2B23 Nona-M1

2B23 Nona-M1
minomet 2B23 Nona-M1
Typ	tažený minomet
Místo původu	Rusko
Historie výroby
Konstruktér	CNIITOČMAŠ[1]
Navrženo	2003
Výrobce	OAO Motovilichinské závody
Základní údaje
Hmotnost	420 kg (bojová)[1]
Délka	2950 mm
Délka hlavně	2800 mm[1]
Obsluha	5 osob[1]
Ráže	120 mm
Náměr	+42° až +85°[1]
Odměr	±8°[1]
Kadence	10 výstřelů / min.
Úsťová rychlost	307 m/s[1]
Maximální dostřel	12,8 km[1]

2B23 Nona-M1 (rusky 2Б23 «Нона-М1» podle indexu GRAU) je ruský tažený minomet ráže 120 mm vyvinutý v Ústředním vědecko-výzkumném institutu přesného strojírenství (CNIITOČMAŠ) v Podolsku. Vychází z verze 2B18 Nona-M z konce 90. let 20. století, která se do sériové výroby nedostala.^[1]
Prototypy 2B23 se začaly testovat v roce 2003. V roce 2005 minomet absolvoval státní zkoušky a o dva roky později se začal zavádět do ozbrojených sil Ruské federace.^[1]

Popis

2B23 váží 420 kg v bojovém postavení. Skládá se z pěti částí: drážkované hlavně, rámu se závěrem, dvoukolové lafety, opěrného ložiště a zaměřovací soustavy. Některé části byly převzaty z minometu 2B11 Sani (např. ložiště, optický zaměřovač MPM-44M s kolimátorem K-1 a přístrojem pro osvit LUČ-PM2M). Nona-M1 se nabíjí skrz závěr (čili ne ústím jako většina pěchotních minometů) a nedokáže vést přímou palbu na rozdíl od většiny zbraní z rodiny Nona.^[1]

K obsluze je potřeba pět vojáků. Minimální dostřel činí 0,45 km, maximální pak 12,8 km.^[1]

Odkazy

Související články

• 2B16 Nona-K
• 2S9 Nona-S
• 2S17 Nona-SV
• 2S23 Nona-SVK
• 2B18 Nona-M

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2B23 Nona-M1 na Wikimedia Commons
• Федосеев С. 120-мм буксируемый казнозарядный миномёт «Нона-М1» // Техника и вооружение. Вчера, сегодня, завтра / Муратов М. — 2008. — № 5. — С. 16–17, 36–37, 40. — ISSN 1682-7597 (rusky)