2. červenec
<< | červenec | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 | ||||
2024 |
2. červenec je 183. den roku podle gregoriánského kalendáře (184. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 182 dní. Svátek má Patricie. V nepřestupný rok se tento den nachází přesně uprostřed roku – 182 dní uplynulo a 182 dní zbývá.
Události
Česko
- 1699 – Byla dokončena tzv. Diamantová monstrance, proslulé barokní zlatnické dílo, uložené v klenotnici pražské Lorety.
- 1885 – Zahájen vlakový provoz na nové trati z Brna do Tišnova, postavené Privátní společností Státní dráhy rakousko-uherské
- 1891 – Skončily práce na Petřínské rozhledně, slavnostní otevření se plánuje na 20. srpna
- 1917 – Při policejní střelbě do účastníků hladové demonstrace ve Vítkovicích zemřelo šest osob.
- 1932 – Při železniční nehodě u Znosimi zahynulo 10 lidí a 72 jich bylo zraněno.
- 1947 – Československo po nátlaku Sovětského svazu odmítlo Marshallův plán.
- 1951 – vražda funkcionářů MNV (jednoho komunisty a dvou lidovců) zneužitá StB k justičním vraždám duchovních v tzv. babickém procesu (případ Babice)
- 1958 – Vládní komise schválila tvarové řešení nového osobního automobilu, pozdější Škody 1000 MB.
- 2002 – Sonda Magion 5, poslední ze stejnojmenné československé a později české série, naposledy odesílá data na zem.
- 2003 – Mezinárodní olympijský výbor na pražském zasedání zvolil Vancouver jako pořadatele Zimních olympijských her 2010.
- 2004 – Vláda vedená Vladimírem Špidlou podala demisi, Stanislav Gross byl pověřen sestavením nové vlády.
- 2009 – V Pražském metru byl po 31 letech ukončen provoz ruských souprav 81-71.
Svět
- 1298 – Vítězstvím u Göllheimu si Albrecht I. Habsburský otevřel cestu k trůnu Svaté říše římské. Jeho oponent, římský král Adolf Nasavský, v bitvě padl.
- 1419 – Portugalci objevili ostrov Madeiru.
- 1698 – Anglický vynálezce Thomas Savery si nechal patentovat první prakticky využitelný parní stroj.
- 1900 – Premiéra Sibeliovy symfonické básně Finlandia v Helsinkách
- 1917 – První světová válka: proběhla bitva u Zborova, jež byla součástí tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě.
- 1918 – USA uznává Československou národní radu jako provizorní vládu
- 1919 – První úspěšný přelet Atlantiku – u vzducholodí R 34.
- 1942 – Druhá světová válka: V polském Chelmnu bylo zplynováno 83 lidických dětí v důsledku atentátu na Heydricha
- 1947 – Údajně bylo objeveno UFO, které havarovalo v noci u města Roswell v Novém Mexiku v USA, nebylo však nikdy potvrzeno.
- 1950 – Na okruhu v Remeši se jel šestý závod Formule 1. Vítězem se stal Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo.
- 1954 – Československý tenista Jaroslav Drobný vyhrál turnaj ve Wimbledonu, když porazil Australana Kena Rosewalla (13-11, 4-6, 6-2, 9-7)
- 1964 – Lyndon Johnson podepsal zákon o občanských právech, kterým byla zakázána rasová segregace na veřejných místech.
- 1976 – Sjednocením Vietnamské demokratické republiky a Vietnamské republiky vznikla Socialistická republika Vietnam.
- 1983 – Na Wimbledonském tenisovém turnaji porazila Martina Navrátilová Andreu Jaegerovou (6-0, 6-3) a získala tak už 4. wimbledonský titul
- 2002 – Americký milionář Steve Fossett jako první člověk na světě dokončil sólový oblet zeměkoule balónem bez zastávky. Odstartoval 19. června 2002.
- 2005 – Proběhla série koncertů Live 8 na podporu boje proti chudobě v Africe.
- 2008 – Kolumbijské bezpečnostní síly osvobodily z rukou FARC patnáct rukojmí v čele s Ingrid Betancourtovou.
- 2011 – Česká tenistka Petra Kvitová vyhrála ve Wimbledonu svůj první Grand Slam, když porazila Marii Šarapovovou 6-3, 6-4
Narození
Viz též Kategorie:Narození 2. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1804 – Karel Strakatý, operní pěvec, první interpret písně Kde domov můj († 26. dubna 1868)
- 1813 – Štěpán Bačkora, učitel († 17. prosince 1887)
- 1836 – Eduard von Eltz, rakouský a český politik německé národnosti († 24. února 1915)
- 1847 – Vítězslav Janovský, lékař († 19. března 1925)
- 1854 – Vojtěch Schönborn, šlechtic, právník a politik († 10. listopadu 1924)
- 1858 – Alois Dostál, římskokatolický kněz a spisovatel († 13. června 1934)
- 1861 – Kamil Henner, právník († 9. května 1928)
- 1864 – Rudolf Bruner-Dvořák, zakladatel žurnalistické fotografie († 30. října 1921)
- 1871 – Ottokar Slawik, skladatel a hudební kritik († 22. května 1946)
- 1874 – Antonín Novák, československý politik († ?)
- 1876 – Jindřich Waldes, podnikatel, vlastenec a mecenáš umění († květen 1941)
- 1880 – Mirko Štork, operní pěvec, tenorista († 18. ledna 1953)
- 1887 – Bohumil Sláma, architekt († 21. dubna 1961)
- 1892 – Přemysl Koblic, fotograf a chemik († 19. listopadu 1955)
- 1904 – František Černý, herec, filmový zvukař a architekt († 18. ledna 1963)
- 1906 – Karel Weirich, novinář, zachránce Židů († 1981)
- 1910 – Hans Günther Adler, spisovatel a historik († 21. srpna 1988)
- 1915 – Miroslav Špot, voják a příslušník výsadku Iridium († 15. března 1943)
- 1919 – Ladislav Čapek, režisér animovaných filmů († 17. ledna 1996)
- 1921 – Eliška Nováková, lesnická zooložka a ekoložka († 27. listopadu 2000)
- 1922
- Josef Mráz, herec († 20. června 1981)
- Vladimír Panoš, speleolog, vysokoškolský učitel, válečný letec RAF († 7. ledna 2002)
- 1923 – Milena Bansetová, sochařka († 2010)
- 1924 – Václav Turek, malíř, grafik a sochař († 29. ledna 1988)
- 1927 – František Šedivý, spisovatel a politický vězeň († 23. února 2021)
- 1930 – Ota Pavel, prozaik a novinář († 31. března 1973)
- 1932 – Waldemar Matuška, zpěvák, kytarista, bendžista a herec († 30. května 2009)
- 1934 – Vlasta Janečková, filmová a televizní scenáristka a režisérka († 27. února 2012)
- 1935 – Zdeňka Vasiljevová, historička Dálného východu († 23. března 2004)
- 1936 – Marie Švirgová, moravská folkloristka a malérečka († 15. prosince 2022)
- 1940 – Jiří Brabec, country muzikant a skladatel († 17. listopadu 2003)
- 1941 – Jan Musil, soudce Ústavního soudu
- 1945 – Erich Šefčík, archivář, historik, numismatik († 15. října 2004)
- 1946 – Jiří Weinberger, básník, textař, esejista, překladatel
- 1947 – Yvonne Přenosilová, zpěvačka a moderátorka († 11. září 2023)
- 1949
- Pavel Taussig, filmový historik, scenárista, novinář a publicista († 24. srpna 2023)
- Alexandra Berková, prozaička, scenáristka, publicistka a pedagožka († 16. června 2008)
- 1953 – Vladimír Rejlek, trumpetista
- 1954 – Tomáš Novotný, architekt a vysokoškolský učitel
- 1955
- Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM
- Dušan Navrátil, politik, ředitel Národního bezpečnostního úřadu
- 1959 – Hana Doupovcová, politička
- 1960 – Světlana Nálepková, herečka
- 1965 – Pavla Střechová, zpěvačka
- 1966 – Tomáš Zima, lékař, děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze
- 1974 – Jaroslav Huleš, jezdec seriálu Grand Prix silničních motocyklů († 2004)
- 1976 – Tomáš Vokoun, hokejový brankář
- 1981 – Tomáš Duba, hokejový brankář
- 1990 – Zorka Hejdová, televizní a rozhlasová moderátorka
- 1992 – Robert Hájek, herec
Svět
- 1486 – Jacopo Sansovino, italský sochař a architekt († 27. listopadu 1570)
- 1489 – Thomas Cranmer, arcibiskup canterburský († 21. března 1556)
- 1549 – Sabina Württemberská, hesensko-kasselská lankraběnka († 17. srpna 1581)
- 1636 – Daniel Speer, slovenský spisovatel, hudební skladatel, interpret a pedagog polského původu († 1707)
- 1648 – Arp Schnitger, německý varhanář († 28. července 1719)
- 1714 – Christoph Willibald Gluck, německý hudební skladatel a reformátor opery († 1787)
- 1724 – Friedrich Gottlieb Klopstock, německý básník a jazykovědec († 14. března 1803)
- 1759 – Antoine Balthazar Joseph, baron d'André, francouzský roajalistický politik († 16. července 1825)
- 1790 – Leopold, princ ze Salerna, neapolský princ († 10. března 1851)
- 1796 – Michael Thonet, německý výrobce nábytku († 3. března 1871)
- 1828 – Joseph Unger, předlitavský právní odborník a politik († 2. května 1913)
- 1840 – Emilie Bach, německá novinářka († 30. dubna 1890)
- 1841 – Alexandr Michajlovič Zajcev, ruský chemik († 1. září 1910)
- 1843 – Antonio Labriola, italský marxistický filozof († 12. února 1904)
- 1849 – Marie Tereza Rakouská-Este, rakouská arcivévodkyně, bavorská královna († 3. února 1919)
- 1852 – William Burnside, anglický matematik († 21. srpna 1927)
- 1854 – Narcisse Théophile Patouillard, francouzský mykolog († 30. března 1926)
- 1862 – William Henry Bragg, britský fyzik († 1942)
- 1869 – Hjalmar Söderberg, švédský spisovatel, dramatik a literární kritik († 14. října 1941)
- 1871 – Wilhelm von Mirbach-Harff, německý diplomat († 6. července 1918)
- 1876 – Wilhelm Cuno, německý říšský kancléř († 3. ledna 1933)
- 1877 – Hermann Hesse, německo-švýcarský prozaik, básník a esejista, držitel Nobelovy ceny († 1962)
- 1880 – Albert Szirmai, maďarský operetní skladatel († 1967)
- 1882 – Marie Bonapartová, francouzská spisovatelka a psychoanalytička († 21. září 1962)
- 1892 – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů († 7. září 1983)
- 1894 – André Kertész, fotograf maďarského původu († 28. září 1985)
- 1895 – Andrej Bródy, karpatoruský politik a pedagog († 11. června 1946)
- 1903
- 1904 – René Lacoste, francouzský tenista, sportovní funkcionář a obchodník († 12. října 1996)
- 1906 – Hans Bethe, německo-americký fyzik († 6. března 2005)
- 1909 – Walter Jacobi, německý válečný zločinec, vedoucí úřadovny SD v Praze († 3. května 1947)
- 1910 – Herbert Alexander Rosenfeld, britský psychoanalytik († 29. listopadu 1986)
- 1911
- Diego Fabbri, italský dramatik a scenárista († 14. srpna 1980)
- Reg Parnell, britský pilot Formule 1 († 7. ledna 1964)
- 1914 – Alojs Andricki, lužickosrbský katolický kněz, mučedník, uctívaný katolickou církví jako blahoslavený († 3. února 1943, Dachau)
- 1915 – Rudolf Hruska, rakouský konstruktér a designér automobilů († 4. prosince 1995)
- 1916 – Hans-Ulrich Rudel, německý bojový pilot († 1982)
- 1923 – Wisława Szymborska, polská básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka, držitelka Nobelovy ceny († 2012)
- 1925
- Patrice Lumumba, první předseda vlády Konga († 17. ledna 1961)
- Medgar Evers, americký vůdce afroamerického hnutí za občanská práva († 11. června 1963)
- 1927 – Brock Peters, americký herec († 23. srpna 2005)
- 1928 – Lech Emfazy Stefański, polský spisovatel, novinář, překladatel († 21. prosince 2010)
- 1930
- Ahmad Jamal, americký jazzový klavírista a skladatel
- Carlos Menem, prezident Argentiny († 14. února 2021)
- 1935 – Sergej Nikitič Chruščov, ruský vědec a spisovatel, syn Nikity Sergejeviče Chruščova († 18. června 2020)
- 1936 – Umar Sulajmán, egyptský politik a vojenský hodnostář († 19. července 2012)
- 1937 – Majda Sepe, slovinská zpěvačka († 11. dubna 2006)
- 1938 – C. Kumar N. Patel, indický fyzik a elektrotechnik
- 1940 – Georgi Ivanov, bulharský kosmonaut
- 1941 – Norvald Yri, norský luteránský teolog, misionář a překladatel
- 1942 – Vicente Fox, prezident Mexika
- 1945 – Randy Holden, americký kytarista
- 1946 – Arup Kumár Datta, anglicky píšící indický spisovatel
- 1950
- Stephen R. Lawhead, americký spisovatel
- Duncan Mackay, anglický hudební skladatel, zpěvák a klávesista
- 1952
- Linda Godwinová, americká vědkyně, učitelka a kosmonautka
- Gene Taylor, americký klavírista († 20. února 2021)
- 1957
- Bret Hart, kanadský spisovatel, herec a bývalý profesionální wrestler
- Štefan Bučko, slovenský herec
- 1959 – Erwin Olaf, nizozemský portrétní fotograf
- 1970 – Colin Edwin, australský baskytarista
- 1979
- Joe Thornton, kanadský hokejista
- Walter Davis, americký atlet
- 1980 – Alexander Petersson, islandský házenkář
- 1983 – Michelle Branch, americká zpěvačka
- 1985 – Ashley Tisdale, americká zpěvačka a herečka
- 1986 – Lindsay Lohan, americká herečka, modelka, zpěvačka, textařka
- 1990 – Margot Robbie, australská herečka
- 1993 – Vince Staples, americký rapper
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 2. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1536 – Matěj Korambus, opat Emauzského kláštera (* ?)
- 1657 – Adam Pavel Slavata, šlechtic (* 13. června 1604)
- 1729 – Ondřej Filip Quitainer, sochař a řezbář (* 30. listopadu 1679)
- 1733 – Johann Christoph Kridel, rakouský a český varhaník, učitel hudby, skladatel a básník (* 9. prosince 1672)
- 1794 – František Xaver Pokorný, houslista a skladatel (* 20. prosince 1729)
- 1891 – Vilém Weiss, chirurg a pedagog (* 7. dubna 1835)
- 1902 – Vojtěch Šafařík, chemik a astronom (* 26. října 1829)
- 1921 – Alois Pozbyl, kněz, básník a spisovatel (* 30. června 1876)
- 1923 – František Polívka, botanik (* 1. srpna 1860)
- 1936 – Bohumil Navrátil, historik a rektor Masarykovy univerzity v Brně (* 21. února 1870)
- 1939 – Otakar Mařák, operní pěvec (* 5. ledna 1872)
- 1942
- Jiří Potůček, radista výsadku Silver A (* 12. července 1919)
- Arnošt Košťál, pardubický hoteliér a odbojář (* 26. června 1904)
- Hynek Pelc, profesor sociálního lékařství, ředitel Státního zdravotního ústavu (* 25. února 1895)
- Taťána Hladěnová, odbojářka z období druhé světové války (* 1. září 1920)
- 1949 – Karel Dyrynk, typograf a překladatel (* 25. března 1876)
- 1957 – Ladislav Zelenka, violoncellista a hudební pedagog (* 11. března 1881)
- 1958 – Vladimír Sís, novinář a spisovatel, účastník prvního i druhého odboje, oběť komunistického teroru (* 30. června 1889)
- 1959 – Jiří Diviš, chirurg (* 4. května 1886)
- 1975 – Helena Salichová, etnografka, malířka, ilustrátorka (* 25. dubna 1895)
- 1983 – Vladimír Neff, spisovatel (* 13. června 1909)
- 1984 – Bedřich Fučík, literární kritik (* 4. ledna 1900)
- 1987
- Josef Novák, malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, pedagog, fotograf (* 7. listopadu 1902)
- Václav Černý, literární vědec (* 26. března 1905)
- 1995 – Zdeněk Košler, dirigent (* 25. března 1928)
- 1996 – Miloš Kirschner, loutkář, herec, zpěvák a hlavní interpret Divadla Spejbla a Hurvínka (* 16. března 1927)
- 2005 – František Roman Dragoun, malíř (* 21. října 1916)
- 2009 – Vlastimil Šik, malíř a výtvarný pedagog (* 1. dubna 1954)
- 2010 – Zdeněk Fišer, katolický spisovatel, překladatel a filozof (* 27. května 1929)
- 2020 – Jiří T. Kotalík, historik umění, rektor AVU (* 14. února 1951)
Svět
- 936 – Jindřich I. Ptáčník, vévoda saský a král východofranský
- 1215 – Eisai, japonský buddhistický mnich (* 27. května 1141)
- 1298 – Adolf Nasavský, císař Svaté říše římské (* cca 1250)
- 1438 – Arnošt Bavorský, bavorsko-mnichovský vévoda (* 1373)
- 1566 – Nostradamus, francouzský lékař, astrolog, věštec (* 1503)
- 1582 – Micuhide Akeči, japonský válečník (* 1528)
- 1621 – Thomas Harriot, anglický astronom, matematik a přírodovědec (* 1560)
- 1710 – Domenico Freschi, italský hudební skladatel (* 26. března 1634)
- 1743 – Spencer Compton, 1. hrabě z Wilmingtonu, britský premiér (* 1673)
- 1778 – Jean-Jacques Rousseau, francouzský filosof a spisovatel (* 1712)
- 1843 – Samuel Hahnemann, německý lékař, zakladatel homeopatie (* 1755)
- 1849 – Áron Gábor, národní hrdina Maďarské revoluce (* 27. listopadu 1814)
- 1850 – Robert Peel, britský státník (* 5. února 1788)
- 1872 – Aleksandr Hilferding, ruský slavista (* 14. července 1831)
- 1895 – Mychajlo Drahomanov, ukrajinský ekonom, historik, filozof, anarchista a etnograf (* 3. září 1841)
- 1911 – Felix Josef von Mottl, rakouský dirigent a skladatel (* 24. srpna 1856)
- 1914 – Sir John Benjamin Stone, britský politik a fotograf (* 9. února 1838)
- 1915 – Porfirio Díaz, mexický prezident (* 15. září 1830)
- 1931 – Peter Kürten, německý sériový vrah (* 26. května 1883)
- 1932 – Manuel II. Portugalský, poslední král Portugalska (* 19. března 1889)
- 1933
- Heinrich Baak, německý sochař (* 29. června 1886)
- Pavel Lebeděv, ruský a sovětský generál (* 21. dubna 1872)
- 1934 – Ernst Röhm, zakladatel polovojenských oddílů SA (* 28. listopadu 1887)
- 1935 – Michał Bobrzyński, polský historik, státní úředník a politik (* 30. září 1849)
- 1936 – Luisa Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, dánská šlechtična (* 6. ledna 1858)
- 1940 – Ladislav Nádaši-Jégé, slovenský prozaik (* 1866)
- 1945 – Ármin Hegedűs, maďarský architekt (* 5. října 1869)
- 1949 – Georgi Dimitrov, bulharský komunistický politik a revolucionář (* 18. června 1882)
- 1961 – Ernest Hemingway, americký spisovatel (* 21. července 1899)
- 1962 – Frederick Parkes Weber, britský dermatolog (* 8. května 1863)
- 1965 – Claude Thornhill, americký jazzový klavírista (* 10. srpna 1909)
- 1973 – Ferdinand Schörner, velitel německé armády Protektorátu Čechy a Morava (* 12. června 1892)
- 1977
- Vladimir Nabokov, americký prozaik ruského původu (* 1899)
- Muhammad Ali Ibrahim, egyptský princ (* 29. dubna 1900)
- 1979
- Larisa Šepiťková, ruská filmová režisérka (* 6. ledna 1938)
- Carlyle Beals, kanadský astronom (* 29. června 1899)
- 1989
- Hilmar Baunsgaard, premiér Dánska (* 26. února 1920)
- Wilfrid Sellars, americký filozof (* 20. května 1912)
- Andrej Andrejevič Gromyko, sovětský politik, ministr zahraničních věcí (* 18. července 1909)
- 1991 – Lee Remicková, americká herečka (* 14. prosince 1935)
- 1992 – Camarón de la Isla, španělský zpěvák (* 5. prosince 1950)
- 1997 – James Stewart, americký herec (* 20. května 1908)
- 1999 – Mario Puzo, americký spisovatel (* 1920)
- 2002 – Ray Brown, americký hudebník (* 13. října 1926)
- 2005 – Luther Vandross, americký soulový zpěvák (* 1951)
- 2007 – Luigi Scarabello, italský fotbalista (* 17. června 1916)
- 2010 – Carl Adam Petri, německý matematik (* 12. července 1926)
- 2011 – Itamar Franco, prezident Brazílie (* 28. června 1930)
- 2013
- Bengt Hallberg, švédský klavírista (* 13. září 1932)
- Fawzia Egyptská, císařovna Íránu (* 5. listopadu 1921)
- Douglas Engelbart, americký vynálezce v oblasti počítačové technologie (* 30. ledna 1925)
- 2016 – Elie Wiesel, americký prozaik, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista a náboženský myslitel, a nositel Nobelovy ceny za mír (* 1928)
- 2019 – Costa Cordalis, řecko–německý zpěvák pop music a kytarista (* 1. května 1944)
- 2023 – Milan Milutinović, srbský politik (* 19. prosince 1942)
- 2024 – Comunardo Niccolai, italský fotbalový trenér a reprezentant (* 15. prosince 1946)
Svátky
Česko
Svět
- Světový den UFO
- Mezinárodní den družstev
- Norsko: Královy narozeniny
- Kanada: Dominion Day (je-li pondělí)
- Zambie: Den jednoty (je-li úterý), Den hrdinů (je-li pondělí)
- Lesotho: Den rodin (je-li pondělí)
- Itálie, Siena: Palio di Provenzano
- Curaçao: Den vlajky
- USA: svátek má Otto
Liturgický kalendář
- Římskokatolická církev v letech 1263–1969 slavila svátek Navštívení Panny Marie (dnes se slaví 31. května).
Pranostiky
Česko
- Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
- Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
- Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
- Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
- Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
- Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
2. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
9,0 °C (1849) | 19,0 °C (od 1961) | 34,5 °C (1905) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2. červenec na Wikimedia Commons
- Galerie 2. červenec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Hemingway posing for a dust jacket photo by Lloyd Arnold for the first edition of "For Whom the Bell Tolls", at the Sun Valley Lodge, Idaho, late 1939.
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: Michael Miller, Licence: CC BY-SA 3.0
Tomáš Vokoun skates during the Pittsburgh Penguins final practice session before the start of the lockout-shortened 2012-13 NHL Season, Friday, January 18, 2013 at Consol Energy Center in Pittsburgh, PA.
Studio publicity photo of James Stewart.
Otakar Mařák (1872 - 1939), Český operní pěvec, tenorista..
Autor: Eva Rinaldi , Licence: CC BY-SA 2.0
Australian actress Margot Robbie at the 2011 TV Week Logie Awards.
Autor:
- Emmazcamera187-2.jpg: Emma lily
- derivative work: Patrol110 talk
Ashley Tisdale during the High School Musical 3: Senior Year premiere in Melbourne, Australia.
Autor: Alex Handy from Oakland, Nmibia, Licence: CC BY-SA 2.0
دوغلاس إنجيلبارت
Autor: Los Alamos National Laboratory, Licence: Attribution
Hans Bethe, americký fyzik německého původu