1994 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1994.
Leden
- Sjednoceny byly státní železnice východního (Deutsche Reichsbahn) a západního (Deutsche Bahn) Německa; vznikla tak železniční společnost Deutsche Bahn AG.
Duben
- Byl zřízen Drážní úřad.
Květen
- Byl oficiálně otevřen Eurotunel – tunel z Francie do Velké Británie.
- Byla dokončena částečná modernizace hlavního nádraží v Praze, které bylo rozšířeno o tři ostrovní nástupiště (č. 5, 6 a 7).
- Elektrické vlaky se poprvé rozjely na krátkém úseku tratě 200 z Písku do Protivína. Důvodem elektrizace úseku bylo zavedení přímých elektrických vlaků z Českých Budějovic do Písku.
- Na železniční trati Studénka–Bílovec byla otevřena nová zastávka Studénka město.[1]
Červenec
- V Moskevském metru zprovoznili technici poslední úsek na severní straně deváté linky (Serpuchovsko-Timirjazevskaja). Jednalo se o úsek mezi stanicemi Bibirjevo a Altufjevo.
Září
- Byl slavnostně zahájen provoz vlakové linky RoLa pro přepravu kamionů. Cílem zavedení těchto vlaků mezi Lovosicemi a Drážďany bylo odlehčení provozu na silnici E55 přes hraniční přechod Cínovec od kamionové dopravy.[2]
- Byl elektrizován další úsek tratě Brno – Přerov z Vyškova do Nezamyslic. V Nezamyslicích vznikl styk napájecích soustav.
Listopad
- V Pražském metru byl otevřen úsek V.B na lince B ve směru Zličín – Nové Butovice. V okamžiku otevření nebyl úsek dobudován celý (chyběl a do roku 2010 nebyl dokončen jeden vestibul ve stanici Stodůlky, a jeho otevření cestující veřejnosti bylo plánováno až s výstavbou nového panelového sídliště (Západní město) na louce u dnešní silnice Jeremiášova, vzhledem ke společenskopolitickým změnám po sametové revoluci nebyla ve výhlené době výstavba nových panelových sídlišť plánována.) Spolu s novým úsekem začalo fungovat též i Depo Zličín a od této doby tak nejsou v pražském metru nutné přejezdy mezi linkami po manipulačních spojkách.
- Město Žilina zprovoznilo trolejbusovou síť.
Prosinec
- Po více než čtyřiceti letech byl obnoven železniční provoz v úseku Kraslice–Hraničná na trati Sokolov–Zwotental.[3]
Reference
- ↑ HRUDIČKA, Petr. Již 120 let pendlují vlaky mezi Bílovcem a Studénkou. Město Bílovec Oficiální web [online]. 2010 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ BITTNER, Jan. ROLA Lovosice - Dresden. Dráha. 1995, roč. III., čís. 2, s. 5.
- ↑ HOFFMAN, Petr. Vlakem z Kraslic do Hraničné. Dráha. 1995, roč. III., čís. 3, s. 4.
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.