25. listopad
<< | listopad | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
2024 |
25. listopad je 329. den roku podle gregoriánského kalendáře (330. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 36 dní.
Události
Česko
- 1412 – velkou část českého království postihla mohutná vichřice, která ničila střechy hradů a kostelů, místy i celé domy, vyvrátila nebo zlámala množství stromů v lesích a sadech.
- 1888
- V Praze byl položen základní kámen kostela svaté Ludmily. Od položení základního kamene trvalo pět let, než byl kostel otevřen. Architektem byl Josef Mocker.
- Vyšel první svazek Ottova naučného slovníku (obsahoval hesla A-Alpy).
- 1989
- Mši svatou při příležitosti svatořečení Anežky České ve Svatovítské katedrále celebroval kardinál František Tomášek. Papež Jan Pavel II. ji svatořečil 12. listopadu 1989.
- Sobotní demonstrace na Letné se zúčastnilo 800 000 lidí z celé republiky. Československá televize vysílala demonstraci v přímém přenosu.
- 1990 – v Praze v Realistickém divadle na setkání hnutí České děti a dalších monarchistů založena Koruna Česká (royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska).
- 1992 – Federální shromáždění odhlasovalo rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a počínaje 1. lednem 1993 Československo přestane existovat.
- 2005 – Slovácký verbuňk byl prohlášen Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO.
Svět
- 1120 – Ztroskotání Bílé lodi u břehů Normandie.
- 1177 – V bitvě u Montgisardu král Balduin IV. Jeruzalémský a Raynald de Chatillon porazili Saladina a jeho mnohem větší vojsko Ajjúbovců.
- 1332 – Karel IV. s italskými spojenci zvítězil nad koalicí Lucemburkům nepřátelských italských měst v bitvě San Felice v severní Itálii.
- 1535 – Papež Klement VII. uznal řád svaté Voršily a jmenoval Andělu Mericiovou první matkou představenou.
- 1615 – uzavření sňatku mezi Ludvíkem XIII. a Annou Rakouskou v katedrále Saint-André v Bordeaux, rodiče Ludvíka XIV. a Filipa I. Orleánského
- 1915 – Albert Einstein prezentoval konečnou verzi gravitačního zákona, známého jako obecná teorie relativity, v Pruské akademii věd.
- 1942 – Sovětská vojska zahájila Druhou rževsko-syčevskou ofenzívu zvanou Operace Mars.
- 1963 – Americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl pohřben na Arlingtonském hřbitově (Arlington National Cemetery).
- 1975 – Surinam získal nezávislost na Nizozemsku.
- 2019 – Z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe byly ukradeny unikátní šperky, diamanty a drahé kameny z historické sbírky německé spolkové země Sasko. Hodnota klenotů je díky jejich jedinečnosti a historickému odkazu nevyčíslitelná, ale klenotnická hodnota dosahuje částky jedné miliardy eur.
Narození
Česko
- 1547 – Samuel Fischer, česko-německý farář a univerzitní profesor († 22. června 1600)
- 1816
- František Šohaj, klasický filolog a pedagog († 31. května 1878)
- Franz Damasus Deworezky, jihočeský stavitel polského původu († 1. června 1891)
- František Mařík, lokomotivní konstruktér a technik († 10. listopadu 1893)
- 1832 – Martin Weinfurt, učitel, spisovatel a redaktor († 30. března 1890)
- 1833
- Rudolf Thurn-Taxis, šlechtic, právník a mecenáš († 3. července 1904)
- Václav Křížek, pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor († 4. června 1881)
- 1842 – Karel Konrád, kněz, historik české duchovní hudby († 3. listopadu 1894)
- 1845
- Bohumír Roubalík, malíř a ilustrátor († 17. března 1928)
- Prokop Josef Baudyš, římskokatolický duchovní († 24. ledna 1905)
- 1852 – Matěj Hlaváček, podnikatel, mecenáš a starosta Košíř († 6. října 1897)
- 1854 – Jan Antonín Dobřenský, rakouský šlechtic a český politik († 24. ledna 1900)
- 1863 – Konrád Martínek, rakousko-český politik († 28. února 1916)
- 1865 – Ondřej Schrutz, profesor epidemiologie a dějin lékařství († 28. prosince 1932)
- 1871 – Emanuel Kejmar, československý politik († ?)
- 1872 – František Rous, sochař († 27. července 1936)
- 1873 – Bohumil Jakubka, československý politik († ?)
- 1877 – Nikolaj Jefgrafovič Osipov, český psychiatr ruského původu († 19. února 1934)
- 1879 – Zdeněk Bažant, profesor stavební mechaniky, rektor ČVUT († 1. září 1954)
- 1880 – Oldřich Hujer, lingvista a indoevropeista († 4. června 1942)
- 1881 – Emanuel Kejmar, politik a poslanec Národního shromáždění († 21. února 1951)
- 1888 – Jan Böhm, zahradník a pěstitel růží († 4. dubna 1959)
- 1890 – Karel Hansa, cestovatel a spisovatel († 1951)
- 1892
- Leopold Heyrovský, právník a entomolog († 29. června 1976)
- Augustin Kubát, politický komunistický vězeň († 16. května 1970)
- 1893 – Konrád Jaroslav Hruban, odborník na železobetonové stavby († 26. srpna 1977)
- 1895 – Ludvík Svoboda, generál a prezident († 20. září 1979)
- 1897 – Josef Hejret, československý diplomat († 1951)
- 1898 – František Bürger-Bartoš, československý legionář na italské frontě († 15. října 1964)
- 1900 – Dušan Polívka, lékař a přednosta plzeňské fakultní nemocnice († 4. listopadu 1983)
- 1905 – Jan Jůzl, malíř († 22. července 1976)
- 1907 – Petr Czernin, česko-rakouský šlechtic († 31. října 1967)
- 1908
- Bohuslav Karlík, československý kanoista, olympijský vítěz († 29. září 1996)
- Eduard Tomáš, mystik, jogín a spisovatel († 26. května 2002)
- 1909
- František Pažout, botanik a pěstitel kaktusů († 1975)
- Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák († 24. října 1983)
- Eva Kamínková, klasická filoložka († 6. dubna 1982)
- 1910 – Karel Mrázek, vojenský pilot za druhé světové války († 5. prosince 1998)
- 1912
- Bohuslav Březovský, spisovatel († 24. června 1976)
- Stanislav Fejfar, stíhací pilot († 17. května 1942)
- 1914 – Karel Polata, hudební skladatel a dirigent († 29. března 1974)
- 1920 – Antonín Vězda, lichenolog († 10. listopadu 2008)
- 1921 – Mojmír Povolný, předseda Rady svobodného Československa († 21. srpna 2012)
- 1922
- Ilja Hurník, spisovatel, klavírista, hudební skladatel a pedagog († 7. září 2013)
- Erich Pepřík, římskokatolický kněz z Kroměříže († 9. dubna 2017)
- 1928 – Marie Kaplanová, křesťanská aktivistka († 23. dubna 2014)
- 1938 – Jan Šolc, vysokoškolský učitel,občanský aktivista a politik
- 1940 – Josef Ježek, politik a poslanec
- 1944
- Jiří Bureš, duchovní církve československé husitské a politik († 7. dubna 2010)
- Vlasta Čiháková-Noshiro, historička umění a orientalistka
- 1945 – Ladislav Kantor, zpěvák, hudební publicista, režisér a politik († 26. července 2015)
- 1946 – Pavel Pokorný, klávesista, kytarista, houslista a zpěvák
- 1947
- Jaroslav Kubín, politik a advokát
- Jiří Lechtýnský, šachista
- 1948 – Zdeněk Koubek, fotbalový obránce
- 1952 – Tomáš Mlynkec, dramatik a spisovatel
- 1954 – Eva Hauserová, novinářka, spisovatelka, překladatelka, feministka († 22. prosince 2023)
- 1957
- Petr Janečka, fotbalista
- Tomáš Kladívko, politik
- 1958 – Irena Fleissnerová, olympijská plavkyně
- 1959 – Vladimír Budinský, inženýr a politik, ministr dopravy
- 1960 – Pavel Řežábek, ekonom
- 1962 – Jana Drápalová, politička a ekoložka
- 1964 – Petr Chaloupský, varhaník a hudební skladatel
- 1968 – Martin Bareš, profesor neurologie
- 1972 – Karel Březina, politik
- 1973 – Jiří Junek, politik a ředitel muzea ve Vysokém Mýtě
- 1983 – Jan Gemrot, malíř
- 1985 – Štěpán Dvořák, hasič a ultramaratonec
- 1995 – Gregor Bauer, český herec
Svět
- 1330 – Ludvík II. Flanderský, hrabě z Flander, Rethelu a Nevers († 30. ledna 1384)
- 1454 – Kateřina Cornaro, kyperská královna († 10. července 1510)
- 1562 – Lope de Vega, španělský básník († 27. srpna 1635)
- 1593 – Alain de Solminihac, francouzský římskokatolický kněz, biskup, blahoslavený († 31. prosince 1659)
- 1609 – Henrietta Marie Bourbonská, anglická královna († 10. září 1669)
- 1638 – Kateřina z Braganzy, anglická královna († 30. listopadu 1705)
- 1722 – Heinrich Johann Nepomuk von Crantz, lucemburský botanik († 18. ledna 1799)
- 1738 – Thomas Abbt, německý filosof a matematik († 3. listopadu 1766)
- 1743 – William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, britský princ († 25. srpna 1805)
- 1763 – Jean-Germain Drouais, francouzský malíř († 15. července 1788)
- 1783 – Christian Andreas Zipser, pedagog, mineralog, geolog, vlastivědný pracovník, organizátor vědeckého života a entomolog († 20. února 1864)
- 1787 – Franz Xaver Gruber, rakouský skladatel, autor koledy Tichá noc († 7. června 1863)
- 1810 – Nikolaj Ivanovič Pirogov, ruský vědec, chirurg († 5. prosince 1881)
- 1814 – Julius Robert von Mayer, německý fyzik a lékař († 20. března 1878)
- 1816 – Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát a astronom († 30. května 1892)
- 1835 – Andrew Carnegie, americký průmyslník a filantrop († 1919)
- 1837 – Adolf Peter Záturecký, slovenský pedagog, sběratel slovenské lidové slovesnosti († 1. června 1904)
- 1844 – Karl Benz, německý automobilový konstruktér († 1929)
- 1845 – José Maria de Eça de Queirós, portugalský spisovatel, publicista a diplomat († 16. srpna 1900)
- 1848 – María Catalina Irigoyen Echegaray, španělská řeholnice, blahoslavená († 10. října 1918)
- 1850 – Vasyl Davydjak, rakouský řeckokatolický duchovní a politik rusínské národnosti († 10. února 1922)
- 1852 – Jan Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda († ? 1890)
- 1853 – Jozef Škultéty, slovenský literární kritik, historik, jazykovědec († 19. ledna 1948)
- 1855 – Catalina Calpe Ibáñez, španělská řeholnice a mučednice († 20. listopadu 1936)
- 1858 – Léon Serpollet, francouzský podnikatel a konstruktér († 11. února 1907)
- 1861 – József Rippl-Rónai, maďarský malíř († 23. května 1927)
- 1868 – Ernest Ludvík Hesenský, poslední velkovévoda hesenský († 9. října 1937)
- 1870 – Maurice Denis, francouzský malíř († 13. listopadu 1943)
- 1871 – Moritz Jakob Freiherr Daublebsky von Sterneck, rakouský šlechtic († 2. března 1917)
- 1873 – Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník († 27. března 1961)
- 1875 – Adelaide Hanscomová Leesonová, americká umělkyně a fotografka († 19. listopadu 1931)
- 1876 – Viktorie Melita Sasko-Koburská, velkovévodkyně hesenská a ruská velkokněžna († 2. března 1936)
- 1880 – Leonard Woolf, anglický politický teoretik, spisovatel a nakladatel († 14. srpna 1969)
- 1881 – Angelo Giuseppe Roncali, později papež Jan XXIII. († 3. června 1963)
- 1883 – Branko Lazarević, srbský literární kritik († 6. října 1968)
- 1885 – Alexander Cadogan, britský diplomat a šlechtic († 9. července 1968)
- 1887 – Nikolaj Ivanovič Vavilov, sovětský biolog († 26. ledna 1943)
- 1889 – Jan Berzin, šéf sovětské vojenské rozvědky († 29. července 1938)
- 1892
- Arthur Blackburn, australský voják, právník a politik († 24. listopadu 1960)
- Fran Krašovec, slovinský fotograf († 15. ledna 1969)
- 1895
- Wilhelm Kempff, německý klavírista, varhaník a skladatel († 23. května 1991)
- Anastáz Ivanovič Mikojan, sovětský státník arménského původu († 21. října 1978)
- 1897 – Kurt Bauch, německý historik umění († 1. března 1975)
- 1898 – Štefan Haščík, československý politik a ministr obrany Slovenského státu († 1985)
- 1899 – Väinö Kokkinen, finský zápasník († 27. srpna 1967)
- 1900 – Rudolf Höss, válečný zločinec, velitel koncentračního tábora Osvětim († 16. dubna 1947)
- 1901
- Arthur Liebehenschel, velitel vyhlazovacích táborů Auschwitz-Birkenau a Majdanek († 28. ledna 1948)
- Fernando Tambroni, premiér Itálie († 18. února 1963)
- 1902 – Eddie Shore, kanadský hokejista († 16. března 1985)
- 1903 – William DeHart Hubbard, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 1924 († 23. června 1976)
- 1904 – Lillian Copelandová, americká olympijská vítězka v hodu diskem († 7. července 1964)
- 1906 – Karl Waldbrunner, rakouský politik († 5. června 1980)
- 1908 – Ťia Lan-pcho, čínský paleontolog († 8. července 2001)
- 1911 – Kurt Lütgen, německý spisovatel († 25. června 1992)
- 1914
- Joe DiMaggio, americký baseballový hráč († 8. března 1999)
- Lynn Chadwick, anglický výtvarník († 25. dubna 2003)
- Ann Rosener, americká fotografka († 19. května 2012)
- 1915 – Augusto Pinochet, chilský diktátor († 10. prosince 2006)
- 1916 – Marija Anikanovová, sovětská rychlobruslařka († 2005)
- 1917 – Luigi Poggi, italský kardinál, vatikánský diplomat († 4. května 2010)
- 1920 – Ricardo Montalbán, mexicko-americký herec († 14. ledna 2009)
- 1923 – Mauno Koivisto, finský prezident († 12. května 2017)
- 1924
- Paul Desmond, americký jazzový altsaxofonista a skladatel († 30. května 1977)
- Ante Marković, předseda federální vlády Jugoslávie († 28. listopadu 2011)
- 1926
- Jeffrey Hunter, americký herec († 27. května 1969)
- Poul Anderson, americký spisovatel science fiction († 31. srpna 2001)
- 1930 – Jan Peder Syse, premiér Norska († 17. září 1997)
- 1931 – Nat Adderley, americký kornetista a hudební skladatel († 2. ledna 2000)
- 1937 – Kazimieras Antanavičius, litevský ekonom, politik († 16. dubna 1998)
- 1938 – Daniel Katz, finský humorista
- 1939 – Martin Feldstein, americký konzervativní ekonom, poradce prezidentů USA
- 1940
- Percy Sledge, americký R&B a soulový zpěvák († 14. dubna 2015)
- Reinhard Furrer, německý vědec a astronaut († 9. září 1995)
- 1941
- Riaz Ahmed Gohar Shahi, pákistánský duchovní vůdce a zakladatel hnutí Messiah Foundation International († patrně 2001)
- Ahmad Šafík, egyptský politik
- Philippe Honoré, francouzský karikaturista († 7. ledna 2015)
- Jean-Michel Di Falco, francouzský římskokatolický duchovní, emeritní biskup gapský
- 1942 – Rosa von Praunheim, německý filmový režisér
- 1944 – Mark Minkov, ruský hudební skladatel († 29. května 2012)
- 1945 – František Kozinka, slovenský fotbalový brankář
- 1947
- Stéphane Courtois, francouzský historik
- Tracey Walter, americký herec
- 1950
- Chris Claremont, americký komiksový scenárista
- Yvonne Kennyová, australská operní pěvkyně, sopranistka
- Giorgio Faletti italský herec a spisovatel
- 1951 – Arturo Pérez-Reverte, španělský spisovatel a novinář
- 1954 – Theodoros II., pravoslavný patriarcha alexandrijský a celé Afriky
- 1959
- Steve Rothery, kytarista britské rockové kapely Marillion
- Raimund Baumschlager, rakouský rallyový jezdec
- 1960
- John F. Kennedy mladší, syn amerického prezidenta Johna F. Kennedyho († 1999)
- Amy Grant, americká zpěvačka
- 1961
- Milan Beseda, slovenský fotbalista
- Milan Krupčík, slovenský fotbalista
- 1963 – Milan Meliš, slovenský fotbalista
- 1964 – Mark Lanegan, americký rockový hudebník a písničkář
- 1968 – Jill Hennessy, kanadská herečka
- 1971 – Christina Applegate, americká herečka
- 1974 – Sergej Baranov, ruský pravoslavný duchovní
- 1977 – Guillermo Cañas, argentinský tenista
- 1980 – Aleen Baileyová, jamajská atletka
- 1981 – Xabi Alonso, španělský fotbalista
- 1982
- Minna Kauppiová, finská reprezentantka v orientačním běhu
- Natalia Cordova-Buckley, mexická herečka
- 1983
- Lukáš Barták, slovenský reprezentant v orientačním běhu
- Ovanes Davtjan, arménský zápasník - judista
- 1986 – Katie Cassidy, americká herečka
- 1987 – Odil Ahmedov, uzbecký fotbalista
- 1988 – Nodar Kumaritašvili, gruzínský sáňkař († 12. února 2010)
- 1989 – Tom Dice, belgický zpěvák a skladatel
- 1990 – Aláldin Abúelkásim, egyptský sportovní šermíř
- 1991 – Damian de Allende jihoafrický rugbista
- 1992
- Ana Bogdanová, rumunská tenistka
- Cindy Burgerová, nizozemská tenistka
- 1998 – Corbyn Besson, americký zpěvák ve skupině Why Don't We
Úmrtí
Česko
- 1760 – Josef Azzoni, právník (* 1712)
- 1792 – Antonín Gerber, hudební skladatel a flétnista (* 18. února 1711)
- 1877 – Bohumil Havlasa, novinář, spisovatel a dobrodruh (* 1. října 1852)
- 1888
- Jan Balcar, náboženský myslitel (* 27. března 1832)
- Josef Jireček, etnograf, literární historik (* 9. října 1825)
- 1910 – Magnus Knappe, první baptistický misionář na českém území (* 17. února 1822)
- 1914 – Josef Bašek, malíř, krajinář (* 6. února 1868)
- 1915 – František Saleský Bauer, arcibiskup olomoucký (* 26. ledna 1841)
- 1922 – Heinrich Fritsch, československý politik německé národnosti (* 1859)
- 1931 – Milada Schusserová, malířka (* 14. března 1877)
- 1934 – Božena Studničková, spisovatelka (* 31. ledna 1849)
- 1937 – Josef Sakař, kněz, středoškolský pedagog a historik (* 29. dubna 1870)
- 1944 – Bohuslav Vrbenský, stomatolog, novinář, politik, ministr a poslanec (* 30. března 1882)
- 1946 – Methoděj Bella, československý politik (* 9. prosince 1869)
- 1947 – Eustach Cihelka, podnikatel a umělec (* 1. května 1874)
- 1964 – Jan Šoupal, hudební skladatel, sbormistr a dirigent (* 21. října 1892)
- 1965
- Josef Štefan Kubín, folklorista, dialektolog a spisovatel (* 7. října 1864)
- František Balátě, československý legionář, plukovník a stavební ředitel (* 11. února 1889)
- 1967 – Karel Pátek, fyzik (* 5. května 1927)
- 1971 – Zdena Vincíková, swingová zpěvačka (* 1917)
- 1972 – Karl Ernstberger, architekt německé národnosti (* 25. září 1887)
- 1979 – Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic (* 3. ledna 1900)
- 1993 – Jiří František Novák, hudební skladatel a pedagog (* 15. srpna 1913)
- 1994 – Jiří Likeš, statistik (* 15. listopadu 1929)
- 1996 – Josef Kempný, dlouholetý komunistický politik (* 19. července 1920)
- 2004 – František Smetana, violoncellista (* 8. května 1914)
- 2007 – Milada Einhornová, fotografka (* 10. října 1925)
- 2011 – Jiří Mostecký, chemik, rektor VŠCHT Praha (* 21. května 1923)
- 2013 – Egon Lánský, novinář a místopředseda Zemanovy vlády (* 23. července 1934)
- 2014 – Petr Hapka, skladatel a zpěvák (* 13. května 1944)
- 2015 – Inez Tuschnerová, textilní výtvarnice a malířka (* 6. května 1932)
- 2016 – František Peterka, herec (* 17. března 1922)
- 2018 – Antonín Jančařík, speleolog (* 13. června 1950)
Svět
- 1034 – Malcolm II., král skotský
- 1120 – Vilém Aetheling, syn a dědic anglického krále Jindřicha I. (* 1103)
- 1185 – Papež Lucius III. (* 1097)
- 1314 – Jan I. Skotský, král skotský (* cca 1249)
- 1508 – Uršula Braniborská, princezna braniborská (* 25. září 1450)
- 1560 – Andrea Doria, italský námořník, admirál, voják, politik (* 30. listopadu 1466)
- 1626 – Jakub Spanmüller, jezuitský filolog a pedagog (* 1542)
- 1755 – Johann Georg Pisendel, německý houslista a hudební skladatel (* 26. prosince 1687)
- 1785 – Richard Glover, anglický básník a politik (* 1712)
- 1830 – Pierre Rode, francouzský houslista a hudební skladatel (* 16. února 1774)
- 1854 – John Gibson Lockhart, britský literární kritik, spisovatel a básník (* 12. července 1794)
- 1864 – David Roberts, skotský malíř (* 24. října 1796)
- 1884 – Adolph Wilhelm Hermann Kolbe, německý chemik
- 1885
- Thomas A. Hendricks, americký politik a právník (* 7. září 1819)
- Alfons XII. španělský král z rodu Bourbonů (* 28. listopadu 1857)
- 1891 – William Notman, kanadský fotograf (* 8. března 1826)
- 1895 – Nazime Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Abdulazize (* 14. února 1866)
- 1901 – Josef Gabriel Rheinberger, německý hudební skladatel a klavírista (* 17. března 1839)
- 1915 – Michel Bréal, francouzský filolog (* 26. března 1832)
- 1918 – Josef Pommer, rakouský pedagog, sběratel lidových písní a politik (* 7. února 1845)
- 1920 – Gaston Chevrolet, automobilový průkopník a závodník švýcarského původu (* 1892)
- 1925 – Amos Burn, anglický šachový mistr (* 31. prosince 1848)
- 1934 – Mychajlo Hruševskyj, první prezident Ukrajinské národní republiky (* 29. září 1866)
- 1935
- Ijasu V., etiopský císař (* 4. února 1887)
- Anastázie Černohorská, princezna černohorská, velkokněžna ruská (* 23. prosince 1868)
- 1948 – Bjarnat Krawc, lužickosrbský hudební skladatel (* 5. února 1861)
- 1950 – Johannes Vilhelm Jensen, dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 20. ledna 1873)
- 1956 – Olexandr Dovženko, sovětský filmový scenárista, producent a režisér (* 10. září 1894)
- 1959 – Gérard Philipe, francouzský herec (* 4. prosince 1922)
- 1961 – Hubert Van Innis, belgický lukostřelec, šestinásobný olympijský vítěz (* 24. února 1866)
- 1965 – Myra Hessová, britská klavíristka (* 25. února 1890)
- 1967 – Ossip Zadkine, sochař a grafik ruského původu (* 14. července 1890)
- 1968
- Upton Sinclair, americký novinář, politik a spisovatel (* 20. září 1878)
- Marie imakuláta Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská (* 3. září 1878)
- 1970 – Jukio Mišima, japonský spisovatel (* 14. ledna 1925)
- 1972
- Hans Scharoun, německý architekt (* 20. září 1893)
- Henri Coandă, rumunský letecký konstruktér (* 7. června 1886)
- 1974
- Nick Drake, britský zpěvák a kytarista (* 19. června 1948)
- U Thant, barmský politik, 3. generální tajemník OSN (* 22. ledna 1909)
- 1979 – Hermann Gehri, švýcarský zápasník, olympijský vítěz 1924 (* 26. července 1899)
- 1982
- Carlos Borja, mexický basketbalista (* 23. května 1913)
- Bernard Sychta, kašubský jazykovědec a etnograf (* 21. března 1907)
- Walt Ader, americký automobilový závodník (* 15. prosince 1913)
- 1983 – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
- 1985 – Elsa Morante, italská spisovatelka (* 18. srpna 1912)
- 1986 – Gabdulchaj Achatov, sovětský lingvista (* 8. září 1927)
- 1992 – Dimitrij Ukolov, sovětský hokejový reprezentant (* 23. října 1929)
- 1995 – Léon Zitrone, francouzský novinář a televizní moderátor (* 25. listopadu 1914)
- 1997 – Hastings Kamuzu Banda, prezident Malawi (* 14. května 1906)
- 1998 – Nelson Goodman, americký filozof (* 7. srpna 1906)
- 1999
- Pierre Bézier, francouzský konstruktér a matematik (* 1. září 1910)
- Didier Anzieu, francouzský psychoanalytik (* 8. července 1923)
- 2002 – Karel Reisz, britský režisér českého původu (* 21. července 1926)
- 2005
- George Best, severoirský fotbalista (* 22. května 1946)
- Richard Burns, britský rallyový jezdec (* 17. ledna 1971)
- 2008 – William Gibson, americký dramatik a spisovatel (* 13. listopadu 1914)
- 2010 – Peter Christopherson, anglický hudebník a výtvarník (* 27. února 1955)
- 2011 – Vasilij Alexejev, ruský vzpěrač, olympijský vítěz (* 7. ledna 1942)
- 2012 – Dinah Sheridanová, anglická herečka (* 17. září 1920)
- 2013 – Chico Hamilton, americký jazzový bubeník (* 21. září 1921)
- 2016 – Fidel Castro, kubánský prezident a premiér, revolucionář a první tajemník Komunistické strany Kuby (* 13. srpna 1926)
- 2020 – Diego Maradona, argentinský fotbalista a trenér anglické fotbalové reprezentace (* 30. října 1960)
- 2022 – Irene Cara, americká zpěvačka (* 18. března 1959)
Svátky
Česko
- Kateřina
- Karina, Katrina, Rina
- Čistoslav, Čistoslava
- Socialistický kalendář: Ludvík Svoboda (* 1895)
Katolický kalendář
- Svatá Kateřina Alexandrijská
Svět
- USA: Den díkůvzdání (Thanksgiving; je-li čtvrtek)
- Surinam: Den nezávislosti
- Bosna a Hercegovina: Národní den
- OSN: Mezinárodní den boje proti násilí na ženách
Pranostiky
Česko
- Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
- Svatá Kateřina strčí housle do komína.
- Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
- Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu;
pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše. - Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
- Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu!
- Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje (30. 11.) sotvaže se pod peřinou ohřeje.
- Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
- Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
- Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
- Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.
- Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.
- Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.
- Řekla Káča Barce: „Nechme toho tance!“
- Martin a Kateřina na blátě – Vánoce na ledě.
- Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva (24. 12.) potom blátem oplývá.
- Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
- Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
- Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.
- Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
- Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Ostatní
- den polévky Gazpacho v seriálu Červený trpaslík
Reference
25. listopad v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−14,7 °C (1858) | 3,8 °C (od 1961) | 14,7 °C (2009) |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 25. listopad na Wikimedia Commons
- Galerie 25. listopad na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Ilja Hurník.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Skladatel a hudební pedagog Ilja Hurník při ukončení Mezinárodního roku astronomie 2009 v České republice
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Skladatel a hudební pedagog Ilja Hurník při ukončení Mezinárodního roku astronomie 2009 v České republice
Klementinum-ico.png
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Franz Xaver Gruber (1787-1863).jpg
Gruber komponierte das Weihnachtslied „Stille Nacht, heilige Nacht“.
Gruber komponierte das Weihnachtslied „Stille Nacht, heilige Nacht“.
Gerard Philipe Warsaw National Theatre 1954.jpg
The French actor Gérard Philipe wearing the costume of Don Rodrigue in Le Cid by Pierre Corneille, during his visit in Warsaw in 1954.
The French actor Gérard Philipe wearing the costume of Don Rodrigue in Le Cid by Pierre Corneille, during his visit in Warsaw in 1954.
Frantisek Peterka.jpg
Autor: Roman Bureš, Licence: CC BY-SA 4.0
František Peterka (herec), kolorovaná perokresba.
Autor: Roman Bureš, Licence: CC BY-SA 4.0
František Peterka (herec), kolorovaná perokresba.
Joe DiMaggio 1951.png
New York Yankees centerfielder and Hall of Famer en:Joe DiMaggio in a 1951 issue of Baseball Digest.
New York Yankees centerfielder and Hall of Famer en:Joe DiMaggio in a 1951 issue of Baseball Digest.
PetrHapka FestivalFantazie.jpg
Autor: Rumczeis
(Please credit as "Vladimír Novotný, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Petr Hapka, český skladatel na autogramiádě Festivalu fantazie
Autor: Rumczeis
(Please credit as "Vladimír Novotný, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Petr Hapka, český skladatel na autogramiádě Festivalu fantazie
Upton Beall Sinclair Jr.jpg
Upton Beall Sinclair Jr. as depicted on the cover of Times Magazine in 1934.
Upton Beall Sinclair Jr. as depicted on the cover of Times Magazine in 1934.
Ludvík Svoboda (Author - Stanislav Tereba).JPG
Autor:
Portrét Ludvíka Svobody, generála, a v letech 1968-1975 i úřadujícího prezidenta Československa
Autor:
- The original photo taken by Stanislav Tereba, http://www.tereba.com/
- This derivated version by Fredy.00
Portrét Ludvíka Svobody, generála, a v letech 1968-1975 i úřadujícího prezidenta Československa
LopedeVega.jpg
Retrato anónimo del célebre dramaturgo español Félix Lope de Vega y Carpio (1562-1635). Este lienzo procede de las colecciones del pintor Valentín Carderera, de quién pasó al general Romualdo Nogués, aunque entre ambos o antes de que perteneciera a Carderera era del poeta Manuel José Quintana, y fue adquirido por José Lázaro Galdiano antes del año 1902. Félix Lope de Vega aparece en traje talar y ostentando la cruz de caballero de la Orden de Malta. La atribución de este lienzo a la escuela del pintor Eugenio Cajes o al propio Cajes es debida a Valentín Carderera. Además, el rostro del dramaturgo es muy parecido al del retrato que se conserva en el Instituto Valencia de Don Juan, y en el que Lope de Vega aparece de más de medio cuerpo, y asímismo está estrechamente vinculado con el que grabó Juan de Courbes en la edición de 1630 del Laurel de Apolo, aunque también tiene cierto parecido con el que se conserva en el Museo del Ermitage de San Petersburgo, que ha sido atribuido a Luis Tristán sin argumentos concluyentes según algunos autores. La calidad mediocre de esta obra, que es «un tanto seca» a juicio de algunos historiadores, hacen dudar de que hubiera sido ejecutada por un destacado maestro, por lo que posiblemente sólo sea una de las multiples copias del retrato del dramaturgo «que se veían», ya en su tiempo, en casa de los hombres «curiosos» o de gusto.
Retrato anónimo del célebre dramaturgo español Félix Lope de Vega y Carpio (1562-1635). Este lienzo procede de las colecciones del pintor Valentín Carderera, de quién pasó al general Romualdo Nogués, aunque entre ambos o antes de que perteneciera a Carderera era del poeta Manuel José Quintana, y fue adquirido por José Lázaro Galdiano antes del año 1902. Félix Lope de Vega aparece en traje talar y ostentando la cruz de caballero de la Orden de Malta. La atribución de este lienzo a la escuela del pintor Eugenio Cajes o al propio Cajes es debida a Valentín Carderera. Además, el rostro del dramaturgo es muy parecido al del retrato que se conserva en el Instituto Valencia de Don Juan, y en el que Lope de Vega aparece de más de medio cuerpo, y asímismo está estrechamente vinculado con el que grabó Juan de Courbes en la edición de 1630 del Laurel de Apolo, aunque también tiene cierto parecido con el que se conserva en el Museo del Ermitage de San Petersburgo, que ha sido atribuido a Luis Tristán sin argumentos concluyentes según algunos autores. La calidad mediocre de esta obra, que es «un tanto seca» a juicio de algunos historiadores, hacen dudar de que hubiera sido ejecutada por un destacado maestro, por lo que posiblemente sólo sea una de las multiples copias del retrato del dramaturgo «que se veían», ya en su tiempo, en casa de los hombres «curiosos» o de gusto.
JillHennessyTIFFSept10.jpg
(c) gdcgraphics, CC BY-SA 3.0
Jill Hennessy at the 2010 Toronto International Film Festival.
(c) gdcgraphics, CC BY-SA 3.0
Jill Hennessy at the 2010 Toronto International Film Festival.