25. dynastie

25. dynastie v třetím přechodném období představuje jistou vrcholnou fázi kolapsu egyptské společnosti, kdy za vlády Ramesse II. přestavovala rozkvět kultury, monumentálních staveb a úspěšné obrany proti expanzi populací z oblastí Levanty do úrodné delty Nilu. Uplynulo vice jak 300 let a v Egyptu se rozpadla jednota Horního a Dolního Egyptu, vlády se domohli libyjští vládcové v 21.–24. dynastii, vznikl teokratický stát v Thébách.[1] Dolní Egypt ovládalo několik lokálních vládců, kteří mezi sebou vzájemně soupeřili, až Egypt ovládli nubijští králové v 25. dynastii.[2]

Historický vývoj

Nubijské pyramidy v Meroe
Pohřební komora krále Tantamani v Kuru[3]
Princezna Shepenupet II. obětuje Re-Harachtejovi, za ní bohyně Isis a princezna Amenirdis I.; kaple kněžek v Medinet Habu
Princezna a kněžka Amenirdis I. obětující Amonovi; kaple v Medinet Habu
Kartuše krále Kushta a jeho dcery Amenirdis I na váze s obětinami pro bohy


Ve zmíněném období se naopak mocensky rozmohla Asýrie a posléze i expandující Perská říše.
Souhrnnější historické údaje a rozptýlené archeologické lokální výzkumy z 25. dynastie jsou dosud předmětem četných odborných studií.[4][5][6] Sídlo králů v Nubii bylo v lokalitě u města Napata[p 1] a nekropole v Meroe. Obdobně jak v Egyptě si nubijští králové v prehistorické době budovali pyramidy, rozlohou menší, výrazně špičatější. Většina z nich byla pobořena a hrobky vykradeny. Jednou ze zachovalejší je hrobka faraona Tantamani, posledního vládce z 25. dynastie.[7]

Panovníci

25. dynastie „nubijská“
sídlo Napata
KrálRodné jménoTrůní jménaDoba vlády
př. n. l.[8]
Poznámka
Kashta

Kashta
Nimaatre
765–752otec Piye, dcera Amonova
kněžka Amenirdis I.[9]
hrobka: Kurru 8
Piye
Piye


User maat Ra
747–716otec Kashta,[p 2] bratr Shabaka
syn Taharka; hrobka: Kurru 17[10]
Shabaka
Sha ba ka
Nefer ka Ra
716–702otec Kashta, syn Shebitku;
hrobka: Kurru 15
Shebitku

Shabataka

Djed kau Ra
702–690otec Shabaka; bratr Taharka;
hrobka: Kurru 18
Taharka


Taharqa

Nefertumjura
690–664otec Piye; bratranec Tantamani
mezi 17.–19. rokem vlády
přechodně sídlo v Memfis;[11]
hrobka: Nuri 1[12]
Tantamani


Ta net Amun
Ba ka ra
664–656koregent Taharky, otec Shabaka;
hrobka: Kurru 16

První čtyři faraonové „nubijské dynastie“ usilovali o sjednocení Egypta a obnovení imperiálního významu říše. Se střídavým úspěchem ovládli část severu a nějaký čas měli sídlo v Memphis, nicméně sílící tlak a mocenský vliv Asýrie v Dolním Egyptě vedl, zejména za vlády Aššurbanipala (685–631 př. n. l.), k porážce nubijského vládce Taharky a jeho zatlačení zpět na jih až do sídla Nepata v Nubii. V Dolním Egyptu dosadil podřízeného vládce Nacho I. (Nekau I.), opět v městě Sais. Za zakladatele 26. dynastieSaiské“ se uvádí jeho syn Psammetik I.[13] (672–664 př. n. l.) se sídlem v Sais. Asýrie za Aššurbanipala a jeho nástupci uplatnili mocenský vliv na Egypt až po Théby.[14]
Po smrti Aššurbanipala (~631) se Asýrie vnitřními rozpory v boji o následnickou moc, občanskými válkami a vnějším tlakem okolních států postupně oslabila tak, že se za vlády perských Achaimenovců přibližně po roce ~620 dostala do područí Perské říše. Peršané za vlády Kýrose II. ovládli Egypt a založili zde 27.dynastii.

Amonovy kněžky

Kněžka „božská uctívačkaAmona („Divine Adoratrice of Amun“) byla, po „božské manželce Amona[15] pro hlavní kněžku staroegyptského božstva, druhým titulem kterým se v Thébách realizoval (legalizoval) přenos moci z jednoho faraona na dalšího, jestliže se jeho dcera stala držitelkou tohoto kněžského titulu. Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. V Thébách byl Bůh Amon považován za krále.[16][17] Institut kněžství žen, zasvěcených hlavnímu bohu Amonovi, který zahrnoval neobvyklý rozsah moci se realizoval zejména za vlády 23. libyjské dynastie, byl zosobněn princeznou Shepenwepet I. dcerou Osorkona III. Pokračovatelkami v 25. nubijské dynastii byly princezny Amenridis I. a Shepenwepet II. Další jsou zaznamenány v 26. dynastii.[18] V areálu zádušního chrámu Ramesse III. v Medínet Habu se pro každou z kněžek Amona, budovaly zádušní kaple. Jednou ze zachovaných a prozkoumaných, je zádušní kaple Amenirdis I. Zasvěcené kněžky měly značné pravomoci v ekonomickém rozhodování a nezávislém financování. Na stéle z červené žuly, nalezené 1897 G. Legrainem[p 3] v Karnaku, jsou zápisy, které lze interpretovat jako určení kompetencí a závazků faraona, jmenovitě Psammeticha I. zakladatele 26. dynastie, své dceři a kněžce Nitokris I. Institut Amonových kněžek se zachoval i v pozdějších dynastiích dalších asi 200 let.[19]

25. dynastie „nubijská“
sídlo Natapa
Amonova kněžka[15]Chrámové jménoDoba vládyPoznámka
Shepenupet I.

Šp-(n).wp(t)
754–714otec Osorkon III. 23. dynastie
Amenirdis I.
Hˁt-nfrw-Mwt
740–720dcera Kashta, sestra Piye
Shepenupet II.


Šp (n) wp(t)
710–650dcera „Pijw“ a sestra Shabaka. a „Taharka

Odkazy

Poznámky

  1. Sídlo v severní Nubii (Sudanu) u 4. nilského kataraktu a poblíž nekropole v Kurru
  2. nubijský král (760–747)
  3. Francouzský egyptolog (1865–1917)

Reference

  1. The Libyen Peroiod in Egypt [online]. Leiden: Nederlands Institute Voor Het Nnabije Oosten, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EMBERLING, Geoff. Nubia Ancient Kingdoms of Africa [online]. NY: New York University, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Súdán - Královská nekropole El-Kurru [online]. 2013. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. JANSEN-WINKLER, Karl. The chronology of the third intermediate perion: Dyns. 22–24 [online]. Leiden: University Leden, 2006. S. 234–264. 
  5. EPAND, Raphael. The Perian Conquest of Egypt [online]. University of Manchester. Dostupné online. (anglicky) 
  6. JANSEN-WINKELN, Karl. Historische Probleme der 3. Zweischenzeit [online]. Durham: Oriental Museum, 1995. S. 129–152. Dostupné online. (německy) 
  7. FRANCINGY, Vincent. Au Soudan, dans l'ancienne Nubie, sur les traces des royaumes de Napata et de Méroé [online]. 2018. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  9. KHAN, Daniel. The Royal Succession in the 25th Dynasty [online]. Berlín: Sudanarchdologischen Gesellschaft, 205. S. 143–163. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DUNHAM, Dows. The Royal Cemeteris of Kush El-Kurru [online]. Cambridge: Harvard University, 1950. Dostupné online. (anglicky) 
  11. BRIER, Bob. The History of Ancient Egypt [online]. Chantilly, Virginia: Long Island University, 1999 [cit. 2019-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-04. (anglicky) 
  12. DUNHAM, Dows. The Royal Cemeteris of Kush Nuri [online]. Cambridge: Harvard University, 1955. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-15. (anglicky) 
  13. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  14. BRIER, Bob. The History of Ancient Egypt [online]. Chantilly, Virginia: Long Island University, 1999 [cit. 2019-09-07]. (anglicky) 
  15. a b AYAD, Mariam. The God’s Wife of Amun (c. 740–525 bc) [online]. Abingdon UK: Routledge, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-26. (anglicky) 
  16. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  17. MAYOH, Rachael. The Ordination of Amenirdis I at Thebes and the Emergence of Kushite Authority in Upper Egypt [online]. Swansea UK: Swansea University. Dostupné online. (anglicky) 
  18. NAUTON, Christofer. Regime Change and The Administration of Thebes During The Twenty-fifth Dynasty [online]. Wales UK: Swensea University, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  19. AYED, Mariam. Prayer and Power [online]. Münster: Ugarit Verlag, 2016. S. 89–99. Dostupné online. ISBN 978-3-86835-218-4. (anglicky) 

Literatura

  • Geoff Emberling, Nubia Ancient Kinngdoms [1]
  • Mariam F. Ayed, God's Wife, God's Servant: The God's Wife ofAmun (c. 740–525 BC); London Routledge, 2009
  • Sudan & Nubia, The Sudan Archaeological Research Society, Bulletin No.17, 2013
  • Necia Desiree Harkless, Nubian Pharaons and Meroitic Kings, he Kingdom of Kush, Bloomington 2006, ISBN 1-4259-4496-5

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Egyptian - Situla Bearing the names of Kashta and Amenirdis - Walters 543077 - Detail A.jpg
A situla is a vessel that held liquid offerings used in rituals for the gods. This one is inscribed with the names of King Kashta and his daughter Amenirdis. Kashta was the first Nubian king who ruled over Kush (Nubia) and parts of Egypt during the 25th dynasty. His daughter Amenirdis I was the "God's wife of Amen" at Thebes-the most important priestly office in Egypt at that time. This small situla might have been used by Amenidris I as a child during her education as a priestess.
Amenirdis Med Habou 1 c.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
God's Wife of Amun, Amenirdis I making an offering - Chapels of god's Wifes of Amun at Medinet Habu - 25th dynasty of Egypt
Pharaoh.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
HorusEye.png
The Eye of Horus
Sudan Meroe Pyramids 2001.JPG
Autor: Photographer: B N Chagny, Licence: CC BY-SA 1.0
Aerial view of the Nubian pyramids at Meroe in 2001
Grabkammer des Tanotamun.jpg
Autor: TrackHD, Licence: CC BY-SA 3.0
Gewölbte Grabkammer des Königs Tanotamun in El-Kurru / Sudan
Chep II Am I Med Habou.jpg
Autor: Neithsabes, Licence: CC BY-SA 3.0
Shepenupet II making an offering to the gods Ra-Herakhty and Isis following by Amenirdis I, deceased - Chapels of god's Wifes of Amun at Medinet Habu - 25th dynasty of Egypt