24. dynastie

24. dynastie ze staroegyptských dynastií je řazena egyptology do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 727–715 př. n. l..[1][2] Tato dynastie, vlastně jen posloupnost zakladatele Tefnachta a jeho bratra Bakenrenefa, vládla velmi krátkou dobu, přibližně dvanáct 12–13 let.[3] Hlávním sídlem bylo město Sais v západní části nilské delty.[p 1]

Historický vývoj

Mapa ~ 6 stol. př. n. l.
Ruiny starověkého města Sais; Lepsius ~1850
Poražení vládci Osorkon IV, Input II. a Peftjauawybast přijímají vazalství od nubijského krále Piankhi; v zápisu kartuše krále „Piye-Mery-Amun


Stéla Pasenhor k oslavě úmrtí býka ApiseSakkára Serapeum

Koncem 23. dynastie pokračovala expanze nubijských králů do severního Egyptu a postupně dosáhla až k Thébám. K potlačení jejich postupu dále k severu do nilské delty, se z lokálních vládců vytvořila koalice Osorkona IV. z Tanis, Peftyauembasteta z Herakleopolisu, Nimlota III. z Hermopolis a Inputa II. z Leontopolis. Velení se ujal Tefnacht první král a zakladatel 24. dynastie. Proti nim se postavil vládce Nubie Piankhi (747–713 př. n. l.).[2][4] Po počátečních vojenských úspěších severní koalice, nubijský král Piankhi s koncentrovaným vojskem koalici porazil, avšak diplomaticky ponechal poražené vládce u moci v jejich sídlech. Zavázal je ale vazalským vztahem s povinností odvádět tribut. Dokumentuje to scéna na stéle, nalezené v Gebel Barkal[p 2], na které Nimlot III. držící koně, představuje klečící poražené vládce Osorkona IV., Inputa II. a Peftjauawybasta nubijskému králi Piankhimu, jak potvrzují svůj vazalský vztah. Piankhi se stal zakladatel „Nubijské25. dynastie.

Panovníci 24. dynastie

24. dynastie se sídlem v Sais
Králrodné jménotrůní jménadoba vlády
př. n. l.[5]
Tefnacht



Tafnajt
Shepesesra
740–720
faron 727–720
Bakenrenef


Bakenrenef
Uahkara
720–715

Bakenrenef, nástupce Tefnachta setrval v Sais, pozici lokálního vládce si udržel asi 5 let. Žádné významnější památky po něm nebyly nalezeny, snad až na nepatrnou zmínku na stéle nalezené v Serapeu, pohřebišti posvátných býků Apisů v Gíze[6] symbolů boha Ptaha.[7]. Na stéle pojmenované Padiusir-Pawahje je hieroglyfický zápis[8][9]:

Zápis na stéle Padiusir-Pawah v Sakaře[8]






Překlad: Usir-Pawah syn Bakenrenefa společně s Osirisem

Archologické výzkumy lokality v Sais permanentně pokračují v gesci University Durham UK.[10]

Poznámky

  1. poblíž severního okraj stávajícího egyptského města Su El Hagara
  2. Hora v severním Sudanu

Reference

  1. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. Kapitola Chronologická tabulka, s. 500. 
  2. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. JAMES, Peter. Deconstructing Manetho’s 21st Dynasty [online]. London: University of Exeter UK, 2013. S. 218–252. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sakkára - Serapeum [online]. Praha: Dostupné online. (česky) 
  7. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b LABUDEK, Janna. Late Period Stelae from Saqqara [online]. Birmingham: The University of Birmingham, 2010. S. 158. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ANDREWS, Carol. Four new Demotic Texts [online]. Copnehagen,: Conference of Demotic Studies, 1999. S. 27–34. Dostupné online. 
  10. Sais [online]. Durham University: 2019. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Apis Aakheperre 37 Mariette.jpg
The so-called Pasenhor Stela, commemorating the death of an Apis bull in year 37 of Aakheperre Shoshenq (V). The Apis was enthroned in year 11 of the same pharaoh. Pasenhor was a priest of Ptah lived in this period. Reign of Aakheperre Shoshenq (V), 22th dynasty, Third intermediate period. Found in the Serapeum of Saqqara, now in the Louvre Museum (S 1959).
Pharaoh.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
Median Empire-en.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Median Empire, Egypt, Lydian Empire and Neo-Babylonian Empire in the 6th century BC.
Lepsius-Projekt tw 1-1-58b.jpg
Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien nach den Zeichnungen der von Seiner Majestät dem Koenige von Preussen, Friedrich Wilhelm IV., nach diesen Ländern gesendeten, und in den Jahren 1842–1845 ausgeführten wissenschaftlichen Expedition auf Befehl Seiner Majestät
HorusEye.png
The Eye of Horus
Stele Piye submission Mariette.jpg
Drawing of the upper-right part of the victory stele of pharaoh Piye, depicting Piye being tributed by four Nile Delta rulers: Nimlot (holding an horse) and his queen (before him), Osorkon IV, Iuput II and Peftjauawybast [see note for details]. Original stele in granite, found at Jebel Barkal and datable to the reign of Piye, 25th dynasty, now in the Cairo Museum.