1950
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 ► ►►
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1950
Česko
- 1. leden – Byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 26. leden – Začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 1. březen – Bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 2. březen – V Českých Budějovicích byl ukončen provoz tramvají
- 16. březen – Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen – Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 24. březen – Skupina pilotů ČSA při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu; nikdo nebyl zraněn.[1]
- 2. duben – Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben – Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 19. duben – Úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 25. duben – Byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 5. květen – Ze svých funkcí byli odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 14. květen – Začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 18. květen – Byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 31. květen – V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.
- 16. červen – Popraven Veleslav Wahl, student přírodovědecké a právnické fakulty UK z politických důvodů
- 27. červen – Popravena Milada Horáková.
- 14. červenec – V Praze byl na Národním památníku na Vítkově odhalen pomník Jana Žižky.
Svět
- 6. leden – Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden – V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden – USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden – Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 24. leden – Indie se podle nové ústavy stala republikou.
- 27. leden – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden – Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.
- 1. únor – Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor – V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor – Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor – USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor – V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor – Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor – V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou
- 1. březen
- Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchaj-wanu.
- 6. březen – USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen – Island byl přijat do Rady Evropy.
- 8. březen – Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem.
- 12. březen – V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat.
- 1. duben – Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 8. duben – Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo.
- 24. duben – Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem.
- 27. duben – Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 1. květen – V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 8. květen – Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen – Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen – V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 14. květen – V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen – Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen – V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 3. červen – Louis Lachenal a Maurice Herzog se stali prvními horolezci, kterým se podařilo stanout na vrcholu vyšším než 8000 m n. m. Konkrétně na Annapurně.
- 25. červen – Vypukla Korejská válka
- 27. červenec – Australský herpetolog a lovec hadů Kevin Budden jako první na světě odchytil taipana velkého. Den na to zemřel na následky uštknutí, které při lovu utrpěl..
- 12. srpen – Pius XII. vydal encykliku Humani generis
- 21. říjen – Komunistická Čína obsadila vojensky Tibet
- 28. říjen – Vznik nejstarší fotbalové fanouškovské skupiny v Evropě, Torcidy Split.
Vědy a umění
- 1. března – v Filadelfii proběhla světová premiéra opery Konzul.
- 2. prosince – V USA vyšel soubor devíti sci-fi povídek Isaaca Asimova pod názvem Já, robot (kniha) (I, Robot). Knížku vydalo Genome Press
- Byl objeven chemický prvek kalifornium.
Nobelova cena
- za fyziku – Cecil Frank Powell
- za chemii – Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- za medicínu – Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench – za výzkumy hormonů kůry nadledvin.
- za literaturu – Bertrand Russell
- za mír – Ralph Bunche – za služby při řešení palestinského konfliktu.
Narození
Česko
- 1. ledna – Antoni Szpyrc, amatérský historik, folklorista a malíř († 29. prosince 2014)
- 2. ledna – Helena Maršálková, folková a countryová zpěvačka
- 4. ledna – Pavel Hazuka, ředitel Národní knihovny v Praze
- 6. ledna – Ladislav Daniel, historik umění
- 13. ledna – Anna Malchárková, básnířka, prozaička, sběratelka folkloru
- 14. ledna – Pavel Růžička, hudebník, skladatel
- 20. ledna – Petr Ritter, právník, prozaik a scenárista
- 26. ledna
- Jiří Lábus, herec
- Ivan Hlinka, československý hokejový útočník († 16. srpna 2004)
- 27. ledna – Jiří Bubla, československý hokejový obránce
- 2. února – Marie Stiborová, bioložka a politička
- 7. února – Jiří Stodůlka, politik a energetik
- 10. února – Josef Veselý, rozhlasový autor, publicista, moderátor
- 12. února – Bořek Zeman, malíř, sochař, medailér a pedagog († 30. května 2014)
- 14. února – Pavel Kouřil, archeolog a historik
- 18. února – Václav Šanda, geodet, kartograf
- 1. března
- Karel Rechlík, výtvarník, grafik a výtvarný teoretik
- Lubomír Voleník, první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu († 5. června 2003)
- 10. března
- Jiří Cieńciała, ministr průmyslu a obchodu ČR
- Petr Kalandra, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel († 7. září 1995)
- 12. března – Vladimír Goněc, český a slovenský historik a politolog
- 17. března – Jitka Molavcová, herečka, zpěvačka, spisovatelka, muzikantka a moderátorka
- 18. března – Václav Špale, malíř
- 20. března – Zuzana Ondrouchová, herečka († 3. února 1978)
- 21. března – Ivan Vít, kameraman
- 31. března
- Jiří Josek, bohemista, překladatel, redaktor a divadelní režisér († 10. srpna 2018)
- Karel Smyczek, režisér, scenárista a herec
- 1. dubna – Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
- 6. dubna – Zbyněk Kočvar, typograf, grafický designér a pedagog
- 11. dubna – Jiří Novák, ministr spravedlnosti České republiky
- 12. dubna – Petr Dvořák, hudebník, skladatel
- 13. dubna – Jiří Crha, československý hokejový brankář
- 15. dubna – Karel Kroupa, československý fotbalista a reprezentant
- 20. dubna – Jiří Našinec, romanista, překladatel z rumunštiny, francouzštiny a moldavštiny
- 25. dubna – Miroslav Kačor, dokumentarista, scenárista, režisér a spisovatel († 20. března 2018)
- 26. dubna – Vlastimil Třešňák, folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf
- 29. dubna – Ladislav Kučera, kytarista, písničkář, zpěvák a výrobce kytar
- 3. května – Bohuslav Klíma mladší, archeolog a vysokoškolský pedagog
- 5. května – Miroslav Hauner, fotograf
- 9. května – Jan Kašpar, básník a pedagog
- 10. května – Miroslav Sychra, fotograf a politik
- 11. května – Genadij Rumlena, herec
- 14. května
- Jaroslav Maxmilián Kašparů, psychiatr, pedagog, premonstrátský jáhen a esperantista
- Milan Kajkl, československý hokejový obránce († 18. ledna 2014)
- 17. května
- Eva Gorčicová, divadelní herečka
- Jaromír Havlík, pedagog a muzikolog
- 20. května – Miki Jelínek, kytarista, zpěvák, písničkář, textař, dramatik, herec
- 22. května – Libor Radimec, československý fotbalový reprezentant
- 23. května – Milan Pitkin, herec a komik
- 25. května
- Otomar Kvěch, hudební skladatel a pedagog († 16. března 2018)
- Miloš Holeček, předseda Ústavního soudu († 16. dubna 2016)
- 26. května – Jiří Kubový, malíř
- 28. května – Jiří Zemánek, soudce Ústavního soudu
- 2. června – Renáta Doleželová, herečka († 12. června 2000)
- 3. června – Jiří Panocha, houslista
- 5. června – Jitka Zelenková, zpěvačka
- 6. června – Jiří Novák, československý hokejový útočník
- 7. června – Ivo Železný, spisovatel, nakladatel, překladatel
- 10. června – Kateřina Charvátová, historička a archeoložka
- 12. června – Martin Mysliveček, klasický kytarista
- 13. června – Antonín Jančařík, speleolog († 25. listopadu 2018)
- 15. června – Petr Němec, zpěvák, skladatel a hudebník
- 17. června – Vladimír Dolejš, motoristický publicista
- 22. června
- Alexander Goldscheider, hudební skladatel, producent, kritik
- Irena Fuchsová, spisovatelka
- 3. července – Jan Zajíc, student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha († 25. února 1969)
- 13. července – Jiří Voříšek, prezident České společnosti pro systémovou integraci
- 15. července
- Jiří Kovařík, historik a autor literatury faktu
- Jiří Malenovský, soudce Ústavního soudu České republiky
- 17. července – Stanislav Tůma, fotograf († 14. září 2005)
- 18. července – Jaroslava Brousková, herečka
- 19. července
- Milan Kondr, primátor Prahy
- Jiří Pelán, literární historik a překladatel
- 22. července
- Adam Černý, novinář († 29. června 2024)
- Petr Matějů, sociolog a politik († 16. června 2017)
- Miloslava Rezková, olympijská vítězka a mistryně Evropy ve skoku do výšky († 19. října 2014)
- 24. července – František Uhlíř, jazzový hráč na kontrabas, skladatel
- 25. července – Jiří Polanský, právník a politik
- 31. července – Stanislav Kozák, politik
- 9. srpna – Jaromír Talíř, ministr kultury ČR
- 10. srpna – Pavel Skramlík, sportovní novinář, bloger a spisovatel
- 11. srpna – Ivana Čornejová, historička
- 14. srpna – Věra Řeháčková, spisovatelka
- 18. srpna – Přemysl Bičovský, fotbalový reprezentant Československa
- 21. srpna – Rudolf Tecl, historik a archivář († 30. června 2005)
- 23. srpna – Lenka Kocierzová, malířka, grafička
- 1. září – Jakub Noha, folkový písničkář, kytarista, textař a básník
- 6. září
- Rostislav Pospíšil, výtvarník a příležitostný spisovatel a režisér
- Luboš Pospíšil, zpěvák populární hudby
- 9. září – Bohumír Roedl, historik a archivář
- Jiří Pospíšil, československý basketbalista (* 13. června 2019)
- 12. září – Jan Lukeš, filmový a literární kritik, spisovatel a publicista
- 19. září – Jiří Hřebec, tenista
- 22. září – Jiří Pelcl, architekt, designér, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
- 25. září – Pavel Scheufler, publicista, historik fotografie a fotograf
- 27. září – Miroslav Fryčer, československý hokejový útočník († 27. dubna 2021)
- 28. září – Josef Tošovský, bankéř a politik
- 30. září – Jan Krist, etnograf, folklorista
- 7. října – Václav Stratil, výtvarník, portrétní a výtvarný fotograf
- 9. října – Leo Pavlát, novinář, spisovatel a diplomat, ředitel Židovského muzea v Praze
- 12. října – Jiří Adam, reprezentant v moderním pětiboji a šermu
- 14. října – Martin Palouš, politik a diplomat
- 24. října – Miroslav Sládek, krajně pravicový politik
- 26. října – Pavel Trávníček, herec, moderátor a divadelní režisér
- 27. října
- Petr Cibulka, aktivista a novinář
- Pavel Brunclík, fotograf
- 8. listopadu – Eliška Bartek, švýcarská malířka a fotografka českého původu
- 9. listopadu – Petr Heinzel, astronom
- 13. listopadu – Marián Hošek, politik a stomatolog
- 16. listopadu – Josef Jurásek, herec
- 21. listopadu – Jacques Rupnik, francouzský politolog a historik českého původu
- 23. listopadu
- Zdeněk Prosek, primátor Plzně
- Olga Suchomelová, spisovatelka a humanitární aktivistka
- 27. listopadu – Jan Filip, ústavní soudce
- 29. listopadu – Ondřej Konrád, publicista, zpěvák a hráč na foukací harmoniku
- 30. listopadu – Miloš Janeček, lékař a politik
- 1. prosince – Ladislav Kolář, herec
- 4. prosince – Marie Rusová, právnička a politička
- 5. prosince – Jitka Němcová, televizní a filmová scenáristka, režisérka a filmová pedagožka
- 9. prosince – Quido Machulka, básník a spisovatel († 23. června 1996)
- 11. prosince – Vladimír Mikulka, kytarista
- 12. prosince – Martin Vojtíšek, pianista a skladatel
- 21. prosince – Patricie Holečková, spisovatelka aforismů a epigramů
- 26. prosince – Hanuš Bor, herec
- 31. prosince
- Rudolf Krečmer, dirigent
- Jana Šilerová, biskupka Církve československé husitské
- neznámé datum
- Marie Karenová, malířka, restaurátorka a fotografka
- Igor Lukeš, historik
- Hana Whitton, překladatelka z angličtiny a spisovatelka
Svět
- 1. ledna – Morgan Fisher, anglický klávesista a skladatel
- 3. ledna – Vesna Vulovičová, jugoslávská letuška, která přežila havárii letu JAT 367 († 23. prosince 2016)
- 5. ledna
- Chris Stein, americký punk rockový kytarista
- Krzysztof Wielicki, polský horolezec
- 6. ledna
- Louis Freeh, ředitel FBI
- Thomas J. Pickard, ředitel FBI
- 9. ledna – David Johansen, americký zpěvák, hudební skladatel a herec
- 12. ledna – Murray Salem, americký televizní a filmový herec a scenárista († 6. ledna 1998)
- 15. ledna – Marius Trésor, francouzský fotbalista
- 16. ledna
- Bob Kulick, americký rockový kytarista († 28. května 2020)
- Brian Castro, australský spisovatel
- Debbie Allen, americká herečka, tanečnice a choreografka
- 17. ledna – Ján Švehlík, slovenský fotbalista, československý reprezentant
- 18. ledna
- Gianfranco Brancatelli, italský automobilový závodník
- Gilles Villeneuve, kanadský pilot Formule 1 († 8. května 1982)
- 21. ledna
- Andrzej Elżanowski, polský paleontolog a vertebrátní zoolog
- Joseph Richard Tanner, americký pilot a kosmonaut
- Maroun Bagdadi, libanonský režisér a scenárista († 10. prosince 1993)
- Billy Ocean, muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. ledna
- Richard Dean Anderson, americký herec
- Bill Cunningham, americký hudebník
- John Greaves, britský baskytarista a hudební skladatel
- Luis Alberto Spinetta, argentinský rockový hudebník († 8. února 2012)
- Danny Federici, americký klávesista, varhaník a akordeonista († 17. dubna 2008)
- 24. ledna – Daniel Auteuil, francouzský divadelní a filmový herec a režisér
- 25. ledna
- Jean-Marc Ayrault, francouzský premiér
- Katherine Terrell Švejnarová, americká profesorka ekonomie, manželka Jana Švejnara († 29. prosince 2009)
- 26. ledna – Jörg Haider, rakouský politik († 11. října 2008)
- 27. ledna – Francine Navarro, francouzská módní návrhářka, černohorská korunní princezna († 6. srpna 2008)
- 28. ledna
- David Carl Hilmers, americký kosmonaut
- Bruno Gollnisch, francouzský akademik a politik
- 29. ledna – Jody Scheckter, jihoafrický pilot Formule 1
- 31. ledna – John Kerr, americký spisovatel († 18. července 2016)
- 1. února
- Mike Campbell, americký kytarista, skladatel
- Kazimierz Nycz, arcibiskup a metropolita varšavský
- 2. února – Barbara Sukowa, německá herečka
- 6. února
- Timothy Dolan, americký kardinál
- René Fasel, prezident Mezinárodní hokejové federace
- Natalie Coleová, americká zpěvačka
- 10. února – Mark Spitz, americký plavec, olympijský vítěz
- 11. února
- Earnest Jim Istook, americký politik
- Johanna E. Beerens, americká herečka
- 12. února
- Steve Hackett, britský zpěvák-skladatel a kytarista
- Bernie Paul, německý zpěvák a producent
- Michael Ironside, kanadský herec
- 13. února
- Peter Gabriel, anglický hudebník
- Bob Daisley, australský hudebník, baskytarista a textař
- Ewa Aulinová, švédská filmová herečka
- Peter Hain, britský politik
- 17. února
- Miloš Fišera, reprezentant v cyklokrosu, mistr světa
- Rickey Medlocke, americký hudebník
- Albertas Šimėnas, litevský premiér
- 18. února
- Cybill Shepherdová, americká herečka, zpěvačka
- John Hughes, americký filmový režisér, scenárista († 6. srpna 2009)
- 19. února
- Andy Powell, anglický kytarista a skladatel
- Juice Leskinen, finský hudebník, skladatel, básník, spisovatel a reportér († 24. listopadu 2006)
- 20. února – Walter Becker, americký hudebník a producent († 3. září 2017)
- 21. února – Håkan Nesser, švédský spisovatel krimi
- 22. února
- Lenny Kuhr, nizozemská zpěvačka
- Miou-Miou, francouzská divadelní a filmová herečka
- Genesis P-Orridge, anglický hudebník a básník († 14. března 2020)
- Julie Waltersová, britská herečka
- 24. února
- Steve McCurry, americký dokumentární fotograf
- George Thorogood, americký blues-rockový zpěvák a kytarista
- 25. února
- Néstor Kirchner, argentinský prezident († 27. října 2010)
- Neil Jordan, irský režisér
- 26. února
- Helen Clarková, novozélandská premiérka
- Irena Brežná, švýcarská spisovatelka a novinářka slovenského původu
- Don Shanks, americký herec a kaskadér
- 1. března – Dave Marsh, americký hudební kritik, spisovatel
- 2. března – Karen Carpenter, americká zpěvačka († 4. února 1983 na mentální anorexii)
- 3. března – Tim Kazurinsky, americký herec, scenárista a bavič
- 4. března – Ken Robinson, britský spisovatel, pedagog († 21. srpna 2020)
- 5. března – Willy Matheisl, německý fotograf
- 9. března – Danny Sullivan, americký automobilový závodník, pilot F1
- 10. března – Colin McGinn, anglický filozof
- 11. března
- Bobby McFerrin, americký jazzový zpěvák, skladatel a dirigent
- Jerry Zucker, americký filmový režisér a scenárista
- 12. března – Roger Hodgson, britský zpěvák, hudebník
- 13. března – William H. Macy, americký filmový herec a spisovatel
- 15. března – Anatolij Vladimirovič Kaminskij, předseda Nejvyššího sovětu Podněsterské moldavské republiky
- 18. března
- Brad Dourif, americký herec
- Rod Milburn, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek († 11. listopadu 1997)
- Larry Perkins, australský automobilový závodník
- 19. března – James Redfield, americký spisovatel, lektor, scenárista
- 20. března
- William Hurt, americký herec († 13. března 2022)
- Carl Palmer, britský bubeník
- 21. března
- Józef Augustyn, polský kněz, spisovatel a psycholog
- Sergej Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace
- 22. března – Goran Bregović, jugoslávský skladatel
- 23. března – Phil Lanzon, hráč na klávesy v britské rockové skupině Uriah Heep
- 26. března
- Reinhold Bilgeri, rakouský zpěvák a literát
- Alan Silvestri, americký skladatel filmové hudby
- 27. března
- Tony Banks, anglický hudebník, hudební skladatel
- Anton Ondruš, slovenský fotbalista, československý reprezentant
- 29. března – Mory Kanté, guinejský zpěvák a hráč na koru († 22. května 2020)
- 30. března – Robbie Coltrane, skotský herec a komik († 14. října 2022)
- 1. dubna – Loris Kessel, švýcarský automobilový závodník
- 4. dubna
- 5. dubna
- Ann C. Crispinová, americká spisovatelka
- Franklin Chang-Diaz, americký kosmonaut
- Agnetha Fältskog, švédská zpěvačka, členka skupiny ABBA
- 7. dubna – Anton Lauček, slovenský spisovatel
- 9. dubna
- Kenneth Dale Cockrell, americký kosmonaut
- Ivan Romančík, slovenský herec
- 11. dubna – Tom Hill, britský hudebník a skladatel
- 12. dubna
- Joyce Bandaová, prezidentka Malawi
- Gary Robertson, novozélandský veslař, olympijský vítěz
- David Cassidy, americký zpěvák a herec († 21. listopadu 2017)
- 13. dubna
- Takao Kawaguči, reprezentant Japonska v judu, olympijský vítěz
- Ron Perlman, americký herec
- William Sadler, americký herec
- 14. dubna – Péter Esterházy, maďarský spisovatel († 14. července 2016)
- 15. dubna – Josiane Balasko, francouzská herečka a režisérka
- 16. dubna – Billy West, americký dabér a hudebník
- 18. dubna
- Kenny Ortega, americký producent, režisér a choreograf
- Grigorij Sokolov, ruský klavírní virtuos
- 21. dubna – Karol Duchoň, slovenský zpěvák († 5. listopadu 1985)
- 22. dubna – Peter Frampton, anglický hudebník, zpěvák
- 25. dubna – Peter Jurasik, americký herec
- 27. dubna – Mike Howlett, fidžijský baskytarista a hudební producent
- 28. dubna – Jay Leno, americký komik a moderátor
- 1. května – John Diehl, americký filmový herec
- 2. května
- Lou Gramm, americký zpěvák a skladatel
- Angela Krauß, německá spisovatelka
- 5. května – Mary Hopkin, britská zpěvačka
- 6. května
- Jeffery Deaver, americký autor detektivních románů
- Michail Mjasnikovič, běloruský premiér
- 11. května
- Siegbert Horn, německý vodní slalomář, olympijský vítěz († 9. srpna 2016)
- Jeremy Paxman, britský novinář, spisovatel a televizní moderátor
- Michal Lefčík, slovenský voják, který se upálil na protest proti okupaci Československa († 11. dubna 1969)
- 12. května
- Bruce Boxleitner, americký herec
- Gabriel Byrne, irský herec, režisér, producent, scenárista
- Dieter Borst, německý malíř a sochař
- Renate Stecherová, německá sprinterka, olympijská vítězka
- 13. května
- Joe Johnston, americký filmový režisér
- Danny Kirwan, britský hudebník
- Stevie Wonder, americký zpěvák, skladatel a producent
- 16. května – Johannes Georg Bednorz, německý fyzik, Nobelova cena 1987
- 17. května – Janez Drnovšek, slovinský prezident († 23. února 2008)
- 18. května
- Thomas Gottschalk, německý televizní konferenciér a moderátor
- Mark Mothersbaugh, americký zpěvák a hudební skladatel
- 19. května
- Austin Stevens, jihoafrický herpetolog
- Tadeusz Ślusarski, polský olympijský vítěz ve skoku o tyči († 17. srpna 1998)
- 20. května – Erri De Luca, italský romanopisec, básník a překladatel
- 23. května – Alexandr Klepikov, sovětský veslař, olympijský vítěz († 26. února 2021)
- 25. května – Jevgenij Kulikov, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz
- 27. května – Dee Dee Bridgewater, americká jazzová zpěvačka a herečka
- 31. května – Edgar Savisaar, estonský premiér († 29. prosince 2022)
- 1. června
- Matúš Dulla, slovenský architekt
- Gennadij Manakov, sovětský vojenský letec a kosmonaut († 26. září 2019)
- 3. června
- Suzi Quatro, americká zpěvačka a baskytaristka
- Robert Z'Dar, americký herec a filmový producent († 30. března 2015)
- 5. června
- Barbara Gaskin, britská zpěvačka
- Peter Stašák, slovenský zpěvák, textař a moderátor
- 6. června – Chantal Akermanová, belgická režisérka a umělkyně
- 7. června – Gary Graham, americký herec
- 9. června – Trevor Bolder, anglický rockový baskytarista († 21. května 2013)
- 12. června – Jozef Prokeš, místopředseda slovenské vlády
- 17. června – Lee Tamahori, novozélandský filmový režisér
- 18. června
- Annelie Ehrhardtová, německá sprinterka, olympijská vítězka
- Rod de'Ath, velšský rockový bubeník († 1. srpna 2014)
- 19. června – Ann Wilson, americká zpěvačka, flétnistka
- 20. června – Núrí Málikí, irácký premiér
- 21. června
- Joey Kramer, americký bubeník
- Gérard Lanvin, francouzský herec
- 22. června – Adrian Năstase, rumunský premiér
- 23. června – Orani João Tempesta, brazilský kardinál
- 24. června
- Mercedes Lackeyová, americká spisovatelka
- László Tolcsvay, maďarský hudebník, skladatel a zpěvák
- Ryszard Pawlowski, polský horolezec
- 25. června – Taťjana Averinová, sovětská rychlobruslařka, olympijská vítězka († 22. srpna 2001)
- 30. června – Leonard Whiting, britský herec
- 1. července – David Duke, americký publicista, politik a spisovatel
- 2. července
- Stephen R. Lawhead, americký spisovatel
- Duncan Mackay, anglický hudební skladatel, zpěvák a klávesista
- 5. července
- Huey Lewis, americký hudebník, skladatel a příležitostný herec
- Abraham Skorka, argentinský biofyzik a rabín
- 7. července – Vaughn Armstrong, americký herec
- 9. července
- Viktor Janukovyč, ukrajinský prezident
- Adriano Panatta, italský tenista
- 10. července
- Šota Čočišvili, sovětský olympijský vítěz v judu
- Prokopis Pavlopulos, řecký prezident
- 11. července – Lawrence DeLucas, americký vědec a astronaut
- 12. července – Eric Carr, americký hudebník († 24. listopadu 1991)
- 13. července – George Nelson, americký astronom a astronaut
- 15. července – Geoff Richardson, britský violista a multiinstrumentalista
- 17. července – Natália de Lemény Makedonová, slovenská publicistka, spisovatelka a vydavatelka († 4. prosince 1998)
- 19. července
- Tom McLoughlin, americký scenárista a režisér
- Neil Asher Silberman, americký archeolog a historik
- 25. července – Mark Clarke, britský muzikant, baskytarista a zpěvák
- 27. července – Sergej Kozlík, slovenský ministr financí
- 29. července
- Jenny Holzerová, americká výtvarná umělkyně
- Maricica Puicăová, rumunská olympijská vítězka v běhu na 3000 m
- Michael Szameit, německý (NDR) spisovatel († 30. května 2014)
- 30. července – Vincenz Lichtenstein, rakouský politik († 14. ledna 2008)
- 31. července – Richard Berry, francouzský divadelní a filmový herec, režisér a scenárista
- 2. srpna
- Jussi Adler-Olsen, dánský spisovatel
- Halldóra Kristín Thoroddsenová, islandská spisovatelka († 21. července 2020)
- 3. srpna – Waldemar Cierpinski, německý atlet, maratonec, olympijský vítěz
- 6. srpna – Winston Elliott Scott, americký námořní důstojník, pilot a kosmonaut
- 7. srpna – Dave Wottle, americký olympijský vítěz v běhu na 800 metrů z roku 1972
- 11. srpna – Erik Brann, americký rockový kytarista a zpěvák († 25. července 2003)
- 13. srpna – Marián Masný, československý fotbalista slovenské národnosti
- 15. srpna
- Tommy Aldridge, americký hard rockový a heavy metalový bubeník
- Anne Mountbatten-Windsor, jediná dcera královny Alžběty II.
- 16. srpna
- Mirko Cvetković, srbský premiér
- Hasely Crawford, trinidadský sprinter, olympijský vítěz 1976
- Neda Ukraden, chorvatská popová zpěvačka
- 18. srpna – Anna Daučíková, slovenská výtvarnice
- 22. srpna – Peter Holka, slovenský spisovatel, dramatik a publicista
- 24. srpna – Marc Aaronson, americký astronom († 30. dubna 1987)
- 25. srpna – Willy DeVille, americký hudebník († 6. srpna 2009)
- 27. srpna – Neil Murray, skotský hudebník a baskytarista
- 29. srpna – Jan Uvena, americký hudebník a bubeník
- 30. srpna – Micky Moody, britský kytarista
- 1. září
- Dudu Georgescu, rumunský fotbalista
- Michail Fradkov, ruský premiér
- Phil McGraw, americký psycholog, televizní bavič a moderátor
- 2. září – Rosanna DeSoto, americká herečka mexického původu
- 7. září
- Julie Kavnerová, americká herečka
- Moogy Klingman, americký hudebník († 15. listopadu 2011)
- 10. září – Joe Perry, americký kytarista
- 13. září – Włodzimierz Cimoszewicz, polský premiér
- 14. září
- Paul Kossoff, britský rockový kytarista († 19. března 1976)
- Eugene Trinh, vietnamský astrofyzik a kosmonaut
- Doug Rauch, americký baskytarista († 23. dubna 1979)
- 17. září
- Avšalom Kor, izraelský jazykovědec, hebraista
- Naréndra Módí, indický premiér
- 18. září
- Shabana Azmi, indická herečka
- Darryl Sittler, kanadský hokejový útočník
- 21. září – Bill Murray, americký herec a komik
- 23. září – Dietmar Lorenz, německý judista, olympijský vítěz († 8. září 2021)
- 24. září – Harriet Walterová, britská herečka
- 28. září – Paul Burgess, anglický rockový bubeník
- 29. září
- Loretta Goggi, italská zpěvačka a herečka
- Rolf Edberg, švédský hokejový útočník
- 2. října – Mike Rutherford, anglický hudebník
- 3. října – John Patrick Shanley, americký spisovatel
- 5. října
- Jeff Conaway, americký herec († 27. května 2011)
- James Rizzi, americký pop artový malíř († 26. prosince 2011)
- 6. října – John Fekner, americký umělec, skladatel a fotograf
- 7. října – Jakaya Kikwete, prezident Tanzanie
- 9. října – Jody Williams, americká učitelka a humanitární pracovnice, Nobelova cena za mír
- 10. října – Nora Robertsová, americká spisovatelka
- 11. října – William R. Forstchen, americký spisovatel
- 13. října
- Simon Nicol, britský kytarista, zpěvák
- Annegret Richterová, německá sprinterka, čtyřnásobná olympijská medailistka
- 14. října – Sheila Youngová, americká rychlobruslařka a cyklistka, olympijská vítězka
- 16. října – Viktor Raščupkin, sovětský olympijský vítěz v hodu diskem
- 17. října – Erich Kühnhackl, německý hokejista
- 19. října – Patrick Cowley, americký hudební skladatel a instrumentalista
- 20. října – Tom Petty, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel († 2. října 2017)
- 21. října
- Chris Niedenthal, polský fotoreportér
- Ronald McNair, americký astronaut († 28. ledna 1986)
- 25. října – Chris Norman, anglický rockový zpěvák
- 27. října – Michael John Morwood, australský archeolog a antropolog († 23. července 2013)
- 29. října
- Abdullah Gül, turecký prezident
- Rino Gaetano, italský skladatel, textař, zpěvák a herec († 2. června 1981)
- 30. října – Zoran Milanović, chorvatský premiér
- 31. října
- Zaha Hadid, britská architektka a malířka († 31. března 2016)
- Davorin Kračun, slovinský politik a ekonom
- John Candy, kanadský filmový herec († 4. března 1994)
- 1. listopadu – Robert B. Laughlin, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1998
- 3. listopadu
- Bernard Bober, arcibiskup košický
- James Rothman, americký buněčný biolog, Nobelova cena 2002
- 4. listopadu – Charles Frazier, americký spisovatel
- 5. listopadu – Thorbjørn Jagland, norský premiér
- 10. listopadu – Debra Hillová, americká filmová producentka a scenáristka († 7. března 2005)
- 11. listopadu – Mac Wilkins, americký atlet, diskař, olympijský vítěz
- 13. listopadu – Gilbert Perreault, kanadský hokejista
- 16. listopadu
- Kamila Magálová, slovenská herečka
- Carl Meade, americký astronaut
- 17. listopadu – Rudolf Maria Habsbursko-Lotrinský, arcivévoda, kníže habsbursko-lotrinský
- 18. listopadu – Rudy Sarzo, kubánsko-americký baskytarista
- 22. listopadu
- Steven Van Zandt, americký hudebník, hudební producent, skladatel, herec
- Tina Weymouth, americká zpěvačka a baskytaristka
- 24. listopadu – Bob Burns, americký bubeník († 4. dubna 2015)
- 25. listopadu
- Chris Claremont, americký komiksový scenárista
- Yvonne Kennyová, australská operní pěvkyně, sopranistka
- 27. listopadu – Terry Bozzio, americký bubeník
- 28. listopadu
- Ed Harris, americký herec, scenárista a režisér
- Russell Alan Hulse, americký radioastronom, Nobelova cena 1993
- 29. listopadu – Hideo Levy, japonsky píšící Američan a překladatel
- 1. prosince – Otto Pérez Molina, guatemalský prezident
- 3. prosince – Alberto Juantorena, kubánský běžec na středních tratích, dvojnásobný olympijský vítěz 1976
- 5. prosince – Camarón de la Isla, španělský zpěvák romského původu († 2. července 1992)
- 6. prosince
- Guy Drut, francouzský olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1976
- Joe Hisaiši, japonský hudební skladatel a režisér
- 8. prosince – Dan Hartman, americký zpěvák, skladatel a hudební producent († 22. března 1994)
- 9. prosince – Zdravka Jordanovová, bulharská veslařka, olympijská vítězka
- 11. prosince – Eirug Wyn, velšský romanopisec († 25. dubna 2004)
- 12. prosince – Eric Maskin, americký ekonom, Nobelova cena 2007
- 17. prosince – Július Filo, generální biskup Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku
- 23. prosince
- Brigitte Lacombe, francouzská fotografka
- Cyro Baptista, brazilský jazzový perkusionista
- 25. prosince – Bartholomew Ulufa'alu, politik Šalomounových ostrovů a premiér († 25. května 2007)
- 27. prosince – Roberto Bettega, italský fotbalista
- 28. prosince
- Hugh McDonald, americký hudebník
- Alex Chilton, americký kytarista a skladatel († 17. března 2010)
- 30. prosince
- Mont Campbell, britský hudebník
- Dave Stewart, britský hráč na klávesové nástroje, zpěvákducent a skladatel
- Bjarne Stroustrup, dánský informatik, tvůrce programovacího jazyka C++
- neznámé datum
- Daniel Deshays, francouzský zvukový inženýr a hudební skladatel
- Kanatžan Alibekov, kazašský lékař a mikrobiolog
- Urszula Augustyniaková, polská historička
- José María González García, španělský spisovatel a sociolog
- Arne Johnsson, švédský básník
- Safar al-Hawalí, saúdskoarabský islamistický teolog
- Martha Schwartz, americká zahradní architektka
- Erik Simon, německý spisovatel, překladatel
- Steve Alder, britský herec († 7. března 1997)
- Vasiliki Thanuová, řecká premiérka
Úmrtí
Česko
- 10. ledna – Jaroslav Kvapil, režisér, dramatik, básník a překladatel (* 25. září 1868)
- 17. ledna – Josef Tichánek, malíř (* 17. února 1873)
- 19. ledna – Jan Rous, národopisný pracovník a kronikář (* 23. srpna 1869)
- 20. ledna – Emil Peters, inženýr a politik (* 24. září 1864)
- 21. ledna – Vilém Brodecký, československý politik (* 1. srpna 1874)
- 20. února – Ján Dobránsky, československý politik (* 9. května 1869)
- 25. února – Josef Toufar, farář, viz Číhošťský zázrak (* 14. července 1902)
- 26. února – Ignác Arnož, katolický biskup a misionář (* 1. dubna 1885)
- 27. února – Adolf ze Schwarzenbergu, šlechtic, příslušník hlubocko-krumlovské větve (* 18. srpna 1890)
- 28. února – Karel Dvořák, sochař (* 1. ledna 1893)
- 8. března
- Jaroslav Kocian, houslový virtuos, hudební skladatel a pedagog (* 22. února 1883)
- Ján Kovalik, československý básník a politik (* 27. listopadu 1861)
- 13. března – Jan Konůpek, grafik a malíř (* 10. října 1883)
- 15. března – Antonín Dušek, katolický kněz, biskupský vikář (* 10. prosince 1865)
- 24. března – Jan Znoj, sochař (* 12. března 1905)
- 29. března – Karel Šourek, malíř, typograf, scénograf, výtvarný kritik a historik umění (* 28. července 1909)
- 31. března – Karel Engelmüller, spisovatel a dramatik (* 14. června 1872)
- 9. dubna – Josef Pietschmann, kněz a varhaník litoměřické katedrály (* 16. července 1906)
- 20. dubna – Jan Cais, generální vikář českobudějovické diecéze (* 1. dubna 1878)
- 27. dubna – Karel Koželuh, fotbalista, hokejista a tenista (* 7. března 1895)
- 28. dubna – Karel Košvanec, Spravedlivý mezi národy (* ?)
- 4. května – Jaroslav Červený, československý fotbalový reprezentant (* 6. ledna 1895)
- 7. května – Jan Nepomuk Wünsch, hudební skladatel (* 12. května 1855)
- 18. května – Hynek Bulín, právník, politik, spisovatel a žurnalista (* 13. prosince 1869)
- 23. května
- René Černý, příslušník obrany národa, oběť komunismu (* 26. července 1914)
- Stanislav Broj, československý politik, oběť komunistického teroru (* 28. září 1901)
- 24. května – Alois Jiránek, hudební skladatel, pedagog a výtvarník (* 5. září 1858)
- 25. května – Josef Pohl, československý voják, oběť komunismu (* 15. dubna 1911)
- 31. května – Jan Krčmář, čs. ministr školství a nár. osvěty (* 27. července 1877)
- 5. června – Stanislav Nikolau, geograf a novinář (* 4. června 1878)
- 12. června – Jaroslav Kursa, heraldik, tvůrce československé státní vlajky (* 12. října 1875)
- 16. června – Jaromír Nechanský, voják, příslušník výsadku Platinum-Pewter (* 4. prosince 1916)
- 20. června – Roman Havelka, malíř (* 30. dubna 1877)
- 25. června – Jan W. Speerger, herec (* 29. dubna 1895)
- 27. června
- Milada Horáková, politička (* 25. prosince 1901)
- Záviš Kalandra, divadelní a literární kritik, historik a novinář (popraven) (* 10. listopadu 1902)
- Oldřich Pecl, právník, oběť komunistického teroru (* 14. září 1903)
- Jan Buchal, oběť komunismu (* 30. května 1916)
- 7. července – Jiří Malý, antropolog (* 6. listopadu 1899)
- 9. července – Leoš Firkušný, muzikolog (* 16. července 1905)
- 11. července – Alois Kunz, československý politik německé národnosti (* 14. srpna 1877)
- 17. července – Antonie Nedošinská, herečka (* 26. června 1885)
- 11. srpna
- Antonín Matějček, historik umění (* 31. ledna 1889)
- Karel Novák, fotograf a pedagog (* 7. ledna 1875)
- 14. srpna – Jaroslav Hýbl, profesor a rektor Českého vysokého učení technického (* 21. dubna 1882)
- 16. srpna – Antonín Sochor, generálmajor, hrdina čs armády (* 16. července 1914)
- 26. srpna – Milan Ivanka, československý politik slovenské národnosti (* 25. října 1876)
- 29. srpna – Vlastimil Amort, sochař a legionář (* 28. července 1880)
- 15. září – Vojtěch Říhovský, hudební skladatel (* 21. dubna 1871)
- 21. září – Dominik Fey, architekt (* 6. července 1863)
- 29. září – Alfréd Meissner, československý ministr spravedlnosti (* 10. dubna 1871)
- 30. září – Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života (* 1. prosince 1885)
- 5. října
- Slavoboj Tusar, grafik, typograf, knižní grafik, ilustrátor (* 17. října 1885)
- Josef Hendrich, profesor pedagogiky (* 21. února 1888)
- 7. října – Metoděj Havlíček, válečný invalida, úředník, redaktor a spisovatel (* 27. července 1893)
- 11. října – Emil Votoček, chemik (* 5. října 1872)
- 13. října – František Švantner, slovenský spisovatel (* 29. ledna 1912)
- 27. října – Hans Schwathe, moravský a rakouský sochař a medailér (* 28. května 1870)
- 4. listopadu – Karel Kügler, operní pěvec–tenorista, herec, režisér (* 1. ledna 1885)
- 10. listopadu – Josef Jiříkovský, sochař a medailér (* 4. února 1892)
- 15. listopadu – Jan Pelikán, československý politik (* 4. května 1878)
- 20. listopadu – Václav Flajšhans, filolog a literární historik (* 1. července 1866)
- 23. listopadu – Ferdiš Juriga, československý politik slovenské národnosti (* 12. října 1874)
- 24. listopadu – Anatol Provazník, hudební skladatel a varhaník (* 10. března 1887)
- 5. prosince – Bohumil Spáčil, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 25. dubna 1875)
- 6. prosince – Vavro Šrobár, slovenský lékař, československý politik (* 9. srpna 1867)
- 12. prosince – Bohumil Honzátko, gymnasta, atlet a olympionik (* 30. prosince 1875)
- 17. prosince – František Loubal, spisovatel, historik a politický vězeň (* 3. března 1893)
- 19. prosince – Jaromír Vrba, hrdina protinacistického i protikomunistického odboje a oběť komunistického teroru (* 5. července 1920)
- 22. prosince – Viktor Linhart, komunistický poslanec (* 26. července 1913)
- 27. prosince – Antonín Boháč, filolog, statistik, politik (* 5. března 1882)
- neznámé datum – Jan Vaník, fotbalový reprezentant (* 1892)
Svět
- 2. ledna – Emil Jannings, německý herec (* 23. července 1884)
- 5. ledna – John Rabe, německý manažer a humanitární pracovník, viz Nankingský masakr (* 23. listopadu 1882)
- 7. ledna
- Monty Banks, italský herec, režisér a producent (* 15. července 1897)
- Robert Freissler, rakouský politik (* 23. března 1877)
- 8. ledna – Joseph Schumpeter, americký ekonom původem z Rakouska (* 8. února 1883)
- 10. ledna – Ernest Poole, americký spisovatel (* 23. ledna 1880)
- 14. ledna – Octave-Louis Aubert, francouzský spisovatel a vydavatel (* 8. ledna 1870)
- 15. ledna – Petre Dumitrescu, rumunský generál (* 18. února 1882)
- 21. ledna – George Orwell, britský spisovatel (* 25. ledna 1903)
- 2. února – Constantin Carathéodory, řecký matematik (* 13. září 1873)
- 3. února – Karl Seitz, rakouský prezident (* 4. září 1869)
- 4. února – Jan Bułhak, polský fotograf, etnograf a folklorista (* 6. října 1876)
- 8. února – Anne Brigmanová, americká fotografka (* 3. prosince 1869)
- 10. února – Marcel Mauss, francouzský sociolog a antropolog (* 10. května 1872)
- 13. února – Rafael Sabatini, anglický spisovatel (* 29. dubna 1875)
- 14. února – Karl Guthe Jansky, americký fyzik, radioastronom (* 22. října 1905)
- 18. února – Prežihov Voranc, slovinský spisovatel komunistický politik (* 10. srpna 1893)
- 25. února – George Richards Minot, americký lékař, Nobelova cena za fyziologii a medicínu (* 2. prosince 1885)
- 27. února
- Yvan Goll, francouzský básník (* 29. května 1891)
- Ted Colson, australský antropolog a cestovatel (* 3. června 1881)
- 1. března – Alfred Korzybski, americký filozof (* 3. července 1879)
- 3. března – Ulrich Graf, německý nacistický politik (* 6. července 1878)
- 6. března – Albert Lebrun, francouzský prezident (* 29. srpna 1871)
- 12. března – Heinrich Mann, německý spisovatel (* 27. března 1871)
- 17. března – Muir S. Fairchild, generál letectva Spojených států amerických (* 2. září 1894)
- 19. března
- Walter Haworth, britský chemik, Nobelova cena za chemii (* 19. března 1883)
- Edgar Rice Burroughs, americký spisovatel (* 1. září 1875)
- 20. března – Walter Eucken, německý ekonom (* 17. ledna 1891)
- 22. března – Erwin Baum, německý politik (* 25. února 1868)
- 23. března – Emmanuel Mounier, francouzský katolický publicista a filosof (* 1. března 1905)
- 30. března – Léon Blum, francouzský premiér (* 9. dubna 1872)
- 3. dubna – Kurt Weill, německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery (* 2, března 1900)
- 4. dubna – Adam Rainer (* 1899)
- 5. dubna – Roman Šuchevyč, vůdčí osobnost Organizace ukrajinských nacionalistů (* 30. července 1907)
- 8. dubna – Vaslav Nijinsky, ruský tanečník (* 28. února 1889)
- 14. dubna – Ramana Maharši, tamilský mudrc (* 30. prosince 1879)
- 26. dubna – Robert Macalister, irský archeolog (* 8. července 1870)
- 27. dubna
- Horia Bonciu, rumunský básník, prozaik a překladatel (* 19. května 1893)
- Karl Straube, německý varhaník a dirigent (* 6. ledna 1873)
- 4. května – Paul Federn, americký psycholog a psychoanalytik (* 13. října 1871)
- 12. května – Sheldon Dick, americký vydavatel, filmař a fotograf (* ? 1906)
- 24. května – Archibald Wavell, britský polní maršál (* 5. května 1883)
- 24. června – Ivan Šmeljov, ruský spisovatel (* 3. října 1873)
- 29. června – Joe Fry, anglický automobilový závodník (* 26. října 1915)
- 1. července – Eliel Saarinen, finský architekt (* 20. srpna 1873)
- 7. července – Fats Navarro, americký jazzový trumpetista a skladatel (* 24. září 1923)
- 8. července – Othmar Spann, rakouský konzervativní filozof, sociolog a ekonom (* 1. října 1878)
- 12. července – Lev Michajlovič Galler, ruský a sovětský námořní velitel a admirál (* 29. listopadu 1883)
- 20. července – Alfred Kastil, německý filosof (* 12. května 1874)
- 22. července – William Lyon Mackenzie King, kanadský premiér (* 17. prosince 1874)
- 29. července
- Joe Fry, britský konstruktér superrychlých vozů (* 26. září 1915)
- Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým) (* 1930)
- 5. srpna – Emil Abderhalden, švýcarský biochemik a fyziolog (* 9. března 1877)
- 8. srpna – Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, ruský hudební skladatel a kritik (* 20. dubna 1881)
- 21. srpna – Natálie Konstantinovićová, princezna Černé Hory (* 10. října 1882)
- 24. srpna
- Ernst Wiechert, německy píšící spisovatel (* 18. května 1887)
- Grigorij Kulik, maršál Sovětského svazu a velitel dělostřelectva (* 9. listopadu 1890)
- 27. srpna – Cesare Pavese, italský spisovatel (* 1908)
- 30. srpna – Gabriel Delmotte, francouzský astronom a selenograf (* 5. února 1874)
- 6. září – Olaf Stapledon, britský filozofa autor scifi] (* 10. května 1886)
- 10. září – Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník (* 31. srpna 1906)
- 11. září – Jan Smuts, jihoafrický státník, voják a filozof (* 24. května 1870)
- 17. září – Ernst Gotthilf, rakouský architekt (* 1. října 1865)
- 24. září – Viktorie Hesensko-Darmstadtská, hesenská princezna (* 5. dubna 1863)
- 25. září – Alexandr Jakovlevič Tairov, ruský herec a režisér (* 6. července 1885)
- 7. října – Willis Carrier, americký technik a vynálezce (* 26. listopadu 1876)
- 9. října
- Nicolai Hartmann, německý filosof (* 20. února 1882)
- Stanisław Szeptycki, polský generál (* 3. listopadu 1867)
- Dimitrij Nikolajevič Uznadze, sovětský psycholog a filozof (* 2. prosince 1886)
- 20. října – Henry L. Stimson, americký státník (* 21. září 1867)
- 23. října – Al Jolson, americký zpěvák a kabaretní herec (* 26. května 1886)
- 29. října – Gustav V., švédský král (* 16. června 1858)
- 1. listopadu – Louis Magnus, první prezident Mezinárodní federace ledního hokeje (* 25. května 1881)
- 2. listopadu – George Bernard Shaw, anglický dramatik (* 26. červenec 1856)
- 18. listopadu – Gerardus van der Leeuw, nizozemský protestantský farář, religionista a egyptolog (* 3. března 1890)
- 20. listopadu – Francesco Cilea, italský skladatel (* 23. července 1866)
- 25. listopadu – Johannes Vilhelm Jensen, dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 20. ledna 1873)
- 26. listopadu
- Hedwiga Courthsová-Mahlerová, německá spisovatelka (* 18. února 1867)
- Edward Cavendish, 10. vévoda z Devonshiru, britský politik, státník a šlechtic (* 6. května 1895)
- 2. prosince – Dinu Lipatti, rumunský klavírní virtuos a hudební skladatel (* 1. dubna 1917)
- 3. prosince – Pavel Bažov, ruský spisovatel (* 27. ledna 1879)
- 5. prosince – Šrí Aurobindo, hinduistický filozof a jogín (* 15. srpna 1872)
- 6. prosince – Stanisława Samulowska, polská řeholnice, služebnice Boží (* 21. ledna 1865)
- 10. prosince
- Oliver Stanley, britský konzervativní politik, ministr (* 4. května 1896)
- Kim Kju-sik, viceprezident korejské prozatímní vlády (* 28. února 1880)
- 13. prosince – Abraham Wald, americký matematik (* 31. října 1902)
- 18. prosince – Viliam Žingor, hrdina Slovenského národního povstání (* 30. července 1912)
- 21. prosince
- Alíja bint Alí, irácká královna (* 1911)
- Konrad von Preysing, německý kardinál a berlínský biskup (* 30. srpna 1880)
- Paul Haviland, americký fotograf a spisovatel (* 17. června 1880)
- 27. prosince – Max Beckmann, německý malíř, grafik, sochař a spisovatel (* 12. února 1884)
- 31. prosince
- Karl Renner, první kancléř Rakouské republiky (* 14. prosince 1870)
- Charles Koechlin, francouzský hudební skladatel (* 27. listopadu 1867)
- neznámé datum
- Chauncey Delos Beadle, kanadský botanik (* 5. srpna 1866)
- Si Čchia, čínský generál a ministr v Mandžukuu (* 1883)
- Mile Devrnja, jugoslávský partyzán (* 1908)
Domácí demografický vývoj
1950 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 8 925 122 |
Narození | 191 655 |
Zemřelí | 103 203 |
Přirozený přírůstek | 85 138 |
Přírůstek stěhováním | 16 784 |
Celkový přírůstek | 101 922 |
Hlavy států
Evropa
Socialistický blok
- Československo – prezident Klement Gottwald
- Německá demokratická republika (východ) – Wilhelm Pieck
- Litevská SSR – prezident Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz – předseda prezídia Nikolaj Michajlovič Švernik (generální tajemník Josif Stalin)
- Jugoslávie – prezident Ivan Ribar
- Socialistická republika Slovinsko – předseda lidového shromáždění Josip Vidmar
Demokratické státy
- Francie – prezident Vincent Auriol
- Švýcarsko – prezident Max Petitpierre
- Spolková republika Německo (západ) – kancléř Konrad Adenauer
- Rakousko – prezident Karl Renner
- Vatikán – papež Pius XII.
- Španělsko – prezident Francisco Franco
- Itálie – prezident Luigi Einaudi
Monarchie
- Velká Británie – král Jiří VI.
- Lucembursko – kněžna Šarlota Lucemburská
- Lichtenštejnsko – kníže František Josef II.
- Řecké království – král Pavel I. Řecký
- Švédsko – král Gustav V., po jeho smrti Gustav VI. Adolf
- Monako – kníže Rainier III.
- Dánsko – král Frederik IX.
- Nizozemí – královna Juliána Nizozemská
Blízký východ a Severní Afrika
- Turecko – prezident İsmet İnönü, po volbách Celâl Bayar
- Maroko – sultán Muhammad V.
- Egyptské království – král Farúk I.
Dálný východ a Asie
- Íránský císařský stát – císař Muhammad Rezá Pahlaví
- Afghánské království – Mohammed Zahir Šáh
- Japonské císařství – císař Hirohito
- Čína – předseda ČLR Mao Ce-tung
Amerika
- USA – prezident Harry Truman
- Kanada – král Jiří VI.
- Mexiko – prezident Miguel Alemán Valdés
Jižní Amerika
- Argentina – prezident Juan Perón
- Honduras – prezident Juan Manuel Gálvez
Odkazy
Reference
- ↑ První oficiální zprávy viz např.: Zločinecká akce zrádných letců. Rudé právo. 1950-03-29, roč. 30, čís. 75, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31].; tendenční zpravodajství pokračovalo i v následujících dnech, viz např. Rozhořčení nad gangsterským únosem československých občanů. Rudé právo. 1950-03-30, roč. 30, čís. 76, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31]. nebo Jednání amerických okupačních úřadů je porušením základních lidských práv. Rudé právo. 1950-03-31, roč. 30, čís. 77, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31].
Literatura
- BREUEROVÁ, Alena. Můj rok 1950. Brno: BizBooks, 2020. 280 s. ISBN 978-80-265-0912-7.
Externí odkazy
Digitální archivy k roku 1950
- Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1950
- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1950
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1950
- Lidové noviny – ročník 58 rok 1950
- Rudé právo – rok 1950
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of Liechtenstein
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Mexico (1934-1968)
Note: The color selected is «turquoise blue» (the color mentioned in the decree), as defined by Pantone.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
George Bernard Shaw
Picture of George Orwell which appears in an old accreditation for the BNUJ.
flag of the Kingdom of Egypt (1922–1953) and the Republic of Egypt (1953–1958).
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Vavro Šrobár
Flag of Slovenia as a constituent republic of the former Yugoslavia (1945–1991).
It matches the design of Slovak and Russian ethnic minority flags.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R98911 / o.Ang. / CC-BY-SA 3.0
Heinrich Mann, Schriftsteller, bedeutender bürgerlicher kritischer Realist, Geb: 27.3. 1871 in Lübeck gest: 12.3.1950 in Santa Monica (Kalifornien)
UBz: eine Aufnahme aus dem Jahre 1906Záviš Kalandra (1902 - 1950), Český divadelní a literární kritik, historik a novinář.
Sidonie Nádherná z Borutína (1885–1950).
Vazební fotografie Milady Horákové (zdroj: ABS).