3,5-lutidin

3,5-lutidin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název3,5-dimethylpyridin
Sumární vzorecC7H9N
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS591-22-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)209-708-6
PubChem11565
SMILESCC1=CC(=CN=C1)C
InChI1S/C7H9N/c1-6-3-7(2)5-8-4-6/h3-5H,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost107,15 g/mol
Teplota tání−6,6 °C (266,6 K)[1]
Teplota varu172 °C (445 K)[1]
Hustota0,944 g/cm
Tlak páry232 Pa[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH226 H301 H302 H311 H312 H314 H315 H318 H331 H332 H335[1]
P-větyP210 P233 P240 P241 P242 P243 P260 P261 P264 P270 P271 P280 P301+310 P301+312 P301+330+331 P302+352 P303+361+353 P304+312 P304+340 P305+351+338 P310 P311 P312 P321 P322 P330 P332+313 P361 P362 P363 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

3,5-lutidin je heterocyklická sloučenina se vzorcem (CH3)2C5H3N, jeden z dimethylovaných derivátů pyridinu, souhrnně označovaných názvem lutidiny. Jedná se o bezbarvou mírně zásaditou kapalinu, používanou na výrobu léčiva omeprazolu.

Průmyslově se vyrábí kondenzací akroleinu s amoniakem a formaldehydem.[2]

Biodegradace

Biodegradace pyridinů probíhá několika způsoby.[3] I když je pyridin dobrým zdrojem uhlíku, dusíku a energie pro některé mikroorganismy, tak methylace jeho rozklad výrazně omezuje.[4][5]

Bezpečnost

LD50 3,5-lutidinu je u krys 200 mg/kg.[2]

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ a b c d e f g 3,5-Dimethylpyridine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Příprava vydání Wiley-VCH. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-3-527-30385-4, ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a22_399. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007. 
  3. ↑ Bodo Philipp; Malte Hoff; Florence Germa; Bernhard Schink; Dieter Beimborn; Volker Mersch-Sundermann. Biochemical Interpretation of Quantitative Structure-Activity Relationships (QSAR) for Biodegradation of N-Heterocycles: A Complementary Approach to Predict Biodegradability. Environmental Science & Technology. 2007, s. 1390–1398. Dostupné online. DOI 10.1021/es061505d. PMID 17593747. 
  4. ↑ G. K. Sims; L. E. Sommers. Degradation of pyridine derivatives in soil. Journal of Environmental Quality. 1985, s. 580–584. DOI 10.2134/jeq1985.00472425001400040022x. 
  5. ↑ G. K. Sims; L. E. Sommers. Biodegradation of Pyridine Derivatives in Soil Suspensions. Environmental Toxicology and Chemistry. 1986, s. 503–509. DOI 10.1002/etc.5620050601. 

Média použitá na této stránce