1990 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1990.
Únor
- Přejmenováno 14 stanic pražského metra. Názvy Budovatelů na Chodov, Družby na Opatov, Dukelská na Nové Butovice, Fučíkova na Nádraží Holešovice, Gottwaldova na Vyšehrad, Hakenova na Invalidovna, Kosmonautů na Háje, Leninova na Dejvická, Mládežnická na Pankrác, Moskevská na Anděl, Primátora Vacka na Roztyly, Sokolovská na Florenc, Švermova na Jinonice, Zápotockého na Českomoravská. Staré názvy se staly minulostí, nové názvy odpovídaly geografickému umístění stanic.
Květen
- Poblíž Vendôme na vysokorychlostní trati Paříž – Tours dosáhla jednotka TGV Atlantique světového železničního rychlostního rekordu – rychlosti 515,3 km/h.
- V Plzni byl zahájen provoz na prodlouženém úseku tramvajové trati Frunzeho – Tachovská ve čtvrti Bolevec. Ke stejnému datu došlo ke změně vedení tramvajové linky 1, která jezdí ze Slovan místo na Bory do Bolevce.
Červenec
- Na trase A pražského metra byla otevřena nová konečná stanice Skalka, vybudovaná na spojce do depa Hostivař.
Srpen
- V Moskevském metru byly otevřeny další dvě nové stanice na Sokolničeské lince (Čerkizovskaja a Ulica Podbělskogo).
- Poblíž Spálova na trati Tanvald – Železný Brod se srazil osobní a nákladní vlak. Nehodu nepřežilo 14 lidí.
Listopad
- Uveden do provozu na dlouhá léta poslední úsek dálnice D11 ze Sadské do Poděbrad měřící 16 km. Součástí úseku se stal nový lanový most přes Labe.
- V Moskevském metru bylo přejmenováno deset stanic a dvě linky (druhá a sedmá), jež měly ideologicky pojaté názvy. Z celkového počtu takových stanic se však jednalo pouze o zlomek.
- Zahájen provoz na prvním úseku dálnice D8. Jednalo se o úsek Řehlovice – Trmice u Ústí nad Labem, zatím pouze doplňující síť rychlostních silnic. Úsek je dlouhý 4,5 km.
- V Praze otevřena Tramvajová trať Ohrada – Palmovka, vedená po vyvýšené estakádě.
- V Praze byl uveden do provozu úsek metra II.B Florenc – Českomoravská dlouhý 4,4 km, jenž se stavěl 4 roky. Na úseku byly vybudovány 4 stanice – Křižíkova, Invalidovna (plán. Hakenova), Palmovka a Českomoravská (plán. Zápotockého).
Prosinec
- Dělníci v Eurotunnelu v tento den spojili severní i jižní část tunelu, od této doby bylo možné suchou nohou cestovat z Británie do kontinentální Evropy a opačně.
- V Minském metru byla otevřena nová linka; nese název Avtozavodskaja, značena je červenou barvou. Její první úsek měl pouhé tři stanice.
Neurčené datum
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“