1985 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1985.
Události
- Byl zahájen elektrický provoz na celé trati Přerov – Břeclav, která byla elektrizována napájecími soustavami 3 kV DC (severní část) a 25 kV 50 Hz AC (jižní část) se stykovou stanicí Nedakonice.
- Po opravě byl zahájen zkušební provoz lanovky na Petřín, která byla mimo provoz od roku 1965.
- Elektrizací úseku Praha – Nelahozeves byl umožněn souvislý elektrický provoz z Prahy do Ústí nad Labem. Na úseku Praha – Kralupy nad Vltavou se jako na poslední trati v okolí Prahy rozjely velkokapacitní elektrické jednotky typu „pantograf“.
- Byl obnoven provoz lanovky na Petřín, s cestujícími.
- Do provozu byla dána železniční stanice Praha-Holešovice.
- Nový úsek dálnice D5 Beroun-východ – Králův Dvůr odvedl tranzitní dopravu z centra Berouna. V úseku Beroun – Králův Dvůr byl dokončen zatím pouze v polovičním profilu, celý profil byl vystavěn až v srpnu 1986. Údolí Berounky dálnice překonává mostní estakádou, která „citlivě“ doplňuje panorama centra tohoto okresního města. Celková délka úseku byla 5,1 km.
- Dálnice D11 byla prodloužena o úsek Bříství – Sadská, čímž dosáhla ve směru od Prahy území okresu Nymburk. Celková délka zprovozněného úseku byla 7,1 km.
- Byl zahájen provoz prvního provozního úseku trasy metra B mezi stanicemi Smíchovské nádraží, Moskevská, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky a Sokolovská. Českoslovenští stavbaři otevřeli v Moskvě na Serpuchovského trase stanici metra Pražská.
- Bylo dáno do provozu nejkratší metro na světě – tzv. Dorfbahn Serfaus v rakouské vesnici Serfaus.
- Na trati Praha – České Budějovice byl elektrický provoz zahájen mezi Soběslaví a Táborem. Z Veselí nad Lužnicí do Soběslavi bylo trakční vedení postaveno již roku 1978.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1985 v dopravě na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“