2005 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 2005.

Leden

Česko Drážní úřad vydal povolení ke zkušebnímu provozu motorových jednotek RA-1 (výrobní typ 731.35) v Česku. Jednotkám vyrobených závodem Metrovagonmaš byla přidělena řada 835.

Únor

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Závora, která na libereckém autobusovém nádraží zabraňovala vjezdu autobusů Student Agency
Česko Soukromý autobusový dopravce Student Agency zahájil provoz na dálkové lince z Liberce do Prahy. Společnost ČSAD Liberec, která na lince dosud jezdila jako jediná, odmítla autobusy konkurenčního dopravce vpustit na liberecké autobusové nádraží. Problém musela vyřešit až přivolaná policie.[1]
Česko Po těžké nemoci zemřel ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Milan Houfek. Řízením byl pověřen Tomáš Jílek.[2]

Březen

Polsko Na cestu do svého domovského depa v Zamośći se vydaly první remotorizované lokomotivy řady ST44 společnosti PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa. Remotorizaci s využitím motoru Caterpillar 3516 BHD provedla firma BUMAR – FABLOK Chrzanów.
Rakousko Proběhl roll-out elektrické lokomotivy řady 1216 (tovární typ ES 64 U4), které společnost Siemens začíná dodávat pro rakouské dráhy ÖBB.

Květen

Česko Novým generálním ředitelem Českých drah se stal Josef Bazala, který nahradil odcházejícího Petra Kousala.[3]
Česko Začala nepřetržitá výluka traťového úseku Ostrava-SvinovHáj ve Slezsku, v rámci které proběhla modernizace a elektrifikace trati 316 z Ostravy do Opavy.

Červen

Železniční stanice Choceň
Česko Proběhlo slavnostní otevření rekonstruované železniční stanice Choceň na trase 1. tranzitního koridoru. Tím byly ukončeny práce trvající od června 2003.
Česko Na trati RybníkLipno nad Vltavou byl obnoven elektrický provoz, nyní v soustavě 25 kV, 50 Hz AC. Rekonstrukce trakčního vedení spojená s konverzí z napájecího systému 1500 kV DC zde probíhala od 10. října 2003.

Srpen

Konečná stanice tramvaje v libereckém Horním Hanychově
Česko Po sedmi letech byl obnoven tramvajový provoz mezi zastávkami Dolní Hanychov a Horní Hanychov na liberecké tramvajové síti. Tím byla definitivně dokončena rekonstrukce tzv. městské trati, která probíhala již od roku 1990 a v rámci které došlo k přerozchodování trati na normální rozchod 1435 mm.
Česko Byl zahájen provoz na přeložce železniční trati mezi stanicemi Rudoltice v Čechách a Třebovice v Čechách, která překonává Třebovické sedlo v nové trase. Současně byl v tomto úseku zprovozněn první úsek s pevnou jízdní dráhou v Česku.
Nizozemsko Německo Česko Dopravcem kontejnerových expresů RotterdamMělník a zpět se na území Nizozemska a Německa stala společnost ERS Railways. V Česku zůstávají dopravcem České dráhy, které vlaky přebírají ve stanici Pirna.

Září

Česko Byla zahájena likvidace úzkorozchodné dráhy, která předtím 120 let sloužila dopravě lupku ve Zlivi.
Česko První modernizovaná pražská tramvaj typu Tatra KT8D5R.N2P zahájila zkušební provoz s cestujícími.

Říjen

Polsko Zkušební provoz s cestujícími zahájila ve Varšavě první elektrická jednotka 14WE vzniklá modernizací z jednotky řady EN57.
Česko Německo Operátor kombinované dopravy Bohemiakombi zahájil přepravu kontejnerů a výměnných nástaveb přímými vlaky „Bohemia Express“ mezi terminály Lovosice a Duisburg-Ruhrort Hafen. Dopravcem vlaku v Česku jsou České dráhy, v Německu Railion Deutschland.
Česko Tomáš Jílek, provizorně pověřený řízením pražského dopravního podniku, byl oficiálně jmenován jeho ředitelem.

Listopad

Česko Od výrobce Alstom Ferroviaria dorazila do Česka poslední (sedmá) jednotka Pendolino řady 680 pro České dráhy.

Prosinec

Česko V rámci přestavby uzlu Bohumín zanikla odbočka Pudlov. Původní dvoukolejná trať Bohumín - Chałupki, se tím změnila na dvě jednokolejky: Chałupki - Bohumín-Vrbice a Chałupki - Bohumín (osobní nádraží).[4][5][6][7]
Švýcarsko Česko Na nádraží v Curychu byla představena první jednotka řady RABe 514, které pro švýcarské dráhy SBB dodává Siemens a Stadler Rail. Na jejich výrobě se významně podílí závod Siemens Kolejová vozidla v pražském Zličíně.[8]
Slovinsko Do Slovinska dorazila lokomotiva 541-101, první elektrická lokomotiva typu ES64U4 vyrobená firmou Siemens pro dopravce Slovenske železnice.[8]
Česko Byla dokončena elektrizace tratě 140 na úseku Karlovy VaryKlášterec nad Ohří.
Polsko Firma Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz dodala první dvoudílný motorový vůz řady SA132. Odběratelem byl Úřad maršálka Velkopolského vojvodství.

Reference

  1. Spor autodopravců vyřešila policie. iDNES.cz [online]. 2005-02-01 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online. 
  2. Zemřel šéf pražské dopravy Houfek. iDNES.cz [online]. 2005-02-24 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online. 
  3. Novým šéfem Českých drah je Bazala. iDNES.cz [online]. 2005-05-10 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online. 
  4. Pudlov. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 
  5. Popis II. koridoru Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné st.hr.. K-Report [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 
  6. Railman/TCHAS. Optimalizace železničního uzlu Bohumín dokončena. ŽelPage [online]. 2005-12-10 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. 
  7. Chałupki. Baza kolejowa [online]. Říjen 2020 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  8. a b spz.logout.cz [online]. [cit. 17-08-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-08-2007. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Liberec, autobusové nádraží, vjezd.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Liberec-Jeřáb. Autobusové nádraží.
Choceň.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Choceň, železniční stanice
Smyčka Horní Hanychov (04).jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Liberec, tramvajová smyčka Horní Hanychov.