2005 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 2005.
Leden
- Drážní úřad vydal povolení ke zkušebnímu provozu motorových jednotek RA-1 (výrobní typ 731.35) v Česku. Jednotkám vyrobených závodem Metrovagonmaš byla přidělena řada 835.
Únor
- Soukromý autobusový dopravce Student Agency zahájil provoz na dálkové lince z Liberce do Prahy. Společnost ČSAD Liberec, která na lince dosud jezdila jako jediná, odmítla autobusy konkurenčního dopravce vpustit na liberecké autobusové nádraží. Problém musela vyřešit až přivolaná policie.[1]
- Po těžké nemoci zemřel ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Milan Houfek. Řízením byl pověřen Tomáš Jílek.[2]
Březen
- Na cestu do svého domovského depa v Zamośći se vydaly první remotorizované lokomotivy řady ST44 společnosti PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa. Remotorizaci s využitím motoru Caterpillar 3516 BHD provedla firma BUMAR – FABLOK Chrzanów.
- Proběhl roll-out elektrické lokomotivy řady 1216 (tovární typ ES 64 U4), které společnost Siemens začíná dodávat pro rakouské dráhy ÖBB.
Květen
- Novým generálním ředitelem Českých drah se stal Josef Bazala, který nahradil odcházejícího Petra Kousala.[3]
- Začala nepřetržitá výluka traťového úseku Ostrava-Svinov – Háj ve Slezsku, v rámci které proběhla modernizace a elektrifikace trati 316 z Ostravy do Opavy.
Červen
- Proběhlo slavnostní otevření rekonstruované železniční stanice Choceň na trase 1. tranzitního koridoru. Tím byly ukončeny práce trvající od června 2003.
- Na trati Rybník – Lipno nad Vltavou byl obnoven elektrický provoz, nyní v soustavě 25 kV, 50 Hz AC. Rekonstrukce trakčního vedení spojená s konverzí z napájecího systému 1500 kV DC zde probíhala od 10. října 2003.
Srpen
- Po sedmi letech byl obnoven tramvajový provoz mezi zastávkami Dolní Hanychov a Horní Hanychov na liberecké tramvajové síti. Tím byla definitivně dokončena rekonstrukce tzv. městské trati, která probíhala již od roku 1990 a v rámci které došlo k přerozchodování trati na normální rozchod 1435 mm.
- Byl zahájen provoz na přeložce železniční trati mezi stanicemi Rudoltice v Čechách a Třebovice v Čechách, která překonává Třebovické sedlo v nové trase. Současně byl v tomto úseku zprovozněn první úsek s pevnou jízdní dráhou v Česku.
- Dopravcem kontejnerových expresů Rotterdam – Mělník a zpět se na území Nizozemska a Německa stala společnost ERS Railways. V Česku zůstávají dopravcem České dráhy, které vlaky přebírají ve stanici Pirna.
Září
- Byla zahájena likvidace úzkorozchodné dráhy, která předtím 120 let sloužila dopravě lupku ve Zlivi.
- První modernizovaná pražská tramvaj typu Tatra KT8D5R.N2P zahájila zkušební provoz s cestujícími.
Říjen
- Zkušební provoz s cestujícími zahájila ve Varšavě první elektrická jednotka 14WE vzniklá modernizací z jednotky řady EN57.
- Operátor kombinované dopravy Bohemiakombi zahájil přepravu kontejnerů a výměnných nástaveb přímými vlaky „Bohemia Express“ mezi terminály Lovosice a Duisburg-Ruhrort Hafen. Dopravcem vlaku v Česku jsou České dráhy, v Německu Railion Deutschland.
- Tomáš Jílek, provizorně pověřený řízením pražského dopravního podniku, byl oficiálně jmenován jeho ředitelem.
Listopad
- Od výrobce Alstom Ferroviaria dorazila do Česka poslední (sedmá) jednotka Pendolino řady 680 pro České dráhy.
Prosinec
- V rámci přestavby uzlu Bohumín zanikla odbočka Pudlov. Původní dvoukolejná trať Bohumín - Chałupki, se tím změnila na dvě jednokolejky: Chałupki - Bohumín-Vrbice a Chałupki - Bohumín (osobní nádraží).[4][5][6][7]
- Na nádraží v Curychu byla představena první jednotka řady RABe 514, které pro švýcarské dráhy SBB dodává Siemens a Stadler Rail. Na jejich výrobě se významně podílí závod Siemens Kolejová vozidla v pražském Zličíně.[8]
- Do Slovinska dorazila lokomotiva 541-101, první elektrická lokomotiva typu ES64U4 vyrobená firmou Siemens pro dopravce Slovenske železnice.[8]
- Byla dokončena elektrizace tratě 140 na úseku Karlovy Vary – Klášterec nad Ohří.
- Firma Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz dodala první dvoudílný motorový vůz řady SA132. Odběratelem byl Úřad maršálka Velkopolského vojvodství.
Reference
- ↑ Spor autodopravců vyřešila policie. iDNES.cz [online]. 2005-02-01 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel šéf pražské dopravy Houfek. iDNES.cz [online]. 2005-02-24 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Novým šéfem Českých drah je Bazala. iDNES.cz [online]. 2005-05-10 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Pudlov. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Popis II. koridoru Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné st.hr.. K-Report [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Railman/TCHAS. Optimalizace železničního uzlu Bohumín dokončena. ŽelPage [online]. 2005-12-10 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Chałupki. Baza kolejowa [online]. Říjen 2020 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b spz.logout.cz [online]. [cit. 17-08-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-08-2007.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2005 v dopravě na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Liberec, autobusové nádraží, vjezd.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Liberec-Jeřáb. Autobusové nádraží.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Liberec-Jeřáb. Autobusové nádraží.
Smyčka Horní Hanychov (04).jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Liberec, tramvajová smyčka Horní Hanychov.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Liberec, tramvajová smyčka Horní Hanychov.