27. dynastie

Egyptská satrapie
𐎸𐎭𐎼𐎠𐎹
Mudrāya (staropersky)
← 26. dynastie525–404 př. n. l.28. dynastie →
Vlajka státu
vlajka		Státní znak
znak
geografie
Mapa
Achaimenovská Persie za vlády Dareia I.
obyvatelstvo
státní útvar
Perská říšePerská říše Perská říše – jako její satrapie (provincie)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
26. dynastie26. dynastie
následující:
28. dynastie28. dynastie

27. dynastie (též nazývaná jako doba první perské nadvlády) byla jedna ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Pozdní doba. Vládla v letech 525–404 př. Kr.[2]

Genese 27. perské dynastie

Rodová linie Achaimenovců

Počátek perské říše se datuje do 6. století př. Kr. a zakladatele Kýrose II., který na východě od Perského zálivu založil říši, kterou za dobu své vlády (~590–530 př. Kr.) rozšířil až přes celou Levantu včetně Lýdie. Po jeho smrti se ujal vlády jeho syn Kambýsés II.. Expanse říše zasáhla Egypt, který Kambýsés II. dobyl 525 př. Kr. a ovládl až po hranice s Nubií. Protagonisty byli panovníci Perské říše a Egypt ovládali jako jednu ze svých satrapií a provincií platící pravidelný tribut. Tradiční egyptská královská ideologie ovšem nepřipouštěla nadvládu cizinců proto zřejmě v Egyptě přijali tamní titulaturu faraonů. Akceptovali aktuální správní strukturu a loajální místní vládce ponechali ve svých funkcích. Vrcholné úředníky vybírali ze svých perských řad. Oficiálně byli pokládáni v nepřetržitém sledu za další „domácí“ krále. Jejich dynastie se tedy řadí ke sledu předchozích egyptských dynastií.[3][4]. Zmíněný stav přetrval přes vládu Dareia I. a jeho následníky až do smrti Dareia II. ∼405 př. Kr. Po jeho úmrtí došlo k nástupnickým rozporům, navíc v různých částech říše docházelo k povstáním, které vyčerpávaly zdroje vládnoucího panovníka. Toho využil princ Amyrtaeus v egyptském Sau k rovoletě proti Peršanům 411 př. Kr., ovládl Deltu Nilu a prohlásil se faraonem. Jeho vláda a jeho šest následníků (29. a 30. dynastie), kteří jednotlivě nevládli příliš dlouho, se odehrávala v období trvajícím 46 roků za vlády Artaxerxa II.. Období jejich souhrnné Saiské egyptské vlády trvalo ∼61 roků. Několikrát proti nim Artaxerxés II. vojensky neúspěšně zasahoval. Po jeho smrti vládu převzal jeho syn Artaxerxés III. V roce ∼351 př. Kr. se opakovaně pokusil porazit Egypťany, úspěšně až v bitvě u Pelusia 343 př. Kr. kdy Egypťany porazil a nastolil zde " druhou perskou satrapii".
S ohledem na tradiční dělení dynastií 27. až 31. se do perské dynastie promítá souběžná historie perských králů a revolty egyptských "Saiských" lokálních vládců, které jen v historicky poměrně krátkém období narušili perskou nadvládu, nicméně nakonec neuspěly a Egypt se stal nedílnou součástí pádu Perská říše a vítězného nástupu Makedonců.

Panovníci

27. dynastie "První egyptská satrapie"[5]
Králrodné jménotrůní jménaobdobí
př. Kr.[6]		poznámky[3]
Kambýsés II.

Kembud
Mesut Ra		525–521otec: Kýros Veliký (590–530); sídlo: Memfis;
ovládl Egypt v bitvě u Pelusium,
[1] a dosáhl až k hranici Nubie.[3]
Dareios I.
Deriush

Setut-Ra		521–486[2]; Svoji vládu popsal
na Behistunském nápisu v Hamadánu v Íránu.
Xerxés I.

Kheshyresh


Xerxes		485–465[3]; potlačil rebelii v Egyptě 486 př. Kr.
Artaxerxés I.

Artekhshesesh


465–424otec: Xerxés I.;[7] [4]
Dareios II.

Darius
423–405Vedl četné války s Řeky [5]
Artaxerxés II.


Artajarjes

Mnemon		405–359otec: Artaxerxes I. [6],
řešil trvající revolty v Egyptě
a dalších satrapiích.
Artaxerxés III.


Artekhshesesh


358–338"Druhá egyptská satrapie" (405–343);
otec Artaxerxés II.,
~359 př.Kr. potlačil rebelii krále-satrapy
Teos(e);[7][8]
351 př.Kr. se pokusil o opětné ovládnutí
Egyptu až 343 př.Kr. bitva u Pelusia ukončila
vládu Nectanebo II., posledního
krále 30. dynastie.
Arsés𐎠𐎼𐎫𐎧𐏁𐏂 Artaxšaçā(neurčen)338–336syn Artaxerxés III.; zavražděn služebníkem[9]
Dareios III.(Codmanus)

Dariush		334–331poražen v bitvě u Issus 333 př.Kr.
Makedonci [7]
s králem Alexandrem Velkým (356–323 př. Kr.)

Konec perské nadvlády

Historický obraz Achaminovské dynastie na Středním východě a v Egyptě dokumentuje vzestup a pád Perské říše, která po fázi enormní expanze své moci za vlády Kýrose II., Kambýsés II. a Daraiose I. v období ~590–480 př.Kr., se za následníků potýkala jednak se svými vnitřními rozpory, zejména při řešení nástupnictví, a jednak vnějšími v okupovaných oblastech, kde se permanentně vyskytovaly rebelie lokálních vládců. To vše říši oslabovalo.
V Mezidobí relativního obnovení jednoty Egypta v 30. dynastii, 380–343 př.Kr. bylo několik pokusů Pešanů znovu obnovit svou nadvládu za Artaxerxa II., až to Artaxerxés III. završil porážkou posledního egyptského faraona Necteneba II. u Pelussie 343 př. Kr. V Egyptě ustanovil vládou satrapu Pherendates II[10] a vrátil se do centra perské říše. Nicméně se stal obětí spiknutí svého syna Arsése, který otce dal otrávit a ujal se vlády. Ani ne po dvou letech vlády jej ale dal otrávit Dareios III., jeho nevlastní bratr.[7]
Mezi tím se zformovala armáda Řeků pod vedením Alexandra Velkého. V první bitvě u Issus 333 př.Kr. se projevily malé válečné schopnosti perského krále, takže velitelem perské armády ustanovil Satrapu Mezause. Ten pak vedl bitvu u Gaugamel 331 př.Kr. kde Řekové Pešany porazili. Dareius III. uprchl byl ale dostižen a usmrcen. Vítězný Alexandr ustanovil v Egyptě vládcem Satrapu Mezause[7]., který zde vládl od 332 až do své smrti 328 př.Kr.

  • Znaky ovládaných zemí

    Znaky ovládaných zemí

  • Amulet Darios I.

    Amulet Darios I.

  • Darius III. – útěk v bitvě s Alexandrem Velkým v 331 př. Kr.; Museum Madrid
    (c) Luis García, CC BY-SA 3.0

    Darius III. – útěk v bitvě s Alexandrem Velkým v 331 př. Kr.; Museum Madrid

  • Bitva Makedonců s Pešany u Issus 331 př.Kr.

    Bitva Makedonců s Pešany u Issus 331 př.Kr.

  • Lukostřelci; relief v paláci Darios I. Susa Írán

    Lukostřelci; relief v paláci Darios I. Susa Írán

  • Zlatý zdobený pohár; Persie ~450 př.Kr.

    Zlatý zdobený pohár; Persie ~450 př.Kr.

  • Sokol-symbol boha Hora ; 27. dynastie
    © José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 4.0

    Sokol-symbol boha Hora ; 27. dynastie

  • Nápis z Wadi Hammamt, Amon Min s Artaxerxem I., vpravo jeho kartuš, 5. rok vlády

    Nápis z Wadi Hammamt,
    Amon Min s Artaxerxem I., vpravo jeho kartuš, 5. rok vlády

  • Hrobka Darius II. v nekropoli Nakš-e Rustam, Persie

  • Kartuš Darios II. na pylonu v chrámu Hibis v oaze Kharga

    Kartuš Darios II. na pylonu v chrámu Hibis v oaze Kharga

  • Chrám Hibis v oaze Kharga; chrám postavil Psammetik II. z 26. dynastie

    Chrám Hibis v oaze Kharga; chrám postavil Psammetik II. z 26. dynastie

Poznámky

Reference

  1. ↑ ABSCHNITT, Ester. Religion Geschichte des Alten Orients [online]. Leiden: E.J. Brill, 1982. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 271. 
  3. ↑ a b c BOYCE, Mary. A History od Zoroastrianism, Vol. 2 [online]. Leiden: E.J.Brill, 1982. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HENKELMAN, Kurt. Achaemenid History XIII [online]. Leiden: Nederlands Inst. voor Nabije Oosten, 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Achaemenid Sartapies [online]. Encyclopeadia Iranica, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  8. ↑ Artaxerxes III Ochus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  10. ↑ Arataxexes III [online]. Neq York: 2011. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Kltz David, Persien Period, J. UCLA Encyclopedia of Egyptology (1), 2015
  • Brier Bob, The History of Ancient Egypt, Long Island University, 1999
  • Bárta Niroslav, Kolaps a regenreace: cesty civilizací a kultur, Akademia Praha 2011, ISBN 978-80-200-2036-9
  • Henkenman Wouter, Khurt Amelie, A Persian Perspective, Leiden 2003

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Standard of Cyrus the Great.svg
Standard of Cyrus the Great, founder of the Persian Achaemenid Empire. Called the: Derafsh-e Shahbaz-e-Talayi or the Golden Falcon (Persian: درفش شاه‌باز طلایی).
  • The standard is described by Xenophon of Athens in Cyropaedia (Book VII, C.1) as: "...and the word went down the lines, "Eyes on the standard and steady marching!". The standard was a golden eagle, with outspread wings, borne aloft on a long spear-shaft, and to this day such is the standard of the Persian king." (however here he is describing Artaxerxes II's standard at Cunaxa).
Double crown.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
The double crown symbolizing dominion over upper and lower Egypt.
Gold cup kalardasht.jpg
Autor: User:Nightryder84, Licence: CC BY-SA 3.0
The Hyrcanian Golden cup. Dated first half of first millennium. Excavated at Kalardasht in Mazandaran.
Battle issus movements.png
The Battle of Issus, Movements to the battlefield.
Pharaoh.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
ImperioAqueménida500AC.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
El Imperio aqueménida hacia el 500 a. de C. Se muestra el Camino Real persa y la división en satrapías en tiempos de Darío I.
The Temple of Hibis by Hanne Siegmeier.jpg
Autor: kairoinfo4u (Hanne Siegmeier), Licence: CC BY-SA 2.0
The Temple of Hibis was first founded by pharaoh Psamtik II (595-589 BC) of the 26th Saite dynasty of Egypt. It is perhaps the best preserved temple from the Late Period of Egypt and is uniquely situated at Kharga Oasis in Western Egypt. The temple was decorated by the Persian conqueror Darius I. Subsequent additions to the size of the temple were later made by the 30th dynasty kings Nectanebo I and II.
HorusEye.png
The Eye of Horus
Darius I statue subject countries.jpg
Autor: Davide Mauro, Licence: CC BY-SA 4.0
Darius I statue subject countries
Cartouche Artaxerxes I Lepsius.jpg
Drawing of a rock inscription from Wadi Hammamat: Amun-Min (left) opposite to Artaxerxes I's cartouche (right). Year 5 of Artaxerxes I of Persia, 27th Dynasty, Late Period.
Egypte louvre 035 pendentif.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Counterpoise amulet of (Pharaoh)-King Darius I
Archers frieze Darius 1st Palace Suse Louvre AOD 488 a.jpg
Archers frieze from Darius' palace at Susa. Detail of the beginning of the frieze, left
Darius II cartouche at Hibis d1.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Darius I cartouche on the propylon of the Hibis Temple at en:Kharga Oasis.