21. dynastie

20. dynastie
 20. dynastie1077–943 př. n. l.22. dynastie 
Geografie
Mapa
Přední východ kolem r. 1000 př. n. l.
Džanet (21. dynastie), Veset (velekněží)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
20. dynastie20. dynastie
Následující
22. dynastie22. dynastie

21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze mořských národů z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.[2]

Vládnoucí systémy

Vládu králů v Dolním Egyptě nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně nejznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.[p 1] Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

Zlatá maska krále Psusennes I., nalezená v hrobce NRT III v Tanis
Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira
Schema hrobky NRT III v Tanis krále Psusennes I.
Náhrdelník velekněze Amona Pinedjem I. – 21. dynastie

Vládci

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis
Králrodné jménodoba vlády
př. n. l.[6]
Nesbanebdžed. Hedjkheperre' setepenre'





Nisu ba-neb-djed
1069–1043
Amenemnesut Neferkare'


Amen em nesu
1043–1039
Pasbachaenniut I. 'Akheperre' setepenamun



Pa seba kha en niut
1039–991
Amenemope Userma'atre' setepenamun



User Maat Ra, Amen em ipet
993–984
Osorkon Akheperre' setepenre



Userken
984–978
Siamun Netjerkheperre' setepenamun



Siamun
978–959
Pasbachaenniut II. Titkheprure`setenpenré




Pa seba kha en niu
959–945
Horní Egypt Teokarcie Théby
Nejvyšší kněz AmonaRodné jménodoba vlády
př. n. l.[6]
Hrihor


Saamunherihor
1080–1074
Pianch
švagr Hrihora[7]
Pianj
1074–1070
Pinodžem I.
syn Piancha[8]


Cheper-chau-Re-setep-en-Amun
1070–1032
Masaharta
syn Pinodžema I.



Dyedjonsuefanj
1054–1046[p 2]
Džedchonsufanch
syn Pinodžema I.



Dyedjonsuefanj
1045–1045
Mencheperre
syn Pinodžema I.
Mencheperre
1045–992
Smendes II.
syn Mencheperrea


Nisubanebdyed
992–990
Pinodžem II.
syn Mencheperrea

Pinedyem
990–969
Psusennes III.
syn Pinodžema II.



Pasebajaenniut
969–945

Konec 21.dynastie

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:[9][10][11]

  • ztráty v ekonomickém výnosu
  • ztráta komplexit
  • zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
  • decentralizace a pokles míry organizovanosti
  • vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
  • změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.[9]

Princezna Neskhons, dcera Smendese II., manželka Pinudjema II., pohřební papyrus 21. dynastie z hrobky v Dér el-Bahrí[13]

Odkazy

Poznámky

  1. Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.
  2. Otec Pinodžem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

Reference

  1. JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" [online]. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy) 
  2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes [online]. 2009 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. (anglicky) 
  6. a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  7. JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh [online]. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online. 
  8. JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  9. a b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age [online]. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  10. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. 
  11. JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online. 
  12. Who Were the Sea People? [online]. 1995. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie [online]. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

  • Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000
  • Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 21. dynastie na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Crook and flail.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Typical ancient Egyptian crook and flail. It symbolizes leadership and a powerful ruler
Pharaoh.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
Pinedjem I, Louvre.jpg
Pectoral au nom du pharaon et grand prêtre d'Amon Pinedjem - XXIe dynastie égyptienne - Musée du Louvre
Double crown.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
The double crown symbolizing dominion over upper and lower Egypt.
Neskhons funerary papyrus 21 dynasty.jpg
Pricezna Neskhons v sluneční bárce; pohřební papyrus 21. dynastie z hrobky v v Dér el-Bahrí
Funerary mask of Psusennes I (2012).jpg
Autor: geraldford, Licence: CC BY-SA 2.0
The funerary mask of king Psusennes I on temporary display at the king Tut exhibit in the Pacific Science Center in Seattle, Washington State, USA. He ruled Lower Egypt for more than 40 years during the 11th century BCE and his tomb was discovered intact at Tanis, Egypt, in 1940.
Ancient Near East 1000BC.svg
Autor: Enyavar, Licence: CC BY-SA 4.0
Ancient Orient around 1000 BCE:
  • Syrohittites vs Arameans
  • Assur vs Babylon
  • Third intermediate period of Egypt
  • Phoenician colonization
More information about maps in this series
NRT III.jpg
Autor: Neithsabes, Licence: CC BY 3.0
Vue en élévation de la tombe NRT III contenant les tombes de Psousennès Ier (21e d.), de sa femme Moutnedjemet, puis de leur fils Aménémopé, d'un autre fils du roi Ânkhefenmout, du général en chef du roi Oudjebaoundjed, et dans l'antichmabre le sarcophage de Sheshonq II (22e d.) entre les restes des momies de Siamon et de Psousennès II (ces trois derniers rois ont été déplacés dans cette tombe plus tard) - Nécropole royale de Tanis - XXIe et XXIIe dynasties égyptiennes
Psusennes.jpg
Autor: Jerzy Strzelecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Silver Antropoid coffin of Psusennes I, Egyptian Museum