2. září
<< | září | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | ||||||
2024 |
2. září je 245. den roku podle gregoriánského kalendáře (246. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 120 dní.
Události
Česko
- 1347 – V Chrámu sv. Víta v Praze korunoval arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. českým králem a Blanku z Valois českou královnou. Byla to první česká korunovace českého krále.
- 1415 – List proti upálení Jana Husa podepsalo 452 příslušníků české a moravské kališnické šlechty a odeslali jej 5. září kostnickému koncilu.
- 1893 – V časopise Čas vyšla nadšená kritika Karafiátových Broučků, která zahájila velkou popularitu této knížky
- 1912 – Byl zahájen provoz na první trati Slezských zemských drah.
- 1919 – V Praze se začali v ulicích objevovat dopravní strážníci.
- 1938 – Premiéra českého filmu Klabzubova jedenáctka podle stejnojmenné knížky Eduarda Basse. Režie Ladislav Brom, hlavní role Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Hana Vítová, Raoul Schránil, Jaroslav Marvan a František Filipovský
- 1942 – Po poslední klapce českého filmu Přijdu hned režiséra Otakara Vávry zatýká Gestapo herečku Annu Letenskou za ukrývání doktora Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha.
- 1947 – Vláda zamítla komunistický návrh na mimořádné zdanění majetných občanů – milionářskou dávku
- 1981 – Po 20 letech byla obnovena tradice povinné devítileté školní docházky a začaly působit vyšší odborné školy.
Svět
- 490 př. n. l. Feidippidés – běží první maratón, když doběhl do Sparty oznámit řecké vítězství nad Peršany v bitvě u Marathónu
- 44 př. n. l.
- Egyptská královna Kleopatra VII. prohlásila svého syna Ptolemaja XV. Caesariona svým spoluvládcem
- Dnes pronesl římský politik a filozof Cicero první filipiku (verbální útok) na Marka Antonia. Celkem jich pronese 14 v průběhu několika měsíců
- 31 př. n. l. – Octavianus zvítězil nad Marcem Antoniem a Kleopatrou v námořní bitvě u Actia.
- 1192 – Dohodou mezi Richardem I. Lví srdce a Saladinem skončila po třech letech třetí křížová výprava.
- 1666 – V Londýně vypukl velký požár, během něhož bylo zničeno na 10 000 budov včetně katedrály sv. Pavla.
- 1686 – Karel V. Lotrinský dobyl Budín, který byl 145 pod nadvládou Osmanské říše.
- 1752 – Poslední den juliánského kalendáře pro Británii a její kolonie
- 1792 – Ve Francii začaly tzv. zářijové masakry, při kterých během šesti dnů bylo zavražděno okolo 1 300 vězňů.
- 1811 – Král Frederik VI. založil univerzitu v Oslu.
- 1864 – Americká občanská válka: Armáda Unie pod velením generála Williama T. Shermana obsadila Atlantu v Georgii.
- 1867 – Mucuhito, císař Meidži Japonský, se oženil s Masako Ičidžó, poté známou jako císařovna Šóken.
- 1898 – Mahdího povstání: Britové za pomoci kulometů porazili povstalce v bitvě u Omdurmánu.
- 1914 – V Chicagu (USA) vzniklo České národní sdružení, které se stalo oporou české a slovenské odbojové akce proti Rakousko-Uhersku.
- 1914 – První světová válka, východní fronta: Rakousko-uherská 4. armáda porazila ruskou 5. armádu v bitvě u Komarówa.
- 1922 – Německý prezident Friedrich Ebert prohlásí píseň Deutschland Über Alles německou národní hymnou
- 1924 – Premiéra amerického filmu Rudolfa Frimla Rose-Marie s nadšenými kritiky. V hlavních rolích hráli a zpívali Nellson Eddy a Janette McDonaldová
- 1939 – Okupace Svobodného města Gdaňského Nacistickým Německem
- Francie a Velká Británie vyhlásily všeobecnou mobilizaci.
- 1941 – Americká akademie filmového umění a věd si nechává patentovat sošku Oscara, kterou vyznamenává nejlepší výsledky filmové tvorby minulého roku
- 1944 – Při jaderné havárii v Národní laboratoři Oak Ridge v Tennessee zahynuli dva lidé.
- 1945
- Na palubě lodi USS Missouri byla podepsána japonská kapitulace – konec druhé světové války v Asii.
- Vietnam vyhlásil nezávislost na Francii.
- 1958
- Nad Arménií byl sestřelen americký průzkumný letoun Lockheed RC-130 Hercules a zahynulo všech 17 lidí na palubě.
- Čínská ústřední televize zahájila vysílání.
- 1990 – V Tiraspolu byla vyhlášena Podněsterská moldavská sovětská socialistická republika.
- 1998 – Při havárii dopravního letounu McDonnell Douglas MD-11 u Nového Skotska na lince z New Yorku do Ženevy zemřelo všech 229 osob na palubě.
- 2015 – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská kosmická loď Sojuz TMA-18M, která vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici prvního dánského kosmonauta Andrease Mogensena a prvního kosmonauta nezávislého Kazachstánu Ajdyna Aimbetova.
- 2018 – Požár Brazilského Národního muzea v Riu de Janeiru zničil kolem dvaceti milionů předmětů včetně archeologických nálezů a historických památek.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 2. září — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1696 – František Antonín Míča, hudební skladatel a kapelník († 15. února 1744)
- 1816 – Egbert Belcredi, šlechtic († 11. října 1894)
- 1822 – Josef Uhlíř, učitel a básník († 9. prosince 1904)
- 1847 – Franz Thun und Hohenstein, politik, dlouholetý místodržitel Čech († 1. listopadu 1916)
- 1862 – Jan Sobotka, matematik († 10. května 1931)
- 1869 – Růžena Maturová, operní pěvkyně, sopranistka († 25. února 1938)
- 1873 – August Brömse, německý výtvarník žijící převážně v Čechách († 7. listopadu 1925)
- 1880
- Rudolf Wünsch, hudební pedagog a skladatel († 18. července 1955)
- Jan Auerhan, právník († 9. června 1942)
- 1883 – Rudolf Weigl, polský imunolog († 11. srpna 1957)
- 1885 – Jaromír Sedláček, právník († 12. dubna 1945)
- 1886 – Otakar Quadrat, profesor a rektor Českého vysokého učení technického v Praze († 31. srpna 1963)
- 1888 – František Kovář, třetí biskup-patriarcha Církve československé (husitské) († 12. června 1969)
- 1894 – Sergěj Ingr, československý generál, legionář, ministr národní obrany († 17. června 1956)
- 1901 – Franz Karmasin, československý nacistický politik († 25. června 1970)
- 1910 – Vladimír Henzl, spisovatel, překladatel, publicista a diplomat († 31. března 1978)
- 1912 – Antonín Lauterbach, pedagog, spisovatel a divadelník († 26. května 2007)
- 1924
- Emanuel Bosák, ministr mládeže a tělovýchovy († 22. prosince 2011)
- Vladimír Mařík, válečný odbojář a komunistický politik
- 1926 – Josef Petr Ondok, kněz († 19. srpna 2003)
- 1927 – Vlastimil Ševčík, právník, ústavní soudce a politik († 15. prosince 2002)
- 1928 – Miloslav Ištvan, hudební skladatel († 20. ledna 1990)
- 1935 – Vladimír Válek, dirigent
- 1937 – Bohumil Eliáš starší, sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik († 21. května 2005)
- 1938 – Zdeněk Thoma, fotograf, publicista a cestovatel
- 1944 – Václav Dušek, spisovatel
- 1945 – Ladislav Potměšil, herec († 12. července 2021)
- 1948 – Martin Potůček, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista
- 1954 – Zdeněk Černín, režisér, pedagog a herec
- 1955 – Karel Randák, generál, ředitel civilní rozvědky, prezidentský kandidát 2012
- 1959 – Martin Zálešák, malíř
- 1968 – Gabriela V. Šarochová, historička
- 1975 – Daniel Vávra, videoherní scenárista
- 1979 – Petr Hubáček, hokejista
- 1984 – Jaroslav Bába, skokan do výšky
- 1986 – Jakub Veselý, volejbalista
Svět
- 1567 – Juraj VII. Turzo, hlavní župan Oravy († 24. prosince 1616)
- 1651 – Zubdat-un-Nissa Begum, dcera mughalského císaře Aurangzeba († 17. února 1707)
- 1753 – Marie Josefína Savojská, sardinská princezna a francouzská královna († 13. listopadu 1810)
- 1773 – Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont, francouzský politik a maršál († 27. října 1846)
- 1774 – Pavlína ze Schwarzenbergu, kněžna ze Schwarzenbergu († 1. července 1810)
- 1778 – Ludvík Bonaparte, francouzský šlechtic, holandský král († 25. července 1846)
- 1834 – Giorgio Sommer, italský fotograf († 7. srpna 1914)
- 1836 – Fjodor Kamenskij, ruský sochař († 26. srpna 1913)
- 1839 – Henry George, americký ekonom, politik a novinář († 29. října 1897)
- 1840 – Giovanni Verga, italský spisovatel a fotograf († 27. ledna 1922)
- 1841 – Julius von Payer, německý objevitel, kartograf a malíř pocházející z Čech († 19. srpna 1915)
- 1849 – Alexander von Krobatin, ministr války Rakouska-Uherska († 27. prosince 1933)
- 1853 – Wilhelm Ostwald, německý chemik, nositel Nobelovy ceny († 4. dubna 1932)
- 1855 – Štefan Furdek, slovenský kněz († 18. ledna 1915)
- 1858 – Ján Fadrusz, maďarský sochař († 25. října 1903)
- 1862 – Stanislovas Narutavičius, litevský právník a politik († 31. prosince 1932)
- 1870 – Luisa Toskánská, saská korunní princezna († 23. března 1947)
- 1873 – Johanne Hesbeck, dánská fotografka († 25. března 1927)
- 1875 – Isobel Gathorne-Hardyová, anglická šlechtična a jedna z prvních ledních hokejistek († 30. prosince 1963)
- 1878
- Werner von Blomberg, vrchní velitel Wehrmachtu († 14. března 1946)
- Maurice René Fréchet, francouzský matematik († 4. června 1973)
- Milan Nedić, srbský generál a politik († 4. února 1946)
- 1881 – Allen Whipple, americký chirurg († 6. dubna 1963)
- 1883 – Alžběta Marie Rakouská, rakouská arcivévodkyně, jediná dcera korunního prince Rudolfa († 16. března 1963)
- 1887 – Frederick Soddy, anglický radiochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 22. září 1956)
- 1894
- Walter Byron, kanadský hokejový brankář, olympijský vítěz († 22. prosince 1971)
- Muir S. Fairchild, generál letectva Spojených států amerických († 17. března 1950)
- Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář († 27. května 1939)
- Bryher, anglická spisovatelka († 28. ledna 1983)
- 1898 – Alfons Gorbach, rakouský kancléř († 31. července 1972)
- 1906 – Alexandr Kazancev, ruský spisovatel sci-fi, scenárista a šachista († 13. září 2002)
- 1908 – Valentin Gluško, sovětský konstruktér raketových motorů († 10. ledna 1989)
- 1910
- Skender Kulenović, bosenský spisovatel († 25. ledna 1978)
- Jacques Monod, francouzský biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1965 († 31. května 1976)
- 1911 – Floyd Council, americký bluesový zpěvák a kytarista († 9. května 1976)
- 1916 – Adolf Gawalewicz, polský právník, spisovatel († 11. června 1987)
- 1923 – René Thom, francouzský matematik a filosof († 25. října 2002)
- 1924 – Marie Kristýna z Lichtenštejna, vévodkyně württemberská a kněžna lichtenštejnská
- 1927
- Cvi Avni, izraelský hudební skladatel
- Rudolf Filkus, slovenský ekonom a politik († 17. prosince 2013)
- 1928 – Horace Silver, americký jazzový pianista a skladatel († 18. června 2014)
- 1929 – Victor Spinetti, velšský herec, komik a spisovatel († 18. června 2012)
- 1931 – Clifford Jordan, americký saxofonista († 27. března 1993)
- 1932
- Blagoje Adžić, jugoslávský partyzán a politik († 1. března 2012)
- Walter Davis, Jr., americký klavírista († 2. června 1990)
- 1933 – Mathieu Kérékou, beninský prezident († 14. října 2015)
- 1935 – Marc Augé, francouzský etnolog a antropolog († 24. července 2023)
- 1937 – Derek Fowlds, britský herec (†17. ledna 2020)
- 1938 – Giuliano Gemma, italský herec († 1. října 2013)
- 1939 – Bohumil Puskailer, slovenský fotograf († 7. července 2013)
- 1940 – Régis Debray, francouzský filozof, novinář, spisovatel
- 1944 – Claude Nicollier, švýcarský fyzik, pilot, manažer a astronaut
- 1946 – Billy Preston, americký soulový pianista († 6. června 2006)
- 1947 – Richard Coughlan, britský bubeník († 1. prosince 2013)
- 1948 – Christa McAuliffeová, americká učitelka a astronautka († 28. ledna 1986)
- 1949 – Hans-Hermann Hoppe, německý ekonom
- 1950 – Rosanna DeSoto, americká herečka mexického původu
- 1951 – Mark Harmon, americký herec
- 1952
- Jimmy Connors, americký tenista
- Igor Koller, slovenský horolezec, předseda SHS James
- 1953
- John Zorn, americký hudební skladatel, altsaxofonista a multiinstrumentalista
- Ahmad Šáh Masúd, afghánský politik a vojevůdce († 9. září 2001)
- 1954 – Andrej Babiš, český politik
- 1955 – Natalja Petrusjovová, sovětská rychlobruslařka, olympijská vítězka
- 1957
- Ingrid Auerswaldová, německá sprinterka, olympijská vítězka
- Steve Porcaro, americký hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Toto
- 1962 – Prachya Pinkaew, thajský režisér
- 1964
- Keanu Reeves, americký herec
- Jim DeRogatis, americký novinář a spisovatel
- 1966
- Olivier Panis, francouzský automobilový závodník
- Salma Hayeková, mexická herečka a modelka
- 1967 – Andreas Möller, německý fotbalista
- 1968 – Silvia Petöová, slovenská herečka († 31. května 2019)
- 1971 – Kjetil André Aamodt, norský lyžař
- 1973 – Savo Milošević, srbský fotbalista
- 1976
- Ivan Majeský, slovenský hokejový reprezentant
- Eleanor Friedberger, americká hudebnice
- 1977
- Frédéric Kanouté, malijský fotbalista
- Marek Mintál, slovenský fotbalista
- 1982 – Joey Barton, anglický fotbalista
- 1988 – Dimitrij Ovtcharov, německý stolní tenista
- 1992 – Emiliano Martínez, argentinský fotbalový brankář
- 1995 – Aleksandr Barkov, finský lední hokejista
- 1996
- Santiago Arata, uruguayský ragbista
- Austin Abrams, americký herec
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 2. září — automatický abecedně řazený seznam.
Česko
- 1593 – Maxmilián z Pernštejna, olomoucký kanovník (* 1575)
- 1766 – Jan Ferdinand Schachtel, zlatník a klenotník (* 1684)
- 1791 – František Kočvara, violista, kontrabasista a skladatel (první zaznamenané úmrtí způsobené erotickou asfyxií) (* 1750)
- 1888 – František Plaček, právník a politik (* 20. dubna 1809)
- 1894 – Vojta Náprstek, vlastenec (* 17. dubna 1826)
- 1895 – Václav Kroupa, malíř (* 7. března 1825)
- 1922 – Servác Heller, novinář a spisovatel (* 13. května 1845)
- 1937 – Franz Link, československý politik německé národnosti (* 13. července 1869)
- 1962 – Josef Machoň, hudební skladatel (* 5. května 1880)
- 1968 – Josef Urban, zápasník (* 17. června 1899)
- 1972 – Alfons Zeda, ragbista (* 21. září 1906)
- 1974 – Miloš Smatek, hudební skladatel a dirigent (* 12. srpna 1895)
- 1987 – Stanislav Vrbík, varhaník, hudební skladatel, spisovatel, básník a pedagog (* 8. června 1907)
- 1990
- Leopold Korbař, swingový klavírista a skladatel (* 7. června 1917)
- Richard Strejka, herec a konferenciér (* 13. prosince 1908)
- 1991 – František Hanus, herec a divadelní režisér (* 12. května 1916)
- 1994 – Miloslav Šnejdar, houslista a hudební skladatel (* 6. srpna 1917)
- 1995 – Václav Neumann, dirigent (* 29. září 1920)
- 2006 – Otakar Nožíř, fotbalista (* 12. března 1917)
- 2007 – Vlastislav Mareček, fotbalový trenér (* 15. dubna 1966)
- 2015 – Jiří Louda, český heraldik a autor českého státního znaku (* 3. října 1920)
- 2022 – Vladimír Medek, český ekonom a překladatel (* 11. května 1940)
Svět
- 1031 – Svatý Emerich, syn uherského krále Štěpána I.(* 1000 až1007)
- 1332 – Tug Temür, císař říše Jüan a veliký chán mongolské říše (* 16. února 1304)
- 1348 – Johana Anglická, anglická princezna (* 1335)
- 1606 – Karel van Mander, holandský malíř (* květen 1548)
- 1652 – José de Ribera, španělský malíř (* 12. ledna 1591)
- 1690 – Filip Vilém Falcký, falcký kurfiřt (* 24. listopadu 1615)
- 1764 – Nathaniel Bliss, anglický astronom (* 28. listopadu 1700)
- 1790 – Johann Nikolaus von Hontheim, německý katolický biskup (* 27. ledna 1701)
- 1807 – Antonio Casimir Cartellieri, rakouský hudební skladatel, houslista a kapelník (* 27. září 1772)
- 1809 – Karel Ambrož Rakouský-Este, arcivévoda rakouský, arcibiskup ostřihomský (* 2. listopadu 1785)
- 1813 – Jean-Victor Moreau, francouzský generál (* 14. února 1763)
- 1836 – William Henry, anglický chemik (* 12. prosince 1775)
- 1844 – Vincenzo Camuccini, italský malíř (* 22. února 1771)
- 1845 – Bernardino Rivadavia, argentinský státník a první prezident Argentiny (* 20. května 1780)
- 1856 – Jang Siou-čching, vůdce povstání tchaj-pchingů (* 1821)
- 1857 – Martin Lichtenstein, německý lékař, průzkumník a zoolog (* 10. ledna 1780)
- 1858 – John Parish von Senftenberg, německý obchodník a astronom (* 23. února 1774)
- 1952 – Joseph Avenol, francouzský diplomat, druhý generální tajemník Společnosti národů (* 9. června 1879)
- 1959 – Marie Jindřiška Rakousko-Těšínská, rakouská arcivévodkyně a princezna z Hohenlohe-Schillingfürstu (* 10. ledna 1883)
- 1865 – William Rowan Hamilton, irský matematik, fyzik a astronom (* 4. srpna 1805)
- 1872 – Nikolaj Frederik Severin Grundtvig, dánský filozof (* 8. září 1783)
- 1887 – Anton von Jaksch, česko-rakouský lékař, profesor Univerzity Karlovy (* 10. dubna 1810)
- 1899 – Ernest Renshaw, anglický tenista (* 3. ledna 1861)
- 1910 – Henri Rousseau, francouzský malíř (* 21. května 1844)
- 1937 – Pierre de Coubertin, francouzský pedagog a historik (* 1. ledna 1863)
- 1956 – Herman Rupp, australský botanik (* 27. prosince 1872)
- 1963 – Edouard Peisson, francouzský námořní důstojník a spisovatel (* 7. března 1896)
- 1968 – Ernest Claes, vlámský spisovatel (* 24. října 1885)
- 1969 – Ho Či Min, vietnamský státník (* 19. května 1890)
- 1970 – Marie Pierre Kœnig, francouzský generál (* 10. října 1898)
- 1973 – John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihy Pán prstenů (* 3. ledna 1892)
- 1976
- Stanisław Grochowiak, polský básník, prozaik, dramatik a publicista (* 24. ledna 1934)
- Alain Rohan, český šlechtic a právník (* 26. července 1893)
- 1978 – Gerhard Wahrig, německý jazykovědec (* 10. května 1923)
- 1982 – Seraphim Rose, americký pravoslavný kněz, filosof, spisovatel (* 13. srpna 1934)
- 1983 – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
- 1990 – John Bowlby, anglický psychoanalytik (* 26. února 1907)
- 1991 – Alfonso García Robles, mexický diplomat, Nobelova cena za mír 1982 (* 20. března 1911)
- 1992 – Barbara McClintock, americká bioložka, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1983 (* 16. června 1902)
- 1994 – Józef Światło, polský emigrant, pracovník CIA (* 1. ledna 1915)
- 1995 – Zalman Šragaj, izraelský politik a starosta Jeruzaléma (* 31. prosince 1898)
- 1997 – Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr (* 26. března 1905)
- 2001
- Christiaan Barnard, jihoafrický kardiochirurg (* 1922)
- Troy Donahue, americký herec (* 27. ledna 1936)
- Jay Migliori, americký saxofonista (* 14. listopadu 1930)
- 2006 – Dewey Redman, americký saxofonista (* 17. května 1931)
- 2009 – Guy Babylon, americký klávesista a hudební skladatel (* 20. prosince 1956)
- 2012 – Jack E. Boucher, americký fotograf architektury (* 4. září 1931)
- 2013
- Ronald H. Coase, britský ekonom, Nobelova cena za ekonomii 1991 (* 29. prosince 1910)
- Valérie Benguigui, francouzská herečka (* 6. listopadu 1965)
- Frederik Pohl, americký autor science fiction (* 26. listopadu 1919)
- 2021 – Mikis Theodorakis, řecký hudební skladatel (* 29. července 1925)
- 2024 – Alexandr Medveď, sovětský zápasník volnostylař (* 16. září 1937)
Svátky
Česko
Svět
- Vietnam: Den nezávislosti
- Namibie: Den Osadníků
- USA, Guam: Labor Day (Svátek práce) je-li pondělí
- Jihoafrická republika: Den osadníků (je-li pondělí)
Pranostiky
Česko
- Na svatého Štěpána krále je už léta namále.
2. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
7,0 °C (1959) | 17,2 °C (od 1961) | 31,5 °C (1781) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2. září na Wikimedia Commons
- Galerie 2. září na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Pavel Ševela, CC BY-SA 3.0
Petr Hubáček dává autogramy, Rozloučení HC Kometa Brno se sezónou 2010/2011
Jaroslav Bába na Mistrovství ČR v atletice 2005 na kladenském Sletišti.
(c) Jerry Avenaim, CC BY-SA 3.0
American actor Mark Harmon photographed by Jerry Avenaim for TV Guide in 2005.
(c) Caroline Bonarde Ucci, CC BY 3.0
Keanu Reeves at The Lake House London premiere
(c) Georges Biard, CC BY-SA 3.0
Salma Hayek at the Deauville Film Festival.
Autor: Kjetil Ree, Licence: CC BY-SA 3.0
Kjetil André Aamodt, Norwegian former alpine ski racer.
Autor: Jarlhelm, Licence: CC BY-SA 3.0
Marek Mintál, player of 1. FC Nürnberg.
Vojtěch Náprstek, významný český vlastenec, národopisec a zapálený bojovník za pokrok.
Baron Pierre de Coubertin, half-length portrait, standing, facing front
Barbara McClintocková (16. června 1902 – 2. září 1992) byla americká bioložka, která se věnovala cytogenetice a v roce 1983 byla za své objevy oceněna Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.
Autor: Eric Koch for Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Symposium Sint Lucasziekenhuis te Amsterdam. Prinses Margriet (links) bracht bezoek, verder voorzitter professor A. G. M. van Melsin en Christiaan Barnard
- 6 juni 1968
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)