2017 v dopravě
Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 2017.
Leden
- Pražská integrovaná doprava byla rozšířena do okolí Mělníka a Roudnice nad Labem.[1]
- Polský dopravce SKPL Cargo převzal od Českých drah čtyři odkoupené motorové vozy řady 810. Po jejich schválení pro provoz v Polsku se předpokládá jejich nasazení v regionální dopravě.[2]
Únor
- Po osmi letech od odstavení všech polských dvoudílných lokomotiv řady ET40 (vyrobeny v letech 1975 až 1978 Škodou Plzeň) jela lokomotiva této řady poprvé vlastní silou. Jde o lokomotivu ET40-52, kterou bude provozovat dopravce Lotos Kolej.[3]
Březen
- U Mikulova na Moldavské horské dráze došlo k sesuvu půdy.
- Pražská integrovaná doprava byla rozšířena na Nymbursko.[4]
Duben
- Pražská integrovaná doprava byla rozšířena na Novoknínsko.[5]
- Pražská integrovaná doprava byla rozšířena na Neveklovsko a Benešovsko.[6]
Květen
- Dopravce IDS Cargo slavnostně převzal lokomotivu 365.001. Jde o první elektrickou lokomotivu EffiLiner 3000 (česká řada 365), která vzniká přestavbou z belgických lokomotiv řady 12 v dílnách CZ LOKO.[7]
Červenec
- Byla zahájena rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze.
- Byl zahájen provoz na vysokorychlostní trati Sü-čou – Lan-čou.
Srpen
- Do Pražské integrované dopravy byly zahrnuty autobusy na Kladensku a okolí Slaného.[8]
Září
- Byla slavnostně dokončena elektrizace železniční tratě mezi městy Minsk a Vilnius soustavou 25 kV 50 Hz AC.[9]
- Byl zahájen provoz na železniční trati Akko–Karmiel v Galileji.
- Byl otevřen úsek Borek – Úsilné dálnice D3.
Říjen
- Byl otevřen obchvat Dubence, součást dálnice D4.
- Byl otevřen úsek Veselí nad Lužnicí – Bošilec dálnice D3.
- V Praze byl po 45 letech znovu zahájen provoz trolejbusů, jde o provoz parciálního trolejbusu v ulici Prosecké.
Listopad
- Do Pražské integrované dopravy byly zahrnuty autobusy na Kouřimsku a spoje do Kolína.[10]
Prosinec
- Provoz osobních vlaků na šumavských tratích 194, 197, 198 převzala společnost GW Train Regio.
- Do Pražské integrované dopravy byly zahrnuty autobusy na Byšicku a v Kokořínsku.[11]
- Do Pražské integrované dopravy byly zahrnuty autobusy mezi Velvary a Slaným.[12]
- Do Pražské integrované dopravy byly zahrnuty autobusy na Byšicku a v Kokořínsku.[11]
Reference
- ↑ oficiální zpráva o integraci Roudnicka
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Čtyři motorové vozy řady 810 ČD prodány do Polska. Stránky přátel železnic [online]. Leden 2017 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Lokomotiva řady ET40 jela po letech opět vlastní silou. Stránky přátel železnic [online]. Únor 2017 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ oficiální zpráva o integraci Nymburska
- ↑ oficiální zpráva o integraci Novoknínska
- ↑ oficiální zpráva o integraci Neveklovska
- ↑ BRABENEC, Daniel. Slavnostní předání modernizované lokomotivy 365.001 dopravci IDS Cargo. Stránky přátel železnic [online]. Květen 2017 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ oficiální zpráva o integraci Kladenska
- ↑ ŠTEFEK, Petr. Elektrizace spojnice Minsk - Vilnius dokončena. Stránky přátel železnic [online]. Září 2017 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.
- ↑ oficiální zpráva o integraci Kouřimska
- ↑ oficiální zpráva o integraci Byšicka
- ↑ oficiální zpráva o integraci Velvar
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2017 v dopravě na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
ET40-52, Warszawa Praga Tranzytowa, 2017-06-23.jpg
Autor: Ficek, Licence: CC BY 2.5 pl
Elektrowóz ET40-52 eksploatowany przez Lotos Kolej stoi na stacji Warszawa Praga Tranzytowa.
Autor: Ficek, Licence: CC BY 2.5 pl
Elektrowóz ET40-52 eksploatowany przez Lotos Kolej stoi na stacji Warszawa Praga Tranzytowa.