2002

Demografický vývoj v Česku
2002
Střední stav obyvatel	10 200 774
Narození	93 047
Zemřelí	108 243
Přirozený přírůstek	−15 457
Přírůstek stěhováním	12 290
Celkový přírůstek	−3 167

3. tisíciletí

◄ 20. stol. • 21. století
◄◄ ◄ 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 ► ►►

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna a skončil v úterý 31. prosince.

Události

Česko

únor – Vznikla česká Liberální reformní strana.
3. května byla založena česká Wikipedie.
10. června byl zahájen zkušební provoz prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín.
14. června a 15. června – Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu zvítězila ČSSD se ziskem 30,2 % hlasů.
12. července – Prezident Václav Havel jmenoval Vladimíra Špidlu předsedou vlády.
12. a 13. července se konal první ročník hudebního festivalu Colours of Ostrava.
15. července – Prezident Václav Havel jmenoval vládu Vladimíra Špidly, kterou tvořila koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
7.–16. srpna – Při povodních zemřelo 17 osob.
29. srpna vyšla světoznámá česká hra Mafia The City Lost Heaven.
14. listopadu – První dochovaná editace na České Wikipedii^[1]
21.–22. listopadu se konal summit Severoatlantické aliance v Praze.
31. prosince ve 24:00 hodin přestaly v České republice existovat okresní úřady, jejichž pravomoc přešla od 1. ledna 2003 na obce s rozšířenou působností.

Svět

1. ledna začalo druhé funkční období, kdy je Kofi Annan ve funkci generálního tajemníka OSN
17. ledna – Při mohutné erupci sopky Nyiragongo v Demokratické republice Kongo zahynulo okolo 250 osob a více než 120 tisíc lidé přišlo o své domovy.
23. ledna – Článek v deníku Gazeta Wyborcza odstartoval aféru lovců kůží.
12. února – V Haagu začal soudní proces se Slobodanem Miloševićem.
8.–24. února – Zimní olympijské hry 2002 v Salt Lake City
28. únor – 20. července 2003 – zasedal Konvent o budoucnosti Evropy
27. března – Při sebevražedném teroristickém útoku v izraelské Netanji přišlo o život třicet civilistů a dalších 140 bylo zraněno.
4. dubna – Podpisem mírové smlouvy skončila občanská válka v Angole.
duben – nastala vzácná velká konjunkce, při níž byly Saturn, Jupiter, Mars, Venuše a Merkur všechny zároveň viditelné na severozápadní obloze těsně po soumraku
25. dubna – Z kosmodromu Bajkonur odstartovala k ISS vesmírná loď Sojuz, na jejíž palubě byl mimo jiné i druhý vesmírný turista Jihoafričan Mark Shuttleworth
6. května – Jean-Pierre Raffarin se stal francouzským premiérem.
20. května – Východní Timor vyhlásil nezávislost na Indonésii.
31. května – 30. června – V Jižní Koreji a Japonsku proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.
16. června – Papež Jan Pavel II. prohlásil Patera Pia jako Svatého Pia z Pietrelciny
23.– 28. července proběhly Světové dny mládeže v Torontu.
27. července – Při letecké přehlídce na letišti Daniela Haličského ve Lvově havaroval letoun Suchoj Su-27, v důsledku čehož zemřelo 77 lidí a přes 500 jich bylo zraněno.
19. srpna – Skupina čečenských separatistů sestřelila ruský vrtulník Mil Mi-26, což si vyžádalo smrt 127 ruských vojáků.
23.– 26. října – teroristický útok na moskevské divadlo na Dubrovce
21. listopadu se stal Viktor Janukovyč ukrajinským premiérem.
11. prosinec – nová varianta rakety Ariane 5 musela být krátce po startu zničena.
12. prosince byl spuštěn Wikislovník.
14. prosince – Hans Enoksen, zvolen grónským premiérem.
31. prosince – Microsoft ukončil podporu Windows 95.
Hamíd Karzáí se stal prezidentem Afghánistánu
Mikuláš Dzurinda sestavil po volbách svoji druhou vládu
první zasedání hlav státu Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.
byla zrušena Organizace africké jednoty.
konec občanské války v Sierra Leone.

Vědy a umění

1. ledna – Vznikla Fakulty informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně.
4. června – Američtí astronomové Chad Trujillo a Michael E. Brown objevili transneptunické těleso Quaoar.
22. listopadu – 40 let po první "bondovce" šel do kin další film s Jamesem Bondem, agentem 007 Dnes neumírej (Die Another Day).

Filmy

Další

vila Tugendhat byla zapsána do listiny UNESCO; Brno
založena Abelova cena

Nobelova cena

Narození

Česko

23. ledna – Jakub Krejčí, vodní slalomář
4. února – Anna Čežíková, sáňkařka
17. února – Sára Korbelová, herečka
19. února – Šimon Mareček, orientační běžec
22. února – David Pech, fotbalista
14. března – Marek Icha, fotbalista
23. března – Adam Stejskal, fotbalový brankář
02. dubna – Lukáš Richtr, orientační běžec
26. dubna – Nick Malík, hokejový brankář amerického původu
30. dubna – Alina Chamzina, moderní gymnastka
16. května – Jiří Minařík, rychlostní kanoista
18. května
- Jan Kolář, vzpěrač, silový trojbojař, politik a aktivista
- Václav Sejk, fotbalista
10. června – Filip Řeháček, motocyklový závodník
12. června – Mathias Vacek, silniční cyklista a běžec na lyžích
19. června – Jakub Konečný, hokejista
24. června – Jan Myšák, lední hokejista
13. července – Lukáš Horníček, fotbalový brankář
20. července – Dušan Kouřil, automobilový závodník
25. července – Adam Hložek, fotbalový útočník
28. září – Natálie Grossová, zpěvačka a herečka
02. října – Dalibor Svrčina, tenista
29. října – Pavel Bittner, silniční cyklista

Svět

14. ledna – John-Jason Peterka, německý lední hokejista
18. ledna
- Ki-Jana Hoever, nizozemský fotbalista
- Anastasija Zacharovová, ruská tenistka
23. ledna
- Luca Stanga, italský fotbalista
- Joško Gvardiol, chorvatský fotbalista
- Nicola Zalewski, polský fotbalista
03. února – Radu Drăgușin, rumunský fotbalista
17. února – Kelly Sildaruová, estonská akrobatická lyžařka
21. února – Marcus a Martinus Gunnarsen, norské popové hudební duo
Marta Kosťuková (* 28. června)
23. února – Emilia Jones, britská herečka, zpěvačka a textařka
15. ledna – Tim Stützle, německý lední hokejista
03. března – Keely Hodgkinsonová, britská atletka, běžkyně
16. března
- Isabelle Allen, britská herečka
- Arnaud De Lie, belgický silniční cyklista
27. března – Darija Snigurová, ukrajinská tenistka
29. března – Viktória Čerňanská, slovenská bobistka
08. dubna – Skai Jackson, americká herečka
16. dubna – Sadie Sink, americká herečka

17. dubna – Whitney Osuigweová, americká tenistka
18. dubna – Xiye Bastidová, mexicko-chilská klimatická aktivistka
19. dubna – Magnus Sheffield, americký silniční cyklista
Leylah Fernandezová (* 6. září)
25. dubna – Futaba Itó, japonská sportovní lezkyně
27. dubna – Anthony Elanga, švédský fotbalista
06. května – Cole Palmer, anglický fotbalista
18. května – Alina Zagitovová, ruská krasobruslařka tatarského původu
25. května – Campbell Wright, americký biatlonista
Gaten Matarazzo (* 8. září)
27. května – Jérémy Doku, belgický fotbalista
05. června – Lewis MacDougall, skotský filmový herec
08. června – Eloise Oranžsko-Nasavská, první dítě a dcera princ Constantijna a princezny Laurentien Nizozemské
28. června – Marta Kosťuková, ukrajinská tenistka
14. července – Davit Niniashvili gruzínský ragbista

18. července – David Čerňanský, slovenský hráč Counter-Strike
19. července – Fábio Silva, portugalský fotbalista
22. července – Felix Dánský, syn dánského prince Joachima
0 7. srpna – Samuel Kňažko, slovenský hokejista
16. srpna – Dominic Stricker, švýcarský tenista
20. srpna – Tommaso Menoncello, italský ragbista
30. srpna – Fábio Carvalho, portugalský fotbalista
05. září
- Lucas Bergström, finský fotbalový brankář
- Einár, švédský rapper († 21. října 2021)
06. září – Leylah Fernandezová, kanadská tenistka