23. dynastie
23. dynastie (někdy též nazývaná jako libyjská dynastie) se egyptology řadí do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 818–715 př. n. l.[1][2] Její centrum bylo lokalizováno do Leontopolis „Teremu“[p 1]. Bylo to rovněž centrum kultu bohyně Sachmet.
Historický vývoj
O této dynastii panuje řada nejasností. Králové vládli v různých sídelních městech, a to v Herakleopolis Magna, Hermopolis v Thébách a Tanis. Období Jejich vlády bylo souběžné s druhou polovinou 22. dynastie, 24. a 25. dynastií. Panovníci spravovali oblast Horního Egypta společně se středním Egyptem a oázami v Západní poušti, zejména Fajúm. Správní struktury se vzájemně prolínaly, neměly pevné hranice. Egypt v bývalých ovládaných územím na severu, především v Levanět, ztratil jakýkoliv vliv, celkově ekonomicky a vojenesky oslabil.
Na východě v Mezopotámii se v období ~900 př. n. l. mocensky upevnila Asýrie, která postupně ovládla Sýrii, Palestinu, pohltila aramejské státy na severu Mezopotámie. Chronologicky to v Egyptě odpovídá vládě 22. dynastie. Assýrie dosáhla vrcholu moci za vlády krále Aššurnasirpala II. a následoval bezprostřední střet s Egyptem za vády jeho syna Salmanesara III. .[1] 23. dynastie a její zakladatel Petubaststis I. byl inaugurován s jistou asistencí vládců Assýrie. Rozvoj Egyptu byl ochromen.[3][4]
Králové v Leontopolis
| Král | rodné jméno | trůní jména | doba vlády př. n. l.[1] | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Petubaststis I. | 818–793 | |||||||||||||||||||
| Iuput I | 804–803 | |||||||||||||||||||
| Shoshenq IV. | 793–787 | |||||||||||||||||||
| Osorkon III. | 787–759 | |||||||||||||||||||
| Takelton III. | 764–758[p 2] | |||||||||||||||||||
| Rudamun | 757–754 | |||||||||||||||||||
| Iuput II. | 754–715 |
Kromě uvedené posloupnosti králů v Leontopolis jsou také zaznamenání další v centrech jako jsou:
- Herakleopolis Magna – tři králové Dyedpetahiefanj (845–? př. n. l.), Hemptah I. (?), Peftyauembastet (~747–720 př. n. l.)
- Hermopolis– dva králové Nimlot III. (~747–725 př. n. l.) syn Osorkona III., Dyehutiemhat, (~725–715 př. n. l.)
- Asiut v Horním Egyptu – jeden král (vládce) Padimenti (~747–715 př. n. l.).
Chronologicky se období jejich lokálních vlád překrývala. Jsou zaznamenány jejich vzájemné vojenské střety.[5]
Poznámky
Reference
- ↑ a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. Kapitola Chronologická tabulka, s. 500.
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ JENSEN-WINKELN, Erik. The Chronology of The Third intmediate period: Dynas. 22-24 in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 234–264. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- J.P. Elias, "A Northern Member of the 'Theban' Twenty-Third Dynasty", Discussions in Egyptology 31 (1995), 57–67.
- J. Goldberg, "The 23rd Dynasty Problem Revisited: Where, When and Who?", Discussions in Egyptology 29 (1994), 55–85.
- K.A. Kitchen, The Third Intermediate Period in Egypt (c.1100–650 BC), 3rd ed., Warminster: 1996.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 23. dynastie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The Eye of Horus
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
Drawing of a pedestal depicting twice pharaoh Usermaatre-setepenamun Iuput-sibast-meriamun (Iuput II) kneeling, as well as his cartouches. From Tell el-Yahudiya, end-23rd Dynasty, Third Intermediate Period.
Autor: Milky, Licence: CC BY-SA 4.0
Cercueil extérieur de la princesse Irbastetoudjanéfou fille de Takélot III, (725 av. JC), bois peint, collection musée du Louvre - Servir les dieux d'Égypte du 25 octobre 2018 au 27 janvier 2019 - Musée de Grenoble
Autor: Juan Miguel, Licence: CC BY-SA 4.0
This map show the territorial organization of Assyrian Empire un times of Ashurbanipal, in dark green is show the pahitu/pahutu (provinces) of the empire, in yellow the matu (subjects kingdoms of the empire) and in cream color the kingdom of Babylon, the yellow points show other subjects kingdoms and the black points the pahitu/pahutu (provinces) of the Babylon kingdom, and with brown letters pahitu/pahutu (provinces) that existed previously.
Autor:
- IuputII-Relief_BrooklynMuseum.png: Keith Schengili-Roberts
- derivative work: JMCC1 (talk)
