1958
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 ► ►►
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1958
Československo
- 13. února – Ústřední výbor KSČ vydal tajnou směrnici, jež stanovovala třídní původ studentů jako rozhodné kritérium pro přijímací řízení na střední a vysoké školy.
- 18.–21. června – V Praze proběhl XI. sjezd KSČ, kde byl generálním tajemníkem znovuzvolen Antonín Novotný.
- 4. července – Na podmočeném náspu u Frýdlantu spadla lokomotiva do řeky Smědá a zahynuli 3 lidé.
- 12. července – Sloučením Jiskry a Slavoje Liberec vznikl fotbalový klub FC Slovan Liberec.
- 17. října – Byl schválen Zákon o trvalém usídlení kočujících osob.
- 9. listopadu – V nově založeném Divadle Na zábradlí byla uvedena divadelní hra Kdyby tisíc klarinetů.
- 12. prosince – Vznikl Kriminalistický ústav HS VB rozšířením Vědeckotechnického odboru HS VB a stal se ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertiz na území ČSR.
- Chráněné území Boubínský prales bylo u příležitosti 100. výročí jeho ochrany rozšířeno na 666 ha.
- Byla zahájena Rozsypalova reforma.
- Jana Brejchová v roce 1958 vyhlášena domácí Herečkou roku
Svět
- 1. ledna – Vzniklo Evropské hospodářské společenství.
- 3. ledna – Vznik Západoindická federace.
- 3. února – Zástupci Belgie, Nizozemska a Lucemburska podepsaly smlouvu o vzniku Beneluxu s platností od 1. ledna 1960.
- 6. února – Při letecké nehodě na mnichovském letišti zemřelo 23 pasažérů, z toho osm hráčů klubu Manchester United.
- 22. února – Egypt a Sýrie vyhlásili společnou Sjednocenou arabskou republiku. V roce 1961 zanikla.
- 27. března – První tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov se stal zároveň předsedou rady ministrů SSSR a de facto hlavou státu.
- 17. dubna – 19. listopadu se v Bruselu konala světová výstava Expo 58. Expozice v československém pavilonu byla oceněna Zlatou hvězdou.
- 1. června – Charles de Gaulle se stal francouzským premiérem.
- 13. června – Zástupci Československa a Polska ve Varšavě podepsali smlouvu o konečném vytyčení státních hranic, čímž byl ukončen 40 let starý spor o Těšínsko.
- 16. června – V Budapešti byl popraven vůdce Maďarského povstání a bývalý premiér Imre Nagy.
- 9. červenec – Zemětřesením způsobený sesuv 30 milionů m³ hornin v aljašském fjordu Lituya Bay vytvořil lokální megatsunami, které v místě vzniku dosáhlo výšky 524 m, čímž se stalo nejvyšší zaznamenanou vlnou. Zemřelo 5 osob. Následky, v podobě viditelné linie mezi mladšími a staršími stromy, jsou patrné až dodnes.
- 14. července – Při státním převratu v Iráku byl zastřelen poslední král Fajsal II. s rodinou,
- 10. srpna – Za přítomnosti Nikity Chruščova byla oficiálně dána do provozu Kujbyševská přehrada, do té doby největší přehrada světa.
- 1. září – 12. listopad – První „tresčí válka“ mezi Velkou Británií a Islandem
- 25. září – Ustanoven jako Mezinárodní den neslyšících
- 28. září – Ve francouzském referendu se 82,6 % voličů vyslovilo pro přijetí nové ústavy a vznik Páté Francouzské republiky.
- 5. října – Ve Francii vstoupila v platnost nová ústava.
- 9. října – Zemřel papež Pius XII.
- 28. října – Papežem byl zvolen Jan XXIII., který do úřadu nastoupil 4. listopadu a úřad zastával do roku 1963.
- 23. a 30. listopadu – Ve dvoukolových volbách do francouzského Národní shromáždění zvítězila Unie pro novou republiku pod vedením Charlese de Gaulla.
- 1. prosinec
- Adolfo López Mateos se stal 48. mexickým prezidentem.
- Při požáru na Our Lady of the Angels School v Chicagu zahynulo 92 žáků a 3 řeholnice.
- Konal se první světový šampionát žen v cyklistice
- Byla vytvořena federace Západoindických ostrovů, kterou tvořily kolonie Jamajka, Trinidad, Tobago, Barbados, Dominica, Montserrat, Grenada, Santa Lucia, Saint Vincent, Saint Kitts, Nevid, Anguilla, Antigua a Kajmanské ostrovy. Označení federace vycházelo z tradičního názvu zdejších ostrovů, jež vzniklo díky omylu Kryštofa Kolumba, který byl přesvědčen, že doplul k Indii. Federace byla rozpuštěna poté, co Trinidad a Tobago vyhlásily nezávislost 1962.
- Káva Tchibo Gold Mocca se stává nejprodávanější kávou na německém trhu
Probíhající události
- 1953–1959 Kubánská revoluce
- 1954–1962 Alžírská válka
- 1955–1972 První súdánská občanská válka
- 1955–1975 Válka ve Vietnamu
Vědy a umění
- Hudební svět: Johnny Cash zpíval v Town Hall Party roku 1958 I walk the line.
- 15. ledna – Ivan Vyskočil a Jiří Suchý začali pořádat v Redutě tzv. „textappely“.
- 31. ledna – USA vypustily svou první umělou družici Explorer 1.
- 15. května – Sovětský svaz vypustil družici Sputnik 3. Obíhal do 6. dubna 1960.
- 29. července – V USA byl zákonem National Aeronautics and Space Act of 1958 založen Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA (NASA).[1]
- 10. srpna – ukončena výstavba volžské hydroelektrárny V. I. Lenina. Přehrada byla 1681 m dlouhá, kapacita 20 turbín byla 2 300 000 kW.
- 8. října – Implantace prvního kardiostimulátoru – vyvinut a vyroben ve společnosti Siemens-Elema ve Švédsku (dr. A. Senning spolu s inženýrem R. Elmquistem).
- Enric Bernat Fontlladosa – první, kdo v roce 1958 začal s výrobou lízátek na tyčce a později si svůj nápad nechal patentovat. Obal lízátka značky Chupa Chups navrhl španělský surrealistický umělec Salvador Dalí.
- Firma Bosch uspěla se svou první automatickou pračkou.
- Do sériové výroby přešel v závodu Přesné strojírenství Samopal vzor 58 vyvinutý Jiřím Čermákem a Ing. Bohuslavem Novotným.
- Společnost GE Lighting vynalezla halogenové žárovky.
- Instantní nudle Ando vynalezl Tchajwanec s japonským občanstvím Momofuku Ando, kterému se přezdívalo Mr. Noodle. Druhý výrobek Cup Noodles ho proslavil. Andova práce byla oceněna i japonským císařem. Firma Nissin nyní prodává kolem 20 miliard balíčků ročně.[2][3]
- Jack Kilby (nositel Nobelovy ceny za fyziku) ze společnosti Texas Instruments vynalezl integrovaný obvod (oscilátor). Nezávisle na něm dospěl ke stejnému výsledku i Robert Noyce, jeden z pozdějších zakladatelů společnosti Intel.
- První platební karta American Express byla vydána na podzim roku 1958, byla z papíru a měla fialovou barvu. O rok později se začaly z bezpečnostních důvodů vydávat karty z plastu.
- Firma Mattel získala patent na panenku Barbie.[4][5]
- Vynalezena hmoždinka S ve firmě založené Arturem Fischerem.[6]
- Závody Škoda v Plzni vyrobily svoji první lokomotivu se spalovací turbínou TL 659.001 s mechanickým přenosem a výkonem 2350 kW.[7]
- Byly vyvinuty smrštitelné fólie smíšením polystyrénu se syntetickou gumou.
- Vznikl první automobil Subaru, zhruba o velikosti Fiatu 500.
- Byl objeven chemický prvek nobelium.
- Sestrojení radaru, jehož elektromagnetické záření bylo dostatečně silné, aby proniklo například vrstvou ledovce, pomohlo k lepšímu zmapování zemského povrchu.
- V Pyrenejích byla uvedena do provozu sluneční pec s výkonem 1000 kW
- 1958–1962 výstavba atomové elektrárny v Čeljabinsku se šesti bloky o jednotlivém bloku 100 MW
- Od 1. července 1957 do konce roku 1958 probíhal Mezinárodní geofyzikální rok.
Knihy
- Chinua Achebe – Svět se rozpadá
- Brian Aldiss – Nonstop
- Truman Capote – Snídaně u Tiffanyho
- Arthur Hailey – Let do nebezpečí
- Agatha Christie – Zkouška neviny
- Jack Kerouac – Dharmoví tuláci
- Jack Kerouac – PodzemníciPodzemníci
- Ladislav Mikeš Pařízek – Prales leopardů
- Eduard Petiška – Staré české báje a pověsti
- Eduard Petiška – Staré řecké báje a pověsti
- Josef Škvorecký – ZbabělciZbabělci
- Leon Uris – ExodusExodus
- Bruno Apitz – Nahý mezi vlky
- Evan Hunter – Vrahův žold
Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku – Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank, Igor Jevgeněvič Tamm
- Nobelova cena za chemii – Frederick Sanger
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum, Joshua Lederberg
- Nobelova cena za literaturu – Boris Leonidovič Pasternak
- Nobelova cena míru – Dominique Pire
Narození
Česko
- 5. ledna – Jiří Hrdina, lední hokejista
- 18. ledna – Jiří Kašný, teolog
- 19. ledna – Milena Bartlová, historička umění
- 21. ledna – Jiří Weigl, ekonom, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause
- 22. ledna – Pavel Spurný, astronom
- 24. ledna
- Lubor Kasal, básník a publicista
- Pavel Dumbrovský, žurnalista a moderátor
- 13. února – Josef Jarolím, fotbalista
- 17. února – Roman Plachý, výtvarník
- 19. února
- Daniel Forró, hudební skladatel, klávesista, klavírista a pedagog
- Aleš Zedník, primátor Ostravy
- 20. února – Karel Srp mladší, kurátor a znalec výtvarného umění
- 27. února – Lubomír Havlák, houslista, primárius Kvarteta Martinů
- 28. února – Viliam Poltikovič, dokumentarista a spisovatel
- 2. března – Libor Novák, politik
- 6. března – Věra Müllerová, klavíristka
- 8. března – Josef Krečmer, violoncellista, pedagog
- 9. března – Michal Hromek, skladatel a kytarista
- 10. března – Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR
- 14. března – Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje
- 16. března – Dana Batulková, herečka
- 17. března – Lubomír Pokluda, fotbalista, zlatá medaile z OH 1980
- 20. března – Petr Svobodný, historik
- 25. března – Emil Hakl, spisovatel
- 31. března
- Luboš Bělka, buddholog a religionista
- Bohumil Klepl, herec
- 1. dubna – Lukáš Evžen Martinec, jedenáctý opat starobrněnského augustiniánského kláštera
- 3. dubna
- Jan Klas, politik
- Antonín Navrátil, herec
- 4. dubna – Karel Glogr, scénický a kostýmní výtvarník, architekt
- 12. dubna – Karel Stromšík, československý fotbalový reprezentant
- 13. dubna – Karel Müller, archivář, historik a heraldik
- 21. dubna – Jiří Hrubeš, bubeník
- 22. dubna – Emil Pospíšil, folkový kytarista, hráč na sitár, skladatel, zpěvák († 14. října 1994)
- 24. dubna – Jiří Meitner, malíř a grafik
- 1. května – Zbyněk Matějů, hudební skladatel
- 2. května
- Naděžda Verecká, básnířka, spisovatelka, psychoterapeutka
- Stanislav Levý, fotbalista
- Vladimíra Tesařová, sklářská výtvarnice
- 13. května – Hana Machková, ekonomka a rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze
- 15. května – Vít Sázavský, kytarista, violista a hudební aranažér
- 21. května – Dagmar Mocná, literární teoretička a historička
- 23. května – Jiří Jelínek, baskytarista
- 25. května – Vlastimil Bařinka, politik
- 27. května – Petr Balajka, bohemista, polonista, spisovatel a fotograf
- 28. května
- František Straka, fotbalový trenér a bývalý československý reprezentant
- Ladislav Šerý, spisovatel, filozof a překladatel
- 30. května – Jan Balej, režisér loutkových filmů
- 1. června – Milan Princ, básník a textař
- 2. června – Oto Linhart, publicista, spisovatel a básník
- 3. června – Petr Kracik, divadelní režisér
- 4. června – Michal Pavlík, violoncellista skupiny Čechomor
- 7. června – Karel Melzoch, biotechnolog, rektor VŠCHT v Praze
- 10. června
- Petr Lepša, herec, překladatel a malíř
- Vladimír Dlouhý, herec († 20. června 2010)
- 11. června – Miroslava Šafránková, herečka
- 14. června – Jiří Hromada, herec a gay aktivista († 14. října 2024)
- 15. června – Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze
- 20. června – Vít Beran, pedagog
- 3. července – Jiří Sulženko, operní pěvec – basista
- 5. července – Ljuba Krbová, herečka a sportovkyně
- 10. července – Martin Havelka, divadelní a filmový herec
- 13. července – Martin Suchánek, scenárista a režisér
- 19. července – Jiří Hanych, režisér
- 22. července – Iva Bittová, zpěvačka, houslistka a herečka
- 23. července – Břetislav Rychlík, herec, scenárista a režisér
- 27. července – Martin Kolár, herec a režisér českého znění († 24. srpna 2010)
- 1. srpna – Ivan Helekal, akademický malíř, grafik
- 6. srpna – Stanislav Komárek, biolog, filosof a spisovatel
- 9. srpna – Dagmar Švubová, běžkyně na lyžích, stříbro na OH 1984
- 11. srpna – Josef Bečvář, náčelník Generálního štábu Armády České republiky
- 18. srpna – Miroslav Ouzký, lékař a politik
- 21. srpna – Petr Rada, fotbalista a fotbalový trenér
- 23. srpna – Karel Plíhal, kytarista, zpěvák, skladatel, textař, básník
- 31. srpna – Radan Wagner, malíř, historik umění, kurátor
- 1. září – Alena Hanáková, ministryně kultury ČR
- 5. září – Pavel Kysilka, pověřený guvernér ČNB
- 6. září – Zora Jandová, sportovkyně, textařka, skladatelka, moderátorka, herečka a zpěvačka
- 7. září
- Ladislav Metelka, klimatolog
- Ján Zákopčaník, meteorolog († 22. června 2022)
- 16. září – Robert Křesťan, zpěvák, mandolinista, skladatel a překladatel
- 19. září – Valérie Zawadská, herečka
- 25. září
- Ladislav Skopal, politik
- Jan Vokál, 25. biskup královéhradecký
- 28. září – Pavel Besta, malíř
- 6. října – Alena Mrázová, spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka
- 8. října – Eva Salzmannová, herečka a divadelní pedagožka
- 13. října – Jaroslav Achab Haidler, herec, překladatel, fotograf
- 14. října – Vladimír Valenta, hlavní hygienik České republiky
- 15. října – Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu ČR
- 28. října – Štěpán Markovič, saxofonista, skladatel a pedagog
- 4. listopadu – Hana Sorrosová, textařka a překladatelka
- 11. listopadu – Jiří Štrébl, herec
- 26. listopadu – Karel Oliva, jazykovědec, ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
- 28. listopadu – Martin Přibáň, pedagog, historik a politik
- 29. listopadu – Václav Z. J. Pinkava, malíř, hudebník, básník i překladatel
- 1. prosince – Martin Zahálka, herec
- 11. prosince – Regina Maršíková, tenistka
- 19. prosince – Jiří Sádlo, přírodovědec a biolog
- 26. prosince – Aleš Jarý, herec († 4. července 2015)
Svět
- 3. ledna – Jānis Ķipurs, lotyšský bobista, olympijský vítěz
- 5. ledna – Ion Draica, rumunský reprezentant v zápase, olympijský vítěz
- 6. ledna – Ljudmila Očeretná, ruská filoložka, bývalá manželka Vladimira Putina
- 7. ledna – Rosa Liksomová, finská spisovatelka a fotografka
- 9. ledna – Mehmet Ali Ağca, turecký ultranacionalista, atentát na papeže Jana Pavla II.
- 10. ledna – Ju In-tchak, jihokorejský zápasník, olympijský vítěz
- 13. ledna – Lena Sabine Berg, švýcarská herečka
- 16. ledna
- Andris Šķēle, premiér Lotyšska
- Anatolij Bukrejev, kazašský horolezec († 25. prosince 1997)
- 19. ledna – Thomas Gsella, německý satirik a spisovatel
- 20. ledna – Lorenzo Lamas, americký herec a moderátor
- 21. ledna – Michael Wincott, kanadský herec
- 23. ledna – Sergej Litvinov, sovětský olympijský vítěz v hodu kladivem († 19. února 2018)
- 24. ledna – Jools Holland, britský hudebník
- 25. ledna – Alessandro Baricco, italský romanopisec, dramatik
- 26. ledna – Ellen DeGeneresová, americká komička, herečka
- 27. ledna
- Habib Koité, malijský zpěvák a kytarista
- Marta Sládečková, slovenská herečka
- 3. února – Angela Lichtenštejnská, manželka lichtenštejnského prince Maxmiliána
- 4. února – Julian Sands, anglický herec († 2023)
- 5. února – Rudi Dolezal, rakouský režisér a filmový producent
- 8. února – Marina Silva, brazilská politička a ekoložka
- 9. února – Bill Evans, americký jazzový saxofonista
- 10. února
- Thomas Ruff, německý fotograf
- Maciej Płażyński, maršálek polského Sejmu († 10. dubna 2010)
- 13. února
- Marc Emery, kanadský aktivista bojující za legalizaci marihuany
- Derek Riggs, britský umělec
- 15. února
- Rabah Madžer, alžírský fotbalista
- Boris Tadić, prezident Srbska
- 18. února – Louise Ritterová, americká olympijská vítězka ve skoku do výšky
- 19. února
- Helen Fieldingová, britská spisovatelka
- Theresa Rebeck, americká scenáristka, dramatička a spisovatelka
- 23. února
- Petro Mychajlovyč Kraljuk, ukrajinský filozof, spisovatel a publicista
- David Sylvian, anglický zpěvák, hudebník a hudební skladatel
- 26. února – Michel Houellebecq, francouzský spisovatel
- 28. února – Christina Lathanová, německá olympijská vítězka v běhu na 400 metrů
- 1. března
- Bertrand Piccard, švýcarský psychiatr a vzduchoplavec
- Jelena Vajcechovská, sovětská olympijská vítězka ve skocích do vody
- 3. března – Miranda Richardson, britská herečka
- 4. března – Patricia Heaton, americká herečka
- 6. března – Tom Arnold, americký herec a komik
- 7. března – Rik Mayall, anglický komik, scenárista, herec († 9. června 2014)
- 9. března – Sturgis Nikides, americký kytarista a zpěvák
- 10. března – Sharon Stoneová, americká herečka
- 11. března – Deana Horváthová, slovenská herečka
- 13. března – Caryl Phillips, britský černošský spisovatel karibského původu
- 14. března
- Albert II. Monacký, kníže monacký
- Reinhard Wolters, německý historik starověku a klasický archeolog
- 18. března – John Elefante, americký skladatel, zpěvák, klávesista, kytarista
- 20. března – Holly Hunter, americká herečka
- 21. března
- Marlies Göhrová, německá atletka, sprinterka, olympijská vítězka
- Raul Chadžimba, prezident Abcházie
- Gary Oldman, britský herec, spisovatel, režisér
- 23. března
- Steve Fraser, americký zápasník, olympijský vítěz
- Heinz Zak, rakouský horolezec a fotograf
- 25. března
- Maria Colónová, kubánská atletka, olympijská vítězka v hodu oštěpem
- John Maybury, britský filmový režisér
- 26. března – Elio de Angelis, italský automobilový závodník a pianista († 15. května 1986)
- 28. března – Tomas Oneborg, švédský fotograf († 29. března 2020
- 29. března
- Nouriel Roubini, americký ekonom
- Cutomu Sonobe, japonský fotbalista
- 31. března
- Sylvester Groth, německý herec a zpěvák
- Tony Cox, americký herec
- 3. dubna – Alec Baldwin, americký herec
- 4. dubna – Vičaj Srivadtanaprapcha, thajský mliardář, majitel klubu Leicester City FC (* 27. října 2018)
- 5. dubna
- Johan Kriek, jihoafrický tenista
- Daniel Schneidermann, francouzský novinář a spisovatel
- 6. dubna – Chuck Lamb, americký filmový a televizní herec
- 10. dubna – Juval Steinitz, izraelský filosof, akademik a politik
- 11. dubna
- Eduard Azarjan, arménský gymnasta a sovětský olympionik
- Ljudmila Kondraťjevová, sovětská, olympijská vítězka v běhu na 100 metrů
- 13. dubna – Joseba Sarrionandia, baskický spisovatel a překladatel
- 14. dubna – Peter Capaldi, skotský herec a režisér
- 15. dubna – Anne Michaels, kanadská spisovatelka
- 20. dubna – Vjačeslav Fetisov, sovětský hokejista
- 21. dubna – Andie MacDowell, americká herečka
- 25. dubna – Fish, skotský progressive rockový zpěvák
- 29. dubna
- Michelle Pfeifferová, americká herečka
- Doreen Virtue, americká jasnovidka, léčitelka a spisovatelka
- 3. května – Graham Peter Taylor, britský spisovatel
- 4. května
- Ghassan Salhab, senegalský filmový režisér a scenárista
- Keith Haring, americký umělec a společenský aktivista († 16. února 1990)
- 8. května – Michael Kimmelman, americký novinář, umělecký kritik a klavírista
- 10. května – Gaétan Boucher, kanadský rychlobruslař, olympijský vítěz
- 11. května – Brice Hortefeux, francouzský politik
- 12. května – Eric Singer, americký bubeník
- 15. května – Joël Kotek, belgický historik a politolog
- 17. května – Paul Di'Anno, zpěvák britské skupiny Iron Maiden
- 18. května – Toyah Willcox, anglická zpěvačka a herečka
- 20. května – Jane Wiedlinová, americká hudebnice a herečka
- 25. května – Paul Weller, anglický hudebník, zpěvák a skladatel
- 27. května – Claudio Pollio, italský zápasník, olympijský vítěz
- 29. května
- Annette Beningová, americká herečka
- Mark Solonin, ruský historik a spisovatel
- 30. května – Marie Fredrikssonová, švédská zpěvačka, skladatelka a pianistka († 9. prosince 2019)
- 1. června
- Nambaryn Enchbajar, prezident Mongolské republiky
- Michael Landau, americký kytarista a zpěvák
- 2. června – Lex Luger, americký wrestler
- 3. června – Alí Larídžání, íránský filosof a politik
- 5. června – Avigdor Lieberman, izraelský pravicový politik
- 7. června
- Prince, americký zpěvák, multiinstrumentalista, textař († 21. dubna 2016)
- Francesca von Thyssen-Bornemisza, švýcarská sběratelka uměleckých děl
- 8. června – Jakko Jakszyk, britský zpěvák, kytarista
- 11. června – Barry Adamson, anglický popový a rockový hudebník
- 12. června – Meredith Brooks, americká zpěvačka, skladatelka, kytaristka
- 13. června – Sergej Makoveckij, ruský herec
- 14. června
- Kenny Drew mladší, americký jazzový pianista († 3. srpna 2014)
- Eric Heiden, americký rychlobruslař a cyklista, olympijský vítěz
- Robin Llwyd ab Owain, britský básník a spisovatel velšského původu
- 17. června – Jello Biafra, americký zpěvák a politický aktivista
- 19. června – Sergej Makarov, ruský hokejista
- 22. června
- Bruce Campbell, americký herec
- Johanna Sinisalo, finská autorka sci-fi a fantasy literatury
- 23. června – Mick Wall, britský hudební kritik a spisovatel
- 25. června – Jig'al Na'or, izraelský herec
- 26. června – Paweł Edelman, polský kameraman
- 29. června – Rosa Motaová, portugalská olympijská vítězka v maratonském běhu
- 30. června
- Ted McGinley, americký herec
- Youssef Ziedan, egyptský univerzitní profesor a spisovatel
- 5. července – Veronica Guerin, irská novinářka zavražděná drogovou mafií († 26. června 1996)
- 6. července – Jennifer Saunders, britská herečka, scenáristka a zpěvačka
- 8. července – Kevin Bacon, americký herec a hudebník
- 10. července
- Fiona Shaw, irská herečka a divadelní a operní režisérka
- Béla Fleck, americký hráč na banjo a hudební skladatel
- 11. července
- Ferejdún Abbásí Davání, íránský jaderný fyzik
- Hugo Sánchez, mexický fotbalový trenér a bývalý fotbalista
- 14. července – Sajpulla Absaidov, sovětský zápasník, olympijský vítěz
- 16. července – Michael Flatley, americký tanečník, choreograf a hudebník
- 19. července – Angharad Tomos, velšská spisovatelka
- 25. července – Thurston Moore, americký muzikant, kytarista, zpěvák
- 26. července – Romy Müllerová, německá sprinterka, olympijská vítězka
- 27. července – Barbara Rudnik, německá herečka († 23. května 2009)
- 28. července
- Christopher Dean, britský krasobruslař, olympijský vítěz
- Mladen Grdović, chorvatský zpěvák a skladatel
- Terry Fox, běžec, zakladatel Maratonu naděje († 28. června 1981)
- 30. července
- Kate Bushová, anglická zpěvačka, hudebnice a skladatelka
- Daley Thompson, britský dvojnásobný olympijský vítěz v desetiboji
- 31. července
- Bill Berry, americký bubeník
- Andrzej Kostrzewa – polský sportovní šermíř
- 4. srpna – Liao I-wu, čínský spisovatel, hudebník a básník
- 6. srpna – Július Strnisko, slovenský zápasník bronzový na OH 1980 († 20. září 2008)
- 7. srpna
- Bruce Dickinson, britský zpěvák, skladatel, šermíř a pilot
- Julian Wadham, britský filmový, televizní a divadelní herec
- 8. srpna – Mauro Maur, italský muzikant a skladatel
- 9. srpna – Amanda Bearse, americká herečka, režisérka
- 11. srpna – Jah Wobble, britský baskytarista
- 15. srpna – Benjamin Zephaniah, britský rastafariánský básník a zpěvák
- 16. srpna
- Madonna, americká zpěvačka, skladatelka, tanečnice, herečka
- Steve Sem-Sandberg, švédský spisovatel
- 17. srpna
- Belinda Carlisle, americká zpěvačka
- David Koresh, vůdce náboženského hnutí Davidánů († 19. dubna 1993)
- 11. srpna – Gerardo Beltrán, mexický básník a překladatel
- 20. srpna – David O. Russell, americký režisér a scenárista
- 24. srpna – Jen Lien-kche, čínský spisovatel
- 25. srpna – Tim Burton, americký filmový režisér, scenárista, básník
- 28. srpna – Scott Hamilton, americký krasobruslař, olympijský vítěz
- 29. srpna
- Mick Harvey, australský hudebník-multiinstrumentalista, hudební producent a skladatel
- Michael Jackson, americký popový zpěvák, skladatel, choreograf, tanečník († 25. června 2009)
- 30. srpna – Anna Politkovská, ruská novinářka, spisovatelka a aktivistka pro lidská práva († 7. října 2006)
- 31. srpna – Serge Blanco, francouzský ragbista
- 1. září – Sergej Garmaš, ruský divadelní a filmový herec ukrajinského původu
- 7. září – Goran Hadžić, srbský generál, prezident Republiky Srbská Krajina († 12. července 2016)
- 10. září – Chris Columbus, americký režisér, producent a scenárista
- 11. září – Roxann Dawsonová, americká herečka, režisérka a producentka
- 14. září – Viliam Klimáček, slovenský spisovatel, režisér, scenárista a herec
- 17. září – Janez Janša, slovinský premiér
- 18. září – Rachid Taha, alžírský zpěvák
- 19. září – Lita Ford, anglická rocková kytaristka a zpěvačka
- 22. září
- Andrea Bocelli, italský nevidomý tenorista
- Joan Jett, americká zpěvačka a kytaristka
- 24. září – Kevin Sorbo, americký herec
- 26. září – Robert Kagan, americký historik a odborník na mezinárodní vztahy
- 27. září – Irvine Welsh, britský spisovatel
- 29. září – John Payne, britský hudebník
- 1. října – Ana Caram, brazilská zpěvačka, kytaristka a flétnistka
- 2. října – Dominique Othenin-Girard, švýcarsko-francouzsky filmový režisér a scenárista
- 5. října – Neil deGrasse Tyson, americký astrofyzik
- 6. října – Sergej Mylnikov, ruský hokejový brankář († 20. června 2017)
- 9. října – Al Jourgensen, americký muzikant kubánského původu
- 10. října – John Grunsfeld, americký fyzik a astronaut
- 14. října – Brane Mozetič, slovinský básník, prozaik a překladatel
- 15. října – Stephen Clarke, britský spisovatel a novinář
- 16. října – Tim Robbins, americký herec, scenárista, režisér, producent a muzikant
- 17. října – Howard Alden, americký jazzový kytarista
- 20. října
- Lynn Flewelling, americká spisovatelka
- Viggo Mortensen, americký herec
- 21. října
- Andre Geim, ruský fyzik, Nobelova cena za fyziku 2010
- Julio Médem, španělský filmový režisér a scenárista
- Sergej Sobjanin, moskevský starosta
- Gaétan Soucy, kanadský spisovatel († 9. července 2013)
- 22. října – Virgil Donati, australský bubeník
- 25. října
- Phil Daniels, anglický herec
- Kornelia Enderová, východoněmecká plavkyně, olympijská vítězka
- 27. října – Manu Katché, francouzský jazzový a rockový bubeník
- 29. října – Blažej Baláž, slovenský malíř, grafik
- 31. října – Jeannie Longová, francouzská závodnice v cyklistice, olympijská vítězka
- 1. listopadu
- Robert Hart, britský rockový zpěvák
- Madžíd Abdulláh, saúdskoarabský fotbalista
- 14. listopadu – Olivier Marchal, francouzský herec, scenárista, režisér
- 16. listopadu
- Michael Dubruiel, americký katolický bloger, novinář a spisovatel
- Marg Helgenberger, americká herečka
- Neil Turok, jihoafrický fyzik
- 19. listopadu
- Charlie Kaufman, americký scenárista
- Stanislav Zvolenský, arcibiskup bratislavský
- 22. listopadu – Jamie Lee Curtis, americká herečka a autorka dětských knih
- 24. listopadu – Alain Chabat, francouzský komik, režisér, scenárista a producent
- 29. listopadu
- Kim Delaney, americká herečka
- Chibly Langlois, haitský kardinál
- 1. prosince – Alberto Cova, italský atlet, olympijský vítěz v běhu na 10 000 metrů
- 2. prosince – Ezio Gamba, reprezentant Itálie v judu, olympijský vítěz
- 6. prosince – Nick Park, britský filmový režisér
- 7. prosince – Tim Butler, britský baskytarista
- 9. prosince – Raja Gosnell, americký režisér
- 10. prosince
- Pepsi Demacque, britská popová zpěvačka
- Ronald Gamarra, peruánský právník, politik, spisovatel
- 11. prosince
- Cornelia Funkeová, německá spisovatelka knih pro děti a ilustrátorka
- Nikki Sixx, americký hudebník, baskytarista, fotograf
- 17. prosince
- Penelope Houston, americká zpěvačka
- Mike Mills, baskytarista americké rockové kapely R.E.M.
- 18. prosince – Julia Wolfe, americká hudební skladatelka
- 20. prosince – Acudži Mijahara, japonský zápasník, olympijský vítěz
- 22. prosince – Frank Gambale, australský kytarista
- 25. prosince – Alannah Myles, kanadská zpěvačka a skladatelka
- 26. prosince – Šota Chabareli, reprezentant Sovětského svazu v judu, olympijský vítěz
- 27. prosince – Carl de Keyzer, belgický fotograf
- 29. prosince – Bobby Weaver, americký zápasník, olympijský vítěz
- 30. prosince – Lewis Nash, americký jazzový bubeník
- ? – Amor Hakkar, alžírský režisér
Úmrtí
Česko
- 2. ledna – Vlastimil Kybal, historik (* 30. května 1880)
- 4. ledna
- Adolf Ludvík Krejčík, archivář a historik (* 14. června 1877)
- Lev Sychrava, právník, novinář a politik (* 16. prosince 1887)
- 7. ledna – Hubert Ripka, politik (* 26. července 1895)
- 28. ledna – Josef Rejlek, překladatel (* 28. června 1888)
- 31. ledna – Rudolf Saliger, rektor na technické univerzity ve Vídni (* 1. února 1873)
- 7. února – Tomáš Koutný, československý novinář a politik (* 2. dubna 1879)
- 12. února
- Petr Bezruč, spisovatel (* 15. září 1867)
- Josef Kohout, hudební skladatel a pedagog (* 29. října 1895)
- 18. února – Jaroslav Kvapil, klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 21. dubna 1892)
- 20. února – Viktor Nikodém, malíř, výtvarný kritik a legionář (* 12. února 1885)
- 4. března – František Sekanina, básník, spisovatel a literární kritik (* 14. února 1875)
- 14. března – Artur Pavelka, československý politik (* 28. září 1875)
- 1. dubna – Břetislav Bakala, dirigent a hudební skladatel (* 12. února 1897)
- 4. dubna – Jan Morávek, spisovatel (* 1. května 1888)
- 6. dubna – Vítězslav Nezval, básník (* 26. května 1900)
- 18. dubna – Jan Kolář, profesor mostního stavitelství, rektor ČVUT (* 1. dubna 1868)
- 20. dubna – František Havel, generál (* 23. srpna 1883)
- 24. dubna – František Pospíšil, etnograf a muzejník (* 5. června 1885)
- 1. května – Simeon Vacula, československý politik (* 14. února 1880)
- 6. května – František Černý, houslista a hudební skladatel (* 16. října 1875)
- 8. května – Evžen Čihák, průkopník letectví (* 31. května 1885)
- 19. května – Marie Pujmanová, spisovatelka (* 8. června 1893)
- 23. května – František Kubr, divadelník a organizátor (* 3. prosince 1905)
- 10. června – František Bardon, hermetik a mág (* 1. prosince 1909)
- 12. června – Miloš Čeleda, hudební skladatel (* 24. listopadu 1884)
- 15. června – František Kubač, československý politik a předseda Slovenské národní rady (* 2. prosince 1887)
- 24. června – Jindřich Ferenc, hudební skladatel a básník (* 17. června 1881)
- 25. června – Antonín Balatka, dirigent a skladatel (* 27. října 1895)
- 30. června – František Albert Libra, funkcionalistický architekt a urbanista (* 8. dubna 1891)
- 2. července – Vladimír Sís, novinář, publicista a spisovatel (* 30. června 1889)
- 8. července – Pavel Eisner, překladatel a literární vědec (* 16. ledna 1889)
- 1. srpna – Jaroslav Panuška, malíř (* 3. března 1872)
- 24. srpna – Rudolf Kende, hudební skladatel (* 15. února 1910)
- 26. srpna – Václav Nejtek, sochař (* 23. září 1899)
- 30. srpna – Magda Bílá, sociální pracovnice, spisovatelka, malířka (* 21. května 1879)
- 7. září – Alois Schneiderka, malíř (* 24. prosince 1896)
- 15. září – František Lydie Gahura, architekt a sochař (* 10. října 1891)
- 20. září – Karel Lím, pedagog a sportovec (* 6. října 1875)
- 26. září – Zdenka Baldová, herečka (* 20. února 1885)
- 9. října – Jan Otakar Martin, herec (* 27. prosince 1888)
- 11. října – Josef Ladislav Erben, cestovatel, prospektor a spisovatel (* 27. června 1888)
- 12. října – Antonín Engel, architekt, urbanista a teoretik architektury (* 4. května 1879)
- 15. října – Maryša Radoňová Šárecká, spisovatelka (* 16. prosince 1890)
- 1. listopadu – Josef Kratochvíl, mineralog, petrolog, geolog a pedagog (* 28. července 1878)
- 8. listopadu – Fráňa Velkoborský, spisovatel a textař (* 6. ledna 1900)
- 27. listopadu – Emanuel Chalupný, právník, sociolog, spisovatel a jazykovědec (* 14. prosince 1879)
- 29. listopadu – Josef Melzer, stavitel varhan (* 6. března 1871)
- 1. prosince – Ferdiš Duša, grafik, malíř a keramik (* 13. ledna 1888)
- 2. prosince
- Alois Málek, československý ministr lehkého průmyslu (* 15. ledna 1893)
- Josef Rotnágl, poslanec (* 20. listopadu 1875)
- 5. prosince – Alois Richard Nykl, lingvista (* 13. prosince 1885)
- 17. prosince – Josef Vlasák, římskokatolický kněz (* 26. dubna 1867)
- 27. prosince – Jan Kárník, básník a prozaik (* 19. července 1870)
- 30. prosince – Emanuel Ondříček, houslista, hudební pedagog a skladatel (* 6. prosince 1880)
- 31. prosince – Josef Šolle, bankéř a politik (* 26. srpna 1875)
Svět
- 1. ledna – Edward Weston, americký fotograf (* 24. března 1886)
- 3. ledna – Dunc Munro, kanadský hokejista, zlato na OH 1924 (* 19. ledna 1901)
- 4. ledna – Adelgunda Bavorská, princezna Hohenzollern (* 17. října 1870)
- 7. ledna – Petru Groza, rumunský prezident (* 7. prosince 1884)
- 15. ledna – Jevgenij Lvovič Švarc, ruský dramatik, prozaik, básník, filmový scenárista (* 21. října 1896)
- 28. ledna – John Mitchell Nuttall, anglický fyzik (* 21. června 1890)
- 30. ledna
- Iser Be'eri, ředitel zpravodajské služby Hagany – Šaj (* 1901)
- Ernst Heinkel, německý konstruktér a výrobce letadel (* 24. ledna 1888)
- 31. ledna – Rudolf Saliger, rakouský inženýr (* 1. února 1873)
- 1. února – Clinton Joseph Davisson, americký fyzik (* 22. října 1881)
- 3. února – Richard Kaufmann, izraelský architekt a urbanista (* 20. června 1887)
- 4. února
- Henry Kuttner, americký spisovatel science fiction (* 7. dubna 1915)
- Stanisław Rospond, polský biskup (* 31. srpna 1877)
- 7. února – Betty MacDonaldová, americká spisovatelka (* 26. března 1908)
- 10. února – Nezihe Muhiddin, turecká novinářka, spisovatelka a politička (* ? 1889)
- 11. února – Ernest Jones, britský neurolog a psychoanalytik (* 1. ledna 1879)
- 13. února
- František Viktor Podolay, slovenský malíř a grafik (* 27. května 1905)
- Christabel Pankhurst, britská sufražetka (* 22. září 1880)
- Georges Rouault, francouzský malíř a grafik (* 27. května 1871)
- 22. února – Henryk Arctowski, polský geograf, geofyzik, geolog a cestovatel (* 15. července 1871)
- 1. března – Malki'el Gruenwald, izraelský hoteliér a amatérský novinář (* 1881)
- 3. března – Ivan Krasko, slovenský básník, prozaik a překladatel (* 12. července 1876)
- 11. března – Ingeborg Dánská, dánská princezna (* 2. srpna 1878)
- 12. března – Adolf Záturecký, slovenský právník, místopředseda Ústavního soudu Československa (* 22. června 1884)
- 17. března – John Pius Boland, irský politik a tenista (* 16. září 1870)
- 21. března – Paul Rivet, francouzský etnolog (* 7. května 1876)
- 23. března – Florian Znaniecki, polský sociolog a filozof (* 15. ledna 1882)
- 29. března – Rajko Nahtigal, slovinský filolog (* 14. dubna 1877)
- 4. dubna
- Jan Nehera, prostějovský podnikatel (* 1899)
- Jens Ferdinand Willumsen, dánský výtvarný umělec (* 7. září 1863)
- 5. dubna – Isidora Sekulić, srbská spisovatelka (* 16. února 1877)
- 16. dubna – Rosalind Franklinová, anglická biofyzička, chemička a bioložka (* 25. července 1920)
- 18. dubna – Maurice Gamelin, francouzský generál (* 20. září 1872)
- 19. dubna – Ernst Robert Curtius, německý literární historik a romanista (* 14. dubna 1886)
- 1. května – Oscar Torp, norský politik (* 8. června 1893)
- 2. května – Alfred Weber, německý národohospodář, sociolog a filosof (* 30. července 1868)
- 5. května – Douglas Clifton Brown, britský politik (* 16. srpna 1879)
- 12. května – Paul Reinecke, německý archeolog (* 25. září 1872)
- 19. května – Ronald Colman, britský herec (* 9. února 1891)
- 22. května
- Madelon Székely-Lulofsová, nizozemská spisovatelka (* 24. června 1899)
- Michail Zoščenko, ruský spisovatel, satirik a dramatik (* 10. srpna 1894)
- 28. května – Mikuláš Schneider-Trnavský, slovenský hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog (* 24. května 1881)
- 29. května – Juan Ramón Jiménez, španělský básník (* 24. prosince 1881)
- 8. června – Eduard Outrata, československý ekonom, ministr exilové vlády (* 7. března 1898)
- 9. června – Robert Donat, britský herec (* 18. března 1905)
- 13. června – Moisej Salomonovič Nappelbaum, ruský fotograf (* 6. prosince 1869)
- 16. června – Imre Nagy, maďarský reformní politik a premiér (* 7. června 1896)
- 20. června – Kurt Alder, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 10. července 1902)
- 25. června
- George Orton, kanadský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (* 10. ledna 1873)
- Alfred Noyes, anglický básník (* 16. září 1880)
- 6. července – Art Bisch, americký automobilový závodník (* 10. listopadu 1926)
- 14. července – Fajsal II., irácký král (* 2. května 1935)
- 18. července – Kazimierz Fabrycy, polský generál za druhé světové války (* 3. března 1888)
- 22. července – Michail Zoščenko, ruský spisovatel, satirik a dramatik (* 10. srpna 1895)
- 5. srpna – Carl Westergren, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 13. října 1895)
- 14. srpna – Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik (* 19. března 1900)
- 15. srpna – Big Bill Broonzy, americký bluesový zpěvák, kytarista a hudební skladatel (* 26. června 1898)
- 17. srpna – John Marshall, britský archeolog (* 19. března 1876)
- 23. srpna – Roger Martin du Gard, francouzský prozaik a dramatik (* 23. března 1881)
- 24. srpna – Inge Stollová, německá motocyklová sportovkyně (* 11. února 1930)
- 25. srpna – John Watson, americký psycholog (* 9. ledna 1878)
- 26. srpna – Ralph Vaughan Williams, anglický hudební skladatel (* 12. října 1872)
- 27. srpna – Ernest Orlando Lawrence, americký fyzik (* 8. srpna 1901)
- 30. srpna – Alexander Albrecht, slovenský hudební skladatel (* 12. srpna 1885)
- 3. září – Norman Kemp Smith, skotský filozof (* 1872)
- 11. září – Hans Grundig, německý malíř a grafický designér (* 19. února 1901)
- 17. září
- Herbie Fields, americký jazzový a swingový saxofonista a klarinetista (* 24. května 1919)
- Avraham Aba'as, izraelský politik (* 1912)
- 18. září – Antonín Remeš, československý politik (* 18. prosince 1876)
- 4. dubna – Jan Nehera, prostějovský podnikatel (* 1899)
- 19. září – Rudolf Rocker, německý anarchosyndikalistický spisovatel a aktivista (* 25. března 1873)
- 25. září – Viktor Schauberger, rakouský myslivec, přírodovědec, vynálezce a filozof (* 30. června 1885)
- 26. září – Kazimierz Nitsch, polský jazykovědec (* 2. února 1874)
- 2. října – Marie Stopesová, britská paleobotanička, bojovnice za ženská práva a propagátorka antikoncepce (* 15. října 1880)
- 3. října – George Bell, anglikánský teolog a duchovní (* 4. února 1883)
- 4. října – Albert von Beckh, německý generál(* 5. února 1870)
- 8. října – Ran Bosilek, bulharský básník, překladatel a spisovatel (* 26. října 1886)
- 9. října – Pius XII., papež (* 2. března 1876)
- 11. října
- Johannes Robert Becher, německý politik a básník (* 22. května 1891)
- Maurice de Vlaminck, francouzský malíř (* 4. dubna 1876)
- 24. října – George Edward Moore, anglický filozof (* 4. listopadu 1873)
- 26. října – Ladislav Hudec, slovenský-maďarský architekt (* 8. ledna 1893)
- 27. října
- Gustav Gräser, rakousko-německý malíř a básník (* 16. února 1879)
- Josef Klausner, rusko-izraelský historik (* 20. srpna 1874)
- 3. listopadu – Pierre-Henri Cami, francouzský dramatik a humorista (* 20. června 1884)
- 17. listopadu – Jutaka Tanijama, japonský matematik (* 12. listopadu 1927)
- 24. listopadu – Robert Cecil, britský politik a diplomat (* 14. září 1864)
- 27. listopadu – Walter Pach, americký historik umění (* 11. července 1883)
- 3. prosince – Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij, ruský spisovatel, dramatik a básník (* 18. září 1875)
- 4. prosince – Emilie Demant Hattová, dánská spisovatelka a etnoložka (* 21. ledna 1873)
- 6. prosince – Avraham Chajim Šag, izraelský politik (* 1887)
- 10. prosince – Ľudovít Bazovský, slovenský politik (* 22. července 1872)
- 11. prosince – Hana Gregorová, slovenská spisovatelka (* 30. ledna 1885)
- 12. prosince – Milutin Milanković, srbský geofyzik (* 28. května 1879)
- 15. prosince – Wolfgang Pauli, švýcarský fyzik (* 25. dubna 1879)
- 21. prosince – Lion Feuchtwanger, německý spisovatel (* 7. července 1884)
Domácí demografický vývoj
1958 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 9 574 650 |
Narození | 143 251 |
Zemřelí | 93 697 |
Přirozený přírůstek | 48 065 |
Přírůstek stěhováním | 6 118 |
Celkový přírůstek | 54 183 |
Hlavy států
- Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Viliam Široký 1953–1963)
- Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
- Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
- Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
- Francie – René Coty (1954–1959)
- Itálie – Giovanni Gronchi (1955–1962)
- Japonsko – Hirohito (1926–1989)
- Maďarsko – István Dobi (1952–1967)
- Německá demokratická republika – Wilhelm Pieck (1949–1960)
- Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
- Rakousko – Adolf Schärf (1957–1965) (kancléř Julius Raab 1953–1961)
- Řecko – Pavel I. (1947–1964)
- Sovětský svaz – Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
- Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Macmillan 1957–1963)
- Spolková republika Německo – Theodor Heuss (1949–1959) (kancléř Konrad Adenauer 1949–1963)
- Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
- Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
- Turecko – Celâl Bayar (1950–1960)
- USA – Dwight D. Eisenhower (1953–1961)
- Vatikán – Pius XII. (1939–1958) / Jan XXIII. (1958–1963)
Reference
- ↑ text zákona v angličtině[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.nekrolog.cz [online]. [cit. 2008-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/240955
- ↑ http://www.bebarbie.net/2007/12/history-of-barbie-doll.html
- ↑ http://web.libimseti.cz/Hillary7/historie_441710.html[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.fischerwerke.cz [online]. [cit. 2008-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-17.
- ↑ Archivovaná kopie. fira.hyperlink.cz [online]. [cit. 2008-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-21.
Externí odkazy
- Galerie 1958 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1958 na Wikimedia Commons
Digitální archivy k roku 1958
- Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1958
- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1958
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1958
- Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 38 rok 1958
Média použitá na této stránce
Wave damage areas along the shorelines of Lituya Bay, viewed from the south. Photo by D.J. Miller, United States Geological Survey.
Autor: Jeff Riedel / TNT, Licence: CC BY-SA 3.0
Photo courtesy of Jeff Riedel / TNT.
Autor: Permission obtained from the creator here (Archived here), Licence: CC BY-SA 3.0
Kate Bush about to perform at Comic Relief 1986
Autor: Josh Hallett at https://www.flickr.com/photos/hyku/, Licence: CC BY-SA 2.0
Jamie Lee Curtis at the World of Color premiere at Disney California Adventure Park, June 2010
Autor: Mohylek (16:27, 17 March 2007 (UTC)), Licence: CC BY-SA 3.0
Karel Plíhal na koncertu na Festivalu Okoř 2004 (toto je výřez z malé fotografie, proto má tak špatnou kvalitu)
Autor: Martin Pelikan, Licence: CC BY-SA 3.0
Robert Křesťan, významný český zpěvák a skladatel, zde na mandolínu s bluegrassovou kapelou Druhá Tráva.
Marie Pujmanová, česká spisovatelka a novinářka
Autor: anna Hanks from Austin, Texas, USA, Licence: CC BY 2.0
Anomalisa Q&A with Charlie Kaufman Fantastic Fest 2015-0257.jpg
Nagy Imre miniszterelnök igazolványkép
Lion Feuchtwanger, 1909, in München.
Hubert Ripka (1895-1958). Český politik.
(c) Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0
Tim Burton at the 2012 Comic-Con in San Diego.
Autor: Jeremiah Christopher, Licence: CC BY 2.0
Michelle Pfeiffer at the premiere of Stardust in Los Angeles
Autor: Jan Široký (User:Latus.siroky), Licence: CC BY-SA 3.0
Herečka Ljuba Krbová podpořila vznik hospice v Libereckém kraji diskusním večerem.
Autor: Jiří Sedláček - Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Vítězslav Nezval, bysta v Dalešicích. Ořez.
Autor: Eva Rinaldi , Licence: CC BY-SA 2.0
Roxette have topped the charts three times down under in Australia and with a portfolio of massive hits including It Must Have Been Love, Joyride, Listen To Your Heart, How Do You Do, Sleeping In My Car, Dressed For Success and The Look, this is fully expected to be one of the best live music events of 2012.
Last night they drew strong numbers at the Sydney Entertainment Centre, and tonight they did it once again.
Promoter Live Nation had taken a chance of bringing the Swedish group out here after two other Australian promoters knocking them back. By all accounts Live Nation's punt has paid back dividends, both to the fans, the group, and to the bottom line.
Scandanavian pop acts have an illustrious chart history here. Fellow Swede's ABBA could vouch for that.
Entertainment industry experts have gone on record that its the Australia's 30 to 40 year old audience remembering the powerful and emotional songs that they heard in their youth that explains the strong drawing pull.
It was back in 1995, not long after their commercial high spot, they didn't perform to so many people.
Charm School is their first album in ten years and its built upon the foundation that made them great.
The band is the platform for vocalist Marie Fredriksson and songwriter and guitarist Per Gessle.
The appreciative crowd lapped up Dressed For Success, Joy Ride and The Look.
'It Must Have Been Love' was a definite karaoke moment to say the least.
They combine really catchy numbers, solid voices, charisma, fashion sense and strong drawing power.
The band is expected to continue to draw strong audience numbers while touring Australia.
Tracks
1. Dressed For Success 2. Sleeping In My Car 3. The Big L 4. Wish I Could Fly 5. Stars 6. She's Got Nothing On But... 7. Perfect Day 8. Things Will Never Be The Same 9. Opportunity Nox 10.7Twenty7 11. Fading Like A Flower 12. Crash! Boom! Bang! 13. How Do You Do? 14. Dangerous 15. Joyride 16. Watercolours In The Rain 17. Spending My Time 18. The Look 19. Listen To Your Heart 20. Church Of Your Heart
1927 Opens The Show...
1927 were a perfect band to open things up for Roxette.
The are an Aussie pop/rock band formed in Melbourne in 1987 with James Barton on drums, Bill Frost on bass guitar, his brother Garry Frost on guitar and keyboards, and Erik Weideman on vocals, guitar and keyboards. They were extremely popular in the late 1980s and early 1990s with their major hit songs "If I Could", "Compulsory Hero" and "That's When I Think of You" and their multi-platinum #1 album ...ish.
Some of the crowd was so into 1927, it would be reasonable to suggest that for some fans 1927 were the stars, supported by Roxette. Whatever the case, it was an awesome double act.
Tracks
1. Fright Of Your Life 2. To Love Me 3. Don't Forget Me 4. You'll Never Know 5. Tell Me A Story 6. Hero 7. If I Could 8. That's When
Websites
Roxette www.roxette.se
1927 www.1927.net.au
Sydney Entertainment Centre www.sydentcent.com.au
Live Nation www.livenation.com.au
Eva Rinaldi Photography Flickr www.flickr.com/evarinaldiphotography
Eva Rinaldi Photography www.evarinaldi.com
Music News Australia
www.musicnewsaustralia.com(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Viggo Mortensen au festival de Cannes
(c) Angela George, CC BY-SA 3.0
Italian tenor Andrea Bocelli at a ceremony to receive a star on the Hollywood Walk of Fame.
Wolfgang Pauli
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Valerie Zawadská na 17. mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Andie MacDowell at the Cannes film festival
Michael Jackson, american pop singer and dancer
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Herečka a tchajťistka Zora Jandová
Autor: gdcgraphics, Licence: CC BY-SA 2.0
Toronto International Film Festival 2012.
Autor: Lauren Holley, @graphiknation, Licence: CC BY-SA 2.0
Rebel Heart Tour
(c) Micahmedia at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Prince performing at Coachella 2008.
Václav Nejtek (1899-1958), akademický sochař
Autor: výřez z výše uvedeného obrázku s níže uvedenýn povolením, Licence: CC BY-SA 3.0
Silesian museum - PB 3