2. dynastie

2. dynastie je druhá ze dvou staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Archaická doba. Vládla přibližně v letech 2730–2590 př. n. l.,^{[1][p 1]} která plynule přešla do období vlády 3. dynastie a označované jako Staré říše.

Historie vývoje

Egypt od konce 1. dynastie a úmrtí posledního faraona Qaa, až do nástupu Neceri-chet Džosera v 3. dynastii,^{[p 2]} se v historii jeví v mlhavých konturách. Poznatky o historii 2. dynastie jsou roztroušené a jejich vzájemné ucelené propojení je předmětem diskusí egyptologů.^[1] Identita prvních tří panovníků a jejich chronologické pořadí jsou nesporné, jak dokládají záznamy ze sbírek Egyptského muzea. U dalších uváděných jsou indicie problematické, zatím co u posledního faraona Chasechemueje nejsou vážnější pochybnosti, včetně popisu jeho pohřebního komplexu a jeho hrobky. Střední období v chronologické genesi 2. dynastie je přisuzováno vnitřním rozporům mezi panovníky ovládajícím jih a sever Egypta. Král Peribsen^[5] v Horním Egyptu dával přednost kultu boha Sutecha, poslední král Chasechemueje je spojován s Hierakonpolisem a kultem bohyně Nechbet. K sjednocení a vytvoření centrální vládní struktury došlo až za vlády faraona Chasechemueje, který ovládl Horní Egypt a vytvořil předpoklady pro zrod silného a prosperujícího státu, včetně nástupu 3. dynastie stavitelů pyramid, přičemž se považuje za otce faraona Netjeri-chet Djosera.^[6]

Centralizovaný stát nebyl jen aktem vůle konkrétního panovníka ale souhrnu faktorů jako jsou, specializace řemeslných prací, dálkový obchod mimo teritorium Egypta, vnitřní ekonomické struktury, výstavba sídlišť, sociální rozvrstvení, potřeba byrokratických struktur řízení, které se rozvíjely nejdříve v lokálních dimenzích, před vytvořením jednotného státu.^[7] 2. dynastie tedy představuje významné období rozvoje egyptské civilizace, kdy se po dobu ~140 roků udržela kontinuita historického vývoje od 1. dynastie, přestože se dosud nepodařilo vytvořit její ucelený popis. Její trvání se souhrnně uvádí v rozmezí roků 2730–2590 př. n. l.^[1]

Panovníci

Bárta uvádí sedm králů, kteří jsou identifikováni s archeologickými nálezy a dostatečně chronologicky zařazeni.^[8]

Nekropole 2. dynastie

Z historie a archeologických výzkumů jsou, ve spojení s 2. dynastií, známá dvě pohřebiště, v Umm e-l Qaab^[14] poblíž Abydosu^[15] a na severní Sakáře, kde byla identifikována hrobka prvního krále Hetepsechemueje v těsném sousedství hrobky faraona Unase poledního.faraona 5. dynastie. Podrobněji nebyla prozkoumána, pouze je známa její otevřená galerie. Je značně rozsáhlá, na délku asi 120 m a 40 m široká z více než 40 komorami.^[16]

Nástupnictví Hetepsechemueje po faraonovi Qaa z 1. dynastie bylo patrně legitimizováno jeho účastí na pohřebních a zádušních rituálech, jak naznačují jeho pečetě na ostění obětní komory.^[5] Hrobka faraona Ninetjera byla identifikována na Sakáře, vzdálená asi 130 m od hrobky Hetepsechemueje. Hrobka Peribsena, který vládl pouze v Horním Egyptě, byl odkryta v královské nekropoli v Abydosu, kde také byla nalezena jeho pohřební stéla. Poměrně bohatší informace byly získány z hrobky, která byla vybavena působivými malbami a vlastně předjímala architekturou a vnitřní substrukturou a designu pro následnou dobu stavitelů pyramid.^[5]

Poznámky

Reference

Související články

• 1. dynastie
• 3. dynastie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2. dynastie na Wikimedia Commons
• Shaw Ian, The Oxford History of Ancient Egypt, Oxford University Press, [1]
• Bunson Margaret, Encyclopedia of Ancient Egypt, New York, 1991, ISBN 0-8160-4563-1