24. září
<< | září | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | |||||
2025 |
24. září je 267. den roku podle gregoriánského kalendáře (268. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 98 dní.
Události
Česko
- 1483 – V Praze na staroměstské a novoměstské radnici došlo k defenestraci purkmistra a sedmi konšelů. Jedná se o druhou pražskou defenestraci.
- 1815 – Po řadě neúspěšných pokusů proběhla ve Stromovce první zkušební jízda českého parovozu Josefa Božka, první tohoto druhu na kontinentě za přítomnosti veřejnosti.
- 1878 – Při zahajovacím zasedání sněmu Království českého pronesli poslanci zvolení za Národní stranu (staročeskou) tzv. státoprávní ohrazení, v němž sice ohlásili svoji vůli podílet se na práci sněmu, aniž by tím však ustoupili od zásad českého státního práva, které až dosud hájili.
- 1905 – V Praze se shromáždilo více než 50 000 lidí, aby požadovali zavedení všeobecného volebního práva. Demonstrace se pak konaly rovněž v dalších českých a moravských městech.
- 1937 – Premiéra českého filmu Tři vejce do skla režiséra Martina Friče s Vlastou Burianem v hlavní trojroli. Jde o 24. film Vlasty Buriana.
- 1938 – V Šumperku byl zavražděn kvůli svým protifašistickým postojům lídr Německého hospodářského svazu Franz Hroch
- 1943 – Premiéra českého detektivního filmu s Karlem Högerem Čtrnáctý u stolu. Režii filmu měli Oldřich Nový a Antonín Zelenka
- 1945 – Jan Werich s rodinou opouští po šestileté emigraci Spojené státy a vrací se do Prahy
- 1946 – Ministr zemědělství Július Ďuriš za KSČ vystoupil při zasedání vlády s návrhem šesti zemědělských zákonů. Nejvýznamnější z nich byl zaměřen na přehodnocení výsledků pozemkové reformy provedené za předmnichovské republiky.
- 1957 – Do kin jde budovatelský film K. M. Walló Botostroj podle stejnojmenné knihy T. Svatopluka, kritizující poměry ve firmě Tomáše Bati.
- 1957 – V noci z 24. září na 25. září byl v Ústavu jaderné fyziky v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor.
- 1965 – Premiéra českého černobílého filmu režiséra Zdeňka Podskalského Bílá paní. Kvůli satirické kritice bylo během normalizace zakázáno film promítat.
- 1998 – Předseda Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové Josef Lux vzhledem k vážnému onemocnění odstoupil ze všech svých funkcí. Jeho nástupcem v čele strany se stal Jan Kasal.
- 2005
- Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy ČSSD
- V Pardubicích se konal sjezd mimoparlamentní Strany zelených; předsedou byl zvolen bývalý ministr Martin Bursík.
- 2017 – Evropský tým tenistů porazil zbytek světa 15-9 v prvním ročníku nově založeného Laver Cup Tennis, hraného v Praze. U zrodu americko-australsko-švýcarského projektu stál tenista Roger Federer a Tomáš Berdych.
- 2024 – Předseda vlády Petr Fiala oznámil, že navrhne prezidentu republiky odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení. Bartošovi kolegové z Pirátské strany to na emotivní tiskové konferenci označili za podraz a vykopnutí Pirátů z koaliční vlády.
Svět
- 366 – Papež Liberius umírá, jeho nástupcem se stává Damasus I. jako 37. papež
- 622 – Mohamed dokončil svoji hidžru (přesídlení z Mekky do Medíny).
- 787 – Byl zahájen Druhý nikajský koncil, který ukončil první fázi obrazoborectví v Byzantské říši.
- 1688 – V Londýně otevřeli nové divadlo Royal Court Theatre
- 1794 – Pozůstatky Jeana-Paula Marata jsou přeneseny do pařížského Panthéonu, smuteční řeč pronesl markýz Donatien Alphonse de Sade
- 1845 – V Americe je založen první basebalový klub
- 1853
- Francie anektuje Novou Kaledonii
- americký podnikatel Cornelius Vanderbilt podnikl na své jachtě první kolem světa
- 1890 – Mormonská církev se oficiálně zřekla polygamie
- 1921 – 258. Papež Benedikt XV. věnuje 1 milión lir na pomoc hladomoru v Rusku
- 1948 – Byla založena firma Honda Motor Comp., japonský výrobce osobních a nákladních automobilů a motocyklů.
- 1950 – Začátek operace Létající koberec - přesun všech Židů z Jemenu do Izraele
- 1957 – V Barceloně byl otevřen Camp Nou, největší fotbalový stadion v Evropě.
- 1973 – Guinea-Bissau vyhlásila nezávislost na Portugalsku.
- 1991
- Grungeová skupina Nirvana vydala své nejslavnější album Nevermind, obsahující hymnu 90. let „Smells Like Teen Spirit“.
- Skupina Red Hot Chili Peppers vydala album Blood Sugar Sex Magik.
- 2015 – Nejméně 700 lidí zemřelo během muslimské poutě Hadždž důsledkem tlačenice v táboře poutníků v údolí Miná v Saúdské Arábii.
Narození
Česko
- 1812 – Emanuel Pippich, právník a kulturní činitel († 5. ledna 1886)
- 1830 – Carl Lützow, poslanec Moravského zemského sněmu († 1892)
- 1831 – Vilém Bukovský, profesor techniky († 19. března 1899)
- 1834 – Wenzel Wenhart, rakouský pedagog a básník († 13. listopadu 1912)
- 1838 – Josef Kořán, publicista, historik a poslanec Českého zemského sněmu († 4. dubna 1912)
- 1850 – Adolf Srb, novinář († 14. dubna 1933)
- 1864 – Emil Peters, český inženýr a politik († 20. ledna 1950)
- 1871 – Václav Koranda, kněz, básník a publicista († 4. března 1920)
- 1879 – František Čapka, československý politik († 3. listopadu 1949)
- 1882 – Rudolf Winternitz, pražský architekt († 1944)
- 1886
- Miloslav Fleischmann, lední hokejista († 12. srpna 1955)
- Václav Holek, konstruktér zbraní († 13. prosince 1954)
- 1893 – Karel Neuwirth, český lékař v oboru urologie († 6. dubna 1970)
- 1895 – Ludvík Hilgert, architekt († 29. srpna 1967)
- 1898 – Zdeněk Kolářský, český houslista a houslový pedagog († 24. prosince 1989)
- 1900 – Karel Honzík, architekt († 4. února 1966)
- 1914 – Jiří Kolář, básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- 1916 – Bohumil Modrý, hokejový brankář († 21. července 1963)
- 1918 – Jaromír Velecký, malíř († 31. července 1970)
- 1919
- Staša Fleischmannová, fotografka a autorka vzpomínkové literatury († 30. ledna 2020)
- Václav Nelhýbel, česko-americký hudební skladatel († 22. března 1996)
- 1920
- Bedřich Kloužek, český sochař a medailér († 2. července 1995)
- Míla Tomášová, mikrobioložka, spisovatelka († 12. května 2001)
- 1923 – Ladislav Fuks, prozaik († 19. srpna 1994)
- 1926 – Alena Munková, novinářka a publicistka a scenáristka († 14. dubna 2008)
- 1930 – Jitka Kolínská, česká malířka, grafička a ilustrátorka († 10. srpna 1992)
- 1934 – Vilém Hejl, prozaik, scenárista a překladatel († 23. ledna 1989)
- 1939 – Bohumil Med, hráč na lesní roh, pedagog
- 1946 – Jan Nedvěd, zpěvák
- 1952 – Ivan David, lékař a politik
- 1953 – Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu
- 1954 – Zdenka Tichotová, zpěvačka
- 1955 – Veronika Freimanová, herečka
- 1959 – Miroslav Vladyka, herec
- 1970 – Karel Janák, filmový a televizní režisér
- 1973
- Michal Sup, hokejista
- Klára Doležalová, moderátorka
- 1975 – Lukáš Houser, basketbalista
- 1990 – Tereza Budková, modelka, I. česká vicemiss 2009
Svět
- 15 – Vitellius, římský císař († 22. prosince 69)
- 1461 – Kristina Saská, královna dánská, švédská a norská († 8. prosince 1521)
- 1501 – Gerolamo Cardano, italský matematik († 20. září 1576)
- 1513 – Kateřina Sasko-Lauenburská, švédská královna († 23. září 1535)
- 1550 – Tchang Sien-cu, čínský dramatik († 29. července 1616)
- 1555 – Hercules I. Monacký, vládce Monaka († 29. listopadu 1604)
- 1577 – Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a markrabě († 27. července 1626)
- 1625 – Johan de Witt, nizozemský politik († 20. srpna 1672)
- 1667 – Jean-Louis Lully, francouzský hudební skladatel († 23. prosince 1688)
- 1689 – Johann Adam Steinmetz, německý teolog († 10. července 1762)
- 1704 – Karel August Waldeck, nejvyšší velitel nizozemské armády († 19. srpna 1763)
- 1705 – Leopold Daun, rakouský maršál († 5. února 1766)
- 1709 – John Cleland, anglický spisovatel, autor prvního pornografického románu († 23. ledna 1789)
- 1717 – Horace Walpole, anglický politik, spisovatel a architekt († 2. dubna 1797)
- 1739 – Grigorij Potěmkin, ruský šlechtic († 16. října 1791)
- 1755 – John Marshall, americký právník a politik, předseda Nejvyššího soudu († 6. července 1835)
- 1762
- William Lisle Bowles, anglický básník a kritik († 7. dubna 1850)
- Chatam Sofer, židovský učenec, bratislavský rabín († 3. října 1839)
- 1772 – Guillaume de Vaudoncourt, francouzský generál († 2. května 1845)
- 1817 – Ramón de Campoamor y Campoosorio, španělský básník a politik († 11. února 1901)
- 1821 – Cyprian Kamil Norwid, polský básník a malíř († 23. května 1883)
- 1851 – Hugo Gerhard Ströhl, rakouský heraldik († 7. prosince 1919)
- 1861 – František Josef Battenberský, princ z rodu Battenbergů († 31. července 1924)
- 1864 – Cyril Horváth, slovenský právník a národovec († 2. srpna 1931)
- 1868 – Tomás López Torregrosa, španělský hudební skladatel († 23. června 1913)
- 1871 – Lottie Dodová, pětinásobná wimbledonská vítězka († 27. června 1960)
- 1878 – Charles-Ferdinand Ramuz, švýcarský spisovatel a básník († 23. května 1947)
- 1884
- Gustave Garrigou, francouzský cyklista († 28. ledna 1963)
- İsmet İnönü, druhý turecký prezident († 25. prosince 1973)
- Hugo Schmeisser, německý konstruktér pěchotních zbraní († 12. září 1953)
- 1886 – Pinchas Kohen, izraelský agronom a vychovatel († 27. června 1956)
- 1889 – Eberhard von Mackensen, generálplukovník německého Wehrmachtu († 19. května 1969)
- 1890 – Rudolf Viest, ministr čs. vlády v exilu, slovenský generál, vedoucí osobnost SNP († 1945)
- 1891 – William Frederick Friedman, americký kryptolog († 12. listopadu 1969)
- 1893
- Rafael Millán Picazo, španělský hudební skladatel († 8. března 1957)
- Blind Lemon Jefferson, americký bluesový kytarista a zpěvák († 19. prosince 1929)
- 1894 – Jean Casale, francouzský stíhací pilot († 23. června 1923)
- 1895 – André Frédéric Cournand, francouzsko-americký lékař, Nobelova cena 1956 († 19. února 1988)
- 1896 – Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel († 21. prosince 1940)
- 1898 – Howard Walter Florey, australský farmakolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 († 21. února 1968)
- 1902 – Rúholláh Chomejní, šíitský vůdce protišáhovské revoluce v Íránu († 3. června 1989)
- 1905 – Severo Ochoa, španělsko-americký lékař a biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1959 († 1. listopadu 1993)
- 1911 – Konstantin Ustinovič Černěnko, sovětský politik († 10. března 1985)
- 1913 – Wilson Rawls, americký spisovatel († 16. prosince 1984)
- 1914 – Andrzej Panufnik, polský hudební skladatel a dirigent († 27. října 1991)
- 1918
- Šraga Weil, izraelský výtvarný umělec († 20. února 2009)
- Richard Hoggart, britský literární teoretik († 10. dubna 2014)
- 1920
- 1921 – Franz Eppel, rakouský historik umění († 13. září 1976)
- 1923
- Fats Navarro, americký jazzový trumpetista a skladatel († 7. července 1950)
- Ziemowit Fedecki, polský slavista a překladatel († 8. ledna 2009)
- 1925 – Geoffrey Burbidge, britsko-americký astronom († 26. ledna 2010)
- 1926
- Kâmuran Şipal, turecký spisovatel a překladatel († 18. září 2019)
- Ricardo María Carles Gordó, španělský kardinál († 17. prosince 2013)
- 1929 – John Carter, americký klarinetista, saxofonista a flétnista († 31. března 1991)
- 1930
- Józef Krupiński, polský básník († 1. září 1998)
- John Watts Young, americký astronaut († 5. ledna 2018)
- 1931
- Medardo Joseph Mazombwe, zambijský kněz, arcibiskup Lusaky, kardinál († 29. srpna 2013)
- Anthony Newley, anglický herec, zpěvák a textař († 14. dubna 1999)
- 1933
- Mel Taylor, americký rockový bubeník († 11. srpna 1996)
- Raffaele Farina, italský kardinál, salesián
- 1934 – Jasutaka Cucui, japonský spisovatel, dramatik, herec a jazzový klarinetista
- 1936 – Jim Henson, americký loutkoherec († 16. května 1990)
- 1939 – Wayne Henderson, americký pozounista a hudební producent († 4. dubna 2014)
- 1941 – Linda McCartney, americká fotografka († 17. dubna 1998)
- 1943 – Antonio Tabucchi, italský spisovatel († 25. března 2012)
- 1944 – Gilles Lipovetsky, francouzský filosof, sociolog, esejista
- 1946
- Natalja Arinbasarova, ruská herečka kazašského a polského původu.
- Stuart Wilde, britský spisovatel († 1. května 2013)
- Mária Mračnová, slovenská atletka
- 1950 – Harriet Walterová, britská herečka
- 1953 – Matthias Thumser, německý historik
- 1954 – Marco Tardelli, italský fotbalista
- 1956 – Ilona Slupianeková, německá olympijská vítězka ve vrhu koulí
- 1957 – Brad Bird, americký režisér, scenárista
- 1958 – Kevin Sorbo, americký herec
- 1961 – Fiona Corke, australská herečka
- 1963 – Yvetta Blanarovičová, československá herečka a zpěvačka
- 1964 – Dominik Blum, švýcarský hudebník
- 1966 – Alfred Hörtnagl, rakouský fotbalista
- 1967 – Noreena Hertzová, anglická ekonomka
- 1980
- John Arne Riise, norský fotbalista
- Daniele Bennati, italský cyklista
- Aurélien Wiik, francouzský herec
- 1981 – Tomáš Surový, slovenský hokejista
- 1982 – Peter Mulligan, americký basketbalista
- 1984
- Klaudia Jansová, polská tenistka
- Taylor Eigsti, americký klavírista
- 1985 – Eleanor Cattonová, novozélandská spisovatelka
- 1991 – Owen Farrell, anglický ragbista
- 1992 – Pita Ahki, tonžský ragbista
- 1996 – GoGoManTV, slovenský youtuber a vloger
- 2003 – Joe Locke, manský herec
Úmrtí
Česko
- 1405 – Prokop Lucemburský, markrabě moravský (* 1354)
- 1735 – Petr Brandl, malíř (* 24. října 1668)
- 1763 – Jan Krumlovský, skladatel a virtuóz na violu d’amore (* 10. listopadu 1719)
- 1921 – František Mlčoch, československý politik (* 1. ledna 1855)
- 1930 – Emanuel Lehocký, československý politik (* 4. ledna 1876)
- 1932 – Alfred Maria Jelínek, právník, hudební skladatel a sbormistr (* 15. března 1884)
- 1935 – František Veselý, československý ministr spravedlnosti (* 1863)
- 1938 – Bohumil Hošek, dozorce finanční stráže a člen stráže obrany státu (* 17. března 1910)
- 1940 – Karel Koubek, český malíř (* 23. září 1896)
- 1942 – Antonín Cechner, architekt, restaurátor, pedagog a znalec středověkých památek (* 25. dubna 1857)
- 1966 – Otto Rothmayer, český architekt (* 28. února 1892)
- 1967 – Karel Chotek, etnograf (* 12. června 1881)
- 1976
- Pavel Nauman, spisovatel, novinář a historik (* 2. května 1907)
- Jan Tříska, akademický sochař (* 4. prosince 1904)
- 1980
- Arnošt Okáč, analytický chemik (* 5. srpna 1903)
- Jiří Hrzán, herec, zpěvák a televizní a estrádní bavič (* 30. března 1939)
- 1984
- Zuzka Zguriška, slovenská spisovatelka (* 13. dubna 1900)
- 2006 – Ota Gregor, lékař (* 4. prosince 1916)
- 2007 – Otto Špaček, stíhací letec (* 1918)
- 2008 – Petr Mišoň, biolog a politik (* 24. ledna 1937)
- 2009 – Ljuba Štíplová, scenáristka, spisovatelka, autorka knížek pro děti, spoluautorka komiksu Čtyřlístek (* 30. dubna 1930)
- 2020 – Ondřej Hodboď, atlet, mladší bratr běžce Lukáše Hodbodě (* 2001)
Svět
- 366 – Liberius, papež katolické církve (* ?)
- 768 – Pipin III. Krátký, franský král (* 714)
- 1054 – Heřman z Reichenau, středověký kronikář, učenec, básník a skladatel (* 1013)
- 1143
- Inocenc II., papež (* ?)
- Agnes z Waiblingenu, rakouská markraběnka (* 1072)
- 1180 – Manuel I. Komnenos, byzantský císař (* 1118)
- 1228 – Štěpán I. Prvověnčaný, srbský panovník (* okolo 1170)
- 1541 – Paracelsus, německý alchymista (* 1493)
- 1545 – Albrecht Braniborský, arcibiskup mohučský a magdeburský, kardinál (* 28. června 1490)
- 1572 – Túpac Amaru I., poslední panovník incké říše (* ?)
- 1732 – Reigen, japonský císař (* 9. července 1654)
- 1802 – Alexandr Nikolajevič Radiščev, ruský spisovatel, filosof a revolucionář (* 31. srpna 1749)
- 1812 – Pjotr Ivanovič Bagration, ruský generál (* 10. července 1765)
- 1813 – André Ernest Modeste Grétry, belgický hudební skladatel (* 1741)
- 1834 – Pedro I. Brazilský, brazilský císař (* 1798)
- 1840 – William Garrow, britský obhájce, politik a soudce (* 13. dubna 1760)
- 1848 – Branwell Brontë, anglický malíř a básník (* 26. června 1817)
- 1860 – Marie Württemberská, sasko-kobursko-gothajská vévodkyně (* 17. září 1799)
- 1862 – Anton Martin Slomšek, slovinský biskup (* 1800)
- 1881 – Friedrich von Thun und Hohenstein, rakouský diplomat (* 8. května 1810)
- 1883 – Heinrich August Jäschke, misionář Jednoty bratrské a jazykovědec (* 24. května 1817)
- 1886 – Jules Duboscq, francouzský optik (* 5. března 1817)
- 1891 – Alexandra Řecká a Dánská, řecká princezna a ruská velkokněžna (* 30. srpna 1870)
- 1904 – Niels Ryberg Finsen, dánský lékař a fyziolog (* 1860)
- 1911
- Dmitrij Bogrov, ruský revolucionář (* 11. února 1887)
- Filip Zaleski, předlitavský státní úředník a politik (* 28. června 1836)
- 1915 – Pjotr Durnovo, ruský politik a ministr vnitra (* 5. dubna 1845)
- 1920 – Carl Fabergé, ruský zlatník (* 30. května 1846)
- 1929
- 1930 – Otto Mueller, německý expresionistický malíř (* 16. listopadu 1874)
- 1939
- Danilo Alexandr Petrović-Njegoš, černohorský korunní princ (* 29. června 1871)
- Carl Laemmle, americký filmový producent (* 17. ledna 1867)
- 1941 – Gottfried Feder, německý nacistický ekonomický teoretik (* 27. ledna 1883)
- 1944 – Irena Kowalska-Wuttke, polská harcerská instruktorka a odbojářka (* 21. května 1920)
- 1945 – Johannes Wilhelm Geiger, německý fyzik (* 30. září 1882)
- 1950 – Viktorie Hesensko-Darmstadtská, hesenská princezna (* 5. dubna 1863)
- 1966 – Věra Weizmannová, manželka prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna (* 27. listopadu 1881)
- 1967 – Robert van Gulik, nizozemský orientalista a spisovatel (* 9. srpna 1910)
- 1973 – Nikolaj Nikolajevič Žukov, ruský sovětský malíř, grafik a ilustrátor (* 2. prosince 1908)
- 1976
- Wilhelm Kamlah, německý filosof (* 3. září 1905)
- Franciszek Jop, diecézní biskup opolský (* 8. října 1897)
- 1984 – Pierre Emmanuel, francouzský básník (* 3. května 1916)
- 1991 – Dr. Seuss, americký spisovatel (* 2. března 1904)
- 1998 – Genrich Saulovič Altšuller, ruský inženýr a spisovatel sci-fi (* 15. října 1926)
- 2003 – Derek Prince, britský kazatel (* 14. srpna 1915)
- 2004 – Françoise Saganová, francouzská spisovatelka a dramatička (* 21. června 1935)
- 2014 – Christopher Hogwood, britský dirigent, cembalista a muzikolog (* 10. září 1941)
- 2016 – Bill Mollison, australský přírodovědec a psycholog (* 4. května 1928)
- 2018 – Jana Kocianová, slovenská zpěvačka (* 8. června 1946)
- 2022 – Pharoah Sanders, americký jazzový saxofonista (* 13. října 1940)
Svátky
Česko
Svět
- Světový den proti softwarovým patentům
- Guinea Bissau: Státní svátek
- Peru: Den ozbrojených sil
- Kambodža: Den ústavy
Liturgický kalendář
- Sv. Gerard (Jaromír)
24. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 7. 11. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
1,6 °C (1889) | 13,5 °C (od 1961) | 25,5 °C (1866) |
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Klementinum-ico.png
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Kevin Sorbo.jpg
Autor: Jeff Hitchcock from Vancouver, BC, Canada, Licence: CC BY 2.0
Kevin Sorbo at the Gatecon 2005.
Autor: Jeff Hitchcock from Vancouver, BC, Canada, Licence: CC BY 2.0
Kevin Sorbo at the Gatecon 2005.
Niels Ryberg Finsen portrait.jpg
Portrait of physician, scientist and 1903 Noble Prize leaurate Niels Ryberg Finsen (1860–1904).
Portrait of physician, scientist and 1903 Noble Prize leaurate Niels Ryberg Finsen (1860–1904).
Howard Walter Florey 1945.jpg
Sir Howard Walter Florey, Nobel Prize in Medicine 1945
Sir Howard Walter Florey, Nobel Prize in Medicine 1945
HonzaNedved.JPG
obrázok Honzy Nedvěda, urobila som ho ja na koncerte Senci 2008
obrázok Honzy Nedvěda, urobila som ho ja na koncerte Senci 2008
Petr Brandl - Autoportrét s počítáním na prstech (1725).jpg
Autoportrét s gestem počítání na prstech
Autoportrét s gestem počítání na prstech
F Scott Fitzgerald 1921.jpg
A publicity photograph of writer F. Scott Fitzgerald circa 1921 published in The World's Work (June 1921 issue). As this photo was published in 1921 and the copyright for all media items published in that year has expired, this photo is in the public domain.
A publicity photograph of writer F. Scott Fitzgerald circa 1921 published in The World's Work (June 1921 issue). As this photo was published in 1921 and the copyright for all media items published in that year has expired, this photo is in the public domain.
Ted Geisel NYWTS 2 crop.jpg
Ted Geisel (Dr. Seuss) half-length portrait, seated at desk covered with his books / World Telegram & Sun photo by Al Ravenna.
Ted Geisel (Dr. Seuss) half-length portrait, seated at desk covered with his books / World Telegram & Sun photo by Al Ravenna.
Linda McCartney 1976.jpg
Linda McCartney at the Los Angeles Forum Club during the 1976 Wings Over America tour
Linda McCartney at the Los Angeles Forum Club during the 1976 Wings Over America tour
Karl Gustavovich Faberge.jpg
Karl_Gustavovich_Faberge
Karl_Gustavovich_Faberge