřich Šetena, herec († 3. dubna 2015)
- 1940 – Milan Knížák, umělec, malíř, sochař, designér a hudebník
- 1944 – Eva Tálská, scenáristka, dramatička a režisérka
- 1945 – Jaroslav Řehna, sochař
- 1946
- Jaroslav Veis, spisovatel
- Leoš Šimánek, cestovatel
- 1947 – Karel Souček, česko-kanadský profesionální kaskadér († 20. ledna 1985)
- 1948 – Martin Dvořák, politik a lékař
- 1953 – Ivan Luťanský, herec († 1. srpna 1983)
- 1962 – Anna Čurdová, politička
- 1975
- Marian Přibyl, basketbalista
- Hana Benešová, bývalá česká atletka
- 1981 – Martin Havlát, hokejista
- 1982 – Filip Jícha, házenkář
- 1990 – Dominik Furch, hokejista
- 1992 – Oldřich Hajlich, herec
Svět




- 1603 – Michel Le Tellier, kancléř Francie († 30. října 1685)
- 1633 – Willem Drost, nizozemský malíř († 25. února 1659)
- 1658 – Jan Vilém Falcký, vévoda jülišský a bergský, kurfiřt († 8. června 1716)
- 1722 – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál († 6. srpna 1770)
- 1789 – Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel († 31. března 1859)
- 1793 – Ferdinand I. Dobrotivý, rakouský císař, poslední korunovaný český král a král uherský († 29. června 1875)
- 1795 – Christian Gottfried Ehrenberg, německý přírodovědec († 27. června 1876)
- 1814 – Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel († 25. března 1875)
- 1815 – Johann von Wagner, ministr zeměbrany Předlitavska († 1894)
- 1829 – Richard Boyle, 9. hrabě z Corku a Orrery, britský politik a šlechtic († 22. června 1904)
- 1832
- José Echegaray y Eizaguirre, španělský dramatik a politik († 4. září 1916)
- Lucretia Garfieldová, manželka 20. prezidenta USA Jamese A. Garfielda († 14. března 1918)
- 1836 – Gustav Tschermak, rakouský mineralog († 4. května 1927)
- 1847
- Ferdinand Fellner, rakouský architekt († 22. března 1916)
- Eva Gonzalèsová, francouzská malířka († 5. května 1883)
- 1850 – Otto Haab, švýcarský oftalmolog († 17. října 1931)
- 1876 – Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský, nizozemský princ manžel († 3. července 1934)
- 1882 – Getúlio Vargas, prezident Brazílie († 24. srpna 1954)
- 1883 – Richard von Mises, rakouský matematik a fyzik, aplikovaná matematika, aerodynamika († 14. července 1953)
- 1889 – Otto Georg Thierack, německý nacistický politik a právník († 22. listopadu 1946)
- 1892 – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka († 7. listopadu 1983)
- 1903 – Rae Jenkins, velšský houslista a hudební skladatel († 29. března 1985)
- 1905
- Charles Ehresmann, francouzský matematik, diferenciální topologie († 22. září 1979)
- Jim Mollison, skotský pilot a dobrodruh († 30. října 1959)
- 1906 – Einar Haugen, americký lingvista († 20. června 1994)
- 1908 – Joseph Keilberth, německý dirigent († 20. července 1968)
- 1911 – Georgij Mokejevič Markov, ruský sovětský spisovatel († 26. září 1991)
- 1912 – Glenn Seaborg, americký jaderný chemik, objev transuranů -nositel Nobelovy ceny za chemii (1951) († 25. února 1999)
- 1913 – Ken Carpenter, americký olympijský vítěz v hodu diskem († 15. března 1984)
- 1917 – Sven Hassel, dánský spisovatel († 21. září 2012)
- 1919
- Franco Rossi, italský filmový scenárista a režisér († 5. června 2000)
- Walter Isard, americký ekonom († 6. listopadu 2010)
- 1920 – Julien Ries, belgický kardinál, církevní historik († 23. února 2013)
- 1921 – Roberto Tucci, italský kardinál († 14. dubna 2015)
- 1922 – Erich Hartmann, německé letecké eso († 20. září 1993)
- 1928
- William Klein, americký fotograf, režisér a scenárista († 10. září 2022)
- Alexis Korner, britský bluesový hudebník († 1. ledna 1984)
- 1931 – Frederick Brooks, americký informatik, systém OS/360 († 17. listopadu 2022)
- 1932 – Fernando Botero, kolumbijský malíř a sochař
- 1935 – Justin Francis Rigali, americký kardinál
- 1936 – Wilfried Martens, premiér Belgie († 9. října 2013)
- 1940 – Genya Ravan, americká zpěvačka polského původu
- 1941 – Jürgen Kocka, německý historik
- 1942 – Alan Price, britský hudebník
- 1944 – James Heckman, americký ekonom, Nobelova cena 2000
- 1945 – George Alencherry, indický kardinál
- 1946 – Tim Curry, britský herec a zpěvák
- 1947
- Mark Volman, americký zpěvák
- Norbert Conrad Kaser, jihotyrolský rebelující spisovatel a básník († 21. srpna 1978)
- Murray Perahia, americký klavírista a dirigent
- 1949
- Paloma Picasso, francouzská módní návrhářka
- Joachim Sauer, německý kvantový chemik, manžel spolkové kancléřky Angely Merkelové.
- Rikki Ducornet, americká spisovatelka
- 1951 – Jóannes Eidesgaard, faerský premiér
- 1952
- László F. Földényi, maďarský estetik, umělecký kritik
- Robert Zubrin, americký vizionář, aerokosmický inženýr, spisovatel
- 1953
- Sara Simeoniová, italská atletka, olympijská vítězka ve skoku do výšky
- Rod Morgenstein, americký bubeník, člen skupin Dixie Dregs a Winger
- 1954 – Trevor Francis, anglický fotbalista
- 1956
- Denardo Coleman, americký jazzový bubeník
- Sue Barkerová, britská profesionální tenistka
- Paul Day, anglický heavy metalový zpěvák
- Volen Siderov, bulharský fotograf a nacionalistický politik
- 1957 – Tony Martin, anglický hudebník, člen skupiny Black Sabbath
- 1962 – Dorian Yates, anglický kulturista
- 1967 – Dar Williams, americká zpěvačka a skladatelka
- 1970 – Luis Miguel, mexický zpěvák populární v Latinské Americe
- 1972 – Jennifer Bini Taylor, americká herečka
- 1978
- James Franco, americký herec
- Gabriel Heinze, argentinský fotbalista
- 1979 – Kate Hudson, americká herečka
- 1982 – Ola Vigen Hattestad, norský běžec na lyžích
- 1987 – Maria Šarapovová, ruská tenistka
Úmrtí
Česko

- 1182 – Richsa Česká, princezna (* asi 1165)
- 1851 – Jiří František August Buquoy, šlechtic, ekonom a spisovatel (* 7. září 1781)
- 1888 – Josef Vilém z Löschneru, lékař, rektor Univerzity Karlovy (* 7. května 1809)
- 1899 – Josef Machek, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Chrudimi (* 17. března 1821)
- 1908 – Arnošt Freissler, lékař (* 20. prosince 1836)
- 1928 – Ladislav Klíma, filozof a spisovatel (* 22. srpna 1878)
- 1940 – Jan Bukáček, senátní president u Nejvyššího soudu (* 22. ledna 1861)
- 1948 – Luděk Pik, československý politik, poslanec a starosta Plzně (* 18. května 1876)
- 1949 – Rudolf Kögler, amatérský přírodovědec, tvůrce první naučné stezky (* 12. března 1899)
- 1986 – Zdeněk Sklenář, malíř, grafik a ilustrátor (* 15. dubna 1910)
- 1997 – Andrej Bělocvětov, malíř a grafik (* 8. října 1923)
- 2003
- Vladislav Mirvald, výtvarník, pedagog a fotograf (* 3. srpna 1921)
- Václav Erben, spisovatel (* 2. listopadu 1930)
- 2004 – Soběslav Sejk, herec (* 9. října 1922)
- 2007 – Petr Rada, textař a básník (* 7. dubna 1932)
- 2009 – Josef Hrbata, kněz, spisovatel, exercitátor (* 6. dubna 1924)
- 2011 – Oldřich Švarný, sinolog a fonetik (* 1. května 1920)
- 2012 – Jindřich Bilan, děkan Hornicko-geologické fakulty Technické univerzity v Ostravě (* 10. července 1923)
- 2013 – Miloslav Hejný, sochař (* 23. října 1925)
Svět


- 1390 – Robert II. Skotský, král skotský (* 2. března 1316)
- 1560 – Philipp Melanchthon, reformační teolog (* 16. února 1497)
- 1588 – Paolo Veronese, italský renesanční malíř (* 1528)
- 1689 – Kristýna I. Švédská, švédská královna (* 18. prosince 1626)
- 1722 – Charles Spencer, 3. hrabě ze Sunderlandu, britský státník a šlechtic (* 23. dubna 1675)
- 1727 – Emetullah Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy II. (* 1701)
- 1768 – Canaletto, italský malíř, hlavní představitel benátské rokokové malby (* 18. října 1697)
- 1822 – Platon Zubov, ruský politik, carovrah (* 26. listopadu 1767)
- 1824 – George Gordon Byron, anglický spisovatel (* 22. ledna 1788)
- 1834 – Jan Křtitel Pola, italský šlechtic (* 1786)
- 1878 – Władysław Tarnowski, polský šlechtic, klavírista, skladatel a básník (* 4. června 1836)
- 1881 – Benjamin Disraeli, britský státník, premiér a spisovatel (* 21. prosince 1804)
- 1882 – Charles Darwin, anglický biolog (* 12. února 1809)
- 1888 – Thomas Russell Crampton, anglický konstruktér (* 6. srpna 1816)
- 1899 – Édouard Pailleron, francouzský básník a dramatik (* 7. září 1834)
- 1906
- Spencer Gore, anglický tenista a hráč kriketu (* 10. března 1850)
- Pierre Curie, francouzský fyzik a chemik (* 15. května 1859)
- 1914 – Charles Peirce, americký matematik (* 10. září 1839)
- 1916 – Colmar von der Goltz, německý a osmanský polní maršál (* 12. srpna 1843)
- 1919 – Alexandr Kovanko, pilot, konstruktér letadel (* 16. března 1856)
- 1931 – Louis Dollo, belgický paleontolog (* 7. prosince 1857)
- 1938 – Suzanne Valadonová, francouzská malířka a sochařka (* 23. září 1865)
- 1939 – Sima Marković, srbský politik (* 8. listopadu 1888)
- 1949 – Ulrich Salchow, švédský krasobruslař a první olympijský vítěz (* 7. srpna 1877)
- 1955 – Jim Corbett, britský důstojník a lovec lidožravých šelem (* 25. července 1875)
- 1958 – Ernst Robert Curtius, německý literární historik a romanista (* 14. dubna 1886)
- 1960 – Beardsley Ruml, americký statistik a ekonom (* 5. listopadu 1894)
- 1964 – Štefan Barnáš, slovenský biskup a filozof (* 19. ledna 1900)
- 1967
- Konrad Adenauer, německý politik (* 5. ledna 1876)
- William Boyle, 12. hrabě z Corku a Orrery, britský admirál a šlechtic (* 30. listopadu 1873)
- 1971 – Earl Thomson, kanadský olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek, OH 1920 (* 15. února 1895)
- 1973 – Hans Kelsen, rakouský právní teoretik (* 11. října 1881)
- 1979 – Wilhelm Bittrich, německý důstojník SS (* 26. února 1894)
- 1983 – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
- 1985 – Pavel Ivanovič Batov, sovětský generál (* 1. června 1897)
- 1989 – Daphne du Maurier, anglická spisovatelka (* 13. května 1907)
- 1992 – Dušan Slávik, slovenský odbojář, politik pronásledovaný komunistickým režimem (* 10. ledna 1922)
- 1993 – David Koresh, vůdce náboženského hnutí Davidánů (* 17. srpna 1958)
- 2002 – Reginald Rose, americký scenárista a spisovatel (* 10. prosince 1920)
- 2004 – John Maynard Smith, britský evoluční biolog a genetik (* 6. ledna 1920)
- 2006
- 2007 – Jean-Pierre Cassel, francouzský divadelní a filmový herec (* 27. října 1932)
- 2009 – James Graham Ballard, britský spisovatel (* 15. listopadu 1930)
- 2010 – Guru, americký rapper (* 17. července 1961)
- 2012
- Levon Helm, americký hudebník (* 26. května 1940)
- Valerij Vasiljev, ruský lední hokejista (* 3. srpna 1949)
- Greg Ham, australský hudebník a mutliinstrumentalista (* 27. září 1953)
- 2013
- François Jacob, francouzský lékař, fyziolog a genetik, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1965 (* 17. června 1920)
- Kenneth Appel, americký matematik, (* 8. října 1932)
- 2022 – Kane Tanakaová, druhý nejstarší žijící člověk na světě v historii lidstva (* 2. ledna 1903)
Svátky
Česko
- Rostislav, Rostislava, Rastislav, Rastislava
- Sokrat
- Timon
Svět
- Slovensko – Jela
- Mezinárodní
- OSN – cyklistický den
- OSN – den domácích mazlíčků
- OSN – den poezie a kreativního myšlení
- OSN – den sušení prádla na šňůře (od roku 1995)
- OSN – den česneku
- Národní
- Brazílie: Indiánský den. Den armády.
- Spojené království: Den primulí.
- Polsko: Den památky obětí holocaustu.
- USA: Den rýžového plesu.
- Sierra Leone: Den republiky (od 1971)
![]() Údaje jsou platné k 6. 9. 2022. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−1,3 °C (1938) | 10,5 °C (od 1961) | 25,2 °C (1952) |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 19. duben na Wikimedia Commons
Galerie 19. duben na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Tim Curry in New York City.
Charles Darwin in 1881, cropped version.
Autor: Resolute, Licence: CC BY-SA 3.0
Chicago Blackhawks forward Martin Havlat during warm up prior to a National Hockey League playoff game against the Calgary Flames, in Calgary.
Autor: Katie Kiehn, Licence: CC BY-SA 2.0
Kate Hudson after her appearance on the Late Show with David Letterman show promoting You Me and Dupree
IMG_1828
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F078072-0004 / Katherine Young / CC BY-SA 3.0 DE

27.4.1988 (Repro) Porträt von Bundeskanzler Dr. Konrad Adenauer vom 23.6.1952
Nur mit Aufschrift: Foto Katherine Young, New York, herausgeben!
Abgebildete Personen:
- Adenauer, Konrad Dr.: Bundeskanzler, CDU, Bundesrepublik Deutschland (GND 11850066X)
Autor:
- Maria_Sharapova_UNDP.jpg: United Nations Development Programme
- derivative work: César
Russian tennis player Maria Sharapova posing in 2010 for the United Nations Development Programme, for which she is a Goodwill Ambassador
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 3.0
Czech actor Lubomír Lipský at 44th Karlovy Vary International Film Festival
(c) Angela George, CC BY-SA 3.0
James Franco at a ceremony to receive a star on the Hollywood Walk of Fame.
Autor: Andreas Caranti, Licence: CC BY-SA 3.0
Nobel laureate James Heckman at 2009 Trento Festival of Economics.
François Jacob, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965
Ladislav Klíma