2025

Rok 2025 (MMXXV) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna a skončí ve středu 31. prosince. V České republice má 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadá na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastane přelom roků 5785 a 5786, dle islámského kalendáře 1446 a 1447.

• 1. ledna – Vyhlášení národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy v Jihomoravském kraji.
• 11. ledna – V Mostě v nočních hodinách došlo k výbuchu restaurace, kde zemřelo 7 lidí a dalších 8 jich bylo zraněno.
• 4. února – Vydání hry Kingdom Come: Deliverance II.
• 8. března – Proběhl 32. ročník Českého lva, nejlepším filmem se stal film Vlny, režiséra Jiřího Mádla.

• 1. ledna
  • Polsko převzalo od Maďarska Předsednictví Rady Evropské unie.
  • V Rumunsku a Bulharsku byly v rámci Schengenského prostoru zrušeny kontroly na pozemních hranicích.
  • Evropskými hlavními městy kultury v roce 2025 se staly slovinská Nova Gorica a italská Gorizia.
  • Při útoku automobilem v americkém New Orleans zabil útočník 15 lidí a dalších 35 zranil. Byl zabit při přestřelce s policií.
• 4. ledna – Rakouský kancléř Karl Nehammer oznámil, že rezignuje na svůj post.
• 6. ledna
  • Justin Trudeau oznámil, že rezignuje na funkci předsedy Liberální strany a premiéra Kanady.
  • Indonéská republika se stala desátým členem hospodářského uskupení BRICS.
• 7. ledna
  • Při zemětřesení v Tibetu o síle 7,1 M_w zemřelo nejméně 126 osob.
  • Na jihu Kalifornie vypukla série požárů, kterým podlehlo nejméně 25 lidí, více než dvanáct tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno a více než 137 000 lidí se muselo evakuovat.
• 9. ledna
  • Generál Joseph Aoun byl zvolen Národním shromážděním 14. prezidentem Libanonu.
  • Ve Washingtonské národní katedrále proběhl státní pohřeb 39. amerického prezidenta Jimmyho Cartera.
• 10. ledna – Po rezignaci Karla Nehammera byl dočasným rakouským kancléřem jmenován ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
• 12. ledna – Chorvatský prezident Zoran Milanović obhájil v druhém kole prezidentských voleb svůj mandát a zajistil si druhé pětileté funkční období.
• 16. ledna – Ve Spišské Staré Vsi ubodal 18letý student gymnázia spolužačku a zástupkyni ředitele školy.
• 20. ledna – Inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa - společně s J. D. Vancem složil přísahu a ujal se funkce jako 47. prezident USA.
• 21. ledna – Při požáru v hotelu Grand Kartal v tureckém lyžařském středisku zemřelo nejméně 76 osob.
• 23. ledna – Irští poslanci zvolili Micheála Martina 15. premiérem Irska. Martin funkci vykonával již v letech 2020 až 2022.
• 26. ledna – Běloruský prezident Alexandr Lukašenko si v prezidentských volbách zajistil další pětileté funkční období.^[1]
• 4. února – Při útoku aktivního střelce ve švédském městě Örebro zemřelo 11 lidí včetně útočníka.
• 23. února – Předčasné volby do spolkového sněmu v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 28,5 procenta hlasů.^[2]
• 2. března – Proběhl 97. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stal film Anora, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Adrien Brody a Mikey Madisonová .

• 29. března – Částečné zatmění Slunce (Arktida, severní Atlantik, viditelné i v Česku).
• 13. dubna – 13. října – Světová výstava EXPO v japonské Ósace
• 9.–25. května – 89. Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku a Dánsku
• 13.–17. května – Eurovision Song Contest v Basileji ve Švýcarsku
• 2.–27. července – Mistrovství Evropy ve fotbale žen ve Švýcarsku
• 19. září bude otevřen dokument obsahující poslední slova TGM^[3][4]
• 3. října – lucemburský velkovévoda Jindřich předá vládu svému synovi Guillaumovi.
• 14. října – ukončení rozšířené podpory Windows 10

• Kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 by měly mít elektrickou energii pro provoz svých vysílačů nejméně do tohoto roku.
• Uvažuje se o čínském pilotovaném letu na Měsíc.
• Mělo by být dokončeno město Masdar City.
• prezidentské volby na Ukrajině
• Stíhací letoun Suchoj T-50 by měl být připraven pro export.
• Měl by být zahájen překlad Bible do každého z funkčních jazyků světa, do nichž dosud není přeložena.^[5]
• Měly by být vydány hry Mafia: Domovina a Grand Theft Auto VI.
• Měla by být dokončena dálnice D1.^[6]

• 18. května – Prezidentské volby v Polsku 2025
• září–říjen – Parlamentní volby v Česku

• 02. ledna
  • Dušan Holý, zpěvák, etnolog a muzikolog (* 25. dubna 1933)
  • Noemi Rejchrtová, historička (* 1. listopadu 1940)
• 04. ledna – Vít Šolle, učitel a politik (* 12. října 1962)
• 05. ledna
  • František Šmahel, historik umění (* 17. srpna 1934)
  • Eduard Gombár, arabista, historik, islamolog a diplomat (* 14. října 1952)
• 06. ledna – Jan Kuchař, tanečník a sólista Laterny magiky (* 24. října 1941)
• 07. ledna – Iloš Crhonek, historik umění (* 10. ledna 1932)
• 09. ledna – Karel Tejnora, lékař a politik (* 11. ledna 1955)
• 10. ledna
  • Jiří Novák, pedagog a stenograf (* 23. března 1927)
  • Milan Feranec, politik a právník (* 18. ledna 1964)
• 11. ledna – Mario Klemens, dirigent a hudební pedagog (* 3. října 1936)
• 12. ledna – Ivana Vondrovicová, herečka, básnířka, pedagožka (* 6. srpna 1944)
• 14. ledna – Ladislav Hučko, řeckokatolický biskup (* 16. února 1948)
• 15. ledna – Jiří Vondra, diskžokej a moderátor (* 9. listopadu 1984)
• 18. ledna – Eliška Wagnerová, právnička, soudkyně a politička (* 7. září 1948)
• 19. ledna
  • Zdeněk Trojan, politik (* 1. května 1936)
  • Vilém Švec, geograf, historik a spisovatel (* 21. prosince 1976)
• 21. ledna – Petr Hannig, hudebník a politik (* 20. ledna 1946)
• 23. ledna – Jindřich Kadrnka, vinař a vinohradník (* 30. dubna 1981)
• 24. ledna – Viktorín Šulc, scenárista, spisovatel a dramaturg (* 27. listopadu 1951)
• 30. ledna – Jiří Laburda, hudební vědec, skladatel a pedagog (* 3. dubna 1931)
• 01. února – Antonín Konrády, dudák, muzikant a zpěvák (* 26. dubna 1931)
• 02. února – Luboš Zajíček, jazzový hudebník (* 6. října 1938)
• 04. února – Jiří Čtvrtečka. kanoista (* 2. prosince 1942)
• 05. února – Antonín Fajkus, stíhací pilot, válečný veterán (* 4. prosince 1923)
• 16. února – Vladimír Válek, dirigent (* 2. září 1935)
• 1. března – Jiří Liška, politik (* 12. května 1949)
• 3. března – Jitka Vrbová, zpěvačka, pedagožka (* 30. září 1940)
• 6. března
  • Josef Zíma, herec, zpěvák a moderátor (* 11. května 1932)
  • Jan Hladík, operní pěvec (bas) a pedagog (* 3. listopadu 1943)

(c) photo by Alan Light, CC BY 2.0

• 01. ledna
  • David Lodge, britský spisovatel (* 28. ledna 1935)
  • Viktor Alksnis, ruský politik (* 21. června 1950)
  • William Carter, americký fotograf (* 25. prosince 1934)
• 02. ledna
  • Ágnes Keletiová, maďarsko-izraelská sportovní gymnastka a trenérka (* 9. ledna 1921)
  • Ján Zachara, slovenský boxer, olympijský vítěz (* 27. srpna 1928)
  • Werner Leimgruber, švýcarský fotbalista (* 2. září 1934)
  • Aldo Agroppi, italský fotbalista, záložník (* 14. dubna 1944)
  • Cristóbal Ortega, mexický fotbalista (* 25. červnece 1956)
• 03. ledna
  • Nikoloz Lekišvili, gruzínský politik (* 20. dubna 1947)
  • Howard Buten, americký spisovatel, psycholog, houslista a klaun žijící ve Francii (* 28. července 1950)
  • Gilbert Van Binst, belgický fotbalový obránce (* 5. července 1951)
  • Constantine Manos, americký fotograf (* 12. října 1934)
• 04. ledna – Peter Brandes, dánský malíř, sochař, keramik a fotograf (* 5. března 1944)
• 05. ledna
  • Kostas Simitis, řecký politik (* 23. června 1936)
  • Robert Hübner, německý šachový velmistr (* 6. listopadu 1948)
• 06. ledna
  • Chrizostom (Martiškin), ruský duchovní a emeritní metropolita vilniuský a litevský (* 3. května 1934)
  • Dušan Maravić, jugoslávský a srbský fotbalový záložník (* 7. března 1939)
  • Günter Bechly, německý paleontolog a entomolog (* 16. října 1963)
• 07. ledna – Jean-Marie Le Pen, francouzský krajně pravicový politik (* 20. června 1928)
• 08. ledna – Fabio Cudicini, italský fotbalový brankář (* 20. října 1935)
• 09. ledna
  • Black Bart, americký profesionální wrestler (* 30. ledna 1948)
  • Mariusz Trynkiewicz, polský sériový vrah (* 10. dubna 1962)
• 10. ledna
  • Thelma Hopkinsová, britská atletka, skokanka do výšky (* 16. března 1936)
  • Sam Moore, americký zpěvák a hudebník (* 12. října 1935)
• 13. ledna
  • Oliviero Toscani, italský fotograf (* 28. února 1942)
  • Alexandr Myslivčenko, sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog (* 23. září 1924)
• 16. ledna
  • David Lynch, americký scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel (* 20. ledna 1946)
  • Jacques Guittet, francouzský sportovní šermíř (* 12. ledna 1930)
  • Harry Bild, švédský fotbalista (* 18. prosince 1936)
  • Joan Plowrightová, britská herečka (* 28. října 1929)
• 17. ledna
  • Denis Law, skotský fotbalový útočník (* 24. únor 1940)
  • Martin Pollack, rakouský spisovatel a novinář (* 23. května 1944)
• 18. ledna – Ze'ev Revach, izraelský herec, komik, scenárista a režisér (* 25. srpna 1940)
• 20. ledna – Bertrand Blier, francouzský spisovatel a filmový režisér (* 14. březen 1939)
• 21. ledna
  • Mauricio Funes, salvadorský novinář a bývalý prezident (* 18. října 1959)
  • Garth Hudson, kanadský hudebník (* 2. srpna 1937)
  • Keiiči Suzuki, japonský rychlobruslař (* 10. listopadu 1942)
• 24. ledna
  • Dimitrios Domazos, řecký fotbalista (* 22. ledna 1942)
  • Unk, americký rapper (* 28. listopadu 1981)
• 25. ledna
  • Dražen Dalipagić, jugoslávský basketbalista (* 27. listopadu 1951)
  • Greg Bell, americký atlet, dálkař (* 7. listopadu 1930)
• 29. ledna
  • Tobias Eder, německý hokejový útočník a reprezentant (* 4. března 1998)
  • Vadim Naumov, ruský krasobruslař (* 7. dubna 1969)
  • Jevgenija Šiškovová, ruská krasobruslařka (* 18. prosince 1972)
  • Richard Williamson, anglický tradicionalistický biskup (* 8. března 1940)
• 30. ledna
  • Marianne Faithfullová, anglická zpěvačka a herečka (* 29. prosince 1946)
  • Ján Sedal, slovenský básník, herec a režisér (* 12. dubna 1948)
  • Dick Button, americký krasobruslař (* 18. července 1929)
• 31. ledna – Táňa Radeva, slovenská herečka (* 27. srpna 1957)
• 01. února – Horst Köhler, německý prezident (* 22. února 1943)
• 02. února
  • William J. Cabaniss, americký politik a diplomat (* 11. července 1938)
  • I Ču-sil, jihokorejská herečka (* 8. března 1944)
• 04. února – Aga Khan IV, britský obchodník, filantrop a 49. imám nizáríjské větve ismá'ílíje (* 13. prosince 1936)
• 05. února – Ján Cuper, slovenský právník a politik (* 25. listopadu 1946)
• 07. února
  • Toomas Leius, estonský tenista (* 28. srpna 1941)
  • Tony Roberts, americký herec (* 22. října 1939)
• 08. února – Sam Nujoma, namibijský politik (* 12. května 1929)
• 09. února
  • Miika Elomo, finský lední hokejista a trenér (* 21. dubna 1977)
  • Amal Nasruddín, izraelský politik (* 31. července 1928)
  • Tom Robbins, americký spisovatel (* 22. července 1932)
• 10. února
  • Maria Tipo, italská koncertní klavíristka (* 23. prosince 1931)
  • Peter Tuiasosopo, americký herec (* 24. května 1963)
• 11. února – Georgios Roubanis, řecký atlet, tyčkař (* 15. srpna 1929)
• 16. února – Cou Ťia-chua, čínský politik (* 28. září 1926)
• 17. února – Antonine Mailletová, kanadská frankofonní spisovatelka (* 10. května 1929)
• 18. února – Marie-Chantal Demailleová, francouzská sportovní šermířka (* 17. prosince 1941)
• 19. února – Souleymane Cissé, malijský režisér (* 21. dubna 1940)
• 21. února – Clint Hill, americký agent USSS a bodyguard (* 4. ledna 1932)
• 23. února – Jan Johnson, americký atlet, tyčkař (* 11. listopadu 1950)
• 24. února – Roberta Flack, americká hudební pedagožka, zpěvačka, pianistka a skladatelka (* 10. února 1937)
• 26. února – Michelle Trachtenberg, americká herečka (* 11. října 1985)
• 27. února
  • Boris Spasskij, ruský šachista, bývalý mistr světa v šachu (* 30. ledna 1937)
  • Gene Hackman, americký herec (* 30. ledna 1930)
• 1. března - Tim Kruger, německý herec (* 25. ledna 1981)
• 2. března – Buvajsar Sajtijev, ruský zápasník – volnostylař (* 11. března 1975)
• 5. března - Pamela Bach, americká herečka (* 16. října 1963)

• 06. března – Michelangelo Buonarroti, italský sochař, malíř a architekt (550 let)
• 02. dubna – Giacomo Casanova, italský dobrodruh (300 let)
• 19. května – Malcolm X, americký aktivista za práva Afroameričanů (100 let)
• 05. června – Stanislav Kostka Neumann, básník (150 let)
• 06. června – Thomas Mann, německý spisovatel (150 let)
• 26. července – Carl Gustav Jung, švýcarský psychoterapeut (150 let)
• 03. září – Ferdinand Porsche, automobilový inženýr (150 let)
• 19. září – Jan Skopeček, herec (100 let)
• 13. října – Margaret Thatcherová, britská premiérka (100 let)
• 16. prosince – Jane Austenová, anglická spisovatelka (250 let)

• 08. února – Petr I. Veliký, ruský car (300 let)
• 27. března – Jakub I. Stuart, anglický a skotský král (400 let)
• 29. června – Ferdinand I., rakouský císař (150 let)
• 04. srpna – Hans Christian Andersen, dánský spisovatel (150 let)
• 21. října – Kosmas, kronikář (900 let)
• 12. listopadu – Jan Jindřich, moravský markrabě (750 let)
• 01. prosince – Alexandr I. Pavlovič, ruský car (200 let)
• 15. prosince – Jan Vermeer, nizozemský barokní malíř (350 let)
• 21. prosince – Giovanni Boccaccio, italský básník (750 let)

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

• Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
• Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
• Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
• Česko – prezident Petr Pavel (od 2023)
• Dánsko – král Frederik X. (od 2024)
• Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
• Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
• Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
• Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
• Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
• Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
• Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
• Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
• Maďarsko – prezident Tamás Sulyok (od 2024)
• Mexiko – prezidentka Claudia Sheinbaumová (od 2024)
• Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
• Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
• Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
• Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
• Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
• Slovensko – prezident Peter Pellegrini (od 2024)
• Commonwealth realm (Spojené království a dalších 14 států) – král Karel III. (od 2022)
• Spojené státy americké – prezident Donald Trump (od 2025)
• Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
• Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
• Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
• Lucembursko
  • velkovévoda Jindřich Lucemburský (2000–2025)
  • velkovévoda Guillaume Lucemburský (od 2025)

Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2025.

• Gley Lancer (1992)
• Impossible Mission 2025 (1994)
• L.A. Machine Guns: Rage of the Machines (1998)
• Segagaga (2001)
• F.E.A.R. (2005)
• Apollo Justice: Ace Attorney (2007)
• Haze (2008)
• Trauma Center: New Blood (2008)
• MAG (2010)
• Crysis 2 (2011)
• Call of Duty: Black Ops II (2012)

• Timecop 2 (2003)
• Repo Men (2010)
• Uchū Kyōdai (2012)

• Běh o život (1982) od Stephena Kinga
• 334 (1972) od Thomase M. Dische

• Transformers: Victory (1989)
• Odpočívej v pokoji (epizoda "Všichni čekají", 2005)
• Eureka Seven: AO (2012)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2025 na anglické Wikipedii.

• Kategorie 2025 ve Wikizprávách
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2025 na Wikimedia Commons