23. dynastie

23. dynastie
← 22. dynastie837–728 př. n. l.24. dynastie →
Geografie
Veset, Herakleopolis Magna
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
22. dynastie22. dynastie
Následující
24. dynastie24. dynastie

23. dynastie (někdy též nazývaná jako libyjská dynastie) se egyptology řadí do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 818–715 př. n. l.[1][2] Její centrum bylo lokalizováno do Leontopolis „Teremu“[p 1]. Bylo to rovněž centrum kultu bohyně Sachmet.

Historický vývoj

Osorkon II. a jeho žena Karomama
Iuput II.
Bronzová soška královny Karomamy
Klečící Iuput II. s kartuší
Rakev princezny Irbastetoudjanéfu, dcery Takeltona III.
Ovládané území Asýrii za vlády krále Aššurbanipala

O této dynastii panuje řada nejasností. Králové vládli v různých sídelních městech, a to v Herakleopolis Magna, Hermopolis v Thébách a Tanis. Období Jejich vlády bylo souběžné s druhou polovinou 22. dynastie, 24. a 25. dynastií. Panovníci spravovali oblast Horního Egypta společně se středním Egyptem a oázami v Západní poušti, zejména Fajúm. Správní struktury se vzájemně prolínaly, neměly pevné hranice. Egypt v bývalých ovládaných územím na severu, především v Levanět, ztratil jakýkoliv vliv, celkově ekonomicky a vojenesky oslabil.
Na východě v Mezopotámii se v období ~900 př. n. l. mocensky upevnila Asýrie, která postupně ovládla Sýrii, Palestinu, pohltila aramejské státy na severu Mezopotámie. Chronologicky to v Egyptě odpovídá vládě 22. dynastie. Assýrie dosáhla vrcholu moci za vlády krále Aššurnasirpala II. a následoval bezprostřední střet s Egyptem za vády jeho syna Salmanesara III. .[1] 23. dynastie a její zakladatel Petubaststis I. byl inaugurován s jistou asistencí vládců Assýrie. Rozvoj Egyptu byl ochromen.[3][4]

Králové v Leontopolis

23. dynastie
Leontopolis
Králrodné jménotrůní jménadoba vlády
př. n. l.[1]
Petubastis I.



Padibastet meryamon


Usermaatra setepenamon		818–793
Iuput I.



Iuput meryamón


Usermaatra setepenamón		804–803
Šešonk IV.


Sheshonq Meryamon

Usermaatra Meryamon		793–787
Osorkon III.




Userken saast meryamón


Usermaatra setepenamón		787–759
Tekelot III.




Takelot saast meryamón


Usermaatra setepenamón		764–758[p 2]
Rudamun


Rudyamón meryamón




Usermaatra Setepenamón		757–754
Iuput II.



Iuput Sabastet Meryamón

Usermaatra		754–715

Kromě uvedené posloupnosti králů v Leontopolis jsou také zaznamenání další v centrech jako jsou:

  • Herakleopolis Magna – tři králové Dyedpetahiefanj (845–? př. n. l.), Hemptah I. (?), Peftyauembastet (~747–720 př. n. l.)
  • Hermopolis– dva králové Nimlot III. (~747–725 př. n. l.) syn Osorkona III., Dyehutiemhat, (~725–715 př. n. l.)
  • Asiut v Horním Egyptu – jeden král (vládce) Padimenti (~747–715 př. n. l.).

Chronologicky se období jejich lokálních vlád překrývala. Jsou zaznamenány jejich vzájemné vojenské střety.[5]

Poznámky

  1. ↑ Nyní Kafr Al Muqdam ~8 km východně od Nilu, provincie Dakalíja v Dolním Egyptu
  2. ↑ Spoluvládce otce Osorkona III., velekněz Amona Théby

Reference

  1. ↑ a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. Kapitola Chronologická tabulka, s. 500. 
  3. ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. ↑ JENSEN-WINKELN, Erik. The Chronology of The Third intmediate period: Dynas. 22-24 in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 234–264. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  5. ↑ BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • J.P. Elias, "A Northern Member of the 'Theban' Twenty-Third Dynasty", Discussions in Egyptology 31 (1995), 57–67.
  • J. Goldberg, "The 23rd Dynasty Problem Revisited: Where, When and Who?", Discussions in Egyptology 29 (1994), 55–85.
  • K.A. Kitchen, The Third Intermediate Period in Egypt (c.1100–650 BC), 3rd ed., Warminster: 1996.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu 23. dynastie na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Double crown.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
The double crown symbolizing dominion over upper and lower Egypt.
Crook and flail.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Typical ancient Egyptian crook and flail. It symbolizes leadership and a powerful ruler
Pharaoh.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
Karomama Louvre 02.JPG
Autor: MiguelHermoso, Licence: CC BY-SA 3.0
تمثال زوجة آمون كارو ماما Edit this at Structured Data on Commons
Naville onias iuput ii pl1.jpg
Drawing of a pedestal depicting twice pharaoh Usermaatre-setepenamun Iuput-sibast-meriamun (Iuput II) kneeling, as well as his cartouches. From Tell el-Yahudiya, end-23rd Dynasty, Third Intermediate Period.
British Museum Egypt 095.jpg
Autor: Einsamer Schütze, Licence: CC BY-SA 3.0
British Museum, London
Cercueil extérieur d'Irbastetoudjanéfou - Servir les dieux d'Égypte - Musée de Grenoble.jpg
Autor: Milky, Licence: CC BY-SA 4.0
Cercueil extérieur de la princesse Irbastetoudjanéfou fille de Takélot III, (725 av. JC), bois peint, collection musée du Louvre - Servir les dieux d'Égypte du 25 octobre 2018 au 27 janvier 2019 - Musée de Grenoble
Territorial organization of the Assyrian Empire in times of Ashurbanipal.svg
Autor: Juan Miguel, Licence: CC BY-SA 4.0
This map show the territorial organization of Assyrian Empire un times of Ashurbanipal, in dark green is show the pahitu/pahutu (provinces) of the empire, in yellow the matu (subjects kingdoms of the empire) and in cream color the kingdom of Babylon, the yellow points show other subjects kingdoms and the black points the pahitu/pahutu (provinces) of the Babylon kingdom, and with brown letters pahitu/pahutu (provinces) that existed previously.
IuputII-Relief BrooklynMuseum.jpg
Autor:
, Licence: CC BY-SA 2.5
Relief of Iuput II. Third intermediate period, circa 754-720/715 B.C.