2025 v kosmonautice

Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2025.

Základní statistika

V lednu a únoru 2025 se uskutečnilo:

  • 41 startů raket na orbitální dráhy Země (z toho 41 úspěšných) a několik startů na suborbitální dráhy,
  • 1 přistání kosmických lodí a automatických sond nebo jejich částí na Zemi po řízeném průletu atmosférou (z toho 1 úspěšné).

Lidé a kosmické agentury

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.

Související informace naleznete také v článku Seznam kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů.
  • 1. ledna – Počátkem roku žilo 491 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 623 osob, které absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 132 zemřelo). Dalších asi 30 lidí absolvovalo nebo absolvuje základní výcvik a připravují se na své první zařazení do budoucích posádek a první lety.
  • 20. ledna – Nový americký prezident Donald Trump v den převzetí své funkce jmenoval zastupující ředitelkou NASA (Acting Administrator) Janet Petro, ředitelku Kennedyho vesmírného střediska.[1][2] Ta agenturu povede do okamžiku, než Senát Kongresu USA schválí Trumpovu nominaci na obsazení funkce řádného administrátora. Do ní prezident počátkem prosince 2024 navrhl podnikatele a soukromého astronauta Jareda Isaacmana.[3]
  • 28. února – Zástupci čínské agentury CMSA a Pákistánské komise pro výzkum vesmíru uzavřeli dohodu, podle níž čínská strana vybere a vycvičí pákistánské kosmonauty a vyšle je na misi na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung. Předpokládá se, že výběr skončí zhruba za rok a první kosmonaut Pákistánu by po dokončení výcviku odletěl na stanici společně s čínskými kosmonauty na krátkodobou misi.[4][5]

Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí.

Související informace naleznete také v článku Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů.
  • 1. ledna – Na začátku nového roku pobývalo ve vesmíru 10 kosmonautů a astronautů. Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v červnu 2024 v nové kosmické lodi Starliner jako posádka testovací mise Boeing Crew Flight Test. Po rozhodnutí, že se Starliner z bezpečnostních důvodů vrátí na Zemi bez posádky, se později stali členy posádky lodi Crew Dragon na misi SpaceX Crew-9, která na stanici v září 2024 dopravila Nicka Hague a Alexandra Gorbunova. V témže měsíci na ISS dorazili ještě další tři lidé v Sojuzu MS-26, Alexej Ovčinin, Ivan Vagner a Donald Pettit. A čínští kosmonauti Cchaj Sü-če, Sung Ling-tung a Wang Chao-ce s lodí Šen-čou-19 nahradili v říjnu 2024 předchozí dlouhodobou posádku na Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Jejich pobyt ve vesmíru podporovaly 4 nákladní kosmické lodi – Cygnus NG-21, Progress MS-28 a Progress MS-29 připojené k ISS a Tchien-čou 8 připojená k TSS.
  • 1. ledna – Do vesmíru by se v roce 2024 mělo vydat nejméně 28 lidí. Dvacítku z nich obsadí posádky 6 lodí určených ke dvěma rotacím posádek ISS a TSS na jaře a na podzim 2024 - zajistí je mise SpaceX Crew-10 a Crew-11 (po 4 astronautech), Sojuz MS-27 a MS 28 (po 3 kosmonautech) a Šen-čou 20 a 21 (také po 3 kosmonautech). Zbylých 8 astronautů obstarají dvě komerční posádkay v lodích Crew Dragon, z nichž Axiom Mission 4 poletí na ISS a Fram2 provede samostatný let. Pokud jde o zásobovací automatické lety, na TSS by měl dorazit jediný, Tchien-čou 9 v létě 2025. Provoz na ISS bude mnohem větší – přiletí nejméně dvě lodi Cargo Dragon na misích CRS-32 na jaře a CRS-33 v létě nebo později, dále se ve zhruba tříměsíčních odstupech dvakrát vymění dvojice Progressů, konkrétně v letech MS-30, MS-31, MS-32 a MS-33, a objeví se také jedna loď Cygnus na miisi NG-22. Rok 2025 by ale měl přinést dvě dlouho očekávané novinky, testovací mise nových nákladních lodí – amerického malého raketoplánu Dream Chaser na misi DCC-1 nejdříve v květnu 2025 a nejdříve v září mise HTV-X1 s nástupcem někdejší úspěšné japonské nákladní lodi HTV.[6]
  • 16. ledna – Američtí astronauti Nick Hague a Sunita Williamsová podnikli výstup do vesmíru z Mezinárodní vesmírné stanice, na americko-evropsko-japonské části stanice první po 14,5 měsících. Vyměnili sestavu gyroskopu, instalovali záplaty pro zakrytí poškozených míst světelných filtrů na rentgenovém teleskopu a provedli další víceméně údržbářské práce. Mimo stanici strávili přesně 6 hodin, Williamsová se mimo stanici podívala už po osmé.[7]
  • 20 ledna – Ćínští kosmonauti Cchaj Sü-če a Sung Ling-tung vydali do volného prostoru, aby na povrch vesmírné stanice Tchien-kung umístili další prvky ochrany před kosmickým odpadem. Výstup začal 20. ledna 2025 v 08:55 UTC a skončil v 17:12 UTC, trval tedy 8 hodin a 17 minut.[8][9]
  • 30. ledna – Sunita Williamsová se s 62 hodinami a 6 minutami stala držitelkou rekordu v souhrnné délce absolvovaných výstupů do vesmíru mezi ženami a čtvrtou v celkovém pořadí i s muži.[10][11] Na její již 9. výstup v kariéře ji doprovodil Barry Wilmore. Při odstraňování sestavy radiofrekvenční skupinové antény z příhradové konstrukce ISS a odebrání vzorků povrchového materiálu k mikrobiologické analýze strávili mimo stanici 5 hodin a 26 minut.[10]
  • 25. února 2025 – Od ISS se odpojila[12] a o několik hodin později v atmosféře zanikla[13] ruská nákladní kosmická loď Progress MS-28. Na stanici v říjnu 2024 přivezla 2 621 kg nákladu a během připojení zajistila celkem 10 plánovaných i mimořádných manévrů pro zvýšení dráhy stanice.
  • 27. února 2025 – Prvním startem z kosmodromu Bajkonur (a celkově teprve druhým ruským) v roce 2025 byl odlet kosmické lodi Progress MS-30. Na Mezinárodní vesmírnou stanici se vydala s celkem 2 599 kg nákladu tvořeného zásobami, vědeckými experimenty, technickým vybavením pro provoz stanice a také zcela novým skafandrem Orlan pro ruské výstupy do volného prostoru. Loď 1. března 2025 dorazila k ISS a zůstane k ní připojena do září 2025.[14][15]
  • 7. března – Sunita Williasová předala před svým blížícím se návratem na Zemi velení nad Mezinárodní vesmírnou stanicí ruskému kosmonautovi Alexeji Ovčininovi.[16]
  • 14. března – Začala dalí obměna dlouhodobé posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Z Kennedyho střediska na Floridě odstartovala k misi SpaceX Crew-10 čtyřčlenné posádka – Anne McClainová, Nichole Ayersová, Takuja Óniši a Kirill Peskov.[17] K ISS se připojili o 2 dny později[18] a příštího půl roku budou – společně s trojicí kosmonautů, kteří se na ISS vydají asi za 3 týdny v Sojuzu MS-27 – zajišťovat provoz, pdržbu a vědecký program ISS.
  • 18. března – Od ISS se odpojila kosmická loď Crew Dragon s misí SpaceX Crew-9. Zpět na Zemi se tak po devíti měsících vydali Barry Wilmore a Sunita Williamsová, kteří na ISS zůstali poté, co jejich loď Starliner na misi Boeing Crew Flight Test z rozhodnutí NASA kvůli technickým potížím odletěla bez posádky. Vracejí se také dva původní členové posádky mise, Nick Hague a Alexandr Gorbunov. U břehů Floridy přistanou asi o 17 hodin později.[19]

Automatické sondy a satelity

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se klíčových automatických sond a satelitů zejména s vědeckým, pozorovacím a technologickým určením, vyslaných na oběžnou dráhu Země, k Měsíci a k ostatním planetám Sluneční soustavy.

Související informace naleznete také v článcích Kosmická sonda a Umělá družice.
  • 1. ledna – Na rok 2025 NASA naplánovala několik startů automatických sond z programu Komerční lunární nákladní služby (Commercial Lunar Payload Services, CLPS) zaměřeného na dopravu materiálu a zásob na Měsíc, v rámci příprav na obnovení lidské přítomnosti na Měsíci v programu Artemis. Na cestu se vydají lunární landery (měsíční přistávací moduly) Blue Ghost od společnosti Firefly Aerospace, Resilience od japonské firmy ispace, jednou nebo dokonce dvakrát Nova-C od Intuitive Machines, a dále Blue Moon společnosti Blue Origin a Griffin od Astrobotic Technology. Pokračovat bude výstavba sítě Starlink společnosti SpaceX a dvou konkurenčních projektů z Číny, jejichž první satelity byly vypuštěny v roce 2024 – Kuo-wang (Národní síť) státní korporace China Satnet a Čchien-fan (Tisíc plachet) společnosti SSST.[20]
  • 8. ledna – Sonda BepiColombo evropské agentury ESA a japonské JAXA se po šesté a naposledy prosmýkla kolem Merkuru, čímž změnila směr a snížila rychlost natolik, aby se mohla při dalším návratu 21. listopadu 2026 usadit na polární dráze této planety.[21] Z ní bude sadou 11 různých vědeckých přístrojů zkoumat různé aspekty její existence včetně složení vyvřelé lávy na povrchu nebo možností, že se ve věčně zastíněných kráterech kolem pólů nachází voda ve formě ledu.[22]
  • 14. ledna – Jedním ze 131 malých satelitů, které z kosmodromu Vandenberg současně vynesla raketa Falcon 9, byl i cubesat TROLL brněnské firmy TRL Space.[23] Ten nese hyperspektrální kameru, která bude z oběžné dráhy pořizovat detailní snímky, které zpřesní mapování stavu životního prostředí, např. odhalováním nelegálních skládek, poškození vegetace apod.[24] Další vynesenou družicí byl cubesat SATurnin-1 určený k dálkovému průzkumu Země. Tato družice byla kompletně vyvinuta a vyrobena v České republice za podpory Ministerstva obrany.[25][26]
  • 15. ledna – Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu Země dvě sondy mířící k automatickému přistání na Měsíci v programu CLPS. První mise přistávacího modulu Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace by měla v Moři nepokojů přistát 2. března a pomocí vědeckých přístrojů NASA testovat a demonstrovat technologie vrtání pod povrchem Měsíce, sběru vzorků regolitu, odolnosti výpočetní techniky vůči radiaci a zmírňování prašnosti.[27] Druhá sonda, Hakuto-R japonské firmy ispace, má na své druhé misi dosednout v květnu nebo červnu 2025 do Moře chladu a prozkoumat své okolí pomocí malého vozítka (roveru) Tenacious.[28]
  • 15. ledna – Vědecké operace ukončila sonda Gaia vypuštěná koncem roku 2013 za účelem sledování hvězd a dalších objektů v Mléčné dráze a v její blízkosti. Evropská kosmická agentura oznámila, že sondě došel studený plyn nezbytný pro její provoz. Data o asi 2 miliardách hvězd získaná Gaiou za 10 a půl roku její aktivity budou vědci zpracovávat ještě několik let.[29]
  • 16. ledna – Indická agentura ISRO oznámila, že se jí po počátečních potížích podařilo dokončit na oběžné dráze spojení dvou družic, označovaných SpaDeX A a SpaDeX B.[30] Ty vypustila 30. prosince 2024[31] právě za účelem otestování přibližovací a dokovací technologie,[32][33] což je jeden z nutných kroků k naplnění cílů ISRO – vesmírným letům s posádkou v programu Gaganján a vybudování vlastní vesmírné stanice BAS.[34]
  • 30. ledna – Italská společnost Thales Alenia Space získala od agentury ESA zakázku na vývoj a výrobu prvního evropského lunárního přistávacího modulu Argonaut. Spolu s konsorciem dalších evropských firem ho má vytvořit do roku 2030, aby mohl o rok později absolvovat první misi na Měsíc. Hodnota zakázky je 900 milionů dolarů.[35][36]
  • 18. února – Evropská sonda Solar Orbiter, která je určena k podrobným měřením vnitřní heliosféry a vznikajícího slunečního větru, provedla svůj 4. průlet kolem Venuše, tentokrát velmi blízký, pouhých 379 km nad povrchem planety.[37] Díky tomu upravila svou dráhu kolem Slunce tak, aby mohla zkoumat jeho polární oblasti, jejichž pozorování ze Země je obtížné.[38] Sonda od startu v únoru 2020 absolvovala již 9 oběhů Slunce s nízkým periheliem, v poslední době 0,29 UA (něco přes 43 milionů km) od Slunce.
  • 27. února – Raketa Falcon 9 vypravila na cestu k jižnímu pólu Měsíce sonda Nova-C americké společnosti Intuitive Machines na misi IM-2. Poprvé v historii tak nastala situace, kdy ve stejnou chvíli letí k Měsíci 3 samostatné mise s ambicí přistát na jeho povrchu – kromě modulu nova Nova-C také Blue Ghost a Hakuto-R, které společně odstartovaly 15. ledna.[39] Mise IM-2 je druhý let společnosti na zakázku NASA z programu CLPS, přistání je naplánováno na 6. března 2025[40] a společnost chce napravit dojem z nikoli bezchybného přistání první mise IM-1, kdy přistávací modul Nova-C ve výrazně nakloněné pozici.[41]
  • 28. února – Evropská kosmická agentura oznámila, že ukončila provoz své sondy Integral. Ta od svého startu v říjnu 2002 prohledávala oblohu v oboru rentgenového záření a podle zástupců ESA změnila způsob, jakým vědci chápou dynamický vysokoenergetický vesmír a fyziku v extrémních podmínkách. Sonda dále nebude získávat vědecká data a počátkem roku 2029 vstoupí do zemské atmosféry a shoří.[42]
  • 28. února – Společnost Varda Space Industries[43] i podruhé uspěla při návratu pouzdra s vědeckým projektem z oběžné dráhy. Zatímco při prvním testu v únoru 2024 mířila na americkou půdu, tentokrát přistávací pouzdro Winnebago-2 o hmotnosti 120 kg po šestitýdenním letu přistálo v australské raketové testovací oblasti Koonibba Test Range.[44] Vědecký přístroj na palubě během návratu provedl spektrální měření plazmy kolem kapsle, která pomohou zdokonalit systémy tepelné ochrany a aerodynamiku pro budoucí návraty do atmosféry.[45]
  • 1. března – Sonda Europa Clipper, kterou NASA v říjnu 2024 vyslala na dlouhou cestu k Jupiterovu měsíci Europa, proletěla 884 km nad povrchem Marsu. Při tomto předem plánovaném průletu gravitace planety upravila dráhu sondy a nasměrovala ji k dalšímu milníku její trajektorie, kterým bude podobný gravitační manévr blízkým průletem kolem Země 3. prosince 2026. Sonda doletí k cíli své cesty v dubnu 2030 a bude zkoumat složení a geologie Europy a tloušťku jejího ledového pláště včetně interakce s oceánem pod ním.[46][47]
  • 2. března – Americká společnosti Firefly Aerospace jako první soukromý subjekt dosáhla úspěšného přistání na Měsíci. Jeji modul Blue Ghost dosedl v Moři nepokojů po 19 dnech letu z Kennedyho vesmírného střediska a dovezl tam pro agenturu NASA sadu vědeckých přístrojů a technologických demonstrací. V provoz by měla být 14 dní, po dobu, kdy její solární panely budou schopny vyrábět elektřinu.[48]
  • 3. března – LuGRE, jeden z technologických demonstrátorů, které na Měsíc o den dříve dovezla sonda Blue Ghost, na měíčním povrchu zachytil signály z pozemských navigačních systémů (GNSS). To dává naději, že budoucí mise, např. z programu Artemis, by mohly tyto signály používat k upřesnění své pozice, rychlosti a času.[49]
  • 6. března – Společnosti Intuitive Machines přistála se svým druhým modulem Nova-C (mise IM-2) asi 150 km od jižního pólu Měsíce. Závěr letu ale ani tentokrát, stejně jako při první misi v roce 2024, nebyl optimální, protože oblak zvířeného prachu bránil sondě v navigaci. Dosedla proto se špatnou orientací solárních panelů vůči Slunci. Sonda sice začala provádět vědecké experimenty, ale jen s omezenou kapacitou kvůli nedostatku energie,[50] a společnost o pouhý den později misi ukončila.[51]
  • 6. března – Druhý exemplář amerického znovupoužitelného vojenského raketoplánu Boeing X-37B se po 434 dnech vrátil ze své čtvrté mise OTV-7 (první 3 lety absolvoval první vyrobený kus). Úkoly bezpilotního stroje jsou utajovány. Lety běžně trvají stovky dní, přičemž při tom předchozím, nejdelším letu OTV-6 byl X-37B na oběžné dráze dokonce 909 dní, od 17. května 2020 do 12. listopadu 2022.[52]
  • 12. března – Sonda Hera, kterou evropské agentury ESA v roce 2024 vyslala na cestu k planetce Didymos a jejímu měsíci Dimorphos, doletěla k panetě Mars a při blízkém průletu (zhruba 5 000 km nad povrchem) využila její gravitace ke změně své dráhy a k úpravě rychlosti. Současně poprvé otestovala své vědecké přístroje fotografováním nejen Marsu, ale také jeho měsíce Deimos, k němuž se přiblížila na pouhých 1000 km.[53][54]
  • 12. března – Nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla pro NASA celkem 5 satelitů pro dvě významné vědecké mise agentury. Spectro-fotometr SPHEREx bude v infračerveném oboru spektra studovat vzdálenou historii počínajícího vesmíru. Celkem 4 malé sondy PUNCH budou díky vhodnému rozmístění vytvářet trojrozměrné modely vnější atmosféry Slunce (koróny).[55][56][57]

Rakety a kosmodromy

V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající raket a raketové techniky, včetně kosmodromů, zejména o inauguračních letech nových raket, o posledních letech dříve zavedených raket, nebo o větších selháních a jiných mimořádných událostech spojených s raketami.

Související informace naleznete také v článcích Nosná raketa a Kosmodrom.
  • 1. ledna – První z nejočekávanějších událostí roku se má uskutečnit hned na jeho samém počátku. Po dlouhých přípravách a několikaměsíčních odkladech má 6. ledna nebo v následujících dnech z Floridy odstartovat New Glenn, nová nosná raketa s velkou nosností, kterou vyvinula společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.[58] Na své první lety se ale vydají také další velké nosiče (ruský Sojuz-5 a čínské Gravity-2 firmy Orienspace, Hyperbola-3 firmy i-space, Ču-čchüe 3 firmy Landspace a Tchien-lung 3 firmy Space Pioneer) a řada menších raket. Pozornost bude věnována také zvýšení kadence startů nosičů Super Heavy s kosmickými loděmi Starship od společnosti SpaceX, včetně souběžného letu dvou lodí, které na oběžné dráze provedou testovací přečerpávání paliva. První let roku 2025 a současně celkem 7. mise Starship je na plánována na 10. ledna.[20]
  • 4. ledna – Nový rok začal tak, jak ten starý skončil – startem rakety Falcon 9. První mise roku 2025 vynesla z rampy LC-40 kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station do vesmíru telekomunikační satelit Thuraya 4-NGS společnosti Space 42 ze Spojených arabských emirátů. Ten bude po přesunu na geostacionární dráhu obsluhovat regiony v Africe, Střední Asii, Evropě a na Středním východě.[59]
  • 16. ledna – Po několika odkladech kvůli počasí a jednom přerušeném startu o 3 dny dříve[60] odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě těžká raketa New Glenn společnosti Blue Origin. Na oběžnou dráhu úspěšně vynesla testovací verzi své platformy Blue Ring, zamýšlené jako podpůrné zařízení pro tankování a dopravu satelitů. Společnosti se však nepodařilo doletět s použitý prvním stupněm rakety k mobilní platformě na hladině Atlantiku a pokusit se o přistání.[61]
  • 16. ledna – O pouhých 15,5 hodiny později odstartovala také druhá ze soudobých těžkých raket, Super Heavy, ovšem již ke svému 7. letovému testu s kosmickou lodí Starship. Nosič bez potíží vynesl kosmickou loď do asi 80 kilometrů nad Zemí a poté úspěšně doletěl ke startovací věži a nechal se zachytit jejími hydraulickými rameny.[62] Starship, které letěla poprvé ve své druhé verzi Block 2, ale po 8,5 minutách letu ve výšce 146 kilometrů nad Zemi explodovala.[63][64]
  • 23. ledna – Jeden ze čtyř bočních urychlovačů rakety Čchang-čeng 3B po plánovaném odpojení od letícího prvního stupně dopadl nedaleko obytného domu v čínské provincii Kuej-čou.[65] Kosmodrom Si-čchang, z nějž raketa vynesla utajovaný telekomunikační satelit TJS-14,[66] byl v době studené války z bezpečnostních důvodů vybudován ve vnitrozemí a velká část jeho startů míří nad obydlené oblasti. Poslední obdobná událost byla zaznamenána v prosinci 2023.[67]
  • 11. února – Druhý z řady premiérových startů nových nosičů plánovaných na rok 2025 absolvovala na kosmodromu Wen-čchang raketa Čchang-čeng (Dlouhý pochod) ve verzi 8A. Na oběžnou dráhu vynesla 9 satelitů druhé sady budované čínské internetové konstelace pod názvem Kuo-wang (Národní síť) společnosti SatNet.[68]
  • 6. března – Osmý letový test sestavy nosiče Super Heavy a kosmické lodi Starship měl prakticky totožný program jako předchozí let 16. ledna a také prakticky totožně skončil. Nosič se v pořádku vrátil na základnu Starbase a zavěsil se do ramen startovní a zachytávací věže, ale kosmická loď explodovalapo zhruba 9 minutých letu nad Karibikem.[69]

Podrobné statistiky (k 28. únoru 2025)

Počet startů na orbitální dráhy po měsících

měsíccelkemúspěšnýchčástečně úspěšnýchneúspěšných
leden2121[p. 1]00
únor202000
celkem414100

Počet startů na orbitální dráhy podle zemí

zeměcelkem startůúspěšnéčástečně úspěšnéneúspěšné
USAUSA USA[p. 2]28[p. 1]2800
ČínaČína Čína9900
RuskoRusko Rusko2200
JaponskoJaponsko Japonsko1100
IndieIndie Indie1100
Celkem414100


Seznam prvních startů nových typů a variant raket

datumnosičprovozovatelkosmodromnákladvýsledek
16. ledna[70]New GlennUSA Blue OriginCape Canaveraltechnologický demonstrátor Blue Ring PathfinderÚspěšný
11. února[71]Čchang-čeng 8AČína CASCWen-čchang10 satelitů internetové konstelace Kuo-wangÚspěšný

Seznam řízených přistání na povrch Země

datummise / tělesoprovozovatelzpůsobpovrchvýsledek
28. února[72]Winnebago-2 / návratové pouzdroUSA Varda Space Industriesna padácíchpevninaÚspěšné

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Počet neobsahuje testovací let kosmické lodi Starship, který byl vyslán na suborbitální dráhu (ale v tomto přehledu na anglické Wikipedii je zahrnut)
  2. ↑ Včetně startů raket Electron z Kosmodromu Mahia na Novém Zélandu.

Reference

  1. ↑ FOUST, Jeff. Second Trump administration begins with confusion on acting NASA leadership. SpaceNews [online]. 2025-01-20 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Janet Petro - Kennedy Space Center [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CLARK, Stephen. Trump nominates Jared Isaacman to become the next NASA administrator. Ars Technica [online]. 2024-12-04 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ JONES, Andrew. Big news: International astronaut to fly to Tiangong. China and Pakistan have signed the "Cooperation Agreement on the Selection, Training of Pakistani Astronauts and Participation in China's Space Station Flight Mission," in Islamabad today.. X.com [online]. 2025-02-28 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ 中国与巴基斯坦签署选拔训练航天员合作协议 中国空间站将迎来首位外籍航天员造访 (Čína a Pákistán podepsaly dohodu o spolupráci při výběru a výcviku astronautů. Čínská vesmírná stanice přivítá prvního zahraničního astronauta). https://www.cmse.gov.cn/ [online]. China Manned Space Engineering Network, 2025-02-28 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Na co se těšit v roce 2025? (Pilotovaná kosmonautika) – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ PEARLMAN, Robert Z. Astronauts repair black hole observatory, inspect cosmic ray detector on ISS spacewalk. Space.com [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ 王晗. “我已出舱感觉良好”！神十九乘组第二次出舱有哪些难点和特点. china.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ China 'N Asia Spaceflight. 8 hours and 17 minutes, 08:55 to 17:12UTC. X.com [online]. 2025-01-21 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b GARCIA, Mark. Spacewalkers Complete Radio Hardware Removal and Microbe Search. blogs.nasa.gov [online]. 2025-01-30 [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ MEK - Žebříček EVA k 01.01.2025. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-28» отстыковался от МКС. roscosmos.ru [online]. 2025-02-25 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Progress MS-28 to re-supply the ISS. www.russianspaceweb.com [online]. [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Грузовой корабль «Прогресс МС-30» прилетел на МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2025-03-02 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ Дмитрий Баканов проконтролировал подготовку и запуск грузового корабля «Прогресс МС-30» к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2025-02-27 [cit. 2025-02-28]. Dostupné online. (rusky) 
  16. ↑ Station Swaps Commanders and Keeps Up Research Before Crew Swap - NASA [online]. 2025-03-07 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NASA’s SpaceX Crew-10 Launches to International Space Station - NASA [online]. [cit. 2025-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ WALL, Mike. SpaceX's Crew-10 mission arrives at International Space Station to relieve Starliner astronauts. Space.com [online]. 2025-03-15 [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Dragon Undocks With SpaceX Crew-9 Members for Return to Earth - NASA [online]. 2025-03-18 [cit. 2025-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika) – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ European Space Agency. This sixth and final flyby will reduce #BepiColombo's speed and change its direction, readying it for entering orbit around Mercury in late 2026. Follow @BepiColombo for more updates!. X.com [online]. 2025-01-06 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ LEA, Robert. Mercury looks stunning in images from BepiColombo spacecraft's 6th and final flyby. Space.com [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Raketa od Space X vynesla do vesmíru českou družici TROLL. e15.cz [online]. 2025-01-14 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. 
  24. ↑ ZAPLETAL, Patrik. TROLL míří do vesmíru. Czech Space Portal [online]. 2025-01-14 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ MAJER, Dušan. To je ale překvapení! ČR má novou družici – SATurnin-1. kosmonautix.cz [online]. 2025-01-17 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ VINTROVÁ, Petra; VZLU AEROSPACE; PEJŠEK, Jan. Družice SATurnin-1 bude sloužit obraně a bezpečnosti, do vesmíru ji vynesla americká raketa Falcon-9. mocr.mo.gov.cz [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Firefly Lunar Lander On Its Way To the Moon – Artemis. blogs.nasa.gov [online]. 2025-01-15 [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ispace Announces SMBC x HAKUTO-R Mission 2 Venture Moon Mission Milestones & Ventures. ispace [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ LEA, Robert. Goodnight, Gaia! ESA spacecraft shuts down after 12 years of Milky Way mapping. Space.com [online]. 2025-01-15 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ India becomes 4th nation to complete unmanned docking in space. Space Daily [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ 2024 - Satellite & Spacecraft Launches and Detailed Orbits. www.orbitalfocus.uk [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ SpaDeX Mission. www.isro.gov.in [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ ISRO. https://x.com/isro/status/1870407942060527960. X.com [online]. 2024-12-21 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  34. ↑ JONES, Andrew. India approves moon sample return, Venus orbiter, space station module and reusable launcher [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ RAINBOW, Jason. Europe awards $900 million contract for Argonaut lunar lander development. SpaceNews [online]. 2025-01-30 [cit. 2025-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Argonaut – první evropský lunární lander – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-02-04]. Dostupné online. 
  37. ↑ Solar Orbiter ready for close encounter with Venus. www.esa.int [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ ESA Operations. Flyby success! @ESASolarOrbiter swept past Venus last night, using the planet's gravity to adjust its orbit and grant it a new view of the Sun's polar regions. Everything went as planned. X.com [online]. 2025-02-19 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ WALL, Mike. There are 3 private lunar landers headed to the moon right now — a 1st in space history. Space.com [online]. 2025-02-28 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Intuitive Machines-2 Lifts Off - NASA [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ ŠÁRA, Filip. První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data [online]. 2024-02-22 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  42. ↑ Mission accomplished for Integral, ESA’s gamma-ray telescope. www.esa.int [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Space born, Earth bound • Varda Space Industries. Varda Space Industries [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Koonibba Test Range. Southern Launch [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ ERWIN, Sandra. Varda Space capsule lands in Australia with critical data for hypersonic vehicles. SpaceNews [online]. 2025-03-01 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ NASA Europa Clipper. Hello Mars! We're now skimming just 550 miles (884 km) above the surface at about 15.2 miles per second (24.5 kilometers per second).. X.com [online]. 2025-03-01 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  47. ↑ NASA’s Europa Clipper Uses Mars to Go the Distance - NASA [online]. 2025-02-25 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ V 09:35 SEČ přistál na Měsíci v Moři nepokojů (v blízkosti Mons Latreille) soukromý/komerční lander Blue Ghost 1 od společnosti Firefly Aerospace.. X.com [online]. 2025-03-02 [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  49. ↑ Blue Ghost potvrzuje – lunární GPSka funguje! – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. 
  50. ↑ WATTLES, Jackie. Intuitive Machines’ Athena lander reaches the moon, but its status is unclear. CNN [online]. 2025-03-06 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ FOUST, Jeff. IM-2 lunar lander mission ends. SpaceNews [online]. 2025-03-07 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ CLARK, Stephen. The X-37B spaceplane lands after helping pave the way for “maneuver warfare”. Ars Technica [online]. 2025-03-07 [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ COOPER, Keith. Tiny Mars moon Deimos gets a rare close-up, thanks to Europe's Hera asteroid probe (photos). Space.com [online]. 2025-03-13 [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Hera asteroid mission’s side-trip to Mars. www.esa.int [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ RAVISETTI, Monisha. 2 NASA missions will carpool on a SpaceX rocket this weekend to help map the cosmos. Space.com [online]. 2025-02-26 [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ NASA's PUNCH Mission Commences Study of Solar Wind. Space Daily [online]. [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  57. ↑ Signal Acquired NASA SPHEREx Begins Science Mission. Space Daily [online]. [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  58. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Inaugurační start nosné rakety New Glenn se tak nyní plánuje nejdříve na 6. ledna 2025 přibližně mezi 07:00 a 10:45 SEČ.. X.com [online]. 2024-12-28 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online. 
  59. ↑ SpaceX notches first orbital launch of 2025 with mission for UAE-based Space42 – Spaceflight Now [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Co odložilo první start New Glennu? – Kosmonautix.cz [online]. [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. 
  61. ↑ FOUST, Jeff. New Glenn reaches orbit on first launch. SpaceNews [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ NSF - NASASpaceflight.com. THEY CAUGHT THE BOOSTER AGAIN!. X.com [online]. 20254-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  63. ↑ Starship's Seventh Flight Test. spacex.com [online]. SpaceX, 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  64. ↑ BRUMFIEL, Geoff. Here's the telemetry for the IFT7 Starship failure. Looks like they lost one of the Raptors first at T+7:38, followed by another and a Raptor vacuum. Full loss of telemetry at T+8:27 or so.... X.com [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  65. ↑ JONES, Andrew. Chinese rocket booster falls to Earth, explodes near home (video). Space.com [online]. 2025-01-24 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ JONES, Andrew. China launches classified TJS-14 satellite towards geostationary belt. SpaceNews [online]. 2025-01-23 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ MATHEWSON, Samantha. Chinese rocket booster falls from space, crashes near house, after satellite launch: report. Space.com [online]. 2023-12-29 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ JONES, Andrew. First launch of Long March 8A sends second group of Guowang megaconstellation satellites into orbit. SpaceNews [online]. 2025-02-11 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ FOUST, Jeff. Starship destroyed on second consecutive test flight. SpaceNews [online]. 2025-03-07 [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ BERGER, Eric. Blue Origin reaches orbit on first flight of its titanic New Glenn rocket. Ars Technica [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ english.spacechina.com [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. 
  72. ↑ ERWIN, Sandra. Varda Space capsule lands in Australia with critical data for hypersonic vehicles. SpaceNews [online]. 2025-03-01 [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce