28. říjen
<< | říjen | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 | |||
2024 |
28. říjen je 301. den roku podle gregoriánského kalendáře (302. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 64 dní.
Události
Česko
- 1424 – Husité dobyli Mohelnici a povraždili na 700 jejích obyvatel.
- 1453 – Ladislav Pohrobek je korunován českým králem. V době korunovace mu je pouhých třináct let.
- 1918
- V Praze byl vyhlášen samostatný československý stát.
- Vznikla Československá tisková kancelář.[1]
- 1923 – Československé státní aerolinie uskutečnily svůj první let - symbolický oblet pražského letiště.
- 1928 – Otevřen sociální ústav Masarykovy domovy, dnes Thomayerova nemocnice v Praze.
- 1935 – Otevřen Švehlův most přes Lužnici v Táboře.
- 1939 – V řadě měst protektorátu Čechy a Morava proběhly protiněmecké demonstrace. V Praze byl při nich smrtelně zraněn medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček.
- 1945
- Edvard Beneš byl potvrzen ve funkci prezidenta.
- Vyhlášeno znárodnění bank a většiny průmyslu.[2] Na památku této události byl 28. říjen 1952[3] až 1987 slaven jako Den znárodnění.[4][5]
- 1985 – V pražském Strašnickém divadle proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana - Dobytí severního pólu.
- 1988 – Rozhodnutím vlády byl tento významný den opět prohlášen státním svátkem. V Praze a dalších místech republiky se konala shromáždění na počest 70. výročí vzniku ČSR. Vyzněla odmítavě ke komunistickému režimu.
- 1989 – Na Václavském náměstí v Praze se uskutečnila spontánní demonstrace několika tisíc osob k výročí vzniku republiky a za dodržování lidských práv
- 2008 – V pražském Žižkovském divadle proběhla premiéra hry Divadla Járy Cimrmana - České nebe.
- 2020 – V zahradě Kinských v Praze vyhořel dřevěný kostel svatého archanděla Michaela
Svět
- 312 – Římský císař Konstantin Veliký porazil v bitvě u Milvijského mostu svého soupeře Maxentia. Podle legendy připisoval Konstantin své vítězství křesťanskému Bohu.
- 1492 – Kryštof Kolumbus přistál na Kubě.
- 1538 – Papež Pavel III. založil papežskou bulou první univerzitu na americkém kontinentu v Santo Domingu.
- 1628 – v La Rochelle podepsána kapitulace této významné bašty hugenotů ve Francii, kardinál Richelieu s královskými vojsky obsadil město, konec vojenské hrozby hugenotů pro království.
- 1636 – v Cambridge v USA založena Harvardova univerzita.
- 1886 – Slavnostně odhalena Socha Svobody ("Statue of Liberty Enlightening The World") na ostrově Liberty Island v New Yorku, dar Francie Spojeným státům.
- 1914 – Námořní Bitva u Penangu.
- 1918 – Polsko obsadilo okrajová území Pruského Slezska.
- 1918 – V ruském Čeljabinsku proběhl pohřeb legionáře Josefa Jiřího Švece.
- 1919 – Kongres Spojených států přehlasoval prezidentské veto, začala prohibice.
- 1922 – Benito Mussolini uchopil moc v Itálii při takzvaném „Pochodu na Řím“.
- 1940 – Druhá světová válka: Itálie vstoupila do války s Řeckem. V Řecku se od té doby slaví svátek Den Ochi, den kdy řekli Italům Ne na výzvu k dobrovolné kapitulaci.
- 1965 – V rámci druhého vatikánského koncilu byla vyhlášena deklarace Nostra aetate o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím.
- 1981 – James Hetfield a Lars Ulrich založili kapelu Metallica
- 1995 – V metru ázerbájdžánského hlavního města Baku vypukl požár, při němž zahynulo 286 lidí.[6]
- 2009 – Přes 100 lidí bylo zabito při bombovém útoku v pákistánském Péšávaru.
Narození
Česko
- 1693 – Šimon Brixi, hudební skladatel († 2. listopadu 1735)
- 1791 – Josef Helfert, česko-rakouský právník, průkopník památkové péče († 9. září 1845)
- 1798 – Jan Mundy, moravský textilní magnát († 9. března 1872)
- 1814 – Jan Zachariáš Quast, malíř († 9. srpna 1891)
- 1842 – František Xaver Kryštůfek, kněz, církevní historik, rektor UK († 25. ledna 1916)
- 1861 – Rudolf Kříženecký, architekt († 12. března 1939)
- 1863 – Artuš Scheiner, ilustrátor a malíř († 20. prosince 1938)
- 1874 – Karel Pelant, novinář a esperantista († 24. ledna 1925)
- 1877 – Jaroslav Charfreitág, fotograf, vynálezce a cestovatel († 5. června 1937)
- 1881 – František Červinka, československý politik († 1950)
- 1883 – Sergej Vojcechovský, československý legionář a generál ruského původu († 7. dubna 1951)
- 1888 – Emil Štolc, hudební skladatel a dirigent († 1. července 1940)
- 1889 – Josef Šíma, církevní právník, děkan bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v Praze († 16. listopadu 1970)
- 1902 – Karel Mejstřík, prozaik, publicista a pedagog († 14. září 1994)
- 1903 – Bohuslav Kozák, malíř († 13. listopadu 1938)
- 1908 – Josef Rabas, německý teolog původem z Čech († 23. srpna 2003)
- 1914 – Vratislav Grégr, chemik († 1. února 1991)
- 1915 – Karel Míšek, tvůrce písma, typograf a pedagog († 27. ledna 2009)
- 1919 – Miroslav Hájek, filmový střihač († 1991)
- 1921 – Vladimír Vít, elektrotechnik a vynálezce († 3. října 2004)
- 1923
- Jiří Kabát, kněz a politický vězeň († 18. listopadu 1990)
- Libuše Hynková, choreografka, folkloristka a etnografka († 6. ledna 2012)
- 1927 – Jan Hána, sochař († 20. září 1994)
- 1929 – Jiří Brabec, literární kritik a historik
- 1930
- Svatopluk Pluskal, fotbalista († 29. května 2005)
- Mirka Pokorná, klavíristka († 24. ledna 2017)
- Karel Smetana, lékař-histolog
- 1939 – Evžen Hadamczik, fotbalový trenér († 19. září 1984)
- 1948 – Ivo Krobot, dramatik, divadelní scenárista, režisér a pedagog
- 1952 – Štěpán Svačina, lékař-internista
- 1958 – Štěpán Markovič, saxofonista, skladatel a pedagog
- 1959 – Ondřej Weissmann, hokejista a trenér
- 1960 – Ivana Andrlová, herečka
- 1963 – Michaela Šojdrová, politička
- 1971 – Vladimír Hudáček, hokejový brankář
- 1975 – Martin Kupka, český politik a novinář, ministr dopravy ČR
- 1976 – Lukáš Hartig, fotbalista
- 1979
- Martin Škoula, hokejista
- Jakub Zdeněk, herec
- 1981 – Milan Baroš, fotbalista
- 1983 – Pavla Beretová, herečka
- 1986 – Mario Holek, fotbalista
- 1987 – Eva Kulovaná, šachistka
Svět
- 1017 – Jindřich III. Černý, německý král a římský císař († 5. října 1056)
- 1200 – Ludvík IV. Durynský, durynský lantkrabě, saský falckrabě, říšský maršálek a účastník křížové výpravy († 11. září 1227)
- 1435 – Andrea della Robbia, italský renesanční sochař († 4. srpna 1525)
- 1510 – Svatý František Borgia, španělský jezuita († 1572)
- 1550 – Svatý Stanislav Kostka, polský jezuita, patron Polska a studentů († 15. srpna 1568)
- 1599 – Svatá Marie od Vtělení Guyart, francouzská řeholnice († 30. dubna 1672)
- 1623 – Johann Grueber, rakouský jezuitský misionář a astronom († 30. září 1680)
- 1667 – Marie Anna Falcko-Neuburská, španělská královna († 16. července 1740)
- 1692 – Josef Ferdinand Bavorský, španělský korunní princ († 6. února 1699)
- 1696 – Maurice de Saxe, německý šlechtic a vojevůdce ve francouzských službách († 30. listopadu 1750)
- 1704 – John Byng, britský admirál († 14. března 1757)
- 1744 – William Hodges, anglický malíř († 6. března 1797)
- 1756 – Karl Joseph Hadik von Futak, rakouský vojevůdce († 24. června 1800)
- 1767 – Marie Hesensko-Kasselská, německá princezna a dánská královna jako manželka Frederika VI. († 21. března 1852)
- 1791 – Ján Chalupka, slovenský spisovatel a dramatik († 15. července 1871)
- 1793
- Karolina Dánská, dcera dánského krále Frederika VI. († 31. března 1881)
- Eliphalet Remington, americký puškař († 1861)
- 1815 – Ľudovít Štúr, slovenský národní buditel, politik, jazykovědec, učitel, spisovatel, novinář a kodifikátor současné spisovné slovenštiny († 12. ledna 1856)
- 1836 – James Edward Tierney Aitchison, anglický lékař, botanik a cestovatel († 30. září 1898)
- 1838 – Fredrik Idestam, finský důlní inženýr, zakladatel společnosti Nokia († 8. dubna 1916)
- 1846 – Auguste Escoffier, francouzský šéfkuchař († 12. února 1935)
- 1847 – Karl von Giovanelli, předlitavský soudce a politik († 6. června 1922)
- 1854 – Jean-Marie Guyau, francouzský filozof († 31. března 1888)
- 1856 – Mary Steen, dánská fotografka († 7. dubna 1939)
- 1857 – James Aurig, německý fotograf († 19. prosince 1935)
- 1860 – Hugo Preuß, německý právník, profesor a politik († 9. října 1925)
- 1866 – Ramón María del Valle-Inclán, španělský spisovatel († 5. ledna 1936)
- 1867 – Hans Driesch, německý biolog a filosof († 16. dubna 1941)
- 1868 – James Connolly, americký atlet a spisovatel († 20. ledna 1957)
- 1878 – Conrado del Campo, španělský houslista, dirigent, hudební skladatel († 17. března 1953)
- 1880 – Samko Dudík, slovenský lidový umělec († 25. května 1967)
- 1883 – Sergej Vojcechovský, československý generál ruského původu († 7. dubna 1951)
- 1884 – Dušan Simović, jugoslávský generál a exilový premiér († 26. září 1962)
- 1885 – Per Albin Hansson, švédský sociálnědemokratický politik, premiér Švédska († 6. října 1946)
- 1893
- Felix Bourbonsko-Parmský, parmský a lucemburský princ († 8. dubna 1970)
- Karl Farkas, rakouský herec († 16. května 1971)
- 1897 – Edit Headová, americká kostýmní návrhářka († 24. října 1981)
- 1903 – Evelyn Waugh, anglický spisovatel-humorista († 10. dubna 1966)
- 1907 – Thomas Hampson, britský olympijský vítěz v běhu na 800 metrů z roku 1932 († 4. září 1965)
- 1909 – Francis Bacon, britský malíř († 28. dubna 1992)
- 1914
- Richard Laurence Millington Synge, britský biochemik, Nobelova cena za chemii 1952 († 18. srpna 1994)
- Jonas Salk, americký virolog († 23. června 1995)
- 1917 – Šams Pahlaví, íránská princezna († 29. února 1996)
- 1921 – Karol Laco, slovenský politik, místopředseda vlády ČSSR († 13. dubna 2009)
- 1922 – Gershon Kingsley, americký skladatel († 10. prosince 2019)
- 1924
- Antonio Creus, španělský závodník Formule 1 († 19. února 1996)
- Ján Karel, československý fotbalový reprezentant († 11. listopadu 2005)
- 1927 – Vladimír Kompánek, slovenský sochař a malíř († 20. ledna 2011)
- 1930
- Bernie Ecclestone, šéf F1
- Ladislav Dobos, slovenský spisovatel, publicista, politik († 25. července 2014)
- 1932
- Matúš Kučera, slovenský historik a politik
- Vladimir Ivaško, generální tajemník ÚV KSSS († 13. listopadu 1994)
- 1933 – Garrincha, brazilský fotbalista († 20. ledna 1983)
- 1936
- Carl Davis, americký dirigent a skladatel († 3. srpna 2023)
- Charlie Daniels, americký hudebník († 6. července 2020)
- 1937 – Graham Bond, britský hudebník († 8. května 1974)
- 1938 – Bernadette Lafont, francouzská herečka († 25. července 2013)
- 1939 – Giulio Angioni, italský spisovatel a antropolog († 12. ledna 2017)
- 1940 – Gennadij Strekalov, ruský kosmonaut († 25. prosince 2004)
- 1941 – Hank Marvin, anglický kytarista
- 1942 – Kees Verkerk, nizozemský rychlobruslař, olympijský vítěz
- 1943 – Július Matula, slovenský režisér a scenárista († 14. května 2016)
- 1944
- Marián Labuda, slovenský herec († 5. ledna 2018)
- Coluche, francouzský herec, komik a humanitární aktivista († 19. června 1986)
- 1945
- Elton Dean, britský saxofonista († 7. února 2006)
- Simon Brett, anglický spisovatel
- 1946 – Robert Lynn Asprin, americký spisovatel († 22. května 2008)
- 1949
- Caitlyn Jenner, americký atlet, olympijský vítěz v desetiboji
- Sofa Landver, izraelská politička ruského původu
- 1952 – Pío García-Escudero Márquez, španělský architekt a politik
- 1953 – Ján Babjak, slovenský řeckokatolický arci eparcha (arcibiskup) prešovský
- 1955 – Bill Gates, zakladatel softwarové společnosti Microsoft
- 1956
- Mahmúd Ahmadínežád, šestý prezident Íránské islámské republiky
- Volker Zotz, rakouský filozof, Buddho log a religionista
- 1957
- Christian Berkel, německý herec
- Dan Castellaneta, americký dabér a komik
- Roza Rymbajeva, kazašská zpěvačka populární hudby
- 1963 – Eros Ramazzotti, italský zpěvák
- 1964 – Mouss Diouf, francouzský herec († 7. července 2012)
- 1967
- Julia Robertsová, americká herečka
- Richard Bona, americký jazzový baskytarista, původem z Kamerunu.
- John Romero, americký programátor a designér her
- Sophie z Lichtenštejna, lichtenštejnská korunní princezna
- 1969 – Ben Harper, americký zpěvák a kytarista
- 1970 – Kurt Rosenwinkel, americký jazzový kytarista
- 1974 – Joaquin Phoenix, americký herec
- 1978 – Stanislav Gron, slovenský hokejista
- 1980 – Agnes Obel, dánská zpěvačka a klavíristka
- 1982 – Matt Smith, britský herec
- 1984 – Obafemi Martins, nigerijský fotbalista
- 1988 – Devon Murray, irský herec
- 1993
- Janez Svoljšak, slovinský horolezec
- Cheslin Kolbe, jihoafrický ragbista
- 1994 – Maro Itoje, anglický ragbista
Úmrtí
Česko
- 1813 – Franz Konrad Bartl, matematik a fyzik (* 14. června 1750)
- 1885 – Jakub Škoda, pedagog, překladatel a komunální politik (* 30. dubna 1835)
- 1915 – Bohumil Adámek, básník a dramatik (* 8. listopadu 1848)
- 1924 – Emanuel Chvála, hudební kritik a skladatel (* 1. ledna 1851)
- 1866 – František Pelegrin Hrdina, hudební skladatel působící na Slovensku (* 1793)
- 1929 – Hermann Ungar, německy píšící moravský spisovatel (* 20. dubna 1893)
- 1939 – Václav Sedláček, oběť střelby nacistů do davu 28. 10. 1939 (* 22. dubna 1917)
- 1942 – Antonín Starý, lékař a překladatel (* 9. července 1878)
- 1944
- Bohuslav Grabovský, voják-výsadkář, popraven nacisty (* 19. ledna 1917)
- František Pospíšil, voják-výsadkář, popraven nacisty (* 23. listopadu 1919)
- 1947 – Vladimír Fischer, architekt (* 4. července 1870)
- 1949 – Otokar Bém, architekt (* 25. května 1868)
- 1953 – Marta Gottwaldová, manželka prezidenta Gottwalda (* 17. září 1899)
- 1961 – August Žáček, fyzik (* 13. ledna 1886)
- 1970 – Karel Konvalinka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 21. prosince 1885)
- 1971 – Marie Rýdlová, herečka (* 3. prosince 1884)
- 1977 – Jindřich Hatlák, fotograf (* 15. srpna 1901)
- 1989 – Milan Hübl, historik, vysokoškolský učitel, akademik a politik (* 27. ledna 1927)
- 1996 – Marie Skálová, spisovatelka (* 5. prosince 1924)
- 2008 – Dagmar Sedláčková, akademická malířka, ilustrátorka a grafička (* 14. ledna 1931)
- 2010
- Břetislav Dolejší, fotbalový reprezentant (* 26. září 1928)
- Jan Plovajko, plukovník, válečný veterán (* 5. února 1922)
- Miroslav Langer, klavírista a pedagog (* 5. května 1945)
- 2011 – Jiří Gruša, spisovatel a politik (* 10. listopadu 1938)
- 2013 – Ferdinand Havlík, klarinetista, hudební aranžér,skladatel a kapelník (* 17. června 1928)
- 2014 – Miloslav Kročil, divadelní herec, recitátor (* 3. listopadu 1941)
- 2019 – Jana Drbohlavová, herečka (* 22. listopadu 1940)
Svět
- 312 – Maxentius, západořímský císař (* cca 278)
- 1138 – Boleslav III. Křivoústý, polský kníže (* 1085)
- 1313 – Alžběta Goricko-Tyrolská, vévodkyně rakouská a štýrská, římská královna jako manželka Albrechta I. Habsburského (* 1262 nebo 1263)
- 1412 – Markéta I. Dánská, panovnice dánská, švédská a norská (* 1353)
- 1703 – John Wallis, anglický matematik (* 23. listopadu 1616)
- 1704 – John Locke, anglický filosof, představitel empirismu (* 29. srpna 1632)
- 1708 – Jiří Dánský, manžel Anny Stuartovny, princ-manžel Království Velké Británie (* 2. dubna 1653)
- 1740 – Anna Ivanovna, ruská vládnoucí carevna (* 1693)
- 1761 – Franz Anton Pilgram, rakouský barokní architekt (* 7. června 1699)
- 1768 – Michel Blavet, francouzský flétnista a skladatel (* 13. března 1700)
- 1782 – Šarlota Amálie Dánská, dánská princezna (* 6. října 1706)
- 1792 – John Smeaton, anglický stavební inženýr a fyzik (* 8. června 1724)
- 1818
- Abigail Adamsová, manželka amerického prezidenta Johna Adamse (* 11. listopadu 1744)
- Henri Jacques Guillaume Clarke, francouzský generál a státník (* 17. října 1765)
- 1826 – Martin Johann Wikosch, rakouský historik moravského původu (* 8. listopadu 1754)
- 1841 – Johann Arfvedson, švédsky chemik (* 1792)
- 1881 – Alexandr Württemberský, člen královské rodiny Württemberků (* 20. prosince 1804)
- 1900 – Friedrich Max Müller, německý filolog, lingvista a orientalista (* 6. prosince 1823)
- 1905 – Alphonse Allais, francouzský humorista, spisovatel a novinář (* 20. října 1854)
- 1914 – Adéla Augusta Bavorská, bavorská princezna, vévodkyně modenská (* 19. března 1823)
- 1916 – Oswald Boelcke, německé letecké eso (* 19. května 1891)
- 1917 – Philipp Terč, česko-německý lékař, zakladatel apiterapie (* 30. března 1844)
- 1923 – Stojan Protić, srbský politik a novinář (* 16. ledna 1857)
- 1929
- Bernhard von Bülow, německý diplomat a státník (* 3. května 1849)
- James Ricalton, cestovatel, vynálezce a fotograf (* 1844)
- 1930 – Mary Harrisonová McKeeová, dcera amerického prezidenta Harrisona, první dáma USA 1892-1893 (* 3. dubna 1858)
- 1931 – Jack Robinson, anglický fotbalový brankář (* 22. dubna 1870)
- 1939 – Alice Brady, americká herečka (* 2. listopadu 1892)
- 1941 – Filipp Isajevič Gološčokin, sovětský státní a partajní činovník (* 26. února 1876)
- 1944 – František Bass, dětský básník (* 4. září 1930)
- 1959 – Camilo Cienfuegos, kubánský revolucionář (* 6. února 1932)
- 1974
- David Jones, anglický básník a malíř (* 1. listopadu 1895)
- Everaldo, brazilský fotbalista (* 11. září 1944)
- 1975 – Oliver Nelson, americký jazzový saxofonista (* 4. června 1932)
- 1986 – John Braine, anglický spisovatel (* 13. dubna 1922)
- 1989 – Julija Solncevová, ruská filmová herečka a režisérka (* 7. srpna 1901)
- 1992 – Jerzy Jesionowski, polský prozaik a dramatik (* 7. listopadu 1919)
- 1993 – Jurij Michajlovič Lotman, sovětský sémiotik (* 28. února 1922)
- 1996 – Karol Jokl, slovenský fotbalista, československý reprezentant (* 29. srpna 1945)
- 1998 – Ted Hughes, anglický básník (* 17. srpna 1930)
- 1999 – Rafael Alberti, španělský spisovatel (* 16. prosince 1902)
- 2005 – Richard Smalley, americký chemik, objevitel fullerenů, držitel Nobelovy ceny (* 6. června 1943)
- 2007 – Porter Wagoner, americký country zpěvák (* 12. srpna 1927)
- 2010
- Robert Ellenstein, americký herec (* 18. června 1923)
- Ehud Necer, izraelský archeolog (* 13. května 1934)
- 2013 – Tadeusz Mazowiecki, premiér Polska (* 18. dubna 1927)
- 2014
- Erika Weinzierlová, rakouská historička (* 6. června 1925)
- Daniel Boulanger, francouzský herec, spisovatel, básník a dramatik (* 24. ledna 1922)
- Galway Kinnell, americký spisovatel (* 1. února 1927)
- 2022 – Jerry Lee Lewis, americký zpěvák, skladatel a pianista (* 29. září 1935)
- 2023 – Matthew Perry, americko-kanadský herec a komik (* 19. srpna 1969)
Svátky
Česká republika
- Státní svátek: Den vzniku samostatného československého státu. Prezident České republiky uděluje státní vyznamenání.
- Juda, Tadeáš
- Alfréd
- Socialistický kalendář:
- Vyhlášení samostatnosti Čechů a Slováků (1918)
- Den znárodnění (1945) – významný den Československé socialistické republiky
- Schválení zákona o československé federaci (1968)
Svět
- (Řecko, Kypr a řecká diaspora): Den Ochi
Liturgický kalendář
- Svatí Šimon a Juda
- Abdijáš, první babylonský biskup
- Eadsige
- Faro
- Firmilian
- Fidelis of Como (římskokatolická církev)
- Godwin ze Stavelotu
- Abgar V. z Edessy (Východní ortodoxní církev)
Pranostiky
Česká republika
28. říjen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 10. 9. 2024. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−5,1 °C (1866) | 8,0 °C (od 1961) | 23,2 °C (2013) |
- Na svatého Šimoniše přikluše k nám zima tiše.
- Šimona a Judy – zima je všudy.
- Šimona a Judy – zima leze z půdy.
- Šimona a Judy – kožich sneste s půdy.
- Šimona a Judy – tuhnou na poli hrudy.
- Šimona a Judy – buď sníh, nebo hrudy.
- Po Šimoně a Judy, naděj se sněhu nebo hrudy.
- Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
- Svatý Šimon a Juda počasí o Vánocích ovládá.
- Šimona a Judy – sneste z půdy chůdy.
- Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
- Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté (1. 11.) v noci.
- Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
- Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
- Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Reference
- ↑ Historie [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2016-07-24]. Dostupné online.
- ↑ NS RČS 1948-54, tisk 587. Viz též příslušné Benešovy dekrety — o znárodnění akciových bank, o znárodnění soukromých pojišťoven, o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského a o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, všechny datované 24. října a účinné od 27. října 1945.
- ↑ Zákon 93/1951 Sb. o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech
- ↑ Znárodněný svátek aneb Jak nám KSČ lhala. TÝDEN.cz [online]. 2015-10-28 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Osudy 28. října [online]. 2008-11-05 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Nejhorší katastrofa v dějinách podzemní dráhy: Kdy k ní došlo?. epochaplus.cz [online]. 2016-12-23 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 28. říjen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Portrét Ludovíta Štúra od Jozefa Božetecha Klemense z poloviny 19. století.
Autor: Tony Shek, Licence: CC BY 2.0
Photo of Joaquin Phoenix at the Toronto Film Festival.
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Gruša, český spisovatel a politik, na knižním veletrhu v Ostravě 2011
Autor: William Warby, Licence: CC BY 2.0
Statue of Liberty (more formally, Liberty Enlightening the World, and more colloquially, Lady Liberty) is a structure located on Liberty Island in New York Harbor, presented to the United States on the centennial of the signing of the American Declaration of Independence as a gift from France. It was designed by Frédéric Bartholdi and gets its green coloring from patination of the outer copper covering. The statue is world-renowned for being the first thing sea-borne visitors, immigrants, and returning Americans see upon entering New York Harbor and has been known as a beacon of freedom to much of the world. It earned UNESCO World Heritage Site status in 1984.
Matthew Perry ONDCP White House - Frame Grab - Smile
Autor: Danie Åhs Karlsson, Licence: CC BY 3.0
Eros Ramazzotti at Sommarkrysset 2009
Manifestace pražského lidu na Václavském náměstí 28. října 1918
Autor: Jl FilpoC, Licence: CC BY-SA 4.0
Museo de Bellas Artes de Sevilla. Óleo sobre lienzo (1624). Pintura contratada por la Compañía de Jesús. Alonso Cano conocía la imagen de San Francisco de Borja, talla de Juan Martínez Montañés, su probable maestro de escultura.
Senator Chris Coons meeting with Bill Gates at the Russell Senate Office Building on November 8, 2019.
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Knižní veletrh Svět knihy 2010 - křest knihy O češtině 3 na stánku České televize