24 hodin Le Mans

24 hodin Le Mans (francouzsky 24 Heures du Mans) je proslulý vytrvalostní závod sportovních prototypů a GT vozů konaný každoročně od roku 1923 (s výjimkou roku 1936 kvůli velké ekonomické krizi, mezi roky 1940–48 kvůli druhé světové válce a rekonstrukci) poblíž města Le Mans ve Francii na okruhu de la Sarthe. Je pořádán Automobile Club de I'Ouest (ACO). Tento závod se jezdí na trati skládající se z uzavřených veřejných silnic a nebyl míněn jen jako test schopností vozů a posádek být rychlý, ale také vydržet nasazení trvající 24 hodin.

V době, kdy se v Evropě konaly automobilové Velké ceny, představil závod v Le Mans poněkud odlišný test tehdejšího automobilového průmyslu. Místo, aby vedl snažení automobilek k výrobě co možná nejrychlejších strojů současnosti, se chtělo Le Mans zaměřit na schopnosti výrobců tvořit spolehlivé vozy. To bylo hnací silou inovací nejen ve spolehlivosti a vytrvalosti, ale ve snížení spotřeby paliva, jelikož povaha vytrvalostních závodů vyžaduje trávit v boxech jen tolik času, kolik je nezbytně nutné.

V této době začala být pozornost při navrhování závodních vozů upřena na zlepšování aerodynamiky a stability vozů, aby bylo dosahováno vyšších rychlostí. Oproti závodním tratím, které vznikaly v tehdejší Evropě, se však Le Mans výrazně lišilo. Zatímco většina ostatních tratí vznikala jako čistě závodní, okruh de la Sarthe je složen převážně z veřejných silnic, zejména potom dlouhé rovinky Les Hunaudières. Fakt, že okruh tvoří běžné silnice může za to, že není tak dokonale udržován jako permanentní okruhy. To způsobuje větší opotřebovávání mechanických součástí a tedy větší důraz na jejich spolehlivost.

Na začátku 70. let 20. století vedl celosvětový požadavek na úsporu paliva závodní série k přijetí palivově hospodárných vozů, známých jako skupina C, pro kterou byl vývoj motorů omezován spotřebou. Ačkoliv bylo upuštěno od skupiny C v momentě, kdy byly týmy schopny zvládnout palivové předpisy, hospodárnost paliva je stále důležitá, protože se při vytrvalostních závodech úzce váže na čas strávený v boxech.

Tyto závody však nejsou samoúčelné. Mnohé z pokročilých technologií použitých a závodních vozem nalezlo o několik let později své uplatnění při výrobě sériových vozů. Tento závod také vede výrobce ke snaze vyvíjet stále pokročilejší vozy, což se také přenáší do sériové výroby.

Startovní pole je obvykle složeno většinou z několika desítek vozů, které se dělí do několika skupin. Na konci se vyhlašuje jak celkové pořadí, tak pořadí jednotlivých skupin.

Rozdělení skupin a jejich technické specifikace se postupně měnily. V současné době jsou vypisovány čtyři kategorie: Hypercar, LMP2, GTE Pro a GTE Am. První dvě jsou kategorie prototypů (LM P – Le Mans Prototypes) od základů stavěných pro účely vytrvalostních závodů. Další dvě kategorie jsou pak tvořeny GT vozy – původně civilními sportovními auty, zde však výrazně upravenými pro závody.

Nejrychlejší, nejnákladnější a zároveň nejprestižnější třída. Je takřka nemožné, aby celkové vítězství získal vůz jiné kategorie, ačkoli pravidla to nezakazují. Hlavně kvůli svým vysokým nákladům je třída LMP1 určená převážně pro tovární týmy.

Technické regule: Minimální hmotnost 900 kg. Maximální objem pro atmosférické motory je 3400 cm³, turbo a kompresorové motory mohou mít 2000 cm³ a diesely 3700 cm³. Počet válců neomezen. Objem nádrže max. 75 litrů pro benzinové motory, 73 l pro hybridní benzinové motory, 65 l pro dieselové motory a 71 l pro hybridní diesely. Maximální průměr kol 720 mm, maximální šířka 410 mm. Výkon současných prototypů je udáván kolem 410 kW (cca 550 koňských sil) a na nejdelší rovině okruhu La Sarthe dosahují rychlostí kolem 340 km/h.

Slabší a levnější třída než LMP1, na rozdíl od ní určená převážně pro soukromé týmy. V posledních letech prodělala změny pravidel, které vedly k jejímu zlevnění, ale zároveň i k lehkému zpomalení.

Technické regule: Minimální hmotnost 900 kg. Povoleny jen upravené původně produkční motory, přičemž diesely jsou zakázány zcela. Objem atmosférických motorů max. 5000 cm³ při max. počtu osmi válců. Turbodmychadla a kompresory povoleny při max. objemu 3200 cm³ a max. počtu šesti válců. Max. objem nádrže 75 litrů je společný pro všechny typy motorů. Max. průměr kol 580 mm, max. šířka 360 mm. Motory LMP2 vozů produkují kolem 340 kW (cca 450 koňských sil), jejich nejvyšší rychlost se v Le Mans blíží k hranici 300 km/h.

Původně nebyla stanovena žádná pravidla ohledně toho, kolik jezdců může obsahovat posádka jednoho vozu a kolik toho mohou jezdci odjezdit. Ačkoliv v prvních desetiletích prakticky všechny týmy využívaly dvou jezdců, někteří jezdci se pokoušeli o zdolání celého závodu sami v nadějí, že ušetří čas, který jiní potřebují na střídání jezdců v boxech. Jednočlenné posádky však byly brzy zakázány.

Dvoučlenné posádky se hojně vyskytovaly až do konce osmdesátých let, kdy se podle změny v pravidlech musela každá posádka sestávat minimálně ze tří jezdců.

Další změny v pravidlech přinesla devadesátá léta. Díky vyšší rychlosti vozů a tím většího zatížení jezdců bylo rozhodnuto, že žádný z jezdců nemůže souvisle řídit více než čtyři hodiny a více než čtrnáct hodin celkově. To vše ve snaze ulehčit posádkám již tak náročný závod.

Rok	Posádka	Vůz
1923	A. Lagache / R. Leonard	Chenard-Walcker
1924	J. Duff / F. Clement	Bentley 3.0
1925	G. de Courcelles / A. Rossignol	La Lorraine
1926	R. Bloch / A. Rossignol	La Lorraine
1927	D. Benjafield / S. Davis	Bentley 3.0
1928	W. Barnato / B. Rubin	Bentley 4.4
1929	W. Barnato / Sir Birkin	Bentley 6.6
1930	W. Barnato / G. Kidston	Bentley 6.6
1931	Earl Howe / Sir Birkin	Alfa Romeo 8C
1932	R. Sommer / L. Chinetti	Alfa Romeo 8C
1933	R. Sommer / T. Nuvolari	Alfa Romeo 8C
1934	L. Chinetti / P. Étancelin	Alfa Romeo 8C
1935	J.S. Hindmarsh / L. Fontes	Lagonda M45R
1936	závod se nekonal
1937	J.P. Wimille / R. Benoist	Bugatti 57 GSC
1938	E. Chaboud / J. Tremoulet	Delahaye 135M
1939	J.P. Wimille / P. Veyron	Bugatti 57 GSC
1940–48	závody se nekonaly
1949	L. Chinetti / Lord Selsdon	Ferrari 166 MM
1950	L. Rosier / J.-L. Rosier	Talbot Lago
1951	P. Walker / P. Whitehead	Jaguar XK 120C
1952	H. Lang / F. Riess	Mercedes 300 SL
1953	T. Rolt / D. Hamilton	Jaguar XK 120C
1954	J. F. González / M. Trintignant	Ferrari 375
1955	M. Hawthorn / I. Bueb	Jaguar D-Type
1956	R. Flockhart / N. Sanderson	Jaguar D-Type
1957	R. Flockhart / I. Bueb	Jaguar D-Type
1958	O. Gendebien / P. Hill	Ferrari 250TR58
1959	C. Shelby / R. Salvadori	Aston Martin DBR1
1960	O. Gendebien / P. Frère	Ferrari 250TR60
1961	O. Gendebien / P. Hill	Ferrari 250TR61
1962	O. Gendebien / P. Hill	Ferrari 330LM
1963	L. Scarfiotti / L. Bandini	Ferrari 275P
1964	J. Guichet / N. Vaccarella	Ferrari 275P
1965	J. Rindt / M. Gregory	Ferrari 275ML
1966	B. McLaren / C. Amon	Ford GT40
1967	D. Gurney / A.J. Foyt	Ford GT40
1968	P. Rodriguez / L. Bianchi	Ford GT40
1969	J. Ickx / J. Oliver	Ford GT40
1970	H. Herrmann / R. Attwood	Porsche 917
1971	H. Marko / G. v. Lennep	Porsche 917
1972	H. Pescarolo / G. Hill	Matra Simca MS670
1973	H. Pescarolo / G. Larrousse	Matra Simca MS670 B
1974	H. Pescarolo / G. Larrousse	Matra Simca MS670 B
1975	J. Ickx / D. Bell	Mirage Ford M 8
1976	J. Ickx / G. v. Lennep	Porsche 936
1977	J. Ickx / J. Barth / H. Haywood	Porsche 936
1978	J.-P. Jaussaud / D. Pironi	Renault Alpine A442
1979	K. Ludwig / B.Whittington / D. Whittington	Porsche 935
1980	J.-P. Jaussaud / J. Rondeau	Rondeau Ford M379 B
1981	J. Ickx / D. Bell	Porsche 936
1982	J. Ickx / D. Bell	Porsche 956
1983	V. Schuppan / H. Haywood / A. Holbert	Porsche 956
1984	K. Ludwig / H. Pescarolo	Joest-Porsche 956
1985	K. Ludwig / P. Barilla / J. Winter	Joest-Porsche 956
1986	D. Bell / H.-J. Stuck / A. Holbert	Porsche 962 C
1987	D. Bell / H.-J. Stuck / A. Holbert	Porsche 962 C
1988	J. Dumfries / A. Wallace / J. Lammers	Jaguar XJR-9LM
1989	J. Mass / M. Reuter / S. Dickens	Sauber Mercedes C9
1990	M. Brundle / J. Nielsen / P.Cobb	Jaguar XJR 12
1991	J. Herbert / B. Gachot / V. Weidler	Mazda 787B
1992	D. Warwick / M. Blundell / Y. Dalmas	Peugeot 905
1993	G. Brabham / E. Hélary / C. Bouchut	Peugeot 905
1994	Y. Dalmas / H. Haywood / M. Baldi	Dauer-Porsche 962LM
1995	Y. Dalmas / JJ Lehto / M. Sekiya	McLaren F1 GTR BMW-V12
1996	M. Reuter / D. Jones / A. Wurz	Joest TWR-Porsche WSC
1997	M. Alboreto / S. Johansson / T. Kristensen	Joest TWR-Porsche WSC
1998	S. Ortelli / L. Aiello / A. McNish	Porsche 911 GT1
1999	P. Martini / Y. Dalmas / J. Winkelhock	BMW V12 LMR
2000	F. Biela / T. Kristensen / E. Pirro	Audi R8
2001	F. Biela / T. Kristensen / E. Pirro	Audi R8
2002	F. Biela / T. Kristensen / E. Pirro	Audi R8
2003	R. Capello / T. Kristensen / G. Smith	Bentley Speed 8 GT
2004	S. Ara / R. Capello / T. Kristensen	Audi R8
2005	T. Kristensen / M. Werner / JJ Lehto	Audi R8
2006	F. Biela / E. Pirro / M. Werner	Audi R10 TDI
2007	F. Biela / E. Pirro / M. Werner	Audi R10 TDI
2008	T. Kristensen / A. McNish / R. Capello	Audi R10 TDI
2009	D. Brabham / M. Gené / A. Wurz	Peugeot 908 HDi FAP
2010	M. Rockenfeller / T. Bernhard / R. Dumas	Audi R15 TDI plus
2011	M. Fässler / A. Lotterer / B. Tréluyer	Audi R18 TDI
2012	M. Fässler / A. Lotterer / B. Tréluyer	Audi R18 e-tron quattro
2013	T. Kristensen / A. McNish / L. Duval	Audi R18 e-tron quattro
2014	M. Fässler / A. Lotterer / B. Tréluyer	Audi R18 e-tron quattro
2015	N. Hülkenberg / E. Bamber / N. Tandy	Porsche 919 Hybrid
2016	Marc Lieb / Romain Dumas / Neel Jani	Porsche 919 Hybrid
2017	Timo Bernhard / Brendon Hartley / Earl Bamber	Porsche 919 Hybrid
2018	Sebastien Buemi / Fernando Alonso / Kazuki Nakadžima	Toyota TS050 Hybrid
2019	Sebastien Buemi / Fernando Alonso / Kazuki Nakadžima	Toyota TS050 Hybrid
2020	Sebastien Buemi / Brendon Hartley / Kazuki Nakadžima	Toyota TS050 Hybrid
2021	Mike Conway / Kamui Kobajaši / José María López	Toyota GR010 Hybrid
2022	Sebastien Buemi / Brendon Hartley / Rjo Hirakawa	Toyota GR010 Hybrid
2023	James Calado / Antonio Giovinazzi / Alessandro Pier Guidi	Ferrari 499P

• Galerie 24 hodin Le Mans na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 24 hodin Le Mans na Wikimedia Commons
• Oficiální strana Le Mans
• 24 hodin Le Mans
• Příběh fotografa Adolfa Ziky, který fotografoval závod 24 hodin Le Mans