27. říjen
<< | říjen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 | ||||||
2022 |
27. říjen je 300. den roku podle gregoriánského kalendáře (301. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 65 dní.
Události
Česko
- 1108 – Kníže Svatopluk přikázal vyvraždit Vršovce kvůli jejich údajné kolaboraci s Poláky.
- 1439 – Král Albrecht II. Habsburský zemřel po roce vládnutí. V zemích Koruny české nastalo bezvládí
- 1929 – Uskutečnily se předčasné volby do parlamentu Československé republiky. Největší počet hlasů získala Republikánská (agrární) strana (15,0 %), KSČ klesla (10,2 %) na čtvrté místo za sociální demokraty (13,0 %) a národní socialisty (10,4 %).
- 1935 – V Brně byla zahájena monumentální výstava Gotické umění na Moravě a ve Slezsku.
- 1945 - Vyšel poslední z 98 Benešových dekretů, prezidentských dekretů vydaných za 2. světové války a v prvních poválečných měsících, podepsaných prezidentem Benešem.
- 1968 – Národní shromáždění schválilo Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969.
Svět
- 1553 – V Ženevě byl protestanty jako kacíř upálen španělský teolog a lékař Michael Servetus.
- 1676 – Polsko a Turecko podepsali v Žuravně mírovou smlouvu, která ukončila čtvrtou polsko-tureckou válku.
- 1682 – Angličan William Penn založil Město bratrské lásky - Philadelphia ve státě Pennsylvania.
- 1904 – Otevřena první linka podzemní dráhy v New Yorku.
- 1907 – V Černové u Ružomberku bylo zastřeleno 15 demonstrantů při protestech před svěcením místního kostela.
- 1918 – Andrássyho nóta: Rakousko-Uhersko přistoupilo na podmínky prezidenta Wilsona, včetně práva na sebeurčení pro národy c. a k. monarchie.
- 1924 – Uzbekistán se stal součástí SSSR
- 1944 – Slovenské národní povstání: německé jednotky obsadily Banskou Bystrici, povstalci byli zatlačeni do hor.
- 1962 – Na vrcholu kubánské krize stály obě velmoci na konfrontačních stanoviscích a hrozil jaderný konflikt. Prezident Kennedy prohlásil, že jeho snaha o mírové řešení končí a dal Sovětskému svazu jasné ultimátum požadující stažení sovětských raket do 48 hodin.
- 1971 – Demokratická republika Kongo byla přejmenována na Zair.
- 1986 – Pod vedením Jana Pavla II. se konalo první mezináboženské setkání v Assisi.
- 1991 – Turkmenistán získal nezávislost na Sovětském svazu.
- 1995 - V košických Východoslovenských železárnách došlo k výbuchu při práci na potrubí. Následný únik oxidu uhelnatého vedl k úmrtí 11 lidí a doživotním následkům u vícera postižených.
Narození
Viz též Kategorie:Narození 27. října — automatický abecedně řazený seznam.
Česko



- 1840 – Karel Bulíř, učitel a redaktor († 1. ledna 1917)
- 1845 – Josef Václav Sládek, spisovatel († 28. června 1912)
- 1848 – Josef von Pop, předlitavský státní úředník a politik († 20. července 1917)
- 1850 – Josef Adel Wünsch, varhaník a skladatel († 18. srpna 1941)
- 1852 – Jan Lier, novinář, spisovatel a kritik († 2. června 1917)
- 1862 – Hubert Gordon Schauer, spisovatel, literární kritik a publicista († 26. července 1892)
- 1864 – Šimon Bárta, katolický duchovní, filosof a teolog († 2. května 1940)
- 1882 – Leopold Koubek, geodet a politik († 4. července 1961)
- 1883 – František Xaver Boštík, básník, spisovatel a fotograf († 12. února 1964)
- 1894 – Anna Ticho, izraelská malířka českého původu († 1. března 1980)
- 1895 – Antonín Balatka, dirigent a skladatel († 25. června 1958)
- 1896 – Emil Weiland, politik, oběť komunismu († ?)
- 1898 – František Běhounek, fyzik a spisovatel († 1. ledna 1973)
- 1908 – Stanislav Šturz, malíř († 16. března 2001)
- 1910 – Osvald Závodský, velitel komunistické Státní bezpečnosti († 19. března 1954)
- 1912 – Frank Towen, tanečník a choreograf († 27. prosince 1991)
- 1913
- metropolita Dorotej, pražský pravoslavný arcibiskup († 30. prosince 1999)
- Otto Wichterle, chemik, vynálezce kontaktních čoček († 18. srpna 1998)
- 1917 – Pavel Tigrid, novinář († 31. srpna 2003)
- 1921 – Oldřich Černík, československý premiér († 19. října 1994)
- 1923 – Karel Ludikovský, archeolog († 3. června 1979)
- 1927 – Jiří Matys, skladatel a hudební pedagog († 10. října 2016)
- 1928
- Milan Švankmajer, historik († 25. června 2003)
- Vladimír Justl, literární historik a divadelní vědec († 18. června 2010)
- Miroslav Filip, šachový velmistr a publicista († 27. dubna 2009)
- 1930
- Jaroslav Valenta, historik († 23. února 2004)
- Rudolf Karas, houslista a skladatel († 1977)
- 1932 – Zdeněk Ziegler, typograf, grafický designér, pedagog
- 1936 – Milan Jirásek, lékař, předseda Českého olympijského výboru
- 1948 – Pavel Zatloukal, historik umění
- 1950
- Petr Cibulka, aktivista
- Pavel Brunclík, fotograf
- 1951 – Helena Vanišová, výtvarná umělkyně
- 1959 – Pavel Kikinčuk, herec
- 1977 – Jiří Jarošík, fotbalista
- 1980 – Ondřej Bank, alpský lyžař
- 1981 – Vladimír Kruliš, ředitel Protokolu Kanceláře prezidenta republiky
- 1987 – Michal Bárta, hokejista
- 1992 – Karolína Erbanová, rychlobruslařka
Svět





- 1156 – Raimond VI. z Toulouse, syn toulouského hraběte Raimonda V. († 2. srpna 1222)
- 1381 – Alžběta Falcká, manželka Fridricha IV. Habsburského († 31. prosince 1408)
- 1466 – Erasmus Rotterdamský, holandský myslitel, augustiniánský mnich, představitel zaalpské renesance a humanismu († 1536)
- 1661 – Fjodor Matvejevič Apraxin, ruský admirál († 10. listopadu 1728)
- 1728 – James Cook, britský námořní kapitán a objevitel († 14. února 1779)
- 1736 – James Macpherson, skotský básník a politik († 17. února 1796)
- 1745 – Maxim Sozontovič Berezovskij, ruský hudební skladatel ukrajinského původu († 9. dubna 1777)
- 1754 – Charlotte Cavendishová, markýza z Hartingtonu, anglická šlechtična († 8. prosince 1754)
- 1759 – Ferenc Kazinczy, maďarský šlechtic a jazykovědec († 23. srpna 1831)
- 1763 – William Maclure, skotský geolog, učenec a filantrop († 23. března 1840)
- 1765 – Nancy Storaceová, anglická operní zpěvačka († 24. srpna 1817)
- 1771 – Johann Christian Wilhelm Augusti, německý evangelický teolog, archeolog a orientalista († 28. dubna 1841)
- 1782 – Niccolò Paganini, italský houslový virtuóz a skladatel († 27. května 1840)
- 1809 – Petr Donders, holandský misionář v Surinamu († 14. ledna 1886)
- 1811 – Isaac Merritt Singer, americký vynálezce († 23. července 1875)
- 1815 – Friedrich Karl Wunder, německý litograf a fotograf († 30. prosince 1893)
- 1835 – John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer, britský státník a šlechtic († 13. srpna 1910)
- 1839 – Ivan Goremykin, ministerský předseda Ruského impéria († 11. prosince 1917)
- 1844 – Klas Pontus Arnoldson, švédský spisovatel, nositel Nobelovy cenu míru († 20. února 1916)
- 1855 – Ivan Vladimirovič Mičurin, ruský šlechtitel a ovocnář († 7. června 1935)
- 1858
- Valdemar Dánský, dánský princ († 14. ledna 1939)
- Theodore Roosevelt, americký prezident, nositel Nobelovy ceny († 6. ledna 1919)
- 1875 – Danilo Kalafatović, vrchní velitel jugoslávských vojsk († 1946)
- 1883 – Ivan Pregelj, slovinský spisovatel († 21. ledna 1960)
- 1887 – Arvo Henrik Ylppö, finský pediatr († 27. ledna 1992)
- 1891 – Paul Grüninger, švýcarský policejní důstojník, nositel titulu Spravedlivý mezi národy († 22. února 1972)
- 1900 – Lidija Andrejevna Ruslanova, ruská zpěvačka lidových písní († 21. září 1973)
- 1907 – Helmut Walcha, německý varhaník a cembalista († 11. srpna 1991)
- 1908 – Lee Krasnerová, americká malířka († 19. června 1984)
- 1914
- Dylan Thomas, britský básník a spisovatel († 9. listopadu 1953)
- Eluned Phillips, velšská básnířka († 10. ledna 2009)
- Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 1916 – Kazimierz Brandys, polský spisovatel a scenárista († 11. března 2000)
- 1919 – Roscoe Howells, velšský spisovatel, historik a novinář († 13. ledna 2014)
- 1922
- Carlos Andrés Pérez, venezuelský prezident († 25. prosince 2010)
- Michel Galabru, francouzský herec († 2016)
- Ruby Dee, americká herečka († 11. června 2014)
- 1923 – Roy Lichtenstein, americký sochař a malíř († 29. září 1997)
- 1924 – Šimon Ondruš, slovenský jazykovědec, slavista, slovakista, indoeuropeista, etymolog, paleoslovenista a pedagog († 2011)
- 1925 – Warren Christopher, americký politik († 18. března 2011)
- 1927
- Júlio Duarte Langa, mosambický kardinál
- Bernard Parmegiani, francouzský skladatel († 21. listopadu 2013)
- 1932
- Sylvia Plathová, americká spisovatelka († 11. února 1963)
- Jean-Pierre Cassel, francouzský divadelní a filmový herec († 18. dubna 2007)
- Harry Gregg, severoirský fotbalový brankáře († 16. února 2020)
- 1933 – Valentin Borejko, sovětský veslař, olympijský vítěz († 27. prosince 2012)
- 1934 – Barre Phillips, americký jazzový kontrabasista
- 1939 – John Cleese, britský herec a komik, jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python
- 1940
- Maxine Hong Kingstonová, americká spisovatelka čínského původu
- Šahnáz Pahlaví, íránská princezna
- 1943 – Michel Ocelot, francouzský režisér animovaných filmů
- 1944 – Piet Oudolf, nizozemský zahradní architekt, školkař a spisovatel
- 1945 – Luiz Inácio Lula da Silva, prezident Brazílie
- 1946
- Michael Hossack, americký rockový bubeník, člen skupiny The Doobie Brothers († 12. března 2012)
- Ivan Reitman, americký režisér, producent a scenárista († 12. února 2022)
- 1947 – Gunter Demnig, německý umělec
- 1950
- Michael John Morwood, australský archeolog a antropolog († 23. července 2013)
- Július Šupler, slovenský hokejový trenér
- 1951 – K. K. Downing, kytarista britské heavymetalové Judas Priest
- 1952
- Roberto Benigni, italský herec a režisér
- Francis Fukuyama, americký spisovatel, politolog a filosof
- Topi Sorsakoski, finský zpěvák († 13. srpna 2011)
- Brigitte Engerer, francouzská klavíristka († 23. června 2012)
- 1953 – Robert Picardo, americký herec
- 1954 – Mike Kelley, americký výtvarník († 31. ledna 2012)
- 1958 – Manu Katché, francouzský jazzový a rockový bubeník
- 1963 – Aleksander Szczygło, polský politik († 10. dubna 2010)
- 1970 – Karl Backman, švédský kytarista, zpěvák a malíř
- 1978 – Vanessa-Mae, britská popová a klasická houslová virtuozka
- 1981 – Volkan Demirel, turecký fotbalový brankář
- 1982 – Dorota Nvotová, slovenská herečka a zpěvačka
Úmrtí
Viz též Kategorie:Úmrtí 27. října — automatický abecedně řazený seznam.
Česko


- 1760 – Antonín Koniáš, kazatel, misionář a cenzor (* 13. února 1691)
- 1887
- Ferdinand Urbánek, cukrovarník a organizátor kulturních spolků (* 19. května 1821)
- Jiří Krouský, lektor těsnopisu (* 24. dubna 1812)
- 1888 – Vilém Platzer, kněz a politik (* 23. června 1821)
- 1892 – Antonín Gindely, historik (* 3. září 1829)
- 1908 – Josef Heinrich, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (* 19. března 1837)
- 1922 – Franz Martin Schindler, rakouský teolog a politik pocházející z Čech (* 25. ledna 1847)
- 1931 – Ludvík Čelanský, dirigent a hudební skladatel (* 17. července 1870)
- 1938 – Rudolf Pánek, odborový funkcionář a politik (* 1872)
- 1949 – František Halas, básník (* 3. října 1901)
- 1950 – Hans Schwathe, moravský a rakouský sochař a medailér (* 28. května 1870)
- 1952 – Jiří Frejka, režisér a divadelní teoretik (* 6. dubna 1904)
- 1957 – Kristina Ringlová, vizionářka mariánského zjevení v Suchém Dole (* 6. června 1878)
- 1965 – Bedřich Jerie, evangelický farář a spisovatel (* 5. ledna 1885)
- 1969 – Valentin Držkovic, malíř a grafik (* 10. února 1888)
- 1970 – Zdeněk Šimek, sochař a malíř (* 19. dubna 1927)
- 1971 – Karel Janoušek, legionář, odbojář, maršál britského letectva, oběť komunistického režimu (* 30. října 1893)
- 1973 – Václav Kůrka, spisovatel, soudce, redaktor a archivář (* 17. října 1902)
- 1985 – Vilém Besser, herec (* 2. prosince 1930)
- 1992
- Vladimír Hlavatý, herec (* 29. října 1905)
- Ivan Andreadis, stolní tenista (* 3. dubna 1924)
- 1994
- Lubomír Skřivánek, sochař a malíř (* 17. ledna 1933)
- Jiří Kovařík, akademický malíř (* 13. října 1932)
- 1999 – Štěpánka Haničincová, herečka, scenáristka, dramaturgyně a televizní moderátorka (* 30. září 1931)
- 2000 – Lída Baarová, herečka (* 7. září 1914)
- 2008
- Terezie Blumová, hlasová pedagožka maďarského původu (* 30. října 1909)
- Richard Jelínek, histolog, embryolog a anatom (* 8. října 1934)
Svět




- 939 – Ethelstan, anglický král (* kolem 895)
- 1269 – Oldřich III. Korutanský, vévoda korutanský (* kolem 1220)
- 1272 – Hugo IV. Burgundský, burgundský vévoda a titulární král soluňského království (* 9. března 1213)
- 1303 – Beatrix Kastilská, portugalská královna jako manželka Alfonse III. (* 1242)
- 1327 – Alžběta z Burgh, královna skotská jako manželka Roberta I. (* asi 1289)
- 1329 – Mahaut z Artois, burgundská hraběnka a hraběnka z Artois (* 1268)
- 1439 – Albrecht II. Habsburský, uherský, český a německý král, rakouský vévoda (* 1397)
- 1449 – Ulugbek, mongolský vládce, matematik a astronom (* 1393/1394)
- 1485 – Rodolphus Agricola, holandský filozof, renesanční humanista (* 28. srpna 1443)
- 1505 – Ivan III., velkokníže moskevský a vší Rusi (* 22. ledna 1440)
- 1527 – Johann Froben, tiskař a vydavatel působící v Basileji (* 1460)
- 1553 – Michael Servetus, španělský teolog, humanista, lékař a kartograf (* 1511)
- 1700 – Armand Jean Le Bouthillier de Rancé, francouzský konvertita, zakladatel řádu trapistů, autor polemických spisů a duchovních děl (* 9. ledna 1626)
- 1845 – Jean Charles Athanase Peltier, francouzský fyzik (* 22. února 1785)
- 1846 – Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont, francouzský politik a maršál (* 2. září 1773)
- 1847 – Alexandre Deschapelles, francouzský šachista (* 7. března 1780)
- 1868 – Alexandre Colonna-Walewski, francouzský politik (* 4. května 1810)
- 1883 – Louis Breguet, francouzský hodinář, fyzik a vynálezce (* 22. prosince 1804)
- 1887 – Karl Friedrich Ludwig Goedeke, německý spisovatel (* 15. dubna 1814)
- 1906 – Włodzimierz Spasowicz, polský literární kritik, novinář a právník (* 16. ledna 1829)
- 1916 – Adolph Lønborg, dánský fotograf (* 5. září 1835)
- 1918 – Alexandr Protopopov, poslední ministr vnitra Ruského impéria (* 18. prosince 1866)
- 1934 – Alfred Schirokauer, německý právník, spisovatel, scenárista a filmový režisér (* 13. června 1880)
- 1938 – Lascelles Abercrombie, anglický básník a kritik filozofie (* 9. ledna 1881)
- 1953
- Eduard Künneke, německý operetní skladatel (* 27. ledna 1885)
- Zdzisław Jachimecki, polský hudební historik a skladatel (* 7. července 1882)
- 1954 – Franco Alfano, italský hudební skladatel (* 8. března 1875)
- 1958
- Gustav Gräser, rakousko-německý malíř a básník (* 16. února 1879)
- Josef Klausner, židovský historik a politik (* 20. srpna 1874)
- 1964
- Fred Herko, americký tanečník (* 23. února 1936)
- Rudolph Maté, americký filmový režisér a kameraman (* 21. ledna 1898)
- 1968 – Lise Meitnerová, rakouská jaderná fyzička (* 1878)
- 1975 – Oliver Nelson, americký saxofonista (* 4. června 1932)
- 1979
- Charles Coughlin, americký katolický kněz, extremistický kazatel (* 25. října 1891)
- Germaine Lubin, francouzská sopranistka (* 1. února 1890)
- 1974 – Ljudmila Pavličenková, nejúspěšnější ukrajinská odstřelovačka všech dob (* 12. července 1916)
- 1975 – Rex Stout, americký spisovatel (* 1. prosince 1886)
- 1977 – James M. Cain, americký spisovatel a novinář (* 1. července 1892)
- 1980
- Steve Peregrin Took, anglický hudebník (* 28. července 1949)
- John Hasbrouck van Vleck, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 (* 13. března 1899)
- 1981 – Anders Knutsson Ångström, švédský fyzik (* 28. února 1888)
- 1990
- Žofie z Hohenbergu, dcera Františka Ferdinanda d'Este (* 24. července 1901)
- Ugo Tognazzi, italský filmový, televizní a divadelní herec, režisér a scenárista (* 1922)
- 1991 – Andrzej Panufnik, polský hudební skladatel a dirigent (* 24. září 1914)
- 1992 – David Bohm, britský fyzik (* 20. prosince 1917)
- 1999 – Rafael Alberti, španělský spisovatel (* 1902)
- 2003 – Rod Roddy, americký herec (* 28. září 1937)
- 2010 – Néstor Kirchner, argentinský politik a prezident (* 25. února 1950)
- 2011 – Radomir Konstantinović, srbský spisovatel (* 27. března 1928)
- 2012 – Hans Werner Henze, německý hudební skladatel (* 1. července 1926)
- 2013 – Lou Reed, americký kytarista a zpěvák (* 2. března 1942)
- 2018 – Vičaj Srivadtanaprapcha, thajský miliardář, majitel fotbalového týmu Leicester City FC (* 4. dubna 1958)
Svátky
Česko
Katolický kalendář
- Svatý Frumentius
Svět
- UNESCO: Světový den audiovizuálního dědictví[1]
- Turkmenistán: Den nezávislosti (na SSSR, 1991)
- Svatý Vincenc a Grenadiny: Den nezávislosti (na Británii, 1979)
- Slovensko: Den tragédie v Černové
- Řecko: Den vlajky
- USA: Den námořnictva
Reference
- ↑ OSN: Mezinárodní dny a týdny. www.osn.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-21.
![]() Údaje jsou platné k 6. 12. 2021. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−5,7 °C (1887) | 7,6 °C (od 1961) | 20,9 °C (2019) |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 27. říjen na Wikimedia Commons
Galerie 27. říjen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Portrait of Desiderius Erasmus of Rotterdam with Renaissance Pilaster.
Desiderius Erasmus of Rotterdam (1466/69–1536) was a renowned humanist scholar and theologian. He moved in 1521 to Basel, the city where Hans Holbein the Younger lived and had his workshop. Such was the fame of Erasmus, who corresponded with scholars throughout Europe, that he needed many portraits of himself to send abroad. Holbein painted three much-copied portraits of Erasmus in 1523, of which this is the largest and most elaborate. It is likely the one sent to William Warham, Archbishop of Canterbury, in England. Holbein later painted Warham after he travelled to England in 1526 in search of work, with a recommendation from Erasmus, who had once lived in England himself. Holbein's portrait of Erasmus includes a Latin couplet by the scholar, inscribed on the edge of the leaning book on the shelf, which states that Holbein would rather have a slanderer than an imitator. According to art historian Stephanie Buck, this portrait is "an idealized picture of a sensitive, highly cultivated scholar, and this was precisely how Erasmus wanted to be remembered by future generations" (Stephanie Buck, Hans Holbein, Cologne: Könemann, 1999, ISBN 3829025831, p. 50).průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: LondonPictureCapital, Licence: CC BY 2.0
London,England, 30th Oct 2014 : Vanessa Mae attends the 'Collars & Coats Gala Ball' in Honour of WW1 Service Dogs at Battersea Evolution in London. Photo by See Li
Kapitán James Cook, 25. května 1776. (oficiální portrét)
Italian actor and director Roberto Benigni won an award in Terni in the "Events Valentine"
Autor: Man Alive!, Licence: CC BY 2.0
Lou Reed performing at the Hop Farm Music Festival on Saturday the 2nd of July 2011
Jiří Frejka, český divadelní režisér (foto před rokem 1946)
Autor:
- JH_van_Vleck_and_HBG_Casimir,_1974.jpg: Unknown
- derivative work: Materialscientist
John Hasbrouck Van Vleck receives the Lorentz Medal from Hendrik Brugt Gerhard Casimir at the Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences, Amsterdam
Autor:
- John Cleese 2008.jpg: Paul Boxley
- derivative work: Beao
John Cleese in May 2008.
Autor: Martin.mikeska, Licence: CC BY-SA 3.0
Vladimír Kruliš na setkání s občany, Zlín, 29. říjen 2011
screenshot from the film Il magnifico cornuto
Autor: Smithsonian Institution, Licence: No restrictions
Creator: Briggs, C.A
Subject: Meitner, Lise 1878-1968 Catholic University of America
Type: Black-and-white photographs
Date: 1946
Topic: Physics Women scientists
Local number: SIA Acc. 90-105 [SIA2008-5996]
Summary: In 1938, Austrian-born physicist Lise Meitner (1878-1968) fled Germany and eventually became a Swedish citizen. After World War II, Meitner received many awards, including being named "Woman of the Year" at the National Press Club in 1946. She was a Visiting Professor of Physics at Catholic University during Spring 1946. In a press release associated with her arrival, Dr. Meitner emphasized that her goal was "wholly educational": "I have no intention to suggest how atomic energy should be controlled, beyond expressing my sincere hope that no occasion will again arise where it will be utilized in war. A lasting peace is more desirable than the creation of weapons which might lead to the extermination of mankind."
Cite as: Acc. 90-105 - Science Service, Records, 1920s-1970s, Smithsonian Institution Archives
Persistent URL: [1]
Repository: Smithsonian Institution ArchivesAutor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle, DrSc. (1913–1998) byl český chemik a vynálezce.