2S9 Nona-S

2S9 Nona-S
Typ vozidla	samohybný minomet
Země původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Výrobce	Motovilichinské závody
Návrh	1974–1980
Období výroby	1979–1987 (2S9)
Ve službě	1981–dosud
Základní charakteristika
Posádka	4
Délka	6,02 m
Šířka	2,63 m
Výška	2,30 m
Hmotnost	8,7 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	15 mm max.
Hlavní zbraň	1 x dělo 2A51 ráže 120 mm
Sekundární zbraně	kulomet ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Motor	vznětový motor 5D20
Síla motoru	240 hp
Odpružení	torzní tyče
Max. rychlost	60 km/h (na silnici) 9 km/h (ve vodě)
Poměr výkon/hmotnost	27,1 hp/t
Dojezd	500 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

2S9 Nona-S (rusky 2С9 «Нона-С» podle indexu GRAU) je sovětský, resp. ruský samohybný minomet ráže 120 mm vyvinutý v Ústředním vědecko-výzkumném institutu přesného strojírenství (CNIITOČMAŠ) v Podolsku a Permském strojírenském závodě V. I. Lenina (Motovilichinské závody).

Nona (zkratka ruských slov Новейшее Орудие Наземной Артилерии) je rodina 120mm dělostřeleckých zbraní s drážkovanými hlavněmi a nabíjením přes závěr, které kombinují vlastnosti minometů, houfnic a kanonů.^[1]

Minomet 2S9 je postaven na podvozku z obrněného vozidla BTR-D^[2], jehož trup je zčásti postaven na bázi hliníku. Do služby byl uveden roku 1981.

Varianty

• 2S9
• 2S9-1
• 2S9-1M

Uživatelé

• Ázerbájdžán – 27
• Bělorusko – 54
• Kyrgyzstán – 12
• Moldavsko – 9
• Rusko – cca 600
• Turkmenistán – 12
• Ukrajina – 64
• Uzbekistán – 60
• Afghánistán – stav neznámý

Odkazy

Související články

• 2B16 Nona-K
• 2B18 Nona-M
• 2S17 Nona-SV
• 2S23 Nona-SVK
• 2B23 Nona-M1

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2S9 Nona na Wikimedia Commons
• Galerie 2S9 Nona na Wikimedia Commons
• 2S9 Nona-S, Military Today (anglicky)