2024

Rok 2024 (MMXXIV) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna, skončí v úterý 31. prosince a je přestupný. V České republice má 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadá na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5784 a 5785, dle islámského kalendáře 1445 a 1446.

Události

Česko

• 19. ledna – Byla spuštěna mobilní aplikace eDoklady, která umožňuje prokazování se digitálním občanským průkazem.
• 24. ledna
  • Dvacet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala srážka vlaku s kamionem u obce Dolní Lutyně.
  • Ústavní soud zamítl návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí, kterou podala vládní opozice.
• 2. února – Se zpožděním byl spuštěn digitální přihlašovací systém DiPSy pro podávání přihlášek na střední školy.
• 7.–18. února – Ve Vysočina Aréně v Novém Městě na Moravě se po jedenácti letech uskutečnilo Mistrovství světa v biatlonu.

Svět

• 1. ledna
  • Belgie se ujala Předsednictví EU.
  • Evropskými hlavními městy kultury v roce 2024 jsou estonská Tartu, rakouský Bad Ischl a norské Bodø.
  • Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se staly členy BRICS.^[1]
  • Západní pobřeží Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 7,5 Mww, při kterém zemřelo nejméně přes 100 lidí a dalších 79 lidí bylo zraněno.
• 2. ledna – Po srážce letadel v Tokiu na letišti Haneda vzplál po přistání Airbus A350-900 letecké společnosti Japan Airlines.
• 3. ledna – V íránském Kermánu zemřelo po dvou explozích nejméně 84 lidí. K výbuchům došlo v průvodu, který šel uctít památku Kásima Sulejmáního. K útoku se přihlásil Islámský stát.
• 8. ledna – Francouzská premiérka Élisabeth Borneová podala demisi. Ve funkci ji o den později vystřídal Gabriel Attal.
• 13. ledna – V prezidentských volbách na Tchaj-wanu zvítězil Laj Čching-te se ziskem 40,05 % hlasů.
• 14. ledna – Dánská královna Markéta II. abdikovala a předala moc svému staršímu synovi, Frederikovi X.
• 18. ledna – Více než 100 000 zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku stávkovalo za zvýšení mezd, dle BBC šlo o největší protest za posledních 50 let.
• 19. ledna – Japonská sonda SLIM přistála v měsíčním moři Mare Nectaris. Japonsko se stalo pátou zemí, která přistála na měsíčním povrchu.
• 19. ledna – 1. února – V jihokorejské provincii Kangwon se konaly IV. zimní olympijské hry mládeže.
• 4. února – Zemřel úřadující namibijský prezident Hage Geingob. Ve funkci jej nahradil viceprezident Nangolo Mbumba.
• 5. února – Buckinghamský palác uvedl, že britský král Karel III. má rakovinu.
• 7. února – Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev si v prezidentských volbách zajistil moc na dalších sedm let.
• 10. února – Po vlně veřejné kritiky oznámila maďarská prezidentka Katalin Nováková v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí, že na svou funkci rezignuje.
• 11. února – Ve dvoukolových prezidentských volbách ve Finsku zvítězil Alexander Stubb.
• 16. února – V trestanecké kolonii na Sibiři zemřel nejvýznamnější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Ruská policie zadržela několik lidí účastnících se pietních akcí.

Očekávané události

• 17. března – prezidentské volby v Rusku
• 23. března – prezidentské volby na Slovensku
• 31. března – prezidentské volby na Ukrajině
• 8. dubna – úplné zatmění Slunce (střední Tichý oceán, severní Mexiko, východní a střední Spojené státy, jihovýchodní Kanada a severní Atlantský oceán)
• 7.–11. května – Eurovision Song Contest v Malmö ve Švédsku
• 10.–26. května – 88. Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě
• 6.–9. června – volby do Evropského parlamentu
• 14. června – 14. července – Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 v Německu
• červen – měla by poprvé startovat nejsilnější evropská nosná raketa Ariane 6
• 1. července – Maďarsko se ujme Předsednictví EU
• 26. července – 11. srpna – letní olympijské hry v Paříži
• 17. srpna – Nusantara se stane novým hlavním městem Indonésie, čímž nahradí Jakartu^[2]
• 13. října – parlamentní volby v Litvě
• 13. října – Proběhne 134. ročník Velké pardubické
• 5. listopadu – prezidentské volby v USA; úřadující prezident Joe Biden je způsobilý pro znovuzvolení
• listopad – Artemis II, druhá mise s posádkou programu Artemis a první mise s posádkou mimo nízkou oběžnou dráhu Země od roku 1972
• prosinec – Plánované dokončení dálnice D4.

Astronomie

Na území České republiky mohou být pozorovatelné tyto astronomické události:^[3]

• 27. března–10. dubna – zvířetníkové světlo
• 10. dubna 20.40 – konjunkce Jupitera, Měsíce a Uranu
• 11. dubna 5.15 – konjunkce Marsu a Saturnu
• 31. července – konjunkce Jupiteru, Marsu a Měsíce
• 13. srpna – vrchol meteorického roje Perseidy (50–80 meteorů během hodiny)
• 14. srpna 18.52 – velmi těsná konjunkce Jupitera a Marsu
• 19. srpna 20.28 – tzv. modrý úplněk
• 21. srpna – zákryt Saturnu Měsícem
• 3.–16. září – zvířetníkové světlo
• 18. září 4.44 – částečné zatmění Měsíce (zakryto 8,5 % plochy)
• konec září a říjen – průlet komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)
• 17. října 2.47 – superúplněk (přiblížení Měsíce k Zemi na 357 172 km)

Astronomická událost pozorovatelná mimo Českou republiku:

• 8. dubna – zatmění Slunce pozorovatelné v Mexiku, USA a Kanadě.

Úmrtí

Česko

• 01. ledna – Pavel Vondra, herec (* 13. dubna 1969)
• 06. ledna – Ivo Oberstein, architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog (* 18. května 1935)
• 09. ledna – Pavel Dyba, fotbalista (* 22. dubna 1944)
• 11. ledna – Jiří Neuwirt, malíř, grafik a ilustrátor (* 27. února 1948)
• 12. ledna – František Janouch, jaderný fyzik, disident a zakladatel Nadace Charty 77 (* 22. září 1931)
• 13. ledna
  • Jana Hlaváčová, herečka (* 26. března 1938)
  • Ladislav Svoboda, lékař a politik, místopředseda Senátu PČR (* 25. prosince 1938)
• 16. ledna – Norbert Lichý, herec a hudebník (* 29. prosince 1964)
• 22. ledna – Vladimír Czumalo, historik umění (* 15. prosince 1954)
• 23. ledna – Kateřina Černá, malířka a grafička (* 17. února 1937)
• 25. ledna – Josef Šťastný, basketbalista (* 30. ledna 1961)
• 26. ledna – Jiří Bičák, fyzik a vědec (* 7. ledna 1942)
• 30. ledna – Zdeněk Pecka, veslař (* 6. února 1954)
• 02. února – František Černý, velvyslanec Československa a Česka v Berlíně (* 8. června 1931)
• 03. února – Pavel Ploc, biatlonista (* 26. prosince 1943)
• 09. února – Martin Černohorský, fyzik a vysokoškolský pedagog (* 31. srpna 1923)
• 11. února – Jozef Sinčák, manažer (* 17. ledna 1970)
• 14. února – Ervín Hoida, válečný veterán (* 30. listopadu 1918)^[4]
• 16. února – Aleš Lamr, malíř, grafik a sochař (* 12. června 1943)
• 19. února
  • Lubomír Drožď, prozaik, publicista, esejista a překladatel (* 22. srpna 1955)
  • Roman Procházka, politik (* 23. listopadu 1968)

• 23. února – Petr Moos, dopravní inženýr a politik (* 3. února 1946)
• 5. března – Pavel Zajíček, básník, textař a výtvarník (* 15. dubna 1951)

Svět

(c) Gobierno de Chile, CC BY 3.0 cl

• 01. ledna – Niklaus Wirth, švýcarský informatik (* 15. února 1934)
• 02. ledna
  • Sálih Arúrí, palestinský politik, vedoucí pracovník Hamásu a architekt útoku na Izrael 7. října 2023 (* 19. srpna 1966)
  • Cvi Zamir, izraelský voják, generálmajor Izraelských obranných sil a ředitel Mosadu (* 3. března 1925)
• 03. ledna – Daniel Revenu, francouzský šermíř (* 5. prosince 1942)
• 04. ledna
  • Christian Oliver, německý herec (* 3. března 1972)
  • Kišin Šinojama, japonský fotograf (* 3. prosince 1940)
  • Glynis Johnsová, britská herečka (* 5. října 1923)
• 05. ledna – Mário Zagallo, brazilský fotbalista a trenér (* 9. srpna 1931)
• 07. ledna – Franz Beckenbauer, německý fotbalista a trenér (* 11. září 1945)
• 08. ledna
  • Phill Niblock, americký hudební skladatel, filmový režisér a fotograf (* 2. října 1933)
  • Carl-Erik Asplund, švédský rychlobruslař (* 14. září 1923)
• 09. ledna – James Kottak, americký bubeník (* 26. prosince 1962)
• 17. ledna – Shawnacy Barber, kanadský skokan o tyči (* 27. května 1994)
• 18. ledna – Amnon Rubinstein, izraelský vědec (* 5. září 1931)
• 22. ledna
  • Gary Graham, americký herec (* 6. června 1950)
  • Arno Allan Penzias, americký fyzik (* 26. dubna 1933)
  • Luigi Riva, italský fotbalista (* 7. listopadu 1944)
• 23. ledna
  • Frank Farian, německý hudebník a producent (* 18. července 1941)
  • Melanie Safka, americká zpěvačka (* 3. února 1947)
• 24. ledna – Carl Andre, americký sochař a básník (* 16. září 1935)
• 25. ledna – Milan Stanislav Ďurica, slovenský historik a římskokatolický duchovní (* 13. srpna 1925)
• 28. ledna – Luis Tejada, panamský fotbalista (* 28. března 1982)
• 01. února
  • Michel Jazy, francouzský běžec (* 13. června 1936)
  • Carl Weathers, americký herec a hráč amerického fotbalu (* 14. ledna 1948)
• 02. února – Wayne Kramer, americký kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 30. dubna 1948)
• 03. února – Viktor Emanuel Savojský, jediný syn posledního italského krále Umberta II. (* 12. února 1937)
• 04. února
  • Kurt Hamrin, švédský fotbalista (* 19. listopadu 1934)
  • Hage Geingob, namibijský prezident (* 3. srpna 1941)
• 05. února – Toby Keith, americký zpěvák a skladatel country písní (* 8. července 1961)
• 06. února
  • Seidži Ozawa, japonský dirigent (* 1. září 1935)
  • Sebastián Piñera, chilský politik a bývalý chilský prezident (* 1. prosince 1949)
• 10. února – Günter Brus, rakouský výtvarný umělec (* 27. září 1938)
• 11. února
  • Ladislav Burlas, slovenský hudební skladatel (* 3. dubna 1927)
  • Walter Schamschula, německý slavista (* 23. prosince 1929)
  • Kelvin Kiptum, keňský běžec, maratonec (* 2. prosince 1999)
• 14. února – Jacques Rousseau, francouzský atlet, dálkař (* 10. března 1951)
• 15. února
  • Gérard Barray, francouzský herec (* 2. listopadu 1931)
  • Henry Rono, keňský vytrvalec (* 12. února 1952)
• 16. února
  • Alexej Navalnyj, ruský opoziční aktivista a politik (* 4. června 1976)
  • Dmitrij Markov, ruský novinář a fotograf (* 23. dubna 1982)
• 17. února
  • Johan Galtung, norský politolog, sociolog a matematik (* 24. října 1930)
  • Levan Tedyjašvili, sovětský zápasník gruzínské národnosti (* 15. března 1948)
• 18. února – Ira von Fürstenberg, německo-italská herečka a modelka (* 18. dubna 1940)
• 19. února
  • Jan Assmann, německý egyptolog a religionista (* 7. července 1938)
  • Josef Ábel, slovenský operní pěvec, herec a tanečník (* 16. srpna 1941)
• 20. února – Andreas Brehme, německý fotbalista (* 9. listopadu 1960)
• 21. února – Roger Guillemin, francouzsko-americký lékař a endokrinolog (* 11. ledna 1924)
• 23. února
  • Irene Camberová, italská sportovní šermířka (* 12. února 1926)
  • Wilson Fittipaldi, brazilský automobilový závodník, pilot Formule 1, a podnikatel (* 25. prosince 1943)
  • Claude Montana, francouzský módní návrhář a designér (* 29. června 1947)
• 24. února – Ulrik le Fevre, dánský fotbalista (* 25. června 1946)
• 25. února – Georg Riedel, švédský hudebník a hudební skladatel pocházející z Československa (* 8. ledna 1934)
• 27. února
  • Richard Lewis, americký herec a komik (* 29. června 1947)
  • Richard Truly, americký astronaut a ředitel NASA (* 12. listopadu 1937)
• 29. února – Brian Mulroney, kanadský politik a premiér (* 20. března 1939)
• 04. března – Kees Rijvers, nizozemský fotbalista a trenér (* 27. května 1926)

Výročí

Výročí narození

• 04. ledna – Josef Suk starší, hudební skladatel (150 let)
• 15. února – Jiří Šlitr, herec (100 let)
• 02. března – Bedřich Smetana, hudební skladatel (200 let)
• 24. března – Harry Houdini, maďarsko-americký kouzelník a iluzionista (150 let)
• 22. dubna – Immanuel Kant, filozof (300 let)
• 30. dubna – Ilja Prachař, herec (100 let)
• 09. května – Howard Carter, britský archeolog a egyptolog (150 let)
• 08. června – Josef Bláha, herec (100 let)
• 12. června – George H. W. Bush, americký prezident (100 let)
• 10. srpna – Herbert Hoover, americký prezident (150 let)
• 27. září – Josef Škvorecký, spisovatel (100 let)
• 28. září – Otakar Brousek st., herec (100 let)
• 01. října – Jimmy Carter, americký prezident (100 let)
• 19. října – Lubomír Štrougal, československý premiér (100 let)
• 30. listopadu – Winston Churchill, britský premiér (150 let)

Výročí úmrtí

• 03. ledna – Jiří Wolker, básník (100 let)
• 08. ledna – Marco Polo, benátský cestovatel (700 let)
• 18. ledna – Vladislav II., král (850 let)
• 21. ledna – Vladimir Iljič Lenin, ruský revolucionář (100 let)
• 03. února – Woodrow Wilson, americký prezident (100 let)
• 07. března – Tomáš Akvinský, filozof a teolog (750 let)
• 19. dubna – George Gordon Byron, anglický básník (200 let)
• 10. května – Ludvík XV., francouzský král (250 let)
• 03. června – Franz Kafka, spisovatel (100 let)
• 19. července – Francesco Petrarca, renesanční učenec a básník (650 let)
• 30. července – Karel Škréta, barokní malíř (350 let)
• 11. října – Jan Žižka, vojevůdce (600 let)
• 08. listopadu – John Milton, anglický básník (350 let)
• 29. listopadu – Giacomo Puccini, italský hudební skladatel (100 let)
• 24. prosince – Vasco da Gama, portugalský mořeplavec (500 let)

Hlavy států

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

• Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
• Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
• Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
• Česko – prezident Petr Pavel (od 2023)
• Dánsko
  • královna Markéta II. (1972–2024)
  • král Frederik X. (od 2024)
• Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
• Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
• Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
• Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
• Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
• Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
• Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
• Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
• Maďarsko
  • prezidentka Katalin Nováková (2022–2024)
  • prezident Tamás Sulyok (od 2024)
• Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
• Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
• Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
• Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
• Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
• Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
• Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
• Commonwealth realm (Spojené království a dalších 14 států) – král Karel III. (od 2022)
• Spojené státy americké – prezident Joe Biden (od 2021)
• Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
• Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
• Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)

Fikce

Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2024.

Počítačové hry a videohry

• Jet Set Radio Future (2002)
• Frontlines: Fuel of War (2008)

Filmy

• Chlapec a jeho pes (1974)
• Highlander 2 – Síla kouzla (1991)
• Třinácté patro (1999)

Webové komiksy

• Homestuck Last free US elections

Televize

• Jistě, pane ministře: deníky dvojctihodného Jima Hackera jsou publikovány
• Star Trek: Nová generace („Ušlechtilé důvody“, 1990): podle Data bylo v roce 2024 pomocí terorismu dosaženo sjednocení Irska
• Star Trek: Stanice Deep Space Nine („Minulý čas“, 1995)
• Kōkaku kidōtai: Stand Alone Complex (2002–2003)
• Pán času („The Disappearing Act“): probíhá IV. světová válka

Hudba

• 2024, píseň z roku 1982 z alba „Requiem“ od Arthura Browna
• 2024, píseň z roku 2011 z alba „Than You, Happy Birthday“ od skupiny Cage The Elephant

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2024 na Wikimedia Commons