1940–1949

1930–193919401941194219431944194519461947194819491950–1959


Roky 1940–1949, souhrnně zvané 40. léta 20. století, jsou obdobím, v němž se odehrála druhá světová válka, poválečná obnova většiny zemí, a v němž začala studená válka.

Celé desetiletí výrazně poznamenala druhá světová válka (1939–1945) a její následky. Zasáhla více než 60 zemí. Byla provázena genocidou evropských Židů (holokaust) a dalších menšin, nucenou prací a válečnými zločiny. Válka v Evropě skončila 8. května 1945 kapitulací Německa. Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki vedlo 2. září 1945 ke kapitulaci Japonska a definitivnímu konci války. Počet obětí války se odhaduje až na 80 milionů.

Po válce proběhla reorganizace hranic v Evropě a Asii. Německo s Rakouskem bylo rozděleno do okupačních zón. Podobně byla rozdělena Korea. Země ve východní Evropě byly okupovány Sovětským svazem a staly se komunistickými satelitními státy. Vznikla „železná opona“ a začala desítky let dlouhá studená válka. V roce 1945 byla založena Organizace spojených národů a v západní Evropě a severní Americe vznikla roku 1949 vojenská aliance NATO. Vznikly nové státy jako Indie, Pákistán, Izrael nebo Vietnam.

40. léta v Česku

Česká kultura ve 40. letech

Mezi nejlépe divácky hodnocené české filmy ze 40. let patří filmy Martina Friče (Hotel Modrá hvězda, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý, Baron Prášil a Pytlákova schovanka), Vladimíra Slavínského (Nebe a dudy, Poslední mohykán), Jana Svitáka (Přednosta stanice) či Otakara Vávry (Krakatit). První český barevný film Jan Roháč z Dubé od režiséra Vladimíra Borského měl premiéru 28. března 1947. V roce 1949 se jediná barevná scéna objevila v závěru filmu Pytlákova schovanka.

Vycházely knihy jako Bylo nás pět od Karla Poláčka, Saturnin od Zdeňka Jirotky, Petrolejové lampy od Jaroslava Havlíčka, Záhada hlavolamu od Jaroslava Foglara, Cirkus Humberto od Eduarda Basse, Němá barikáda od Jana Drdy nebo Reportáž psaná na oprátce od Julia Fučíka.

Oběťmi nacistické okupace se stalo několik umělců, jako například spisovatelé Vladislav Vančura, Josef Čapek a Karel Poláček, písničkář Karel Hašler a hudební skladatel Pavel Haas.

Československý sport

Letní i zimní olympijské hry v letech 1940 a 1944 byly kvůli druhé světové válce zrušeny. Na Zimních olympijských hrách v roce 1948 ve švýcarském Svatém Mořici získali českoslovenští hokejisté stříbrnou medaili. Z Letních olympijských her v témže roce v Londýně českoslovenští sportovci přivezli 6 zlatých, 2 stříbrné a 3 bronzové medaile, z toho Emil Zátopek zlatou za běh na 10 000 metrů a stříbrnou za běh na 5 000 metrů.

V únoru 1947 pořádalo Československo Mistrovství světa v ledním hokeji, na kterém poprvé získalo zlatou medaili. Stejnou medaili získalo i v roce 1949 a roku 1948 přivezli hokejisté medaili stříbrnou.

Hlavy států a političtí lídři

Úmrtí

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Edvard Beneš, Emil Hácha, Jan Masaryk, Mahátma Gándhí, Franklin Delano Roosevelt, Lev Davidovič Trockij, Adolf Hitler, Benito Mussolini a Reinhard Heydrich, spisovatelé Antoine de Saint-Exupéry, Romain Rolland, Francis Scott Fitzgerald, Josef Čapek, Karel Poláček a Vladislav Vančura či další osobnosti jako Nikola Tesla, Anne Franková, František Křižík a Heliodor Píka.

Externí odkazy